Jak se stát živnostníkem (2017) - díl 1 - konec v práci

14.2.2017 00:23 | Přečteno: 2432× | Enterprise stories

V tomto blogovém seriálku si stručně a pro informatiky popíšeme, jak se stát živnostníkem, které instituce obchodit a co je všechno nutné pro to, aby člověk mohl reálně vystavit fakturu. Kromě tohoto minima přidám i pár rad okolo. Ke každému kroku doplníme i míru složitosti - od 1 (jednoduché) do 5 (doporučena pomoc specialisty).

Disclaimer: Nejsem žádný právník ani specialista na podávání výpovědí, pokud jsou některé pasáže nepravdivé nebo zavádějící, byli jste varováni! Ale pokusím se je opravovat.

Výpověď - obtížnost 1

Nebudeme předpokládat, že živnostník jde rvonou ze školy a začněme pěkně od začátku - nejdřív je potřeba dát výpověď. Míra složitosti je dle mého cca 1 - samotná tvorba a podání je jednoduchá, ale můžou se vyskytnout problémy, které mají vlastní složitosti. Podání výpovědi samotné je jednostranná záležitost, zaměstnavatel nemůže výpověd nepřijmout a nemůže s tím dělat nic jiného, než podkuřovat zaměstnanci, aby výpověď stáhnul. Výpověď je možno podat buď osobně, nebo poštou. Poštou se zašle doporučeně na adresu zaměstnavatele, při osobním podání je dobré mít dvě kopie a nechat si jednu potvrdit jako "přijato". Nemusí ji přijímat majitel, stačí libovolná dostatečně zodpovědná osoba - nadřízený, personální, sekretariát apod. Pokud očekávám problémy "my jsme nic nepřijali, pořád pro nás dřeš", tak doporučuji poslat poštou, ale přijde mi férovější přijít si popovídat osobně - obzvlášť pokud chci mít zaměstnavatele jako budoucího zákazníka. Výpověď by měla obsahovat den podání výpovědi a je dobré rovnou v ní "spočítat" i datum konce pracovního poměru.

Pokud se domluvíte na stažení výpovědi, tak se prostě rozthá ten papír a nic se nestalo - podání výpovědi se nikam nehlásí (obtížnost opět 1). Pokud nedojde ke stažení, běží výpovědní lhůta specifikovaná v pracovní smlouvě a ideálně zmíněná i ve výpovědi. Ta je obvykle dva nebo tři měsíce a počítá se od prvního dne následujícího měsíce. Pokud se obě strany dohodnou, může být výpovědní lhůta zkrácena nebo prodloužena - pak vzniká nový dokument, něco jako "Dohoda o ukončení pracovního poměru" a musí být potvrzena zaměstancem i zaměstnavatelem - tzn. není to jednostranný akt jako podání výpovědi. Obtížnost 1 - buď se dohodnete, nebo ne.

Konkurenční doložka - obtížnost 5 (!)

Pokud má zaměstnanec ve smlouvě tzv. "konkurenční doložku" (a tady přichází komplikace!), měla by výpověď obsahovat i informaci, jak s ní bude naloženo. Konkurenční doložka je formulace typu "zaměstnanec nebude pracovat minimálně rok od ukončení pracovního poměru pro konkurenci nebo jako konkurence" nebo věci podobného ražení. Toto samotné je dost specifická oblast na celý blogový seriál, nicméně to zkusím maximálně shrnout.

Máme dvě možnosti - můžeme se pokusit se konkurenční doložky zbavit prohlášením za neplatnou nebo dohodou se zaměstnavatelem, nebo ji uplatnit.

Konkurenční doložky jsou velmi často neplatné kvůli rozporu s občanským zákoníkem, obzvlášť po jeho novelizaci v roce tuším cca 2014 (?) - aby byla konkurenční doložka vymahatelná, musí přímo ve smlouvě být uvedeny nejen povinnosti zaměstnance (nebudu pracovat pro konkurenci), ale i zaměstnavatele, zejména musí být uvedeno, že po dobu trvání bude zaměstnanci vyplácena část platu - aktuálně minimálně 50%. V případě soudu se konkurenční doložka dá zrušit také (zjednoduším to) prohlášením, že "nic jiného neumím a zaměstnavatel mi konkurenční doložkou znemožňuje společenské uplatnění". Mám kamaráda z opačné strany barikády, tzn. zaměstnavatele, který se několikrát soudil o to, že mu bývalí zaměstnanci porušují konkurenční doložku, ale nikdy to kvůli tomuto nevyhrál. Každopádně pro jakékoli anulování konkurenční doložky doporučuji navštívit právníka se svou pracovní smlouvou, bude to stát řádově několik set až tisíc Kč. Ideální možností je zrušit konkurenční doložku dodatkem ke smlouvě, pokud zaměstnavatel svolí.

Druhou možností "likvidace" konkurenční doložky je její uplatnění, tzn. ve výpovědi můžu zaměstnavatele vybídnout, aby mi posílal peníze jak dlouho a kam. V tomto případě je to jednoduché.

Výpovědní lhůta - obtížnost 3

Ve výpovědní lhůtě chodí člověk normálně do práce jako obyvkle, předává rozdělané věci, školí kolegy, snaží se maximálně hladce zaměstnavatele na svůj odchod připravit. Pokud jdeme na volnou nohu, je právě zaměstnavatel prvním potenciálním zákazníkem a je potřeba si jej hýčkat a rozmazlovat. Je dobré probrat možnou další spolupráci, zasmluvnit ji, domluvit se. Pokud nemá zaměstnavatel nebo já zájem, tak se můžu do jisté míry v práci flákat, protože co mi můžou - vyhodí mě? Ha ha.

Ve výpovědní lhůtě si člověk může vybrat dovolenou, která se mu pokrátí proporcionálně o měsíce, které už nebude ve firmě. Dovolenou si vybrat nemusí, pokud mu nějaká zůstane, je mu nakonec proplacena v poslední výplatě.

Psychicky je dobré se na výpovědní lhůtu připravit - proto obtížnost 3. Budou se střídat chvíle euforie (už nebudu muset dělat tady ty věci, které mě rozčilovaly) a deprese (že já blbec do toho šel, z čeho teď budu platit hypotéku a živit děti). Posledních 14 dní se neskutečně vleče a je k nepřežití. Je dobré se také připravit na jisté ne úplně příjemné rozhovory se zaměstnavatelem - třeba přijdou, třeba ne. Za těch pár měsíců člověk zestárne minimálně o rok. První měsíc "po" je trochu veselejší, ale pokud si člověk "naloží" jako já, má další rok stárnutí v kapse. Doporučuji se s partnerem / partnerkou / dětmi / rodiči (?) domluvit, že potřebuji v tomto období jistou zvýšenou míru empatie. Rozhodně není špatný nápad pár dní ze zbývající nasyslené dovolené proflákat běháním nebo procházkami v lese, popřípadě vytáhnout kolo nebo běžky. Já naběhal pěkných pár set km.

Další činností ve výpovědní lhůtě je sehnání vlastního serveru, tvorba vlastních webových stránek, loga, shánění budoucích kšeftů (raději ještě nesepisovat smlouvy), studim daní, vymýšlení plánů, nákup hardware - notebook, telefon, auto. Taky budeme potřebovat nějaký software na vystavení faktur a plánování. A tak dále. Veskrze pozitivní věci, kromě studia legislativy jsou to všechno obtížnosti 1. A pak tady máme chození po úřadech a jiných institucích - na to se mrkneme zase příště.

       

Komentáře

[Maxmilian Prdel]

LOL, jako srsly? :D Takže vlastně tl;dr: 1. Dej výpověd., 2. Zkus si vzpomenout na své smluvní závazky a případně je zkus ojebat (skvělá vizitka pro budoucího freelancera! :D), 3. Nezapomeň chodit do práce, zatímco jsi ve výpovědní lhůtě.

Tak díky moc, jsi dobrý křesťan! Hned mám svěží pocit, že během nejvýše tříset dílů to stihneme probrat celé. Jen abys to stihl dovydat než těm hurádotohům, co si to přečtou, skončí ta zkušebka. Ale tak co, v nejhorším se to dá vždycky přejmenovat na Jak se stát bezdomovcem a přilepit banner nějaké církve pro dobrodiní.

[figliar0]

Zavri zobak. Ja som vo svojej prvej praci a tiez uvazujem o odchode. Sice nechcem byt zivnostnik, ale je fajn precitat si taketo dobre mienene rady - vdaka za ne.

Ale pravda - dufam, ze serial vyjde cely skor, nez sa cez to cele prekopem vlastnymi skusenostami .

[xvasek]

Ty kokos, zaměstnanci největšího patentového trolla nám tady budou kázat o etice podnikání.

Vy ve vašem oddělení doktríny uvažujete trochu jinak v tom, že už předpokládáte konečnost světa a trhu. To ale není téma u živnostníků. Ve sktečnosti je totiž situace, kdy bych šel pěstovat kedlubny a nenechal si od zaměstnavatele zaplatit konkurenční doložku (jak navrhuješ, pokud to dobře chápu) loose - loose - loose pro zaměstnavatele, mě i zákazníky. Já osobně budu dělat práci, která mě (asi) nebaví, zaměstnavatel přijde o možnost přeprodat mé služby a mít z nich nějaký profit a zákazníci, kteří si z nějakého důvodu vybrali mě jako dodavatele (protože jsem pro ně nejlepší) nedostanou službu vůbec nebo v horší kvalitě od někoho jiného.

A neboj, budou tak dva až tři díly.

[Agent]

Hlavně se nenech odradit, budu hltat další dily. Ono založit firmu nebo živnost asi není těžké, ale co dál? Na co si dávat pozor, jake všechny povinnosti člověk má, jak danit/nedanit atd. Uvítám jakoukoliv radu.

[Michal Kubeček]

Na co si dávat pozor

Na základě svých zkušeností bych doporučil zejména:

• nebýt moc "hodnej" (zákazník si to přeloží jako "blbej")
• pokud možno si nehrát na přehnaně kamarádské vztahy se zákazníkem (tím nechci říct, že na přátelských vztazích je něco špatně, ale nenechte to dojít tak daleko, že vás zákazník začne vnímat jako kamaráda, na kterého se může kdykoli obrátit s prosbou "hele, nepodíval by ses mi…" (samozřejmě bezplatně))
• servisní smlouvy bez paušálu jsou sebevražda
• nezapomenout na smluvní pokuty za překročení splatnosti faktur (můj rekord je 11 měsíců, naštěstí u relativně malé částky)

[jkb]

servisní smlouvy bez paušálu jsou sebevražda

na tom neco je, i kdyz my to delame uz 30 let, tedy zadny pausal ale zapocitame kazdou ctvrthodinu. Zjistil jsem, ze u zakazniku mame tim vyhodu (dost znacnou), kdyz jim nabizime, ze kdyz nase software bude fungovat bez problemu , tak se po instalaci a zkusebnim provozu uz eventulne nikdy neuvidime (a zakaznik od nas zadnou fakturu).

[Michal Kubeček]

Tak to je samozřejmě něco trochu jiného. V mém případě šlo hlavně o správu serverů; ono není nic příjemného, když člověk něco proaktivně ošetří a musí čelit výčitkám typu "my jsme po vás ale nic nechtěli".

[Kate]

Pak jsi to možná měl upřesnit na servisní smlouvy kde je nutná pravidelná údržba :)

[Michal Kubeček]

Prostě mne nenapadlo, že si někdo může výraz "servisní smlouva" vyložit jako support vlastního software na zakázku. Stane se…

[Maxmilian Prdel]

Zkus si taky najít nějaké dobré, stabilní zaměstnání, a třeba pak nebudeš tolik frustrovaný a závistivý vůči ostatním.

[xvasek]

Maxmlianáne, dobré a stabilni zaměstnání už mám od druhého ročníku vysoké skoly, frustrovaný nejsem a nejsem si vědom toho, že bych někomu něco záviděl. Zato u tebe mi mírně přijde, že si tady v diskusi něco kompenzuješ.

[Agent]

Další chuj na Ábíčku. Tys tu chyběl. Co se týče toho ojebavani, pokud zaměstnavatel ojebaval mě (což je většina), tak je naprosto v pořádku jej taky ojebat.

[xvasek]

Ale já nechci nikoho ojebávat. Můj bývalý zaměstnavatel mi nosí práci a já mu poskytuju služby, které dál přeprodává s další přidanou hodnotou - prostě má fakturu přijatou za X a fakturu vydanou za X * 1.2 - kdo z vás to má za hodinku administrativní práce? Já mám zájem, aby fungovali co nejlépe i dál, protože jsou to moji kamarádi, protože pokud nebudou fungovat, přestanou mi nosit práci a protože při hodně špatných scénářích se může potenciálně i zmenšit trh s produkty, kterým rozumím.

Mou snahou je dostat je i do dalších projektů jako mého sub/spoludodavatele, takže nosím i práci jim - protože proč ne? Ten trh je z našeho pikopohledu nekonečný a pokud se tady budeme navzájem ojebávat místo (spolu)práce, tak komu tím prospějeme? Toliko k neexistujícímu konfliktu tvrdého byznysu s křesťanskými ideály...

