Počítáte si své peníze?

25.6.2010 08:23 | Přečteno: 2978× | Počítače | poslední úprava: 25.6.2010 08:38

Kdysi před lety jsem zde pro abclinuxu napsal seriál článků o personálním účetnictví GnuCash. Toto účetnictví jsem už před pár lety opustil - chvíli jsem si vedl finanční přehled v KMyMoney (až do nástupu KDE4), potom v nějakém vlastním udělátoru (už mě to přešlo, díky přírodo), a od začátku roku 2010 jsem přesedlal zpět na KMyMoney (verze z SVN pro KDE4 už mi přišla dostatečně použitelná). A pokud KMyMoney nezaspí o několik let nástup KDE5, zůstanu u KMyMoney na věčné časy. Nebo aspoň chvíli.

Při psaní seriálu o účetnictví GnuCash mě nenapadla jedna důležitá věc. Zeptat se čtenářů, jestli si počítají své soukromé peníze. Bývám za exota, když přijde řeč na peníze, a já se pochlubím přehledem o tom, kolik mě stojí bydlení, auto, jídlo, ošacení, kolik prochlastám, jak velikou sekyru mám na kreditní kartě a kolik mám našetřeno na bankovních účtech a kolik v různých investicích. Lidi si přehled obvykle žádný nevedou:

- "Já na to nemám kdy, já se doma k počítači nedostanu."
- "Tak si to veď v práci."
- "No jo, ale já nemám žádný program."
- "Tady je na sdíleném disku GnuCash a tady je návod v češtině."
- "No jo, ale já se k tomu v práci nedostanu."
- "Už tu se mnou hodinu žvaníš."
- "No, víš, já stejně nemám co počítat, já jsem na účtu v bance pořád v minusu."

Když přijde na peníze řeč, slyším to kolem sebe často: "Já žádné peníze nemám. Až budu mít peníze, můžu se o ně začít starat". Nedávno se takový názor zase objevil v diskusi v blogu:

http://www.abclinuxu.cz/blog/Power/2010/6/maly-financni-pruzkum

Takže bych se vás chtěl zeptat dneska. Počítáte své soukromé peníze? Těší vás práce s penězi? Pokud peníze počítate, v čem je počítáte? Vyplatí se vám to? Nebo vnímáte počítání peněz jako ztrátu času?

       

Anketa

Komentáře

[robotics]

Používám HomeBank .

[Petr Bravenec]

Fajne. Doplním.

[Petr Bravenec]

Eh... nebo možná nedoplním. Jak se to, cákryš, dělá?

[robotics]

Upravit zápis, tam to nejde?

[Petr Bravenec]

Vypadá to, že ne. Můžu opravit zápis, ale nevidím tam možnost upravit anketu.

[=^..^= AmigaPower®]

anketa opravit nejde ---> bugzilla

[Robert Krátký]

No, ono to jde, ale jen pomocí černé magie. Zatím to není úplně dotažené.

[Petr Bravenec]

Myslím, že tato anketa není tak důležitá, abych kvůli ní musel používat černou magii...

[Václav HFechs Švirga]

Možná to je tím, že takové zásahy ovlivňují výsledek ankety (150 lidí si přečetlo zápisek, 100 hlasovalo, 50 nemohlo a nikdo z nich si už znova zápisek neotevře - hypotetický příklad, v reálu je to jinak. Ty přidáš volbu která by vyhovovala těm 50 lidem. Ti ji ale už nezvolí a proto má 0 %. Sice později začne nabírat, ale oproti jiným volbám je v nevýhodě). Jediné řešení vidím v resetu hlasů po editaci, to bych bral.

To samé se týká oprav, někdo se překlepne, udělá pravopisnou chybu. Ale dá se to zneužít i ke změně celé odpovědi. A pak člověk dal bod něčemu, co nechtěl ;). A to se může stát i nechtěně (odpověď po "drobné" editaci vyzní jinak než předtím)

[Jendа]

To samé se týká oprav, někdo se překlepne, udělá pravopisnou chybu. Ale dá se to zneužít i ke změně celé odpovědi.

Používáte Linux? → Budete volit Jiřího Paroubka?

[dexík]

taky

[Dundee5]

+1

[jose17]

ja som tiez len predvcerom zacal pouzivat homebank. je to prostucke, nejake chybky to tiez ma, ale gnucash som nezvladol (a to mam za sebou 4 roky uctovnictva na strednej + nejaky ten semestrik ucta na vyske)

[Petr Bravenec]

Z toto si nic nedělej. Já znám ekonoma, který má semestry všecky a když počítá procenta, jdou z něj perly jako 50% + 50% = 100%.

[Jan Drábek]

Nepočítám, protože spotřeba je řádově menší než příjem.

[Robo]

+1; akurat si vediem taky tabulkovy file (gnumeric), kde mam investicie a obcas tam doplnim aktualne menove kurzy a kurzy fondov; spotrebu absolutne neriesim

[Robo]

no jo, a ani jednu odpoved nemozem vybrat

[reqw5q23]

Zivot je prilis kratky na to aby clovek mohl ztracet cas pocitanim penez.

[Petr Bravenec]

Na kterou odpověď v anketě jsi kliknul?

[PetrHL]

U nás to dělá manželka. Má přehled. V Calcu si na to udělala takové šikovné tabulky, jen zadá výdaje a příjmy a ono to samo počítá.

[Petr Bravenec]

Já to zkoušel v Calcu taky. Ale dost jsem narazil. Donutit kalkulačku, aby sama hlídala podvojnost, se ukázalo jako pěkný oříšek. Prostě to bylo příliš pracné. Bez principu podvojnosti se dá udržet přehled o příjmech a výdajích, ale když se k tomu přidají bankovní účty, investice, kreditky a dluhy, pak je tabulková kalkulačka bez šance.

[PeterS.]

dobrá a presná evidencia sa bez podvojnosti jednoducho nedá robiť...

[Petr Bravenec]

Přesně!

Přitom podvojné účetnictví je tak jednoduché. Pověst složitého dostalo snad jen díky tomu, že to "druhé" se jmenuje "jednoduché"...

[trekker.dk]

To ale není jediný rozdíl. U jednoduchého platíš daně z peněz, které jsi dostal, u podvojného z faktur, které jsi vystavil. No a když ti někdo nezaplatí, stejně musíš daně zaplatit, což je pro tebe poněkud nevýhodné.

[Petr Bravenec]

To je nedoruzumění. V takovém stavu nechť si vede podnikatel podvojné účetnictví pro sebe (je to užitečnější) a daňovou evidenci pro finančák...

[Ash]

Teoreticky by se ta pověst mohla do budoucna zmírnit, protože už několik let se jednoduché nejmenuje, je to daňová evidence, a podvojné už taky není podvojné, ale jen účetnictví. Akorát zvyk je železná košile...

[PetrHL]

Nedělá to tak podrobně. Prostě zapíše příjmy, pak jednotlivé výdaje (hypo, SIPO atd), pak něco na provoz domácnosti a ví kolik (a jestli vůbec) něco zůstane. Každý měsíc tak máme přehled co si vlastně můžeme dovolit utratit. Neevidujeme si každou položku nákupu.

[Martinus]

Používám HomeBank, je to pro mě dostačující, když jsem zkoušel KMyMoney, tak jsem nějak nepochopil jak s tím pracovat.

Evidiuju si úplně všechny výdaje i příjmy, akorát občas narazím na to, že si sem tam něco zapomenu zapsat, takže občas se mi v databázi objeví položky typu "nevim za co".

Momentálně už cca rok plním databázi údaji a když kouknu na výstupy, tak je to moc fajn věc...

[Heron]

Je dobré vést alespoň evidenci příjmů a výdajů. Ono když si v obchodě představíte, jak si tu položku pak budete doma "obhajovat" před deníkem, tak si to raději nekoupíte . Alespoň na mě tohle platí perfektně a takto se dá dost ušetřit (zkrátka nekupováním kravin, které stejně nejsou potřeba).

[dolik.rce]

Mám tak málo příjmů, že na to nepotřebuju program. Mám myslím velmi dobrý přehled o svých prostředcích a hlídám si je, ale používám jen svůj mozek Neznám sice přesné částky na halíře, ale úplně mi to stačí. Takže jsem musel zvolit "Něco jiného" :)

[iMHO]

Jen si každý měsíc spočítáme přijal - vydal na účtu. Většinou jsme v plusu. Takže nemáme zatím potřebu nějak podrobněji hlídat výdaje. Ale možná to s příchodem nového člena domácnosti přijde.

[Kraven]

Peniaze su obsolete - buducnost patri bartru...

[Petr Bravenec]

Peníze nejsou obsolete. Peníze jsou výborný vynález. Nicméně jestli se něco neudělá se zbytnělým státním bankovním systémem částečných rezerv (kdyby takto podnikal soukromník, media by jeho aktivity označila jako "Letadlo" a soudy by jeho činnost řádně ohodnotily), pak budoucnost skutečně patří bartru:

Murray Rothbard: Peníze v rukou státu - velmi čtivá knížka o současném finančním systému

Cesta ven z současného zoufalého stavu vede nejen přes tísicovkami let osvědčený zlatý standard:

F. A. Hayek: Soukromé peníze / Potřebujeme centrální banku? - trochu méně čtivé dílo nositele Nobelovy ceny za ekonomii, teoretický návrh soukromých peněz.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

(kdyby takto podnikal soukromník, media by jeho aktivity označila jako "Letadlo" a soudy by jeho činnost řádně ohodnotily

Soukromnik takto samozrejme podnikat muze - kdokoliv muze vydavat sve smenky minimalne v takove mire v jake ma ostatni aktiva. Papirove penize nejsou v podstate nic jineho nez smenky vydavane centralni bankou, ktryte jejimi aktivy.

Cesta ven z současného zoufalého stavu vede nejen přes tísicovkami let osvědčený zlatý standard

Od zlateho standardu se upustilo prave proto, ze byl cim dal tim vic nevyhovujici potrebam moderni ekonomiky. Zaprve to je vyrazne vetsi administrativni statni zasah do ekonomiky - kurzy men jsou v podstate pevne dane vladou podle toho, jak stanovi kurz sve meny proti zlatu. Napriklad po 1. svetove valce UK pri znovuobnoveni vazby libry na zlato obnovila vlada z politickych duvodu predvalecny kurz, coz vedlo k nekonkurenceschopnosti britske ekonomiky a dlouholete depresi. Zadruhe je ten system znacne nepruzny co se tyce reakci na vyvoj ekonomiky - to ukazuje velka hospodarska krize v 30. letech, kdy jednotlive staty se vzpamatovaly z krize vicemene jak opustily zlaty standard a zacly provadet rozumnou monetarni politiku.

Obe udalosti jso pekne popsane v teto velmi zajimave knize: Bradford DeLong: Slouching Towards Utopia: The Economic History of the Twentieth Century.

[Petr Bravenec]

Papirove penize nejsou v podstate nic jineho nez smenky vydavane centralni bankou, ktryte jejimi aktivy.

To je dost podstatný omyl. Peníze nejsou kryté žádnými aktivy. Peníze nejsou kryté ani těmi vklady, které do banky donesou spořílkové. Kdyby se větší množství lidí rozhodlo, že si své peníze vyberou, prakticky kterákoliv banka by se dostala do obrovských problémů a musela by požádat centrální banku o natištění nových peněz. Tím by se znehodnotily zbývající vklady a další a další lidé by vyžadovali hotovost, aby ji mohli utratit, dokud jejich úspory mají ještě nějakou cenu. Německo po první světové válce, Zimbabwe dnes.

Neuvěřitelně mě štve, že celá moje první výplata, kterou jsem si uložil před dvaceti lety, je dneska jenom kapesné, s hodnotou sotva dvacetinovou. 95% mých úspor z první výplaty šlo na sanaci českých bank, na udržování nekonkurence schopných podniků a na eskalaci státního dluhu. Napíšu to ještě jednou a slovy, aby to nebylo k přehlédnutí:

Devadesát pět procent z mé první výplaty, kterou jsem si uložil na horší časy, mi ukradla inflace řízená centrální bankou.

Naproti tomu unce zlata je stále plusminus za jeden průměrný měsíční plat...

[xkesh]

Devadesát pět procent z mé první výplaty, kterou jsem si uložil na horší časy, mi ukradla inflace řízená centrální bankou.

Neboli jste objevil půvab odvodu povinných částek na důchodové "spoření".

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To je dost podstatný omyl. Peníze nejsou kryté žádnými aktivy.

Ale jsou - 'bankovni' penize jsou kryte uverama poskytnutyma danou bankou a dluhopisama v jejim vlastnictvi, 'papirove' penize jsou kryte dluhopisama v drzeni centralni banky. Doporucuji si precist neco o fungovani financniho systemu ve vazne ekonomicke literature, a necerpat informace jen z poplasnych filmu z netu a publikaci extremnich ekonomu rakouske skoly.

Kdyby se větší množství lidí rozhodlo, že si své peníze vyberou, prakticky kterákoliv banka by se dostala do obrovských problémů a musela by požádat centrální banku o natištění nových peněz

Prakticky kterakoliv banka by se dostala do obrovskych problemu, ale byly by to problemy s likviditou, nikoliv se solventnosti. Protoze ma ve vlastnictvi dluhopisy a pritom by mela vratit penize, tak proste vezme dluhopisy a 'rozmeni' je v centralni bance na penize (za prislusny urok). Centralni banka vytiskne nove papirove penize, ale ziska do (casove omezeneho) vlastnictvi nove dluhopisy. Az dane dluhopisy (a dluhy) budou splatne, tak je banka vybere od centralni banky a penize vybrane od dluzniku vrati centralni bance vymenou za ty dluhopisy.

ím by se znehodnotily zbývající vklady a další a další lidé by vyžadovali hotovost, aby ji mohli utratit, dokud jejich úspory mají ještě nějakou cenu. Německo po první světové válce, Zimbabwe dnes.

