Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Tiskni
Sdílej:
. jinak mě na češtinu stačilo 5 let. mluvit jsem uměl samozřejmě dříve, ale teprve v pěti letech jsem se naučil číst.
Němčina mi přijde skoro lehká, největší hrůza je pro mne plusquamperfektum, tedy wenn ich ware gehabt, snad to prezentuji ok. V anglině mi přijdou nejhorší jako Čechovi vazby předložek a spojek, idiomy. Francouzština mi přijde především kvůli výslovnosti drsná. Italština ... kvůli Mozartovi a jeho operám jsem se ji chtěl učit, ve Stavovském divadle bohužel měli titulky anglické a české, tak teď už nemusím. Švédštinu znam jen od pana Bergmana, podobnost vidim s anglosaskými jazyky (snad tam je
).
P.S. hlasoval jsem pro arabštinu.
největší hrůza je pro mne plusquamperfektumZvážím-li, že plusquamperfektum v češtině stále existuje (jako archaismus), je to škoda
Ok, v češtině si občas taky hraju se slovy, v němčině mi to tak nejde. Tedy abych si to vychutnal, tu krásu.
No, něco takového.
To já umím: "Entschuldigen Sie mich bitte, ich habe meinem Hausaufgaben zu Hause vergessen." - protože tuto vetu jsem na hodinách nemčiny na střední škole procvičoval nejčastěji :o)
žejo?!
) mi říká, že ani v jednotném čísle tam nebude "meinen".
Ne, vazne je to tezky rict, jakej jazyk je tezkej. Kazdej jazyk je trosku jinej. IMHO anglictina a nemcina je jednodussi nez cestina - anglictina nema vubec zmeny slov v padech, pripadne koncovky zeny/muzi u minuleho casu, nemcina ma zase jenom 4 pady, taky zadne rozlisovani minulosti na muze a zeny (tim myslim "delali" vs. "delaly"). Na druhou stranu, anglictina ma 3 minule casy, asi 3 budouci, 2 pritomne, nemcina ma taky 2 minule, anglictina ma navic "slozitou" vyslovnost slov, oproti napsanemu, nemcina je v tomhle lepsi, tam je jenom par presnych pravidel, na rozdil od anglictiny ("book" vs. "door" vs. "blood"). Zase nemcina ma slove s oddelitelnyma predponama, napr. "vypadat" = "aussehen", ale "to vypada" = "es sieht aus" (v cestine nemam neco jako "to pada vy"
)
Madarstina mozna moc slozita nebude, tipnul bych tak neco mezi cestinou a nemcinou, tedy lehci nez cestina, ale tezsi nez nemcina - tipuju podle svyho dedy, kterymu delaly problemy prave ty koncovky "muz delal", "zena delala". Zase madarstina (na rozdil od nemciny) pripojuje predlozky na konec slov, napr. "skola" = "iskola" (cteno [iškola] - s se cte jako š), a pak "ve skole" je jedno slovo "iskolaban" - predlozka "ve" je "ban". Taky nezvyk.
Arabsky jazyky bych neradil mezi tezke vzhledem k tomu, ze slova maji docela prirozene zneni a napr. v Egypte na dovolene v hotelech poradaji v ramci animacnich programu kurzy arabstiny.
Osobne bych rekl, ze by docela problematicky by mohly byt cinstina a nejaky krovacky "mlaskani" (viz "Bohove musi byt sileni"
). Cinstinu usuzuju na to, ze kamarad, co se ji ucil, vypravel, ze jedno slovo se muze rict s ruznou intonaci a pokazdy to znamena neco jinyho, takze je to o hubu, co clovek rekne. Taky vypravel prihodu, ze nekdo v autobusu neco vypravel cinanum a prokladal to klasickym "eee". Tak se ho potom ptali, proc tam porad rikal to slovo "eee", ktere v cinstine neco znamenalo
).
Ten druhej znak znám, to je dioda :o)
Jinak ale albánština.
...Kdybychom na Zemi měli jiné druhy mluvících ras, bylo by zajímavé sledovat, jak jednoduché nebo těžké je domluvit se s nimi...Treba delfiny?
Oproti tomu, japonstina je docela snadna, kdyz nam nevadi, ze budeme burani - ucila jsem se ji z nudy na zakladni skole z knizky od Krouskeho a prislo mi to mnohem snazsi nez anglictina, francouzstina nebo rectina, do kterych jsem koukala soucasne.
Z toho, co jsem potkala, mi zatim prijde jako nejvetsi maso vietnamstina a korejstina. Vietnamstina kvuli nezvladnutelne vyslovnosti, korejstina vlastne taky, ale jeste se spoustou libustek navic - napriklad dvema radami cislic, a hromadou dalsich zaludnosti - treba povinnem numerativu ruznem pro ruzna slova (musite rict neco jako "dve hlavy psu" a jeste zvolit spravnou radu cislovek).
)
Znám akorát mutual exclusion, a díkybohu ne německy
Je mi ale taky jasné, že zanedbávám "drobnosti" typu historické předsudky, nucení naučit se daný jazyk, další studované jazyky apod.
Ale zrovna dneska jsem měl tu možnost vyslechnout velmi zajímavý rozhovor o jazycích -- krátký závěr? Žádný Němec ani Maďar před tisíci lety nenavrhoval svou slovní zásobu tak, aby byla nejhůře osvojitelná ze všech jazyků, jim to prostě přijde jako ten nejlepší způsob komunikace, stejně jako tobě ta divoká čeština. To, že někomu přišel cizé jazyk v době jeho učení jako nepříjemný je něco úplně jiného než složitost toho jazyka.

Bylo by lepší napsat semitské jazyky (arabština, hebrejština, aramejština atp.). Nebo je tu druhá možnost: jazyky psané arabským písmem. Tedy kromě arabštiny i perština, urdština, paštú atp. Ty ale spojuje opravdu jen to písmo (až na pár odlišných znaků).
V ankete neni cestina tomu bych dal hlas