Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Psaní více než cca 13 normostran textu denně lze považovat za rizikovou práci.Intenzivní hraní na piano rovněž.
Typografické znaky pro správnou češtinu najsou na QWERTZ vůbec. Matematické znaky rovněž ne, neobsahuje ani matematické mínus (–2), nebo ±.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Navíc nevím, jak vy, ale já při programování mnohem více přemýšlím než píšu. Jinak by to, myslím, byla docela dobrá věc pro automatizaci. To spíš chápu argument, kdy člověk píše z profese články a hrozí mu na konvenčních layoutech mnohem více poškození rukou.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Myslím, že třeba NEO (pro němčinu) je distribuováno s X.Org.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Problém jsem měl, když jsem občas potřeboval používat MS Windows — na tamní české QWERTZ byl namátkou třeba zpětný apostrof nebo stříška jinde než na linuxové variantě.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY.Ono asi dost záleží na tom, která z českých QWERTZ.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.+1. Programování na anglickém rozložení si neumím představit.
Všichni co používají Linux nebo Windows nebo něco jiného – nepíší na standardním layoutu české klávesnice. Nikdo z nich.A v čem je teda vlastně problém?
cca 98% chybovost, ale to je problém mozku a ne prstů.To je hodně vážný problém mozku.
Tiskni Sdílej: