Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Tiskni
Sdílej:
ani nevím, jak mě tahle kombinace napadla, ale vypadá to zatím použitelně ... jen je ještě potřeba udělat plno věcí, nastavit d3lphin, kicker, ikony QT apps, obrázek na plochu, conky ... mno prostě tak, ale jde to
netreba sa obávať, stačí pri aktualizácii čítať výstupy.To uživatelé jiných distribucí prakticky nemusí po celou dobu životnosti.
<no-flame provokace>To snad nemá smysl, se kvůli tomu hašteřit. Prostě někdo má raději rolling-updates, a někdo raději každého půl roku znovu instaluje celou distribuci</no-flame provokace>
Mají smysl tady ty dohady? Myslím si, že pro server se jednoznačně více hodí bezpečnostní updaty, ovšem desktop se většina uživatelů snaží udržovat co nejmodernější - a rozhodně je jednodušší přečíst si hlášky balíčků při instalaci pomocí pacmanu, než zprovozňovat nefunkční *buntu po dist-upgrade
Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Na druhý partition mám Arch s Openboxem a po dvou měsících neaktualizování, kdy jsem ho nepoužíval jsem dal aktualizaci (238 balíčků z 440) a vše proběhlo bez problému. Takže aktualizace nejsou zas tak hrozný jak hodně lidí tvrdí. (a trocha adrenalinu při pacman -Syu určitě neuškodí) 
Mimochodem Arch je moje dá se říct první distribuce, předtím jsem měl asi týden Ubuntu...a do začátku je skvělej...člověk se toho s nim hodně naučí.
Jiné distribuce si lidé mohou aktualizovat, až uznají za vhodné. Je jedno, zda zítra nebo za rok.Používám Arch asi půl roku, tedy přesně od 30. března...když jsem aktualizoval často, tak jsem neměl problém. Pak jsem ale jednou na měsíc zapomněl a poté mě aktualizace docela potrápila.
Neni trosku zvrhle hovorit o lasce v souvislosti s operacnim systemem?Předpokládal jsem sice, že smajlík u téhle věty bude chápán jako označení nadsázky, nicméně, podle mého, láska má mnoho podob, nikoliv pouze nezbytně tu partnerskou (popř. rodičovskou). Člověk může mít rád lecos, kromě živých tvorů třeba jídlo, barvu, knihu, film, počasí, hudební skupinu... a taky třeba operační systém. Proč ne? A hlavně, co je na tom zvrhlého? Co se OS týče, je tu ještě jeden rozměr. Pokud na něm člověk pracuje, různě ho vylaďuje, upravuje a vylepšuje, pak k němu získá hlubší vztah. Už to není jenom operační systém, který si nainstaloval, ale něco, čemu věnoval svůj čas a co je tak trochu i jeho dílo.
Nicmene je celkem jasne ze puvodcem modni vlny musi nekdo byt, jsou to spokojeni uzivatelu Archu, kteri s nim zacli jako prvni.Ano.
Nikdo vam to nevycita,...Ještě aby vyčítal.
... naopak, pouzivate to co vam nejvice vyhovuje.Každý by si měl najít to, co mu vyhovuje, a to používat. Ať už je to zrovna v módě nebo ne.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce. A máš pravdu i s tou reklamou - lidé se nechají hodně ovlivnit. V případě Archu je tato reklama ovšem výjimečná v tom, že není lživá, ale pochází od spokojených uživatelů. A jestli uživatelé Archu přejdou časem (dobrovolně) jinam, to ukáže čas, to se zde v diskuzi rozhodnout nedá. Za sebe mohu říct, že pokud bude Arch stále vyvíjen a bude si držet svůj směr, tak ho určitě za nic měnit nebudu.
Máš pravdu v tom, že je o Archu v současnosti víc slyšet (jestli je to módní trend, nevím), každopádně (možná naštěstí) to ale není nejrozšířenější distribuce.Informace okolo distribucí sleduju, ale o Archu není slyšet vůbec. To po pravdě slyším víc třeba o Linux Mintu...
)
.
) a jeho "preportovavani" (vetsinou staci jen novy preklad) do nove distribuce samozdrejme musim delat rucne.
Ja osobne to resim tak, ze pouzivam Debian. Nejde uplne rict, ze by to nebyla klikaci distribuce, protoze nejaka klikatka tam jsou, ale ja osobne temer vsechno nastavoval pomoci konfiguracnich souboru, snad s vyjimkou Foomatic-GUI (spustil jsem jen dvakrat) a obcas Synapticu (muzu cist popisy balicku aniz bych musel "lezt dovnitr", ale pokud vim co chci, stejne pouzivam mocny apt-get).
A problem s optimalizaci pro platformu jsem obesel tak, ze jedu na x86_64, takze vsechno je temer "optimalizovane" (pokud nepocitame par rozdilu mezi verzemi AMD a Intelu). Nevyhody jsou ve strovnani s totou vyhodou nepatrne, vlasne jen dve: Flash (mam swfdec, nefunkcnost >v7 neresim, stejne Flash nemam rad) a binarni kodeky videa (neresim, video prehravam na jinem k tomu urcenem stroji). I kdyz je pravda, ze minimalne u dvou veci si stejne prekladam ze zdrojaku - MPlayer (debiani verze je ponekud orezana) a samozdrejme jadro.
NOTE: the .tar.gz distributed with Debian does not contain all of the upstream code. Read README.Debian and copyright for details.