DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Založena: | 30. 8. 2008 |
Členů: | 94 |
Článků: | 1 |
Wiki stránek: | 1 |
Dotazů: | 38 |
Akcí: | 0 |
Čtenost: | 22 % |
Skóre: | 20 |
Distribuci Arch Linux vytvořil Judd Vinet, jenž se inspiroval distribucí CRUX. Současným správcem je Aaron Griffin. Arch Linux se pyšní rychlostí, flexibilitou a jednoduchostí. Základem je optimalizace pro novější architektury i686 a x86_64. To znamená, že dostanete větší výkon, ale není možné Arch Linux použít na starších procesorech (i386, i486 a i586).
Arch Linux má repozitář s několika tisíci předkompilovanými balíčky se softwarem. Díky tomu lze celý systém rozšiřovat a aktualizovat jediným příkazem. Důraz je kladen na aktuálnost i stabilitu balíčků. Pokud by vám toto množství nestačilo, lze si ze zdrojových kódů libovolného softwaru sestavit balíček vlastní. K tomu slouží ABS (Arch Build System). Ten se řídí kompilačními a instalačními skripty, které podléhají určitým pravidlům. Můžete si je napsat sami nebo nějaký najít v repozitáři AUR (Arch User Repository).
V tomto seriálu se pokusím seznámit vás s postupem instalace a po-instalačním nastavením Arch Linuxu. Podíváme se na zoubek init systému, hlavním konfiguračním souborům. Budu se snažit postupovat krok za krokem, aby si tuto distribuci mohl nainstalovat i začátečník a vyhnul se potenciálním problémům.
Arch Linux (zkráceně Arch) je operační systém, který se snaží být co nejlehčí a nejjednodušší (ve smyslu vnitřní struktury a toho co dělá distro distrem). Vývoj distribuce je veden v duchu minimalismu, jednoduchosti, elegance a správnosti kódu. Přičemž jednoduchostí se myslí "...bez zbytečných přidaných hodnot, úprav, nebo komplikací..".
Inspirován distribucí CRUX (jiná minimalistická distribuce) začal Judd Vinet v roce 2002 pracovat na Arch Linuxu a vývoj vedl až do roku 2007, kdy předal vedení Aaronu Griffinovi. Originální výslovnost zní asi jako [:arč:], ale v Česku se běžně používá [:arch:].
Tiskni Sdílej: