Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Hudba dokáže většině lidí přinést dobrou náladu. Proto je téma květnového openMagazinu audio. Existuje pro Linux zvukové studio, které milovníci hudby potřebují? Ano, květnové číslo obsahuje rozsáhlý článek o nastavení realtimového zvukového serveru. Ale nejen to. Přehrávat skladby lze v několika přehrávačích. Seznamte se s nimi. Až se sbírka rozroste, lze ji uspořádat programem, na to určeným.
… více »
PC. Každý ho máte doma nebo v práci a právě teď u nějakého sedíte. Rejpalové konzumující oblíbenou odrůdu jablek upozorňuji, že i jejich stroje stáří zanedbatelného jsou ve skutečnosti uvnitř PC, netahejme se vzájemně příliš za slovíčka. A právě PC si nyní opět chci vzít pod drobnohled.[loading 1100kB...]
Průměrné dnešní PC je velmi slušný stroj. Tepe v něm procesor, který ve většině případů stačí na HD video, grafika utáhne aspoň HL2 v rozumné kvalitě, mnohde i náročnější hry. Paměti je dostatek, navíc je dnes tak levná, až je z toho leckomu špatně (zejména výrobcům, ale ať se v tom ty svině kartelový ještě chvíli koupou). I já sám jsem nedávno upgradoval, dá se však spíše říci downgradoval. Snížil jsem výkon PC o něco málo a za odměnu mi brutálně klesla spotřeba. V tuto chvíli mé PC stíhající všechny mé potřeby s přehledem, konzumuje cca o 120Wh méně než to předchozí. Nicméně to je pohled jednoho zaslepence, obecný konsenzus a mediální masáž obvykle vypadá takto…
Nesouhlasíte? Nebojte, já také. Dvoujádro nepotřebuji, nepotřebuje ho v podstatě nikdo. Ano, je to fajn ho mít doma, to potvrdí každý, kdo měl tu čest, ale dá se žít i bez něj. Nicméně zde bych se ho nebál. Přeci jen 3600+ X2 za 1800Kč, tomu se těžko konkuruje. Paměť to je jiná káva. Běžný smrtelník si v pohodě funguje s 512MB, loni upgradující gamesníci mají Gigo, ti kdož trefili nedávný spodní strop v cenové křivce mají nyní 2GB. Jako můj bývalý spolužád, který pořídil 2x1GB DDR2-800 dohromady za asi 1500Kč. Má XP, ty si sice paměti sežerou dost, když můžou, ale reálně by mu stačilo i těch 512MB.
Grafika to je hodně ožehavé téma. DX10: prakticky zatím žádný běžný plebejec neviděl, jaký benefit to bude nebo nebude ve hrách. Jediné, co zatím takový plebej mohl udělat, bylo buď koupit G80 nebo R600. Prozatím vyhozené peníze a to HODNĚ velké peníze. G84/G86 je pokus o vtip, osekám o shadery je neuvěřitelné negativně sráží výkon. 8400 je pak ještě zoufalejší ubohost. RV610/630 zatím na trhu není (ale už si čistí holinky od hnoje na našem zápraží). zkrátka DX10 je zatím jen pro totální blbce, co buď dali za grafiku 5000Kč a mají zlomek výkonu, který pro DX10 hry budou potřebovat, anebo za ní dali 10000-15000Kč a mají jen krásný pocit, že mají dělo. Budoucnost je však vyvede z omylu, zejména pak razantní pády cen v příštích 10 měsících.
Velký disk je věc ospravedlnitelná pouze pokud jste magoři do filmů, seriálů apod. Obyčejný smrtelník si posledních 5 let funguje na 80GB disku a ani dnes by neměnil, pokud by mu disk nechcípnul. ale což, půl Tera je za 3000, tak proč ne. Nová DVDRW to už je čistě ubohost ze strany výrobců a nedostatečná analýza zákazníka před nákupem. Lightscribe a Labelflash jsou kraviny. Média drahá, nevypadá to nic moc, fixka za 12Kč popíše klidně tisíce disků než dojde náplň. A dvouvrstvá DVD jsou stále nechutně předražená. Bluray/HDDVD si zatím koupili jen absolutní rozhazovači. Dobře jim tak.
