Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Hudba dokáže většině lidí přinést dobrou náladu. Proto je téma květnového openMagazinu audio. Existuje pro Linux zvukové studio, které milovníci hudby potřebují? Ano, květnové číslo obsahuje rozsáhlý článek o nastavení realtimového zvukového serveru. Ale nejen to. Přehrávat skladby lze v několika přehrávačích. Seznamte se s nimi. Až se sbírka rozroste, lze ji uspořádat programem, na to určeným.
… více »
Protože se diskuse pod mým nedávným zápiskem o Isaacu Asimovovi hodně "zvrhla", rozhodl jsem se, že je třeba si některé infromace trochu upřesnit. K tomu pak ještě přidám další střípky ze života tohoto spisovatele…
Nejprve mi dovolte vrátit se k tomu hnusnějšímu, nemoci AIDS. Upřímně, tu brutálně obsáhlou debatu mnoha z vás jsem nečetl, nemám na to sílu ani čas. Jen tedy upřesním své informace. Asimov se nakazil HIV v roce 1983, když mu dělali druhý bypass. Dostal konzervu (nebo plazmu, nevím) obsahující krevní produkty infikovaného dárce. To se mohlo stát jen kvůli tomu, že prostě v USA tehdy netestovali. Nebudu teď řešit, že asi nejspíš netestovalo ani nikde jinde (to budou vědět doktoři, jistě mezi vámi nějaký je), ani tím, že test neexistoval. Budu se zabývat tím, že HIV šlo s 88% přesností odhalit testováním na Žloutenku typu B, která je/byla doprovodným jevem. Tento test se však nedělal, protože zástupci krevního průmyslu v USA odmítali kvůli několika ojedinělým případům utrácet obrovské množství peněz na testování veškeré krve.
Toto se údajně mimo jiné věci řešilo na lednovém setkání CDC se zástupci krevního průmyslu a dalších organizací a zkrátka to nedošlo ke schválení takového testování. samozřejmě i tak je zde 12% "šance", že by Asimov beztak HIV dostal, neboť test nebyl 100% spolehlivý, ale obecně lze říci, že absence testování dávala 100% riziko namísto 12%.
Krevní banky začaly s testováním na přítomnost HIV až v roce 1985 a pokud mohu soudit z jedné informace, kterou teď fakt nemám čas si ověřovat (avšak nemám důvod pochybovat o její pravdivosti), pak se nakazilo v USA kvůli transfuzím téměř 6000 lidí. Čistě matematicky jich mohlo být "pouze" zhruba tisícovka, kdyby se hned počátkem roku rozjelo masivní testování. Jen tak mezi řečí, jakou cenu má podle vás pět tisíc lidských životů? Ale to už dávám podpásovky, omlouvám se.

Druhou část zápisku chci věnovat procesu psaní. Již jsem něco málo naťukl před pár měsíci, když jsem věnoval zápisek mimo jiné Asimovovi a jeho vztahu k výpočetní technice. Ze stejné publikace víme, že Asimov ke sklonku života spokojeně používal jeden z nejlepších psacích strojů legendární firmy IBM, konkrétně model Selectric III uvedený na trh v roce 1980. Sice už se nejednalo o absolutní špičku vývoje, jakou byly v počátcích první modely řady Selectric, neboť IBM již od tohoto oboru upouštěla, ale moc dobře víme, že Isaac Asimov byl spokojený s běžnými věcmi, od kterých požadoval co nejlepší spolehlivost a řekl bych, že možná u něj bylo cítit i trochu věrnosti osvědčené značce.
Selectric III bylo dělo z poctivých let, obrovské zařízení mechanicky vysoce kvalitní konstrukce, spíše jste měli pocit obsluhy tanku, na kterém asi romantickou poezii lze jen stěží, ale myslím, že Asimov svou prací v posledních letech ukázal, že ani to není problém.

Asimov s oblibou psal na svém stroji a nechtěl se ho vzdát ani poté, co mu byl vnucen počítač od RadioShack vybavený textovým procesorem a tiskárnou. Rád psal rukopisy na žlutý papír a teprve na další verze přesedlával na svůj počítač. Ono to bušení do psacího stroje má svoji poezii. Jako dítě jsem s chutí mlátil do našeho mechanického Consulu, často tak dlouho, až mě úplně znecitlivěly konečky prstů a po pár dnech mi na nich ztvrdla kůže. Vůně promazaného kovového mechanismu, hedvábné pásky a celý ten cvrkot stroje se zkrátka nedá popsat. Tehdy jsem se zamiloval. Když jsme pak krátce měli doma půjčený elektrický psací stroj, zamiloval jsem se podruhé. Psaní se stalo rychlejším, příjemnějším, avšak ta poezie zvuků a vůní zůstala zachována. Od doby, co stroj dosloužil a přišlo první PC, jsem ztratil kus srdce. Ten kus od té doby hledám a vím, že již nenajdu. Současné obrovské LCD panely a klávesnice s membránami a podivným rozložením už zkrátka nejsou ono.
Zkuste schválně vzít klávesnici a dennodenně na ní psát obrovské hromady textů, milióny a milióny úhozů bez přestávky. Prostě odejde, zatímco IBM Selectric i RadioShack TRS zůstávají. Tu a tam potřebují promazat, tu a tam něco svěřit odborníkům, ale to jsou zásahy potřebné jednou za deset let, zatímco současné klávesnice chcípnou při takové zátěži do roka. Doba poctivého železa, slavné trojky sci-fi i krásných děl Isaaca Asimova je zkrátka pryč, leží jen ve vzpomínkách a srdcích…
Tiskni
Sdílej:
Zkuste schválně vzít klávesnici a dennodenně na ní psát obrovské hromady textů, milióny a milióny úhozů bez přestávky.Zkus si to sám. Ale pokud si nepořídíš pneumatický mlátič do kláves, asi to nestihneš. A neřekl bych, že klávesnice jsou takové šmejdy - mám jednu klávesnici už asi 6 let a furt funguje bez problémů. Navíc pokud jde o opravdu dlouhodobé psaní, jsou výhodnější, než psací stroj - nemusíš do kláves tolik mlátit, takže je menší šance vzniku zdravotních problémů.
Po neni tak, ze by mel 12% sanci ze i pres test dostane HIV. Musis do toho zapocitat P(HIV) = ?% v populaci, pak ti ta pravdepodobnost klesne. Tech 12% procent je podminena pravdepodobnost. Pak uz si jen staci spocitat kolik nemocnici stoji zemrely pacient, a kolik stoji konzerva vyhozena. A pmoci bayese minimalizovat stredni riziko.
Sakra na to ze jsem tohle minuly semestr pocital to uz nedam dohromady.
Jen tak mezi řečí, jakou cenu má podle vás pět tisíc lidských životů?Škoda jen, že jste tenkrát (podle profilu) ještě ani nechodil do školy. Jinak by se hodilo kontrovat otázkou „a kolik jste na záchranu těch pěti tisíc životů přispěl vy“? Dnes už předpokládám veškerý výdělek nad základní náklady na živobytí dáváte třeba na očkování dětí v rozvojových zemích, nebo na něco podobného. Protože jinak to vypadá, jako byste stále říkal „tohle je něco úplně jiného, tady musí jít otázky nákladnosti stranou, to přece musí někdo zaplatit – hlavně, když to nebudu já“.
Na preventivni prohlidky nechodimA souhlasíš tedy s tím, že by ti pojišťovna měla mít právo odmítnout hradit péči, kterou budeš potřebovat, pokud kvůli vynechávání prev. prohlídek dojde k zanedbání nějakého problému?
6000 je prijatelna chybovost, souhlasim ze aby to stalo za rect, musely by tech mrtvych byt stovky tisic.Když budete před faktem, že i v zdravotnictví existuje riziko a nic tam není na 100 %, zavírat oči, riziko se tím rozhodně nesníží, ba naopak. Zajímavé je, že by se podle vás měla darovaná krev testovat na absolutně všechno, aby se riziko snížilo na minimum, ale třeba plošný zákaz kouření nebo plošný zákaz automobilové dopravy, který by těch životů ušetřil mnohem víc, to vás nenapadne.
Google k tomu nemlci, originalni anglicke jmeno toho chlapce je Alex Koehne, podle ceskeho jmeno se to hleda tezko.No jo, z českého překladu mi nebylo zřejmé, jestli je to -e na konci součást české koncovky nebo jména. Zkusil jsem hledat bez něj, i názvy nemocnice, leukemia (ovšem zase jen s jedním pravopisem), a když jsem nenašel ani ťuk, tak mne to znechutilo, že jsem už tu druhou variantu ani nezkoušel… To je tak, když je člověk zhýčkaný Googlovskou opravou překlepů, která pak nezafunguje (asi zrovna měli v opravě křišťálovou kouli).
Takze nastane klasicky efekt, ze vsichni budou zdeseni, budou chtit akci, zavede se dalsi kontrola organu pri transplantaci, tim se transplantace prodrazi, zpomali a ve finale mozna umre vice lidi, protoze se nedockaji organu vcas a nebo nebude mozne jim vykon zaplatit.To je přesně to, o čem tu píšu. A všechno se to bude dělat ve jménu toho, že přece pokud jde o lidský život, musí jít všechno stranou (bohužel i logika).
protože zástupci krevního průmyslu v USA odmítali kvůli několika ojedinělým případům utrácet obrovské množství peněz na testování veškeré krveOvšem ty to podáváš, jako kdyby to ten "průmysl" dělal proto, že za každý ušetřený test mohl někdo zlý strkat zlaťáky do kasičky. Daleko pravděpodobnější ovšem je, že se například kvůli tomu mohlo té krve uložit více, mohlo se provádět jiné testování, které mělo již tehdy stoprocentní účinnost a bylo lacinější, atd. Jak můžeš vědět, že díky těm ušetřeným prostředkům nebylo zachráněno mnohem více životů, než kolik jich bylo ztraceno kvůli HIV? I v dnešní době najdeš spoustu kompromisů, které je kvůli nákladnostem určitých procedur potřeba dělat. Prodloužila by se průměrná doba života, kdybychom každý rok jezdili zadarmo na ozdravný pobyt k moři nebo do hor? Téměř určitě ano. Ale není přeci jen lepší peníze ze zdravotního pojištění utrácet za jiné, bezprostředně důležité věci, které nakonec znamenají mnohem větší počet zachráněných nebo prodloužených životů?
Zkuste schválně vzít klávesnici a dennodenně na ní psát obrovské hromady textů, milióny a milióny úhozů bez přestávky. Prostě odejde, zatímco IBM Selectric i RadioShack TRS zůstávají.To máš asi pravdu, ale na rozdíl od těch velkých psacích strojů je klávesnice velmi levná a snadno nahraditelná. Není tedy problém si (v dnešní době) pořídit každý rok novou. Ostatně... teď píšu na klávesnici, se kterou pracuji (s půlroční přestávkou) už deset let, a funguje stále bezvadně.
Jinak já jsem hodně moc rád, že jsem nikdy nemusel na stroji nic psát. Jako malý jsem si s ním taky hrál, ale na nic jiného než na hraní bych ho opravdu používat nechtěl. Zlaté neromantické počítače! A Asimova taky nechápu, být jim tak píšu jenom rukou a nechávávám to přepisovat vydavatele.
...nakazilo v USA kvůli transfuzím téměř 6000 lidí. Čistě matematicky jich mohlo být "pouze" zhruba tisícovka, kdyby se hned počátkem roku rozjelo masivní testování. Jen tak mezi řečí, jakou cenu má podle vás pět tisíc lidských životů?...
Ono je to tak trošku relativní. Vem si, kolik je v USA obyvatel a uvaž, co je proti tomu počet nakažených. A nezapomeň, jak někdo výše zmínil, že ono by to neslo náklady, které byly užity jinak (k zachraňování životů?). No a 5000 lidí je třeba pro čínskou vládu... ničím --- STOP OLYMPIÁDĚ V PEKINGU!
STOP OLYMPIÁDĚ V PEKINGU!
Jeden by si myslel, že se z toho blbnutí v osmdesátých letech (Moskva, Los Angeles a v malé míře i Soul) lidi poučili. Ale ne, bude se to opakovat pořád dál a dál… :-(
Otázka je, jestli z toho sportu (zrovna na olympiádě) vůbec ještě něco zbývá.
Proč by nezbývalo? Obvykle jsou tam ti nejlepší, pokud zrovna nejsou zranění nebo nepodělají kvalifikaci. U některých sportů je nešťastná ta čtyřletá perioda, ale u jiných je stejná i u MS.
Máte pravdu, že bojkot olympiády poškozuje sport – jenomže je správné tvářit se, že se v Číně nic neděje? Nebo se tvářit, že se sice něco děje, ale sportu se to netýká, tak proč bych se tím měl zabývat?
A kdo je ten oprávněný rozhodnout, jestli se toho děje dost na to, aby se tam nesměla pořádat olympiáda? Vláda USA? Amnesty International? Podle obou se u nás porušují práva menšin. Takže bychom také neměli olympiádu dostat? No, podle mne neměli, ale z úplně jiných důvodů (že by to byla ekonomická i organizační katastrofa).
Ano, něco by se dělat mělo, i když zasahování do vnitřních záležitostí druhé země je vždycky ošemetná záležitost. Ale "řešit" to v naprosto nesouvisející oblasti, navíc způsobem, který stejně ničemu nepomůže, pouze nadělá škody? Ne, s tím nemůžu souhlasit.
A kdo je ten oprávněný rozhodnout, jestli se toho děje dost na to, aby se tam nesměla pořádat olympiáda?MOV. S tím rizikem, že rozhodnou, že se tam olympiáda pořádat může, a pak tam nepřijedou sportovci.
Ano, něco by se dělat mělo, i když zasahování do vnitřních záležitostí druhé země je vždycky ošemetná záležitost. Ale "řešit" to v naprosto nesouvisející oblasti, navíc způsobem, který stejně ničemu nepomůže, pouze nadělá škody? Ne, s tím nemůžu souhlasit.Já neříkám, že by se to mělo nějak organizovaně „řešit“. Když už MOV rozhodl, že tam olympiáda bude, a zbývá do začátku pár měsíců, na tom rozhodnutí už se nedá nic měnit. Teď už je to rozhodnutí opravdu jenom na jednotlivých sportovcích, ale u nich považuju „rozhodl tak MOV? co s tím naděláme“ nebo „netýká se to sportu, nepřísluší mi zaujímat k tomu nějaký postoj“ jenom jako výmluva. Bohužel, ti sportovci se teď ne vlastní vinou dostávají do situace, kdy se musí rozhodnout, zda budou za hrdiny nebo za padouchy. Problém je, že čím později se někdo vzepře, tím větší odvaha je k tomu potřeba. Ostatně, Tibet by třeba taky rád vypravil na olympiádu svůj tým – ale jak se zdá, ten politický svět a svět sportu asi nejsou tak oddělené.
S tím rizikem, že rozhodnou, že se tam olympiáda pořádat může, a pak tam nepřijedou sportovci.
Spíš vidím riziko, že by sportovci přijet chtěli, ale MOV na základě politického nátlaku rozhodne, že se pořádat nemůže.
Teď už je to rozhodnutí opravdu jenom na jednotlivých sportovcích, ale u nich považuju „rozhodl tak MOV? co s tím naděláme“ nebo „netýká se to sportu, nepřísluší mi zaujímat k tomu nějaký postoj“ jenom jako výmluva. Bohužel, ti sportovci se teď ne vlastní vinou dostávají do situace, kdy se musí rozhodnout, zda budou za hrdiny nebo za padouchy.
Proč by měl být někdo považován za padoucha jen proto, že se chce zúčastnit vrcholné sportovní soutěže? To je právě to nesmyslné prosazování politických stanovisek přes sport (umění, vědu, …), které považuji za zvrácené.
Ostatně, Tibet by třeba taky rád vypravil na olympiádu svůj tým – ale jak se zdá, ten politický svět a svět sportu asi nejsou tak oddělené.
To je ovšem dáno tím, že se soutěží po státech, ne tím že by v tom byla politika. Baskové by třeba chtěli mít také svůj tým a nejde to. Zakážeme snad kvůli tomu účast Španělsku?
Musím upozornit na jeden důležitý fakt: Olympijské hry mají politický kontext. Pokud vím, nesmí se jich účastnit stát, který je ve válce --- to byl také, nemýlím-li se, důvod, proč byly na konci 19. stol. obnoveny (Francie versus Německo). Nemohu nezmínit mimo jiné i znak OH. Toto vše je důvodem, proč si myslím, že by OH neměly být spojovány s demonstrací síly, jako tomu je v Číně. Je věcí každého sportovce (výpravy), zda jí jde jen o sportovní výkon (a ono tomu často tak je, jenže OH mají, na rozdíl od MS, politický, pochopitelně mírový, význam) nebo o gesto, které může mít efekt na politickou situaci.