K inflaci by nejspis doslo, ale pouze v pripade, ze by lide vybrali ty penize proto, aby je utraceli. K inflaci by tedy doslo kvuli rustu poptavky. Pokud by lide penize vybrali a dal drzeli v hotovosti, pak neni primy duvod aby doslo k inflaci, spis by doslo sekundarne k depresi (kvuli poklesu bankovniho financovani prumysli) a deflaci.

Hyperinflace (napr. v Nemecku a Zimbabwe) je uplne jiny pripad - k tomu dojde, pokud centralni banka primo tiskne nekryte penize nebo masivne skupuje statni dluhopisy z politickych duvodu bez ohledu na potreby ekonomiky a realnost jejich splatnosti.

Devadesát pět procent z mé první výplaty, kterou jsem si uložil na horší časy, mi ukradla inflace řízená centrální bankou.

Nevim jak v dobach ekonomicke transformace hned po revoluci, ale za poslednich 13 let je kumulovana inflace jen 55 %. Takze pokud by sis schoval hotovost v roce 1997, prisel bys o tretinu hodnoty. Ze existuje mirna inflace neni nic spatneho - pokud ma nekdo penize, tak je ma bud investovat (alespon do terminovanych vkladu) nebo utratit. Drzet hotovost neni ekonomicky prospesna cinnost a tak je rozumne, ze by se nemela dvakrat vyplacet.

Naproti tomu unce zlata je stále plusminus za jeden průměrný měsíční plat...

Tohle je totalni ignorovani faktu - staci se podivat na vyvoj ceny zlata za poslednich 40 let - nejdriv prudky propad v sedmdesatych letech, pak se dlouho zlato drzelo na vicemene nominalne stejne cene (takze klesalo v realnych cenach a jeste prudceji klesalo vuci prumerne mzde), az nekdy od 2005 zase vyrazny rust. A tohle kolisani je v radu stovek procent ceny.

[Petr Bravenec]

Tohle je totalni ignorovani faktu - staci se podivat na vyvoj ceny zlata za poslednich 40 let - nejdriv prudky propad v sedmdesatych letech, pak se dlouho zlato drzelo na vicemene nominalne stejne cene (takze klesalo v realnych cenach a jeste prudceji klesalo vuci prumerne mzde), az nekdy od 2005 zase vyrazny rust. A tohle kolisani je v radu stovek procent ceny.

Hehe, tak tohle je fakt blbý vtip. Všimnul jste si, na co odpovídáte? Já jsem poukázal na to, že inflace je od mé první výplaty 2000% (dva tisíce procent) a vy mi na to, že zlato není řešení, protože jeho cena kolísá v řádu stovek procent.

No a co, že cena kolísá v řádu stovek procent? Ve srovnání s tisícovkami procent je to pořád o řád méně!

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Jenze takova inflace se ve stabilnich zemich normalne nedeje, to byl pruvodni jev transformace ekonomiky na zacatku devadesatych let a nejspis se jen tak nebude opakovat. V zapadnich zemich za poslednich padesat let byli spicky inflace nekde okolo dvaceti procent rocne, obvykle byla inflace jednomistna a mensi nez urokova sazba. Oproti tomu prudke kolisani cen zlata a jinych komodit je vcelku bezne.

[Petr Bravenec]

V roce 1970 byla fixně stanovená cena zlata $35 za unci. O čtyřicet let později je cena zlata na $1250. Jen za mého života ztratil dolar vůči zlatu 97% své hodnoty a pokud bych bral zlato jako etalon, pak průměrná roční inflace dolaru během této doby je 9%, kumulativně 3500%. To jsou samozřejmě hodnoty vycucané z prstu, protože už v roce 1970 byla reálná hodnota zlata mnohem vyšší než $35 a USA usilovně pracovaly na zrušení směnitelnosti, a dnes je cena zlata vyšší díky krizi. Ale doufám, že těm, co umí počítat, těchto pár čísel stačí, aby si udělali obrázek, jak stabilní je náš měnový systém.

Spadne dnešní cena zlata na polovinu? Fajn. Pak dolar ztratil za 40 let jen 96% své hodnoty, průměrná inflace je jen 7.4% a kumulativní inflace 1750%. Je na těchto výpočtech něco špatně? Hledej chybu!

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

V roce 1970 byla fixně stanovená cena zlata $35 za unci. O čtyřicet let později je cena zlata na $1250. Jen za mého života ztratil dolar vůči zlatu 97% své hodnoty a pokud bych bral zlato jako etalon, pak průměrná roční inflace dolaru během této doby je 9%, kumulativně 3500%. To jsou samozřejmě hodnoty vycucané z prstu, protože už v roce 1970 byla reálná hodnota zlata mnohem vyšší než $35.

Prave proto, ze ona fixne stanovena cena zlata byl vicemene administrativni udaj, ktery nemel nic spolecneho s ekonomickou realitou, je toto srovnani nicnerikajici.

Ma smysl porovnavat az trzni ceny zlata. V roce 1980 byla cena zlata ~ $400 za unci, v roce 1990 porad ~ $400 za unci (takze zlato za deset let klesalo spolu s dolarem), v roce 2000 dokonce ~ $300 za unci (takze zlato klesalo jeste rychleji nez dolar). Od ~ 2005 pak zlato roste a behem krize vyrostlo az na $1250.

Hlavne ale je nesmyslne brat zlato jako etalon, kdyz jeho ceny vuci cenam zbozi a sluzeb letaji daleko vic, nez ty ceny zbozi a sluzeb vuci sobe a navic jeho cena je pro vetsinu realne ekonomiky a spotrebitelu naprosto nedulezita. Za $1000 dnes si obcan USA koupi jen tretinu zlata nez v roce 2003, ale skoro stejne mnozstvi vetsiny zbozi, ktere bezne kupuje. Je mnohem smysluplnejsi pouzivat jako etalon ruzne vazene cenove indexy zbozi ci surovin, protoze to mnohem lepe vystihuje subjektivni hodnotu penez.

[Petr Bravenec]

Tam je to vidět taky. Cena zlata během posledních 40 let možná létala nahoru a dolů, ale cenové indexy pouze rostly. V USA jsou k dispozici údaje o průměrné cenové hladině už od roku 1750. Až do roku 1913 (založení centrální banky) se cenová hladina pohybovala v rozmezí do 300% a kupodivu tam vydržela i další roky, ale od roku 1970 (zrušení alespoň formální směnitelnosti dolaru za zlato) do roku 2000 vzrostla cenová hladina na neuvěřitelných 1800%. Nemám údaje z let 2000 až 2010, ale vůbec bych se nedivil, kdybychom nyní byli na mých uváděných kumulativních 3500%.

Máte nějaký argument ještě i proti temto číslům?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Nevim, jaka mas cisla ty, ale kdyz vezmu standardni cenovy index CPI, tak v roce 2010 je na 2.18 nasobku hodnoty z let 1982-1984 a na 6.53 nasobku hodnoty z let 1967 (tedy nekolikrat mene nez uvadis ty). To odpovida prumerne inflaci 3 % za rok poslednich 27 let a 4.4 % procenta za rok poslednich 43 let.