[Agent]

V pohodě, pomud máte takto dobré vztahy, proč ne. Já, když už někoho ojebavam, tak toho, kdo předtím ojebal mě. Ale jinak se snažím být spíš ten, kdo vyjde vstříc, do určité míry.

[Michal]

Tomu vsemu se da snadno vyhnout. Nikdy, ale OPRAVDU nikdy, se nenechte zamestnat nebo svazat smlouvou, ktera je de facto zamestnanim (takovy svarc system). Toho se drzim (0 dnu 0 hodin 0 minut 0 sekund v zamestnaneckem pomeru ve veku 42 let) a to radim i vsem v okoli. Vyhybejte se tomu jako cert krizi, jako upir dubovemu koliku, jako kazdy normalni clovek veci, ktera ho postupne a bolestive zabije (zdravime kuraky).

[pavlix]

Vyhýbal jsem se několik let, ale pak přišli červenokloboučníci s nabídkou. :)

[Petr]

nevim u ktere firmy pracujes, ale v zasade bych to resil:

1. neni problem, podas vypoved, normalne chodis do prace pocas vypovedni lhuty pokud se se zamestnavatelem nedomluvite na jinem. Treba u me mi jeden zamestnavatel rekl ze uz nemusim do prace v ramci vypovedni lhuty (v pisemne forme), u dalsiho zamestnavatele jsem sice do prace chodil ale krome internetu a imaginarni prace na projektech jsem nic nedelal (fakt spatna firma)

2. konkurencni dolozka - pokud jsi zamestnany v CR, plati pro tebe ceske zakony, tudiz pokud chteji aplikovat konkurencni dolozku, museji ti platit mesicne prachy. Ze zkusenosti - zajit za sefem, rict mu ze az odejdes tak dle pracovni smlouvy ocekavas pristich 10 let mesicne 160tisic a ver tomu ze se budou chtit domluvit na zruseni tehle formulky z pracovni smlouvy jeste pred tvym odchodem. Jestli to podepises je na tobe, doporucuji neprozrazovat zamestnavateli sve budouci plany. Jsou to v zasade prachy zdarma, da se to obejit milionem ruznych zpusobu.

[ZAH]

K bodu 2.

Konkurenční doložku nelze zrušit bez udání důvodu viz nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 4986/2010 ze dne 20.9.2011.

Není li dohodnuto jinak je minimální náhrada polovina průměrné mzdy po dobu trvání konkurenční doložky.

[alkoholik]

A co je hlavni duvod proc se nestat zivnostnikem? Rucis celym svym majetkem!
Proti tomu je zamestnanec s maximalne tremi platy na pokryti skody vysmate slunicko.

[rAdo]

trik je mít permanentně holou řiť, stát v tom naštěstí poslední dobou živnostníkům vychází vstříc

[xvasek]

Od toho je zaprvné pojištění (bude v příštím díle blogu) a zadruhé jednatel v eseróčku je na tom teď už momentálně stejně, takže pokud chce člověk podnikat a neručit, tak jediná cesta je akciovka - ale i tam jsou regulace.

[snajpa]

S tim s.r.o., jakto? Vsak to pak popira smysl "omezeneho ruceni", ne?

[snajpa]

(melo byt na xvaska)

[alkoholik]

Neplest si jednatele s podilniky! Podilnici ruci jenom do vyse nesplaceneho podilu.

[Jan]

Za cca 10000 je mozne poridit sro. Idealne nove bez minulosti. Vlastnik muze pro sro pracovat zdarma a ruci se max. 200000. Teda se da i usetrit na socialnim (pokud nekdo veri na duchod za 25 let tak nevhodne).

[Divný host]

Díky, těším se na další díly!

[jkb]

vzhledem k tomu, ze urcity objem zakazek je uz 'jisty', tak pak to neni takovy skok do bourlive reky. Ale vlastne to neznam ani jinak, nejaky byznys plan tu byt musi. Jsem zvedav na to pojisteni, nejake to s.r.o. neni k zahozeni, kdyz ma clovek k ruce nejakeho 80. leteho pribuzneho jako jednatele, na kterem si nic nikdo nevezme.

[JiK]

neni to popreni smyslu a logiky, kdyz s.r.o. jednatel ruci celym majetkem, tak proc se to jmenuje s.r.o.?

