OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Až Valve vydá Steam klienta:
Budu se o něj zajímat |
|
73% (943) |
Nebudu se o něj zajímat |
|
27% (344) |
Celkem 1287 hlasů
Vytvořeno: 21.7.2012 15:35
Tiskni Sdílej:
Pokud bude možnost "downgradovat" nastavení grafiky aby běželo perfektně i na open source ovladačích, tak asi začnu po letech hrát hry
"jakožto serverová konzervativní záležitost má dooost staré balíky"Na Linuxu obecně se dají držet různé verze software. Navíc nevím kde jsi byl ne tom, že se jedná o "serverové" distro. Já bych řekl, že Debian je tvořen tak aby byl pokud možno co nejuniverzálnější.
"o multimediích a grafice už vůbec nemluvě"Co má Debian za zvláštní problémy s grafikou a multimédií? Já měl za to, že pokud v romto směru trpí nějakými neduhy, tak více méně těmi stejnými co další distra.
V prvé řadě je Debian hodně zaměřený na tu svobodu. To jde přímo proti přítomnosti ne tak docela svobodného firmwaru apod.To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Druhý háček je v tom, že pokud uvažuji stable, tak mohu narazit na problémy typu hardware H (typicky např. televizní karta) je podporován od jádra verze X, ale v distribuci je stále verze Y, kde Y<X.To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně. S tímhle Debian GNU/Linux problémy mít nemusí. A nemá s tím problémy třeba ani Dresura - co jsem si stačil všimnout. Kde je tedy problém?
Pro takřka bleeding edge jako testing/… se zase hůře udržuje software.Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
To bych neřekl, právě naopak : je-li distribuce založená na svobodě, pak se mohu rozhodnout jaký software na ní budu používat - i nesvobodný software, budu-li si to přát.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.
To je sice pravda, zas na druhou stranu, hry a herní aplikace by tohle přece nemělo vůbec zajímat. pokud potřebuje otevřít okno o velikosti W, Z (popřípadě nahodit vidorežim o rozlišení W,Z ), nakreslit bod, polygon, čáru atpd, požádá o to engine, a ten žádost předá systému a případně čeká na rekci. To, že je na konci tohoto řetězce karta typu toho, či toho, aplikaci vůbec nemá co zajímat. To stejné se zvukem a podobně.
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe. To vím z osobní zkušenosti: 3D u mého radeonu bylo se stabilními svobodnými ovladači první půlrok nepoužitelné, až pak se aspoň trochu zlepšilo — od té doby používám verzi z gitu a nemám větší problémy (např. s artefakty), byť výkon stále není optimální. Krom toho byla řeč nejen o hrách — zrovna ty televizní karty jsou pak vynikající příklad. Nebo jiná ukázka: Logitech G300 (herní myš s programovatelnými tlačítky) v linuxových distribucích do letošního jara prakticky nefungoval (musel se použít workaround, který vypnul polovinu tlačítek), oprava přišla až ve Fedoře 16, dostala se do Ubuntu 12.04 atp. Pochybuju, že je v Debianu stable.
Jop, ale to jsme skoro na Ubuntu....
Ubuntu není rolling release.
Jistě. Budu muset aktivně podniknout kroky k získání toho nesvobodného softwaru. Třeba u Mintu nic takového dělat nemusím, i to nesvobodné tam je.Jak konkrétně tento ... ehm, "problém" brání tomu, aby byly dostupné balíčky i pro Debian GNU/Linux? Co, že na Debianu musím vyvinout nějakou aktivitu? To je snad problém můj - jako uživatele - a ne Valve, ani tvůrců her. Možnost dodat nesvobodný soft pořád mám (konec konců i Steam pro Linux je mám ten dojem propertiální software). A i tak, proč není tedy možnost instalace na další distra zmiňovaný Mint, Gentoo, atd...? Tam také brání Valve nutná aktivita uživatelů?
U her je kritická mj. podpora grafických karet. Proprietární ovladače obvykle svobodnějšími distribucemi nejsou podporovány a u svobodných ovladačů čím novější verze, tím lépe...To je jen část pravdy. Znovu platí, že uživatel má těch možností více, a nemusí se spoléhat čistě na distribuční systém. Tedy jádro může aktualizovat i jinak, než z repozitářů, a je-li podpora HW může si provést aktualizaci taky sám (používám zásadně vanila jádro a ovladače NVidia přímo od výrobce). To je prostě věc uživatele, o kterou by se distribuční a herní systém vůbec nemusel zajímat. Maximálně si ji vynucovat ( minimální a doporučené nároky u her, požadavky na softwarové vybavení u distribučního systému). Pořád jaksi chybí ten podstatný důvod, proč by mělo být upřednostňováno pouze Ubuntu. Ale doufám, že to alespoň bude nutit Dreasuru, trochu víc zapracovat na rozšíření nabídky her....
Vůbec nechápu, oč ti jde. Uvedl jsem několik důvodů, proč Debian nepovažuji za ideální distribuci pro multimediální využití. Pokud ti nepřipadají relevantní, tvoje věc. Tím stylem by pro tyto účely mohl být úplně stejně vhodný LFS, protože uživatel si to přece může všechno udělat sám. Akorát třeba v Mintu nemusí takřka hnout palcem.
Proč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? No to je snad zřejmé. Protože oficiální podpora. Těžko budou mít kapacitu na oficiální podporu na všech distribucích. Někdo se musí starat o balíčky (a komunita to u proprietárního softwaru asi tak docela nebude), musí se řešit různé konfigurace systému.
Vůbec nechápu, oč ti jde. ...Já vůbec nechápu tu diskuzi o tom zda je / či není Debian GNU/Linux k něčemu vhodný, jen proto, že na rozdíl od jiných (ironie) tzv user friendli (konec ironie) dister, v Debianu musí člověk udělat pár jednoduchých operací navíc. To není "podle mě" irelevantní. Podle mě je to naprostá ptákovina, navíc závislá na úhlu pohledu konkrétního uživatele.
roč nebude Valve podporovat — aspoň zatím — Steam mimo Ubuntu? ...A jsme zase u toho. A proč to třeba Desura zvládá? Proč to poměrně zvládaly Indie hry (až na pár vyjímek)? Co Steam (a hry které bude distribuovat) potřebuje za konkrétní speciality, které nemůže obsloužit systém i na jiných distrech než je Ubuntu? Navíc, tak ať valve neřve do světa, že podporuje Linux, když podporuje pouze Ubuntu. Už to zanělo mockrát, ale Ubuntu != Linux, a zbytečně tím akorád některé uživatele nas**li a mystifikovali.