Man Yue Mo z GitHub Security Lab se podrobně rozepsal o již opravené zranitelnosti CVE-2023-6241 v Arm Mali GPU umožňující získání roota na telefonu Pixel 8 s povoleným MTE (Memory Tagging Extension).
V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Hyprland, kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, je již dva roky starý. Při té příležitosti byla vydána verze 0.37.0 (a záhy opravná 0.37.1 řešící chybu ve vykreslování oken). Nově závisí na knihovně hyprcursor, která poskytuje škálovatelné kurzory myši.
480 s - to je zhruba doba za kterou vám wikipedista smaže vaši celotýdenní práci.
Ve škole máme takový řekněme zvyk. Každý rok zkoušíme hromadně drobně upravit Wikipedii a zkoumáme, za jak dlouho a na jaké změny zareagují její správci. Některé zjevné blbosti míří do lovišť takřka okamžitě, jiné tam visí více než týden. Ono pokud změníte ve 4x A4 číslo z 1000 na 2500, tak má člověk opravdu problém rozlišit, které z těch dvou je správně. Já osobně jsem na naše milé Wikipedisty nechtěl být ošklivý, a tak jsem se jak vytvářet blbost větší než malou!
Zkusil jsem přidat nový veřejnoprávní kanál, který by se více věnoval naší národní otázce a hlavně rovnosti mezi obyvateli. Text byl takovýto:
"ČT Adolf je nový kanál České televize zaměřený na českou neonacistickou scénu. Hlavním představitelem kanálu je Tomáš Vandas, který každý večer uvádí publicistický pořad Bílá pravda. Kanál byl slavnostně spuštěn 23. 5. 2015 za účasti zástupců Říské kancléřky Angely Merkelové."
A jak jde poznat z nadpisu, tato úprava vydržela na wikipedii celých 480 sekund! Je tedy hezky vidět, že reakce editorů jsou takřka okamžité a na velké stránky si dávají opravdu pozor. Diametrálně odlišná byla reakce na příspěvěk kolegů, kteří naučili Google glass teleportovat. V tomto případě museli změnu vracet sami cca po jednom týdnu, kdy si jí nikdo nevšímal. A co vy? Taky máte svého oblíbeného wikipedistu? Solíte Wiki? A co na to Jan Tleskač?
Tiskni Sdílej:
A realita je, ze Britannicu nepouziva nikdo, ale Wikipedii vsichni.Právě proto takovéhle testy mají jednou za čas smysl.
za jak dlouho klub ceskych turistu opravi znaceni, kdyz jim ho premaluje.Tam by analogicky bylo užitečnější analyzovat to, co KČT zkurví sám, i když personalizace není na místě, vzhledem k tomu, že co jsem slyšel, tak se KČT skládá z nějakých skupin, mezi kterými panuje přinejmenším rivalita.
Jinak pro mne je dostatečně velkým zadostiučiněním, že podobně bohulibé činnosti, jaké se věnujete se spolužáky, lze celkem účinně čelit díky rozšíření, které jsem před šesti lety udělal pro potřeby naší Mediawiki.To je sice super pro vaši wiki, ale pro wikipedii se to obecně nehodí - leda by ses chtěl vykašlat na nízkou vstupní bariéru. Ta zas vyžaduje silnou komunitu a jednou za uherák se pokusit změřit, jak že to je s tou silou doopravdy, fakt není na škodu.
Když jsem byl dítě, tak mě učili, že do knížek se nepíše.Knížka se sama nenapíše. O Wikipédii to platí dvojnásob.
480 s - to je zhruba doba za kterou vám wikipedista smaže vaši celodenní práci.Jako že ti to napsání článku ČT Adolf trvalo celý den?
To je teda zábava, to je teda svět, do továrny klusat v pět.
A nafasovat solvínu a na tělo si narazit, montérky mastné,.
komule těžké, v šatně zaplivané.
Co Hustej Wimpy?a co s ním? - tys ho někdy slyšel titulovat jako šlechtice? ... já ne
Ten neni tak známej,jak v který generaci ... jó hochu, už seš taky starej :-p
ale taky dělá dobrej pornofolk...ehm ... Záviš je poetickej, Wimpy je prvoplánově ... no, hustej, vo ničom ale proti gustu ...
Znojemské vlakové nádraží je tak smutné téměř chcíplé a jakoby zaminované, bohem odstrčené Znojemské vlakové nádraží Vypněte ten tranzistor, ať už nás nic neruší, baterky jsou stejně již unavené co říkáš, má lásko. Dovalte sem rybízák, uvolní se nálada a společenské hráze padnou jako nevěstka, má lásko.To je mistr :)
Co mi na Wikipedii ale vadí, je nutnost všechno ozdrojovat a mít povolení - problém je u věcí, u kterých se neví a asi ani nikdy nezjistí, kdo je vlastně vytvořil.Nutnost ozdrojování vyplývá z požadavku na ověřitelnost. Aby každý, kdo se něco na Wikipedii dočte, si měl možnost v původním zdroji (protože obsahu Wikipedie je založen zásadně na zdrojích; vlastní výzkum je nepřípustný) ověřit, že je to tam uvedeno v souladu s daným zdrojem. Povolení (OTRS) se týká jen přebírání obsahu odjinud. Je potřeba jen výjimečně, například když je žádoucí ke článku přidat fotku a není k dispozici žádná svobodná (s patřičnou licencí). Pro tvorbu běžného obsahu není potřeba mít žádné povolení.
Nutnost ozdrojování vyplývá z požadavku na ověřitelnost. Aby každý, kdo se něco na Wikipedii dočte, si měl možnost v původním zdroji (protože obsahu Wikipedie je založen zásadně na zdrojích; vlastní výzkum je nepřípustný) ověřit, že je to tam uvedeno v souladu s daným zdrojem.ano, to je úžasná věc v situaci, kdy je člověk sám sobě zdrojem ... bedna v oboru nemůže napsat kvalitní článek, protože "vlastní výzkum", ale kdejaký nesmysl projde, pokud si to člověk prvně plácnul někam jinam - nezáleží na kvalitě resp. vůbec správnosti, hlavněže je to ozdrojované
bedna v oboru nemůže napsat kvalitní článek, protože "vlastní výzkum"Bedna v oboru může napsat kvalitních článků s vlastním výzkumem, kolik chce, jen je potřeba je publikovat jako primární zdroj a čekat na peer review, nikoliv jako encyklopedický článek.
nezáleží na kvalitě resp. vůbec správnosti, hlavněže je to ozdrojovanéPak nechápu, jak můžeš dělat práci, kterou děláš, a která má kvalitu přímo v názvu. Samotná existence tvého oddělení je založená na tom, že kvalitu nezajišťuje primární zdroj, i když v tomto případě software.
Pak nechápu, jak můžeš dělat práci, kterou děláš, a která má kvalitu přímo v názvu. Samotná existence tvého oddělení je založená na tom, že kvalitu nezajišťuje primární zdroj, i když v tomto případě software.Ačkoli chápu, že mě můžeš ubít na tom, že každé přirovnání nějak pokulhává (jinak by to nebylo přirovnání) a že ve své práci netvoříš obsah, ale na druhou stranu podle mě spoluvytváříš výsledný produkt a kdybys využil některý z mnoha způsobů, jak svoji práci osrat, tak se to na kvalitě produktu může zásadně projevit.
hm, to má ovšem několik chybiček, jako například že ne v každém oboru to tak funguje, nebo že ne každý má zájem jednu práci dělat dvakrát, resp. kvůli nějaké docela triviální věci se srát s byrokracií jak něco publikovat a čekat, aby tedy za x let mohl tu Wiki konečně opravit ...bedna v oboru nemůže napsat kvalitní článek, protože "vlastní výzkum"Bedna v oboru může napsat kvalitních článků s vlastním výzkumem, kolik chce, jen je potřeba je publikovat jako primární zdroj a čekat na peer review, nikoliv jako encyklopedický článek.
na tomto přirovnání tě nemůžu ubít, neboť jej především absolutně nechápu - jak souvisí moje kritika toho, že fungování "cenzorů" na wikipedii je založeno na formalismech namísto snahy o kvalitní produkt, s mojí prací? - pokud bychom chtěli analogii, je to, jako kdybych odškrtl bugfix jako verifikovaný třeba na základě toho, že příslušný patch přijal upstream (i.e. byl "publikován a prošel peer review"), a vůbec jsem neřešil, že způsobuje segfault, a že vlastně vůbec nedělá to, co by podle zákazníka (a s ním souhlasícího devela) měl dělat ... p.s. pokud to tu čte nějaký naštvaný zákazník, kterému se něco takového stalo, že bug přešel do VERIFIED, přestože fix není ok, pak se musím bránit, že to nejspíš není tím, že bychom to osírali a "zásadně se to projevilo na kvalitě produktu", nýbrž kvůli ne zcela ideálně nastaveným procesům ... ale to mi tu nepřísluší rozebírat, pardonnezáleží na kvalitě resp. vůbec správnosti, hlavněže je to ozdrojovanéPak nechápu, jak můžeš dělat práci, kterou děláš, a která má kvalitu přímo v názvu. Samotná existence tvého oddělení je založená na tom, že kvalitu nezajišťuje primární zdroj, i když v tomto případě software.
hm, to má ovšem několik chybičekA žádná z nich podle mě není chybou Wikipedie. Člověk by měl být schopný své teorie domýšlet aspoň trochu do důsledků a aspoň trochu si uvědomit účel Wikipedie a účel právě tohoto pravidla, které mimo jiné slouží k tomu, aby si z ní každí
Myslim, ze by bylo uzitecne, kdyby bylo mozne pridat jen text a pak teprve zdroje (ruznymi lidmi), nebo naopak.To možné je.
Wikipedii trochu chybi ty pionyrske doby - be bold, kdy se zdroje moc neresily - proste se reklo, "nekdo to tam treba casem doplni".Několikrát, když jse v české a anglické wikipedii navrhoval nějakou změnu v diskuzi, bylo mi řečeno, že mám editovat. Přijde mi, že pionýrské doby stále trvají, jen se prostě netýkají všech článků.
V anglické wiki to není tak důležitéTedy to není ani tak krize autority jako krize nedostatku aktivních přispěvatelů. Já taky nepovažuju současnou českou wikipedii za kdovíjaký úspěch, ale jsem docela rád, že tam je, čas od času to pomůže, i kdyby jen ve svázáním českého pojmu s anglickým.