[Petr Bravenec]

Díky za odkaz. Ve volné chvíli si to pročtu, abych nebyl za blba. Já jsem čerpal z údajů zveřejněných extremními ekonomy: Murray Rothbard: Peníze v rukou státu. Údaje jsou hned na začátku.

[Petr Bravenec]

Jo, to mi podle údajů o CPI přibližně sedí.

[Gilhad]

jinymi slovy - zlato za tu dobu ziskalo 3x vyssi realnou cenu. Za kilo zlata bych si ted koupil 3x vic nez tehdy, cili pokud bych penize ulozil do zlata misto do banky, tak by se mi ta investice vratila za tech 7 let jako 300% vlozene castky, pokud to chapu spravne.

[Petr Bravenec]

Cena zlata se pohybuje nahoru a dolů. V klidných dobách finančních je cena zlata klidná, v neklidných dobách finančních je cena zlata vyšší (dneska). Naopak v klidných dobách cena zlata kolísá a v neklidných je nestabilní. A naopak. Jestli tomu nerozumíte, nic si z toho nedělejte. Cena se prostě hýbe. Jednou můžete vydělat, podruhé ztratit. Alespoň pokud směňujete zlato za peníze kryté důvěrou v centrální banku.

Podstatná je jiná věc: za unci zlata jste si koupil v Římě před dvěma tisíci lety slušnou tógu a boty a za zbytek jste si mohl zajít na slušnou večeři. Dneska si za unci zlata koupíte slušný oblek, kravatu a boty a za zbytek si můžete zajít na slušnou večeři.

Pamatujete si ještě, co se dalo pořídit za průměrný měsíční plat před dvaceti lety?

(Jo, a neberte mě, prosím, za slovo - celé je to složitější).

[Gilhad]

Nepamatuju, ale troufnu si hadat: slusnou togu a za zbytek bych mohl zajit na slusnou veceri.

Cili pokud bych pred dvaceti lety chtel ulozit penize v hodnote unce zlata, tak pri ulozeni do zlata bych nijak zvlast netratil, zatimco pri ulozeni do slamniku ci banky by to bylo stezi na tu veceri :)

[Petr Bravenec]

Tak nějak

Ale jak jsem napsal, celé je to trochu složitější. Cena zlata se neustále mění, jednou je to na dvě tógy, jindy jenom na polovinu. Už se to tady v diskusi řešilo.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

ulozeni do zlata bych nijak zvlast netratil, zatimco pri ulozeni do slamniku ci banky by to bylo stezi na tu veceri

Zatimco pri ulozeni do dlouhodobych statnich dluhopisu nebo terminovanych vkladu bys mel za tu dobu vcelku s jistotou 1.5-2 krat vic v realne hodnote - dlouhodobe urokove miry jsou skoro vzdy o nekolik procentich bodu nad inflaci: http://www.economics.utoronto.ca/jfloyd/modules/evin.html

[Petr Bravenec]

Víte, na čem bychom se mohli shodnout? Že než ukládat peníze do zlata, je rozumější uložit část do zlata, část do dluhopisů, část do akcií a část do zahraničí v cizí měně a část do nemovitostí.

Až spadnou akcie, zůstanou mi dluhopisy, zlato, cizí měna a pozemky.

Až zbankrotuje stát, zůstanou mi akcie, zlato, cizí měna a pozemky.

Až mi na pozemku ve veřejném zájmu postaví bez povolení soukromou fabriku, zůstanou mi akcie, zlato, cízí měna a dluhopisy.

Až přijde politický otřes, vezmu nohy na ramena a za kopečkama budu moci znovu začít se zlatem a cizí měnou - a možná mi zbydou i akcie.

Až zakážou lidem vlastnit zlato, buď je zakopu na zahrádce, nebo půjdu pod gilotinu, protože v takové situaci budou podezřelí všichni vlastníci dluhopisů, akcií, pozemků a účtů v zahraničí. Ale možná, že aspoň moji potomkové budou vědět, kde je zlato zahrabáno...

V každém z těchto případů figuruje zlato.

[Petr Bravenec]

Víte, co se mi na takovém postupu zdá zoufalé? Lidé, kteří by mohli vydělávat peníze podnikáním a tvořivou prací, musejí nemalou část svých kapacit věnovat jen tomu, aby si vůbec udrželi to, co už jednou získali. Přitom by stačilo mít jenom stabilní peníze...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Lidé, kteří by mohli vydělávat peníze podnikáním a tvořivou prací, musejí nemalou část svých kapacit věnovat jen tomu, aby si vůbec udrželi to, co už jednou získali.

Me to neprijde zas tak obtizne - staci mit penize na terminovanych vkladech s obnovou, urok je dvakrat takovy jak inflace a vklad je pojisteny. Pokud nedojde k uplnemu rozkladu ekonomickeho a politickeho systemu v zemi, tak je to bezpecne.

Přitom by stačilo mít jenom stabilní peníze...

1) predstava prirozene stabilnich penez v dynamicke a vyvijejici se ekonomice je iluzorni. To je jako kdobys rekl, ze neni treba porad resit ruzne algoritmy a programovat software, staci kdyby pocitac udelal, co mu uzivatele reknou ...

2) soucasne penize jsou rozhodne stabilnejsi nez penize pred 150 lety zalozene na zlate.

Penize zalozene na zlate jsou sice stabilni dlouhodobe (v radu desetileti), ale kratkodobe jsou dost nestabilni. Oproti tomu soucasne penize zalozene na dluhopisech jsou velmi stabilni z hlediska kratkodobych (mesice az roky) vykyvu, ale maji dlouhodoby, vicemene predvidatelny (a planovany) pokles hodnoty. A pro ekonomicke planovani treba v podnicich je druha varianta mnohem vhodnejsi. Ono se spatne planuje vyroba, kdyz jeden rok je 15 % inflace a druhy 15 % deflace. Oproti tomu stabilni 3 % inflaci se da bez potizi prizpusobit.

Navic, jak uz jsem zminoval - dlouhodobe sporit hotovost neni ekonomicky prospesna cinnost a proto je pozitivni, kdyz jsou lide motivovani vydelane penize bud utratit, nebo investovat (alespon neprimo, skrz bankovni sektor).

[Petr Bravenec]

Termínovaný vklad? Pojištěný? Už jsem to jednou absolvoval. Než jsem dostal ze zkrachovalé banky peníze, trvalo to asi tři roky nebo kolik a hádejte, kolik dělaly za tu dobu úroky. A hádejte, kolik jsem dostal z původního vkladu. A hádejte, kolik v té době dělala inflace. A hádejte, co si asi tak myslím o bankovnictví částečných rezerv, kde o emisi peněz rozhoduje na čtyři roky zvolený politik, který tam stejně ani ty čtyři roky nevydrží, protože ho smete první hlasování o důvěře...

[Miloslav Ponkrác]

Přitom by stačilo mít jenom stabilní peníze...

Peníze nemohou být stabilní. Jsou to jen slibotechnové papíry, nic víc.

Kdysi byly podloženy reálnou hodnotou, dnes už je to „nemoderní“.

Peníze si může spousta institucí rozmnožovat dle své libosti. Stát si může tisknout kolik chce. Banky mohou rozmnožovat peníze ve svých databázích poměrně velmi divoce a mohutně.

Ekonomové už si stabilní měnu ani představit nedokážou – a v okamžiku, kdy se tak stane, ekonomové jsou němí hrůzou, děsí se a vykřikujíá strachem ze spaní. Protože to oni nemohou potřebovat, to je proti jejich plánům.

Dneska peníze jsou podloženy jen sliby a spekulacemi. O hodnotu peněz se hraje na burzách a jediná reálná hodnota, kterou jsou podloženy jsou budoucí dluhy a ještě neexistující hodnota. Největším generátorem peněz jsou banky, které se neomezují a nikterak nežinýrují. Jediná trošičku současná hodnota jsou asiaté a výroba v Číně. ALe to je dočasná věc.

Základem stability každého člověka je zajistit se částečně hodnotou mimo peníze a mimo akcie. Je jedno, jestli si nakoupíte nemovitosti, zajistíte půdu, či navážete dokonalou rodinnou soudržnost (to je větší zajištění, než cokoli jiného), nebo pod.

Kdo věří na nějaké super důchody v důchodové reformně tam mohutně podporované většinou Čechů – ten si to peklo zažije. Nicméně řada důchodců spořících si na důchod velké částky v soukromé finanční firmě žijících na stáří v kanále, či roští a vybírající odpadky aby bylo co na oběd bude doufám dostatečné poučení pro další generaci v historicky krátké době několika desítek let. Kdo je blbej, jeho chyba.

Uvědomte si, že hodnota nerovná se peníze. Peníze jsou jen poukázkou na hodnotu, ovšem pokud vám ji někdo dá. Navíc pokud hodnota není, s penězma jí nevyčarujete.

[Miloslav Ponkrác]

Až zbankrotuje stát, zůstanou mi akcie, zlato, cizí měna a pozemky.

Až zbankrotuje stát, zapomeňte na akcie i pozemky. Zmizí totiž právní rámec, který zajišťoval tyto věci. Nastoupí zákon džungle a řídit to bude boss s nejrychlějšími kolty, či nejlepší organizací na ovládání kraje (za právního rámce se orgaqnizacím říká mafie). Možná přijdete i o zlato i ostatní.

Ostatně Vás netrká, že čím více přebírají moc velkofirmy a čím méně stát, tím je právní systém horší a je čím dál těžší něco zákonného vydobýt?

Až mi na pozemku ve veřejném zájmu postaví bez povolení soukromou fabriku, zůstanou mi akcie, zlato, cízí měna a dluhopisy.

Ohledně akcií nezapomeňte na zákon o vyvlastnění minoritních akcionářů.

[Petr Bravenec]

Já bych to možná tak černě neviděl. Před bankrotem je Řecko - hrozí snad, že tam zmizí právní rámec a nároky na pozemky?

A u akcií je situace ještě příznivější. I čeští brokeři (FIO) nabízejí zahraniční akcie. Stačí si projít třeba několikařádově větší německý trh a něco si vybrat (a i u českých brokerů jsou zahraniční trhy lacinější). A pokud mám dostatek odvahy a jazykovou výbavu, můžu se rovnou dohodnout se zahraničním brokerem. Když zbankrotuje ČR, zahraničním trhem to zahýbe, ale o akcie amerických nebo čínských podniků určitě přijít nemusím.

Ostatně Vás netrká, že čím více přebírají moc velkofirmy a čím méně stát, tím je právní systém horší a je čím dál těžší něco zákonného vydobýt?

Ale jinak jo, jinak jsem taky paranoik

[Miloslav Ponkrác]

Před bankrotem je Řecko

Řecko je před bankrotem stejně jako ptačí chřipka byla mohutná nebezpečná nelítostná epidemie vražídící milióny lidí všude kolem.

Skutečný bankrot vypadá zcela jinak. Dnes je v módě přehánět. Nazývat všechno drastickými názvy.

Když zbankrotuje ČR, zahraničním trhem to zahýbe, ale o akcie amerických nebo čínských podniků určitě přijít nemusím.

Pokud zbankrotuje USA, můžete přijít o leccos. Koneckonců tato krize, a není to poprvé odstartoval jakýsi stav v USA.

Existuje jedno vlivné místo v USA, odkud jsou startovány krize i řada dalších věcí. Jeho vliv tvrdě přesahuje finančnictví, například odtud se rozhodli, že PLuto se jim nelíbí jako planeta. A také se tam řídí svět, sídlí tam i OSN. Ostatně sám jsem si do toho šťournul ve svém článku:

http://ponkrac.net/pluto-bylo-vyrazeno-z-planet

Prostě jsou místa na zemi, kde když se něco stane, nejste v bezpečí. Svět už je globální a řada vlivů se přelévá do téměř celého světa. Bankrot ČR asi neohrozí Vaše akcie amerických podniků, nicméně bankrot řady států může ohrozit Vaše akcie, ať už jste je měl kdokoli.

Jak se svět čím dál víc propojuje v monokulturu globálních vztahů, je čím dál zranitelnější. Budete těžko nacházet rok od roku hůře pojistku proti tomu, když se někde něco stane. Myslím v penězní oblasti.

Mimochodem, řada států v případě problémů nařídila povinnost lidem odevzdat všechno zlato státu co doma mají.

Jinak těžko si to představujeme, ale jak se svět více a více globalizuje, hýbá každý stát hodně s okolím. Řecko především ani tak nezpůsobilo problém sám sobě, ale tvrdě přivedlo úvahy o stabilitě eura, tedy měně poměrně slušného počtu států. Je rok od rok těžší se nějak zajistit, protože monokultura obchodu ve světě za chvíli způsobí (pořád zdůrazňuji, že to ještě není), že když se něco v Austrálii stane, oholí to napůl finančně celý svět (kromě nejbohatších of course, ty vydělají i na mrtvolách).

[JiK]

Hyperinflace (napr. v Nemecku a Zimbabwe) je uplne jiny pripad - k tomu dojde, pokud centralni banka primo tiskne nekryte penize nebo masivne skupuje statni dluhopisy z politickych duvodu bez ohledu na potreby ekonomiky a realnost jejich splatnosti.

Jako kdyz Evropska Centralni banka koupila nesplatitelne Recke dluhopisy a dala jim krasna nova, cerstve natistena Eura?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Tak zrovna v soucasne situaci je IMHO vcelku ekonomicky obhajitelny primy nakup statnich dluhopisu centralni bankou. V soucasne dobe jsou ekonomiky na opacne hrane - inflace je velmi nizka a bezne nastroje monetarni politiky (regulace urokovych sazeb centralni banky) jsou na hranicich svych moznosti. Dulezite je, aby mnozstvi takto kupovanych dluhopisu bylo dano pozadavky menove politiky centralni banky a ne pozadavky vlady na ziskani penez.

