Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Řešení dotazu:
a) vyrobit si složšku který jakoby méno začíná tečkou '.' aby byla neviditelná :D :D
b) prostě ji to ukázat že to tam máš ;D když se ti hrabe v pc tak se asi jako znáte ne :D ;D
Především a v první řadě: UNIXová oprávnění. (Přece nemá jiný uživatel přístup ke stejnému účtu, že ne… A už vůbec nemá root
a, samozřejmě.)
V případě hodně divných požadavků na zabezpečení můžou pomoct navíc POSIX ACL. Nebo taky něco na způsob kombinace skupinových hesel a ACL, takže něco se dá zpřístupnit pouhým přihlášením, ale něco vyžaduje extra skupinové heslo. (Skupinu může (a měl by, ideálně) používat klidně jeden uživatel.)
Dál už je potom všechno ostatní spíš kanón na vrabce než cokoliv jiného.
Pokud to má být nějaké kryptografické řešení, jednoznačně ecryptfs — to je standardní šifrování typu „adresář do adresáře“, léty prověřené a osvědčené a ani z hlediska výkonu není k zahození.
Jenže ecryptfs nebo šifrované filesystémy obecně (bez dalších opatření) chrání jenom proti přečtení těch dat, ne proti jejich poškození nebo smazání.
Zajímavým faktem je, že o ecryptfs existuje méně FUD-pověr než o EncFS. Jestli je to výhoda a čeho je to výhoda, to nevím.
Tiskni Sdílej: