Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Hudba dokáže většině lidí přinést dobrou náladu. Proto je téma květnového openMagazinu audio. Existuje pro Linux zvukové studio, které milovníci hudby potřebují? Ano, květnové číslo obsahuje rozsáhlý článek o nastavení realtimového zvukového serveru. Ale nejen to. Přehrávat skladby lze v několika přehrávačích. Seznamte se s nimi. Až se sbírka rozroste, lze ji uspořádat programem, na to určeným.
… více »Dnes jsem v rámci údržby počítače aktualizoval jádro a rozhodl jsem se přejít i na aktuální verzi AMD Catalyst 12.4, jenže ouha - uvedená verze obsahuje bug týkající se zvuku přes HDMI.
V souvislosti s mým nedávným přechodem na Debian Wheezy a a tím pádem i na Debianí build LibreOffice jsem se začal potýkat s podobnou nestabilitou neoficiálního buildu LibreOffice jako v případě Novellího buildu OpenOffice, jakou jsem zmiňoval v jednom ze svých prvních zápisků. Tento problém jsem se rozhodl vyřešit stejně jako kdysi - založením Debianího repozitáře LibreOffice s oficiálními buildy od The Document Foundation.
Varování! Následující zápisek nemá v úmyslu vyvolávat flamewar, hanět, či chválit jmenované distribuce. Jde pouze o střízlivý popis radostí a strastí změny distribuce.
V jednom ze svých prehistorických zápisků jsem řešil problematiku VNC po Linuxem [1]. Vše ale bylo řešeno přímo, bez jakéhokoliv zabezpečení. Postupem času ale vyvstala i otázka s bezpečností připojení přes VNC, na její řešení se podívejme nyní.
Před nedávnem jsem místní požádal o radu, jaký hardware zvolit pro své nové HTPC. Čas pokročil, a nyní je řada na mě abych přinesl svou kůži na trh.
Zvolna stárnoucí domácí PC a jeho pro dnešní videa v HD nedostačující výkon mě stále více vedou k myšlence nákupu komponent ke stavbě HTPC. Vzhledem k tomu, že jsem vždy sestavoval jen klasické počítače, chtěl bych požádat o radu a pomoc s výběrem místní komunitu.
Nedávný článek o Chrome 5 zde na ABClinuxu mě přivedl k nápadu zkusit potýrat pár prohlížečů testem SunSpider. Vzal jsem tedy Yast a nainstaloval oktet poměrně běžných prohlížečů na GNU/Linuxu: Aroru, Chromium (ve dvou verzích), Konqueror, folklórní Mozilla Firefox, Midori, Operu a ReKonq.
Někdy těsně před definitivním odchodem mého milovaného MP3 přehrávače jsem se rozhodl rozloučit se svým starým telefonem a pořídit nový. A jako vnuknutí z nebes nebo snad v tušení věcí nadcházejících mi padla do oka Nokia 5310 XpressMusic.
Před nedávnem jsem dostal nový služební počítač, se čtyřjádrem od AMD. Osadil jsem jej velmi čerstvou openSUSE 11.2 (kernel 2.6.31.5), nainstaloval aplikace a vše běželo jako po másle. Až na BOINC...
Vzhledem k množství chyb, které se vyskytují v sestaveních OpenOffice.org z BuildService a nedostupnosti oficiálního SUNovského repozitáře, jsem se rozhodl vytvořit si vlastní repozitář OpenOffice.org. Vzhledem k tomu, že je umístěn na veřejně dostupném místě, předkládám jej k dispozici i Vám.
Před několika dny vyšla první betaverze Opery 10.0. Vzhledem k tomu, že Opera je jako webový prohlížeč průběžně ve velmi rychlém vývoji, většina změn, které přináší jsou spíše evoluční nežli revoluční povahy, přesto jsou však nové schopnosti Opery 10.0 velmi zajímavé. Pojďme se tedy na ně podívat blíže.
Když před časem žačal Google vyvíjet svůj vlastní prohlížeč, nijak extrémně mne tato zpráva nezasáhla. Až ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že tento prohlížeč bude open source, zbystřil jsem sluch.
Před nějakým časem vyšla nová, převážně opravná verze, KDE, verze 4.2.1...
Jako správný hudební závislák se často potýkám s problémy úprav hudebních souborů, a jelikož hudby stále jen přibývá, je třeba řadu jednoduchých úprav hudebních souborů automatizovat. K tomu lze velmi dobře využít skriptování operací v bashi.
Jistě každému uživateli KDE se stalo, že potřeboval upravit pořadí ikon v kickeru (panel KDE) ke svým potřebám, ale v jistou chvíli se prostě ikonky zbláznily, postavily si hlavu a začaly se při libovolném přetahování chovat zcela náhodně. Není pak například možné určité ikony přiblížit okraji panelu (pouze se vzdalují), u jiných ikon třeba není možné změnit pořadí.
Jednou ze služeb, které mají na Linuxu poměrně svérázný způsob konfigurace, je i NUT - Network UPS Tool. Jde o soubor programového vybavení a ovladačů, jejich vhodným propojením lze monitorovat stav UPS připojené prakticky k libovolnému počítači v síti.
Novější verze linuxového BOINC klienta (zhruba někdy od 5.8.15) již podporují spuštění webových prohlížečů kliknutím na tlačítka, která si po levé straně aplikačního okna (v rozšířeném zobrazení) definují projekty. Pro úspěšnou funkci těchto tlačítek je ale třeba mít nastavenou proměnnou BROWSER.
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
Nedávno jsem na nějakém serveru zahlédnul zmínku, že vychází ReactOS verze 0.3.1. O projektu jsem měl pouze jakési základní povědomí, tak jsem se rozhodl jej vyzkoušet, ale jelikož mám svá data rád, rozhodl jsem se jej zkusit pod QEMU.
Často slýchám otázky typu: lze Linux použít na tomto PC? Jaký HW je vlastně minimálně třeba na spuštění Linuxu? A protože vlastním již stárnoucí kus hardware, rozhodl jsem se jej ještě trochu podráždit.