To je ovšem dáno tím, že se soutěží po státech, ne tím že by v tom byla politika. Baskové by třeba chtěli mít také svůj tým a nejde to. Zakážeme snad kvůli tomu účast Španělsku?
S Tajwanem byly v Montrealu podobné potíže, co je mi známo.
Pokud vím, nesmí se jich účastnit stát, který je ve válce
To bych se hodně divil. Některé státy jsou prakticky permanentně v nějakém válečném konfliktu a olympiád se přesto zúčastňují.
Toto vše je důvodem, proč si myslím, že by OH neměly být spojovány s demonstrací síly, jako tomu je v Číně.
Zajímavé, že v roce 1996 nebo 2002 to nikomu nevadilo… Nebo se jen každému měří jiným metrem?
gesto, které může mít efekt na politickou situaci
Opravdu může? V osmdesátých letech to nějaký efekt mělo?
Spíš vidím riziko, že by sportovci přijet chtěli, ale MOV na základě politického nátlaku rozhodne, že se pořádat nemůže.Pokud vím, MOV vybírá vždy z několika kandidátů. Nedovedu si představit, že by sportovci protestovali, že olympiáda je třeba v Paříži a oni přitom chtěli být v Pekingu.
Proč by měl být někdo považován za padoucha jen proto, že se chce zúčastnit vrcholné sportovní soutěže? To je právě to nesmyslné prosazování politických stanovisek přes sport (umění, vědu, …), které považuji za zvrácené.Protože ta vrcholná sportovní soutěž není ve vzduchoprázdnu, ale je to dnes už hlavně marketingová akce, kterou pořádá stát, který si s lidskými právy neláme hlavu. A protože tím, že se té soutěže zúčastní, přistupují na hru – my (Čína) budeme po dobu her respektovat u sportovců a návštěvníků ta vaše lidská práva, a vy se nám nebudete vrtat do toho, že s jinými lidmi zacházíme jinak. Myslíte, že by ti sportovci jeli na olympiádu, kdyby je Čína ujistila, že zachází se všemi stejně a dostane se jim stejného zacházení, jako třeba tibetským mnichům? Myslíte, že by měli sportovci být lhostejní k tomu, že Čína „připravuje“ na olympiádu svoje sportovce už od raného dětství, takže z nich udělala třeba „stroje na gymnastiku“? Lidská práva jsou (alespoň to tak vnímáme v naší kultuře) věc nepolitická, ale obecně lidská. Tak buďto to tak opravdu platí, pak musíme jejich dodržování vyžadovat i po Číně – a není to žádný politický postoj, ale lidský postoj. Nebo přijmeme, že je to věc kulturní, která nemá obecnou platnost, pak bychom se ale neměli olympiádou (která je produktem naší kultury) míchat do té jejich. Ostatně touhle relativizací hodnot, kdy lidská práva jsou velmi podstatná hodnota, ale jenom když to zrovna nepřekáží zrovna olympiádě, si zaděláváme na pěkné problémy ve vztahu k jiným kulturám. Protože kdybychom měli nějaké hodnoty my a nějaké hodnoty oni, tak se o nich dá diskutovat, můžeme převzít to, co je lepší. Ale když budeme předvádět, že ty naše hodnoty jsou důležité jenom někdy (třeba aby se jimi ospravedlnila přítomnost vojsk v Iráku), ale na olympiádu je klidně odložíme, aby nepřekáželi – pak budou mít jiné kultury oprávněnou obavu, že jsme nevypočitatelní a nedá se s námi nic rozumného dělat.
ale je to dnes už hlavně marketingová akce, kterou pořádá stát, který si s lidskými právy neláme hlavu
Možná to tu zapadlo, tak to řeknu znovu: za takový stát jsme - a přesně stejnými organizacemi - pravidelně označováni i my. Měli bychom tedy být také bojkotováni a uvrženi do klatby? Jiní zase za takový označují USA, kde se konaly dvě z posledních šesti letních olympiád. Proč v roce 1996 nikdo nehoroval pro bojkot? Jak se pozná, že u nás je to blbost, ale u Číny ne? Je MOV povolán to soudit? Má dostatek věrohodných podkladů?
Měli bychom tedy být také bojkotováni a uvrženi do klatby?Jo, měli