Nové LCD? ano, proč ne, záleží na využití. Kupříkladu amatérský/poloprofi grafik si jistě dnes na doma pořídí 8bit. ale jaký? nejlevnější začínají kolem 10k a jsou to 17/19inch. S-IPS NECky jsou o 3k výše, jenže o další 2k výše je 24inch MVA panel
. A na něm si 1080p vychutnáte 1:1. Samozřejmě pokud k tomu patří hraní her, chce to rychlou grafiku, jedna investice se váže na druhou. Klávesnice/myš, to je věc, kterou překvapivě běžní lidé mění často. Geekové naopak zůstávají věrni jednomu modelu po celý život, já osobně momentálně snad již definitivně zakotvil u 2971 ... je to nejmenší zlo z aktuálně dostupných klávesnic.
Zdroj je čistokrevně vázaná komponenta. Většinou lidé u dnešních DX10 strojů pokukují po 500W a vyšších, protože něčím to monstrum živit musí. Ne všichni však koukají na rozložení zátěže na větve a jen málo se zamýšlí nad konstrukcí, chlazením, profilováním hliníkových pasivů atd. Pokud mohu z vlastního srovnání 350W EC, 400W FSP a 720W Enermaxu něco soudit, pak následující: 350W EC je pro mé potřeby těžce předimenzovaný. Kdybych v dnešní době našel obchod, kde by mi prodali 200W Fortron, okamžitě měním. 400W Fortron precizně slouží u bývalé nenažrané mašiny již téměř dva roky. Dám za něj ruku do ohně. ale nemá PCIe napájení, nemá moc kabeláže a celkově při velké zátěži v letních měsících častěji přepíná na vyšší otáčky, aby se ochlazoval. To Enermax, to je jiné kafčo. Za 5200Kč by měl být, za tolik postavíte celé low-end PC. Hromada modulárních kabelů, řada PCIE napájení, výkonově v klidu utáhne o 3xG80. Jenže co s tím běžný smrtelník? Nevím.
Takže představu o současném trhu máme. Jenže odhlédněme od PC a podívejme se na to pohledem sekretářky. Zcela pomiňme prosím fakt, že tu zajímá v první řadě vzhled. Ten nechme stranou. Nyní: představte si, že před takovou sekretářku postavíme Celeron 633, 256MB RAM, nějaký ten disk a na tom všem běžící OS, ať již XP nebo třeba SUSE/MDK/whatever dostatečně easy. Browsit na tom může v pohodě, mailovat taky, čumět na youtube taky ... no dobrá, dejme tam lepší procesor, třeba 1,2Ghz tualatin nebo tak nějak. Takový stroj, řekněme od IBM, se spotřebou za běžného provozu vejde do 40W. Ano, čtete dobře. Kolik takových mašin že uživí onen 720W Enermax? Nepodstatné. Podstatná je obrovská úspora energie při jen minimálně sníženém komfortu práce. Mimochodem, IBM do takovýchto strojů osazuje 100W zdroj. Já stále říkám, Coppermine/Tualatin, to se Intelu fakt povedlo.
Ale stále to není ono, stále uvažujeme o komponentách, uvažujme o stroji jako celku. Amiga 500, Atari 800, "naše první rodinné PC z Escomu" apod. Doby, kdy počítač byla škatule, kterou jste zapojili a vyrostla na ní v rodině celá jedna generace, takové časy měly něco do sebe. Současný IT průmysl má NEUVĚŘITELNĚ konzumní charakter. Řada z vás si jistě říká, jak jsou ty "metrobuzeranti" a "anorektický slepice s kondicionérem a intimkou v ruce" neuvěřitelně konzumníé a ovlivnění současnou situací na trhu a "amerikanizací" naší společnosti proběhlou v 90's. Tak se sakra podívejte na sebe! Co děláte, když kupujete PC? Většinou přesně to co já, tedy prohlížíte benchmarky, čtete recenze, šmejdíte ve zdejší databázi. Neuděláte to, co sekretářka. Ta zajde do nějakého obchodu a nechá se ukecat. "Dejte mi tenhle stříbro-černej s nápise HP" (případně IBM/Lenovo), nebo zajde do Apple shopu a koupí si "tamten co má kamarádky přítel". Na tomto principu funguje zčásti Dell, Apple a další firmy. Ano, teď okázale pomíjím jejich špičkový servis, zásahy na místě, pomíjím další takové aspekty. Soustředím se pouze na fakt, že oni prodávají stále stejné skupině lidí, kterým IBM v šedesátých letech prodávala své špičkové elektrické psací stroje. Stejné skupině, které pak začala prodávat PC, které posléze Compaq nabídnul první klon. Lidé mají doslova fyzické předpoklady důvěřovat osvědčeným věcem. Proto Dellu tak dlouho trvalo, než nabídl Ubuntu. A proto je rozložení partišen na Ubuntu Dell mašinách tak šílené a proto se jedná principielně o stroje pro úzký okruh zákazníků. Zákazníků, kteří jsou na trhu přemosťovacím článkem mezi sekretářkou a námi. Zákazníků, kteří se tu a tam povrtají, nebo jen zajímají o alternativy, ale i nadále chtějí spolehlivost desetiletími prověřené firmy, chtějí její skvělý servis a zkušenosti z vývoje. Chtějí být nadále "ukájeni" tím stejným pocitem bezpečí, který jim Dell dával již v dobách 486 a dříve.
Zářným příkladem takového přístupu, byť dotaženým do překvapivého extrému, s ohledem na to, koho se týká, je legenda všech legend, profesor chemie, viceprezident Mensy, velmistr žánru, autor nejlepší trilogie v historii a zejména neuvěřitelně inteligentní a svérázný člověk, Dr. Isaac Asimov. Dovolte mi zde proto krátkou ukázku z jeho autobiografie Já, Asimov. Tu vám rozhodně doporučuji ke koupi, vydalo ji nakladatelství Český spisovatel v roce 1996 (ISBN 80-202-0608-6). Já měl v roce 2000 to štěstí, že jsem ji koupil v levných knihách za 69Kč
.


Pochopili jste? Ani takový multimilionář a technický borec jako Asimov neměl potřebu být ultrakonzumním otrokem IT mašinérie fungující na principu antipadajícího hovna. Zmiňovanou reklamu vám zde také nabízím:


Pamatuju si myslím pár měsíců zpátky Leošův blog o problémech se zakoupenou sestavou Acer. Pravda, Leoš vykročil správným směrem, ale někde po cestě špatně odbočil. Acer skutečně není vhodnou ukázkou firmy, která si pěstuje spokojenost zákazníků. Jak jste na tom kdo se zkušenostmi s hotovými sestavami? Třeba HP/Compaq, IBM/Lenovo, Fujitsu-Siemens. Co třeba "české" firmy jako Comfor, Autocont, Libra a další, jak ti si dle vašich zkušeností pěstují své spokojené zákazníky?
Každopádně už vás nebudu zdržovat, text se proti původnímu záměru výrazně natáhl, to je moje špatná vlastnost
. A teď dávám prostor vaší polemice v diskusi. A že jste nepochopili, co to tu vůbec plácám? Nevadí, měl jsem prostě potřebu (a poslouchal H.M.S. Pinafore
), klidně mě ignorujte. Můj příští stroj i tak nebude sestaven per partes…
Tiskni
Sdílej:
) )
Duvodem je maly stupen modularizace software. Zatimco zakaznik si u hardware dokaze vybrat nejake komponenty (zna k nim ceny a jejich vzajemne zavislosti), tak u software dostane nabidku, ze si nejdriv nejaky "specialista" nahledne a zanalizuje podnikove procesy a vysledkem jeho prace bude nejaky nezavazny pamflet, co by se jako melo delat. (cena 30 000,- pro malou firmu). Pote se naistaluje stejne jiz dopredu zname software a firma se prinuti se chovat podle toho software, protoze standard, blabla atd.
Ani se nedivim, ze si pak zakaznici radeji koupi nejake hardware v nadeji, ze se neco zlepsi.
On není tak ani problém v hardware, ale když ten starý Celeron, nebo P4 je už zaprášený a vypadá hrozně. Imo by stačilo narvat starý hardware do nové škatule a přidat nové LCD, klávesnici, monitor, změnit výchozí skin a nikdo by nic nepoznal
Tady je trochu jiný pohled:
spousta vývojářů má tendenci nadužívat vlákna (dokonce jako všelék různé problémy), místo aby to vyřešili pořádně v jednom vlákně (někdy to nejde, ale to je poměrně malá množina případů).Cokoliv, co "zasekne" uživatelské rozhraní na více než desetinu vteřiny, má běžet ve vlastním vlákně. Ono se s takovým softwarem o poznání příjemněji pracuje.
This traditional [prefork] Apache design works well up to quite high loads on modern UNIX systems. On Linux in particular, context switches and forking new processes are cheap, and accordingly this simple design is nearly optimal. One drawback, however, of the isolation between processes is that they cannot easily share data, and consequently sharing session data across the server takes a little work.
Another approach is to serve each request in a separate thread: this is the model used by most NT-based web servers. Although this approach eliminates most of the protection between tasks, it allows the module programmer more flexibility and it can be faster on systems where threads are cheaper than processes, such as Windows NT and AIX.
clone() a používají stejné plánovače jako procesy (normální a real-time). Ovšem není pravda, že by vytvoření vlákna bylo stejně náročné jako vytvoření procesu. Protože se mi nepodařilo rychle vygooglovat žádný benchmark, udělal jsem primitivní prográmek, který 1000x za sebou vytvoří vždy 100 procesů nebo vláken a čeká na jejich skončení. Vytvořený proces/vlákno nic nedělá a hned skončí.
Uvedená činnost trvala na stejném stroji průměrně 2,1 s reálného času pro vlákna (vytvářená pomocí pthread_create(), tedy i s režií libpthread) a 13,5 s pro procesy. Přepočteno 21 μs na 1 vlákno, 135 μs na 1 proces. To není zanedbatelný rozdíl. Navíc vlákna byla v testu mírně handicapována tím, že se na ně čekalo v pořadí, v jakém vznikala.

Nejsem programátor a tak sem nikdy nepochopil proč to vlastně nejde.Ono to jde. Ale musí se chtít, a většinou se nechce. Například takové GUI toolkity jsou velmi žravé, a pak už se samotný program ani nemusí moc snažit. Stačí si porovnat rychlost prakticky totožné aplikace napsané s Xlib nebo FoxToolkitem, a té samé aplikace s GTK+ nebo Qt. Bude to zatraceně znát. A tak je to se vším. Když si vzpomenu na to, jaké krásné hry se kdysi vešly to 50, nebo třeba jen 10 KB...
A tak je to se vším. Když si vzpomenu na to, jaké krásné hry se kdysi vešly to 50, nebo třeba jen 10 KB...
Není potřeba to K zvýrazňovat, ono totiž není potřeba vůbec: 256B tetris 
A co je možný v 96KB dneska nad tím zůstává rozum stát: kkrieger. (Celej Farbrausch stojí vůbec za zhlédnutí). Umí tohle Vaše Java?!
Jenomže na tohle má jenom pár borců a opravdovejch programátorů, takoví ale dneska SW už prakticky nepíšou. Software dneska píše kdekdo (třeba já...) a podle toho taky vypadá. Že je to pomalý a náročný na paměť nikoho netrápí. Dneska vládne Java, protože v ní něco zbastlí každej (podle toho to taky vypadá) a interpretovaný jazyky se používaj i na věci, kde by i C bylo pomalý. Největší diskuze o programovacích jazycích se nevedou o tom, jak efektivní kód z nich leze (o potřebách virtuálních strojů či interpretrů ani nemluvě), ale jak ideově čistej ten kterej jazyk je.
Že si ten SW někdo nakonec stejně koupí je daný jednak tim, že jinej stejně nesežene (o "free" alternativách darmo mluvit - například cokoliv používající GTK(2) je proti Windows v oblasti GUI nekonkurenceschopný) a jednak právě proto, že HW je dneska tak levnej, že i průměrná PR mrdka SW firmy (nebo GNU fanatik - vyjde to nastejno) Vás dneska přesvědčí, že problém není v jejich programátorech, ale ve vašem (rok starém) zastaralém počítači...
(i když je to jitstě celkem zajímavá věc)
Nicméně reaguji hlavně na ten nostalgický povzdech
A tak je to se vším. Když si vzpomenu na to, jaké krásné hry se kdysi vešly to 50, nebo třeba jen 10 KB...Tehdy se programátoři snažili šetřit s prostředky hlavně proto, že jich byl nedostatek. Dneska, když si alokuju 2MB pole, skoro to nepoznám, ale v dobách 286 to bylo něco nepředstavitelného. Udělej dneska 50kB hru* a budeš mít requesty na lepší grafiku, podporu pro multiplayer, lepší umělou inteligenci, více jednotek, více scénářů... a jakmile to tam nakóduješ, tak těch pár kB prostě chtě nechtě překročíš. Dnešním požadavkem na software je, aby uměl hromadu funkcí a pokud nebudeš dělat nějaké jednoúčelové demo, tak se do 50kB nikdy nevejdeš. Viz třeba i unixové utilitky. Jejich GNU verze toho umí víc a to proto, že už nebylo třeba tak úzkostlivě šetřit každý byte. Místo
sort | uniq napíšeš sort -u a tak dál ...
* budeme tiše ignorovat fakt, že si na dnešních systémech bez sdílených knihoven ani neškrtneš ...
Trochu mi to připomíná, jak jsem psal jednu semestrálku v OpenGL na notebooku, kterému nefungovala 3D akcelerace. Když to pak jeden kolega pustil u sebe, tak se divil jak to mám rychlé.Jenže tohle je úplně něco jiného (jak řekl thingie). Program v OpenGL je rychlý, protože tam za tebe práci udělá grafická karta specializovaná na daný typ operací. Navíc, se software renderingem se stalo spíš jen to, že jsi mohl rovnou zapomenout na libovolnou pokročilejší techniku, která by na té grafické kartě stejně jela jako z praku. I když ti jede akcelerace, tak poznáš i prostý double buffering, natož pak věci jako display listy, nebo podobně ...
Jinak, značná část velikosti OpenOffice je prostě daní za multiplatformnost a za to, že si sebou tahá skoro všechno sám.KOffice je také multiplatformní (nebo bude v rámci KDE 4) a pomalý není. Sice mu chybí dost funkcí, ale ty ho už nezbrzdí. Tady je asi špatně opravu něco jiného :-/
Není fér srovnávat dnešní OpenOffice a tehdejší WP. Nebo by ti tehdejší verze stačila i dnes? Otevřela by ti to, co otevře OpenOffice? Jak je na tom dnešní verze WP? Myslíš, že je pořád tak rychlá, jako byla kdysi tehdejší verze?
Jsem přesvědčenej, že funkcema by ta historická verze WP i dneska stačila víc jak 90% uživatelů, vždyť se podívej kolem sebe, co většina lidí dělá ve Wordu, kterej je funkcema ještě nabytější než zmiňované OpenOffice. Že jí lidi nepoužívaj, protože na novém OS už nefunguje a není kompatabilní s novými formáty je už jiná pohádka...
Jinak jak už tady bylo zmíněno, problém nejsou programy, které nabízejí novou (potřebnou) funkčnost, ale ty co umějí to samé co předchůdci akorát při 100x větší náročnosti na HW. A že těhle programů se dneska produkuje většina, (a většina zcela zbytečně, protože je ve skutečnosti nikdo nepotřebuje) je po krátkém pozorování co vlastně lidi na počítači dělají dostatečně zřejmé.
Otázkou tak jenom zůstává, kdo tohle kolečko roztáčí. Jestli výrobci HW, kteří potřebují vnutit zákazníkům svůj křemík a tak vyvýjí technologie které ten křemík budou potřebovat (příklad Sunu s jeho Javou), nebo výrobci SW, kteří potřebují co nejrychleji chrlit další a další verze SW aby měli z čeho žít k čemuž potřebují čím dál tím jednodušší frameworky (Příklad Microsoft a jeho "hype" okolo .NET)...
To ještě nepočítám rychlost disku, protože i tehdy to zběsile swapovalo.Zrovna právě s diskem je problém. Rychlost disků se totiž nezvětšila zdaleka tolik, jako stouply přenášené objemy dat. Disky mají sice poměrně velké přenosové rychlosti (ovšem, běžné IDE disky měly v roce 2000 teoretickou přenosovou rychlost 100 MB/s (ATA 100), dnešní disky mají 300 MB/s (SATA 300), tedy jen trojnásobné zrychlení), nicméně mechanické parametry zůstaly víceméně stejné. Například seek time se stále pohybuje okolo 8-9 ms, stejně jako před těmi 7 lety. Stačí pak, když je při startu programu potřeba provést 100 přesunů hlav (u velkých programů, jako je třeba OO.org, to bude ještě mnohem více), a už jen samotné přesuny sežerou vteřinu času. To je také důvod, proč stále doporučuji používat co nejvíc fyzické paměti a hovořil jsem také o chytrém přednačítání á la microsoftí SuperFetch.
Kdyby někdo vzal ty zdrojáky, tak zjistíš, že je to starý děsivý nepoužitelný bastl který je ti dneska úplně nanic.Pokud to umí RTF a jede to pod wine, tak to nemusí být pravda.
Vývojáři her?Otázkou tak jenom zůstává, kdo tohle kolečko roztáčí.
.
