Administrace komentářů

První důvod je právě proto, abyste nestrávil 100× více času hledáním než samotnou úpravou kódu. 1 000 řádků je hodně malý projekt, ale i tak budete mít velký problém se v tom vyznat. Když těch řádků bude 50 000, tak se v tom dost špatně orientuje (a i když si obsah seřadíte podle abecedy, tak scrollováním strávíte poměrně hodně času). Pokud ale máte soubory podle nějaké jmenné konvence (např. funkci „np_arf_jghg“ najdete v souboru „np/arf.php“), tak si naopak spoustu času ušetříte, protože hned víte, kam jít, a tam už toho kódu (a scrollování) nebude moc.

Druhý důvod je verzovací systém. Pokud pracujete s více lidmi, velmi rychle přijdete na to, že je potřeba, aby si svoje úpravy mohli synchronizovat. A pokud dva lidé upravují jeden soubor, celkem snadno se jim může podařit změna, kterou verzovací systém nedokáže vyřešit (třeba když upraví dvě různé funkce, které se nacházejí hned vedle sebe). A to stojí čas. Pokud budete mít souborů více a každý bude dělat na jiném souboru, tak verzovací systém nemá problém jejich úpravy spojit.

S tím souvisí i reusability. Pokud neděláte jenom jeden web, ale desítky, tak se vám hodí spoustu kódu sdílet, ale stejně potřebujete nějaké lokální úpravy (prodávat všem zájemcům jeden ten samý 20 megabajtový balík umí jenom Radek Hulán ). Navíc je docela vhodné, když je možné opravy chyb nasadit na všechny weby bez nějakých obtíží, takže upravený jeden soubor pro každý web nepřichází v úvahu, opět by mohlo docházet k problémům s verzovacím systémem.