[Jendа]

Naproti tomu unce zlata je stále plusminus za jeden průměrný měsíční plat...

Sis měl za první výplatu koupit unci zlata a zakopat ji na zahradě .

[Petr Bravenec]

Já už se ji snažil i vyhrabat. Ovšem bůh ví, kam jsem ji vlastně zakopal. Snad ji ještě najdu...

[pavlix]

Když dáš i souřadnice... tak budeš mít možná zadarmo bazén :). Co naplat, že se tam nic nenajde, hlavně když bude vykopáno :).

[qiRzT]

To mi připomíná jeden vtip o muslimovi, co potřeboval zrýt zahradu.

[Jendа]

(na něj jsem narážel ve svém komentáři)

[qiRzT]

Že mě to hned nenapadlo

[Jendа]

Proboha, už na své zahradě nekopej! Ukryl jsem tam jadernou bombu!

(s trochou štěstí k tobě teď přijedou v černém autě chlapíci s kuklami, zahradu ti rozkopou a ty už si v tom pak ten kousek zlata snadno najdeš)

[Petr Bravenec]

Ještě k té knize: Produkování inflace je TAK výnosný kšeft, že zaplatit davy ekonomů, kteří budou inflaci, centrální bankovnictví a nekryté peníze obhajovat do poslední kapky krve, je prkotina. Dejte mi moc na každou peněženkou ve státě a já si taky zaplatím tisícovky lidí, kteří budou říkat, že to je správná věc a že kdyby to tak nebylo, skončil by svět.

[Krupy]

Protože studuju a dostávám peníze od rodičů, zaznamenávám si pouze výdaje ručně do sešitu. Příjmy nezaznamenávám(to mi zaznamenává historie na webowém interfacu u banky). takže jsem dal jiný způsob.

[Petr Bravenec]

To je v pořádku. Ty máš za sebou centrální rezervní banku, která tě sanuje, když se dostaneš do problémů. V tomto stavu je zbytečně něco počítat

[User682]

zdravim,

zajimava diskuze. Neco pridam.

Kazdopadne Vas uklidnim. Penize resim take a relativne casto. Ale i tak s rozumem a nenecham si s nimi ovlivnovat az prilis svuj osobni zivot.

Osobne s Vami v "rozumnych mezich" popovidam, za co kolik vydam. Ale verejne se s tim nerisim. Bohuzel cesky clovek zavidi a uz tak me hodne lidi nesnasi. Doslova: Kolik beru a miry pritelkyne nesdeluju.

Co se tyce penez, tak Vam mohu rici, ze delam vcelku rezervy na nejaky mesic provozu dopredu. Dost me prekvapuje, ze hodne lidi to nedela, i kdyz to asi chapu proc ne. Drive jsem neresil, za co budu za par dni jist a s pohledem zpet to byl vcelku dost nerozum.

>Takže bych se vás chtěl zeptat dneska. Počítáte své soukromé peníze?

Ano. Lepe to umi pritelkyne, ktera je prodavacka.

>Těší vás práce s penězi?

No, jiste ze.

>Pokud peníze počítate, v čem je počítáte?

Tabulkovy kalkulator. Hlavni polozky, prijmy, vydaje, zustatky. A k tomu nejake grafy.

>Vyplatí se vám to?

Ano, nutnost.

>Nebo vnímáte počítání peněz jako ztrátu času? Vubec ne. Kdyz neumite pocitat sve penize a zdroje, tak jsou ztraty jeste vyssi.

Asi zajimave tema by bylo napsat, jake ma clovek (moje osoba) pozadavky na nejaky program pro osobni ucetnictvi. Nekdy casem....

Jak tak na to koukam, tak jste na dobre ceste zacit vydelavat vetsi penize. Umet si veci spocitat je vcelku dobry zaklad. Dalsi umeni je pak vydelat vice nez umi utratit Vase partnerka..... gf

[Petr Bravenec]

Jé, asi jsem se v blogu špatně vyjádřil. Já se samozřejmě nechlubím tím "kolik mám", pouze udivuji okolí díky tomu, že "vím kolik mám". Závist je sviňucha svinutá, a lidi jsou ochotní závidět cokoliv.

Na druhou stranu závidím taky a jsem na to hrdý. Závist je vynikající motor. Jenom se nesmí kombinovat s nepřejícností. To pak závist zabíjí člověka zevnitř.

Jak tak na to koukam, tak jste na dobre ceste zacit vydelavat vetsi penize. Umet si veci spocitat je vcelku dobry zaklad.

Díky. Takové povzbuzení mě potěšilo.

[User682]

zdravim,

nevyjadril jste se spatne. Naopak spravne. Velmi dobre chapu, ze se nechlubite a co chcete rici.

Doporucuji zavist utlumit na minimum a nepouzivat ji jako motor. Spise si to chce rici, ze neco dokazete take. A treba i lepe. Nebo dosahnete necoho jineho.

Reknu Vam proc. Ne vzdy lze v zivote dosahnete na vse, co uvidite okolo. Budu -li uprimny, tak husa k obedu nastve podstatne vice nez 50 tacu na stole.

Druhy duvod je ten, ze pokud dosahnete sveho cile = mate to, co druhy, tak vetsinou koncite a muze to s Vami jit z kopce. Original je vzdy cennejsi nez kopie.

Vyse popsane, neni to ani tak o znalosti psychologie, ale spise o osobnich zkusenostech.

gf

[Petr Bravenec]

Asi rozumím. Vidím, že je třeba si takto ozřejmit pojmy. Závist je jeden z takových pojmů. Může mít několik významů, které se nejenže nepřekrývají, mohou se i navzájem vylučovat.

Dávno jsem se smířil (doufám) s tím, že je mnoho věcí, na které nedosáhnu. Chci "věci" (další obecný pojem - "věc" nemusí znamenat porshe v garáži a hodinky s vodotryskem na ruce), které jsou v mé moci. "Závidím" lidem, kteří těchto "věcí" dosáhli a přemýšlím, jak to udělali. "Závist" mi dělá jasno - je to cedulka se šipkou, která mi říká, kam jdu.

Další takto významnou emocí je pro mě strach. Ten mi zase výborně ukáže na věci, o kterých toho moc nevím. Řekne mi, čemu bych se měl věnovat trochu více, co bych měl poznat, co mi brání jít "závistí" vytýčeným směrem.

Lidi obvykle ze závisti zelenají a ze strachu blednou. Závisti a strachu se nezbavím - tak ať pracují pro mě!

[=^..^= AmigaPower®]

Používám na tyhle věci "makovici", je vždycky po ruce a nikdo mi jí necrackne...

[Miloslav Ponkrác]

Ale crack na cracknutí makovice existuje.

http://simple.wikipedia.org/wiki/Crack_%28drug%29

[default]

Počítat peníze? Samozřejmě že počítám! Ale nijak to nepřeháním. Hlídám si, abych měl rezervu na půl roku dopředu. To, kdybych přišel o práci. Je přeci krize, že? Potom nějakou další rezervu na "neočekávané výdaje" — když se vysere třeba pračka nebo lednička, aby se ten samý den mohla koupit nová. No a za zbytek si kupuju drahý hračky. Takhle se mi žije dobře; už jen proto, že nemám na krku žádnou "přítelkyni", nebo jak se tomu vyhazování peněz teď říká.

