DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Git pracuje s jednotlivými repozitáři, jejichž data bývají často umístěny v adresáři .git
v nejvyšším adresáři daného repozitáře.
Tento adresář si vytvoříme jednoduše tak, že se přesuneme do daného adresáře a napíšeme
#git init Initialized empty Git repository in .git/
Tímto máme inicializovaný repozitář, ale ještě do něj nepatří žádné soubory. To snadno napravíme tak, že nejdříve řekneme, že budeme chtít přidat vše v tomto adresáři
#git add -- .A poté commitneme (zapíšeme do repozitáře) avizované změny (pomocí
git add
)
#git commit
Tento příkaz nám spustí náš oblíbený editor z proměnné prostředí EDITOR
a bude po nás chtít, abychom v něm napsaly popis udělaných změn.
Tento popis změn slouží čistě pro naši orientaci a tudíž je na každém z nás, co si napíše, datum zapsání, rozdíly, přidané/odebrané soubory lze samozřejmě vyčíst odjinud, takže by mělo jít o jakésy shrnutí, k čemu to bylo.
Zatím máme repozitář, ve kterém máme uložený výchozí stav. Nicméně by asi bylo dobré také zaznamenávat jednotlivé změny.
Pro vypsání změn oproti uloženému stavu slouží příkaz git-status
, jehož výpis je velmi samopopisující se.
Pakliže chceme provedené změny zaznamenat do repozitáře, nejdříve musíme gitu říct, jaké změny budeme chtít sledovat, v případě /etc budeme pravděpodobně chtít sledovat všechny soubory a tudíž zavoláme
#git add -- .
čímž řekneme, že budeme chtít zapsat stav všech souborů v daném adresáři (včetně doposud nesledovaných). Poté zavoláme
#git commit -a
Tímto příkazem sice částečně překrýváme funkci git add -- .
, aneb připravení zapsání změn již sledovaných souborů, nicméně git add -- .
navíc připraví zapsání vytvoření zatím nesledovaných souborů, a parametr -a
u commitu zase navíc oproti add zaznamená v repozitáři případné smazání sledovaných souborů.
Pakliže jsme líní a nechceme pokaždé lézt do editoru pro zapsání commit message, můžeme ji specifikovat parametrem -m
při commitu, např. pokud bychom chtěli mít v cronu naplánováno jednou za čas automaticky zapsat změny v /etc, můžeme použít sekvenci příkazů
cd /etc && git add -- . && git commit -a -m "cron automated commit"
Zatím jsme tedy schopni zaznamenávat historii změn, a jak se jí procházet? Nejméně náročné je asi použít nějaké klikátko stylu qgit, či git-gui, které bývá přibaleno v balíku přímo s gitem. Jelikož mne přestává bavit psát, milovníky příkazové řádky budu muset odkázat na zkoumání dokumentace
Nesmíme ovšem zapomenout, že v /etc je několik souborů, které by neměl přečíst nikdo, krom roota a tudíž doporučuji k danému git repozitáři zakázat přístup kohokoliv jiného, než vlastníka (roota)
#chmod 700 /etc/.git
Tiskni Sdílej:
/etc
zálohuje každej den ráno na server a docela to stačí...
git-whatchanged -p soubor
, což mi vypíše kdy se ten soubor měnil a diffy jednotlivých změn.
Teda pokud nemá lehce uhodnutelná heslanbusr123
git-config color.diff auto
Nevím, jestli to má cenu dělat i s -mm kernely, protože Andrew Morton je udržuje pomocí quiltu a git strom je až sekundární reprezentace. Já je tahám zvlášť pomocí ketchupu.
Ale s tím thinkpad-acpi jsem si to teď zkusil. Vlezu do adresáře, kde mám Linusův strom a pár svých místních větví. Řeknu gitu, že budu chtít sledovat další vzdálený repozitář:
git-remote add ibm-acpi \ git://repo.or.cz/linux-2.6/linux-acpi-2.6/ibm-acpi-2.6.git
Stáhnu si ho k sobě:
git-fetch ibm-acpi
Podívám se, jaké větve tam mají:
git-branch -r
Budu chtít pracovat s větví devel, tak si udělám místní větev, která jí bude odpovídat (a git-pull
mi ji bude umět aktualizovat):
git-branch --track ibm-acpi ibm-acpi/devel
Přepínám se pomocí git-checkout
.
Nevím, jestli je to ideální způsob. Jestli to někdo děláte jinak a lépe, tak by mě to zajímalo.