...zdroj ma 500W a libi se mi ze na rozdil od predchoziho prezije drobne vykyvy na siti pri bource...Přesně tak! Ne, že by na to bylo dobré spoléhat, ale občas se "prostě zadaří". Jsem velmi rád, že to tady někdo zmínil, protože kolem zdrojů panuje spousta mýtů a pověr - především není pravda, že zdroj sežere tolik, "kolik je na něm napsáno" (záměrně zjednodušuji). Zdroj si za chodu vezme jen tolik, kolik je opravdová spotřeba, není tedy důvod zdroje poddimenzovávat (ale samozřejmě, cokoliv nad, řekněme, 500W -ať nežeru- jsou rovněž vyhozené peníze a často i nad 400W). To je móda, která periodicky přichází každých pár let - jen aby pak hrdí uživatelé úsporných zdrojů zjistili, že úsporný zdroj zdechne, kdykoliv se na něj někdo obrazně řečeno, křivě podívá. Protože vlastnosti zdrojů se v průběhu doby zhoršují a u dnešních velkosériových konzumních výrobků to platí dvojnásobně! Značkové počítače mají zdroje často velmi slabé, ale to má dva důvody - jednak mají značkoví výrobci přístup ke komponentám s nižší spotřebou (na rozdíl od nás, obyčejných smrtelníků, ke kterým se dostanou jen tehdy, když jich má výrobce opravdu nadbytek) a druhak, slabý zdroj zde plní úlohu příslovečného ku*viče, který se má postarat, aby počítač vydržel celou záruku, ale už ne moc dlouho po ní.
zatím asi nejlepší příspěvek zde v diskusi
ja si myslim ze celej ten kolotoc je jenom kvuli hram, ktery sajou rok od roku vic a vic. zachvili se uz bez dvou grafik v SLI ani nenainstalujou ne? 
goldenfish@xxx:~$ cat /proc/acpi/processor/CPU1/throttling
state count: 8
active state: T0
states:
*T0: 00%
T1: 12%
T2: 25%
T3: 37%
T4: 50%
T5: 62%
T6: 75%
T7: 87%
a zkuste si schvalne menit rychlost CPU na Vasem PC (tedy pres obsolete procfs, guru pres sysfs) takto
a klidne spustit htop:
echo 6 > /proc/acpi/processor/CPU1/throttling
a pak vratit na nulu. A mente si cislo za prikazem echo v dame rozsahu(treba 0-7).
Zjistite, ze vykon CPU (a tedy i nakup nove desky, RAM) az tak neni dulezity.
samozrejme, ze pokud nestrihate video, neenkodujete jeden film za druhym a neparite nove hry(neni nad knihu) nebo neprovozujete windows.
Doporucuji si to zkusit se svoji vlastni aplikaci. Klidne i ty javove.
Hodne veci je totiz okolo hw nafoukntuta bublina.
Anebo si vzpomenout, jak jsou dnes aplikace napsany a jaka 3D dema se zvladali bez problemu na
slabsich strojich a kolik vlastne dnes aplikace zbytecne zerou vykonu, kdyz prakticky obcas jenom zobrazuji.
Hodne bych na vine videl programatory(i sebe), ze jaksi dneska jsou nejvetsi optimalizace ve vyrobe aplikaci a ne jinde.
Pak se ale nemuzeme divit, jak to vypada. Bohuzel mam dnes casto pocit, ze programator umi maximalne vkladat nekam nejake struktury a neco volat. Ale uz nevi vubec, jak to cele pracuje a jak s tim pocitac ci jeho cast vubec pracuje. Ano, usetrilo se. Jenomze obcas trochu na spatnem miste. Osobne mi to pripada vyvoj stylem:
zadej nejak struktury a pak spust generator srotu/zdrojaku a pak to zkompiluj a deployuj.
Tak nejak jsem si ozkousel, ze dneska se da hodne veci po ruznych programatorech radove nebo i bezne desetkrat [zalezi dle ulohy] zoptimalizovat na rychlost.
Pripadne, jednou z chyb je to, ze architektura klient-server||terminal-server se jaksi opomiji. Je zbytecne mit na stole mainframe nebo vypocetni stredisko, kdyz to muze[a mel by] resit server.
Podle me bych videl v soucasne dobe jako jednu z velkych veci prave ty optimalizace. Jo, ale kdo to zaplati....
bye gf
Dovolím si jen něco vypíchnout
...
... nebo neprovozujete windows. ... 