[Martin Beránek]

Pouzivam webovy Buxfer.

[ESE]

Též používáme Buxfer. Má to tu výhodu, že můžeme průběžně doplňovat záznamy s manželkou a nejsme vázaní na konkrétní počítač.

Obecně považuji evidenci peněz za přínosnou. Když se člověk podívá na přehledy, tak často zjistí, že jeho odhady, které "má v oku", jsou úplně mimo.

[David Watzke]

Používám Eqonomize! (už tři roky) a rozepsal jsem vlastní software, kterej pravděpodobně nikdy nedodělám

[User682]

zdravim,

to by me zajimalo ten vlastni SW... Osobne jsem take o necem podobnem uvazoval (a uvazovat jen nejspise budu), ale beru to jako posledni moznost.

Jake konkretni chybejici vlastnosti Vas vedly k psani tohoto SW ?

gf

[pavlix]

Já jsem si taky napsal vlastní software...

Splnění mých požadavků zabralo cca dvě hodiny psaní v bashi a awku. A cca osm hodin ladění latexovský templaty pro fakturu.

Správa verzí v ceně (git už znám), editor záznamů v ceně (vim), dopsání modulů pro různé výpočty a sumáře... minuty až desítky minut v awk za pomoci příkazů typu sum += $2.

Samozřejmě, nemám to office-ready a nikdy mít nebudu, ale když si to dělám sám :).

[Ulysses]

v awku jsem to mel take, ale stalo to ve vysledku za starou belu a hlavne to zacalo byt pomale, kdyz jsem mel na vstupu tisice polozek v ruznych time-scopes... takze jsem to cele nakonec premyslel a zacal s tim znova a v C... hod link na nejakej sample input, prosim, rad bych se podival, co ten tvuj umoznuje...

[pavlix]

hod link na nejakej sample input, prosim, rad bych se podival, co ten tvuj umoznuje...

Nemá prakticky smysl, protože to mam jen na generování faktur a přehledu, víc nepotřebuju.

Formát je kombinací názvu souboru a RFCnevimkolik formátu:

Například soubor YYYYMMDD-NNN-Firma, je faktura z data YYYYMMDD, cislo (celkove) NNN (predsazuju jeste rok, z konvence) a Firma je můj interní identifikátor zákazníka.

Obsah soubrou je většinou něco jako:

Item: 12000; Školení TCP/IP, 01.01.2009 -- 02.01.2009, Brno

Items může být víc, může být upřesněna splatnost (jinak výchozí odstup od data faktury), soubory firem obsahují v podobném formátu fakturační údaje.

No a z toho se dají generovat jak faktury, tak přehled na daně, tak jakýkoli jiný přehled.

[Petr Bravenec]

Něco podobného jsem kdysi dělal pro kámoše. Účel byl stejný - generování faktur a přehledů pro finančák. Taky v awk, faktury a přehledy dph v plaintexu. Původně používaný tabulkový kalkulátor byl strašně těžkopádný, tohle plnilo svůj účel několik roků naprosto skvěle.

[pavlix]

Používám to prvním rokem a oproti ještě loni používané tabulce v OpenOffice je to super.

[David Watzke]

Spíš než chybělo toho na mě bylo zbytečně moc. Chtěl jsem si prostě napsat něco, co bude umět pouze to, co potřebuju. Důvodem bylo mj. zkusit si něco novýho a přiučit se.

[Ulysses]

mam take rozepsany vlastni software na ucetnictvi, bude podobny ledgeru (ale o neco lepsi)... nedame se dohromady? Pisu to primarne pro Plan 9, ale samozrejme se snazim, aby to slo zkompilovat i na unixech... mam to skvele promyslene, ale je to muj prvni zajimavejsi projekt v C a tak malicko plavu v te hromade CS okolo...

[Stevko]

Pocital som asi osem mesiacov v GnuCashi. Potom som prestal pocitat a v poslednej dobe zistujem, ze by som asi mal - nejak sa to mina.

[jas]

Uctovnictvo nepouzivam. Mam ovsem zakladnu predstavu o prijmoch(su celkom stabilne) + celkom presnu predstavu o aktualnom stave financii. Vydaje delim na dve zakladne skupiny: nutne+zbytocne drobnosti* a zvysok. Zbytocne drobnosti pustam/brzdim podla potreby v priebehu daneho mesiaca s tym, ze tam musim byt vyrazne v pluse. Zvysok penazi ide zrejme na druhu skupinu vydajov s tym, ze musim mat nejaku rezervu (aspon na mesiac dopredu) :).

Cele to pocitam v hlave s pomocou online vypisov z uctu. Uctovnictvo sa mi kvoli relativnej presnosti sucasneho systemu viest neoplati.

*Zbytocne drobnosti: veci vacsinou v hodnote do 500 Kc, pri ktorych nie je nutny nejaky sofistikovanejsi vyber. Prva skupina tvori v podstate nieco v style aktualnych vydajov.

[root]

Rozhodne Ano, chci mit prehled ve svych financich. Pouzivam GnuCash jiz nekolik let. A vyplati se to.

[Zdenek]

V ankete mi chybi moznost "Nepocitam, protoze jim mam tolik, ze to nepotrebuji" Osobne mam prehled o svem "cash flow" zaokrouhleno na desetitisice.)

[belisarivs]

Tak nejak se o to pokousim.

Vyexportuju si z internet bankingu historii transaklci a naimportuju do Skrooge.

BTW, jestli pouzivas Kmymoney2, nechtel bys maknout na jeho prekladu? Mas s nim zkusenosti, coz je jednoznacna vyhoda a ostatnim by to bodlo.

Pokud mas zajem, napis mi mail a uz se nejak domluvime.

[houska]

pouzivam KMyMoney, ale mam k nemu vyhrady, rozhodne by to chtelo cesky navod, protoze si nejsem jist jestli nektere veci spravne pouzivam (napr. vyhled do budoucna, nebo jak se to jmenuje)

[tomasgn]

kdysi jsem si evidenci vedl. pak jsem si zacal vsimat, kolik casu tim uctovanim zabiju, a vykaslal jsem se na to. zivot je potreba travit lepe nez pocitanim penez.

[filo]

Rodinné finance řeší má drahá polovička a ta už x let k plné spokojenosti používá RQMoney. Autor je Slovík, vstřícný, ochotný a komunikativní, naprostá spokojenost.

[filo]

Slovák, ne Slovík ;) PS: Bude tu někdy možná editace příspěvků ? ;)

[Petr Bravenec]

Podle náhledů to vypadá zajímavě. Nevidím tam ale jednu pro mě důležitou informaci (ani v článcích v připojených odkazech). To účetnictví je podvojné?

Nebudu to zkoušet (nemám Windows), ale občas se snažím někomu doporučit něco jednoduchého a svět Windows je pro mne vcelku neznámá oblast. Nechtěl bych někomu doporučovat něco bez podvojnosti.

[Užívateľ]

aj keď si finančný denník vediem, absolútne netuším čo je to podvojné účtovníctvo.

[Gilhad]

v podstate se cokoli zapisuje jako transakce mezi dvema ucty (skupinami uctu), takze nakonec musi vyjit nulovy soucet, protoze penize se neztraceji, ani neobjevuji.

Jen se presouvaji z uctu "vyplata od zamestnavatele" do uctu "penezenka" (1x mesicne), pripadne z uctu "penezenka" do uctu "v obchode utratil" (furt). Co z jednoho uctu ubude, to musi na nejake jinem prirust.

Samozrejme, ze tech uctu muze byt mnohem vic: "reznik", "alkohol", "elektrina", "dane" ... a taky "ucet v bance", "sporeni", "nouzova rezerva", muzou byt v ruznych menach (koruny, stravenky, ...) a transakce muzou byt slozitejsi 1 stravenka + 20 Kc => 1 pivo + kus salamu (="reznik")

po delsi dobe je videt, ze v uctu "vyplata od zamestnavatele" je straslive minus - to je kolik jsme dostali na vyplatach celkem, a v uctu "reznik" straslive plus - to je co jsme prozrali, ale celkove podtrzeno a secteno se vsemi ostatnimi "ucty" to musi dat nulu, pokud jsme na nic nezapomeli.

Ucty "vyplata od zamestnavatele" a "reznik" jsou v principu bezedne, akorat ty prevody od zamestnavatele nejsou pod nasi kontrolou - to je dane zvenku.

Pokud nam soucet uctu "penezenka", "banka", "sporeni" roste, tak se mame dobre a bohatneme, pokud klesa, je nejspis neco spatne. Rozhodne by nemeli byt zaporne, to by byl problem (na rozdil od vlady musime dluhy platit).

To je tak v kostce asi cele to slavne podvojne ucetnictvi, akorat "pravi ucetni" na to pouzivaji nejake silene ciselne rady a tak, ale to nas - proste smrtelniky - vlastne zajimat nemusi :)

[Petr Bravenec]

Velmi krásně řečeno. Lépe bych to nesvedl. Jenom bych doplnil, že bohatneme a dobře se máme v případě, že nám roste součet účtů "Peněženka" a "Banka" a klesá součet účtů "Hypotéka" a "Dluhy".

A ještě poznámku k "pravým účetním": pokud se pravý účetní cítí být skutečným pravým účetním, rád manipuluje pojmy jako analytický účet a syntetický účet a účetní středisko a miluje čísla jako 112.001, 221.010, 221.020, 311.010. Snaží se tím ohromit své okolí, stejně jako se ajtíci snaží ohromovat pojmy jako relační algebra a referenční integrita, dědičnost a maska sítě. V praxi je ale pro mnoho z nich domácí účetnictví neřešitelné (proč by to vůbec měl někdo dělat, no né?!) Stejně tak pravý ajtík se bude klidně trápit s polskou logikou a programovat vlastní kalkulačku, místo aby sáhnul do šuplíku pro elektronické dobové počítadlo za dvacetikorunu...

Podvojné účetnictví je tak jednoduchá věc, že jeho základy, aplikované právě na oblast domácích financí, by se dle mého názoru měly učit nejpozději na střední.

[Karel]

Pouzival jsem gnucach, ale potom to chvili nejelo, tak jsem presedlal na grisbi.

[otasomil]

Nepocitam, agendu nevedu.

Prehled o financich nic neresi.

[R]

Nepocitam. Na ucte je dost a nejaka intuitivna regulacia funguje, takze sa to zvysuje.

[Ulysses]

ledger

[Rezza]

Na Maemu Toshl ci Siggy, ale vydrzel jsem to mesic, pac jsem se lekl kdyz se cara vydaju priblizila prijmum.

[m-a]

Pouzivam Moneydance - zatial uplna spokojnost. Vyhodu vidim najma v tom, ze mam prehlad o vydavkoch (prijmy su viacmenej stabilne), takisto dobre sa tym sleduju splatky hypoteky. Teraz to uz nema taky vyznam, ale hlavne pred tym, ako som sa zadlzil, som velmi ocenil, ze viem, ake mam priemerne mesacne vydavky, a teda, aky dlh na seba mozem nalozit, aby som ho zvladal splacat. Dnes je to uz viacmenej len v polohe, aby som videl pravidelne vydavky a zistil, ci si mozem dovolit nejaky "exces" - a ak si ho dovolim, ako to ovplyvni nasledujuce mesiace.

[corwin78]

Tento zápisek mě přiměl zkusit si vézt účetnictví v KMyMoney2, bohužel nemohu najít žádný rozumný guide jak na to. Nevíte o něčem?

[Petr Bravenec]

Vím. Byl jsem požádán, jestli bych nemohl sepsat o KMyMoney nějaké povídání. Už mám hotové dva díly, dopisuji třetí. Bude to vycházet zde na abclinuxu.

[corwin78]

Super

[houska]

super! a kdy?

[lok]

Vedu si jednoduchy penezni denik ve vlastnim udelatku v jave. Bez tak tam mam akorat prijmy z prace(+- to, co si vezmu k sobe) a utratu po barech a benzinkach.

[Miloslav Ponkrác]

Mně spíš zaujalo, jak všichni píšou „dělal jsem si vlastní sw, ale už mně to přešlo“.

Tak nějak se mi nabízí otázka, kdo ten sw vlastně dělá?

Upřímně, dřív by mě to nenapadlo, ale vracím se k vlastnímu. Příšerná kvalita komerčního a ještě horší většiny open source sw mi přijde, že rychleji si napíšu vlastní sw, než vyřeším problémy a nedodělky jiného.

Čest výjimkám.

[JiK]

Rozpocet a ucetnictvi si vedu, nevydelavam tolik, abych si mohl dovolit nemit kontrolu nad vydaji. Zabere mi to tak 1-2 hodiny jednou za 2-3 mesice. Pouzivam Money, ktere mi pomerne dobre vyhovuje, kdysi davno jsem si to za 20 babek koupil a mam tim predplacene vsechny budouci verze.

[GeBu]

Ahoj, nepoužíváte někdo "Náklady na auto" v už zmiňovaném HomeBank? Je to popsané tady: http://homebank.free.fr/help/03carcost.html Náklady na spotřebu se zadávají tímto způsobem: 'd=92458 v=15.41'.

To "d" je mi jasné (d=xxxxxx the odometer at refuel time) - ukazatel kilometrů ve chvíli tankování.

Podle toho bych tipoval, že "l" bude kolik jsem čerpal, ale to se mi nějak nezdá. V popisu je uvedeno (v=xx.xx the volume of fuel) - množství paliva bez jakéhokoliv upřesnění. V tabulce "Přehled nákladů na auto" se potom objevuje spotřeba na 100km a ukazuje to nesmysly jako 2l / 100km nebo pak zase 25l / 100km.