[jkb]

puvodni vyrok autora blogu (zhruba), ze jednatel ruci (vpodstate) celym svym majetkem je treba brat samozrejme trochu s rezervou. Eserocko je tu ale hlavne proto, aby mohl/i spolecnik/ci ochranit privatni majetek. Jestlize takovi spolecnici plati nejakeho jednatele a majetek spolecnosti neni pres kredity a ruceni nejak provazan s jejich privatnim majetkem, tak pak jsou v pohode - nanejvys mohou prijit o firmu.

Pan kolega mel na mysli zalozit eserocko kde bude soucasne spolecnik a jednatel. Jestlize bude plnit peclive 'povinnosti radneho hospodare', tak se nic nedeje. Vcas plati financnimu uradu atd a kdyz to jde s kopce, tak zavcas nahlasi konkurz. Eserocko ruci sice celym majetkem ktery v tom okamziku ma, ale nikdo take tu firmu nenuti mit nejaky majetek a veritele utrou.

Problemy nastanou, kdyz nejaky veritel zacne soud s tim, ze jednatel umyslne nebo z nedbalosti porusil sve povinosti. Pak musi rucit jednatel svym majetkem. A jak autor blogu spravne uvadi, jednatel dnes ruci vpodstate za vsechno a kdejaka pitomost se mu muze vylozit jako nedbalost. V software kseftu vidim hlavne nebezpeci v pokutach a sporech ohledne odvedene prace. Tam je mozno jednateli vytknou vzdy, ze neodhadl spravne okolnosti dodavky a nefunkcni software zpusobilo skodu v milonove vysi. A je vymylovano

Proto je vyhodne, aby byl jednatel bezuhony 80. lety starec, ktery krome penze nic nema. Takovemuu mohou dokazat akorat nedbalost a protoze jeste nebyl trestan, tak dostane pokutu a nebo podminku, ale nepujde si sednout.

Pochopil jsem to tak, ze autor blogu zadneho takoveho 'jednatele' nema a pak je to skutecne otazka, zda se namahat s tim eserockem.

[xvasek]

Pěkně jsi to shrnul. Vize být jednatelem, neplatit závazky a pak to prostě zabalit je naivní. To šlo po revoluci, teď už ne a postupně se to utahuje. Sro je dobré, pokud chce člověk zamestnance, ale je to spousta práce navíc - třeba vést účetnictví, nedá se použít výdajový paušál apod.

[Michal Kubeček]

Účetnictví není zase taková hrůza, jak si představují ti, kdo to nikdy nezkusili. Základní princip je celkem jednoduchý a když se nad tím zamyslíte, dává to víc smyslu než prostá evidence příjmů a výdajů. Některé věci tam ale divné jsou, třeba u účetní závěrky mám silné podezření, že ji musel vymýšlet někdo, kdo to neměl v hlavě úplně v pořádku.

[OPBH RVHP]

Víte, co mi na celém procesu přechodu ze zaměstnance na podnikatele přišlo zdaleka nejobtížnější? Překonat strach a rozhoupat se - obtížnost deset. Ptal jsem se kamaráda, který v práci zůstává, i když pořád a pořád nadává a je nespokojený: "Víš, oni toho po mě za ty peníze zase tolik nechtějí, navíc já jsem nikdy nepodnikal a nic o tom nevím, toho bych se bál..." Tenhle postoj miluje každý zaměstnavatel.

Ty drobnosti, které jsou popisované v článku, se dají lehce zjistit, zeptat se, nastudovat. Nejhorší je ten strach. Já jsem byl před podáním výpovědi strachem podělaný. Měsíc jsem nespal.

Přesvědčil jsem sám sebe, že ten strach není důležitý, před ničím mě nechrání. Ten strach sice cítím já, ale chrání šéfa. On mě potřebuje, jemu záleží na tom, abych se bál.

Několik let jsem pracoval jako živnostník, nyní jako sro. Je patrné, že zákazníci reagují na firmu o cosi lépe. Škoda (z mého pohledu), že sro teď založí každý jouda s korunou v kapse...

I když jsou to často nervy, pro dráhu zaměstnance už jsem beznadějně ztracen. Vlka do ohrádky nezavřete...

[xvasek]

Jj, souhlasím. Přechod do jiné práce se s tím nedá srovnat. Ale já jsem to bral tak, že na půl roku mám úspory a prostě se uvidí, zaměstnat se můžu nechat vždycky, takže jsem byl trochu víc v klidu, ale nápor to bezesporu je.

[pavlix]

Trochu ti závidím ty půlroční úspory.

[radix]

Ja to uprimne nechapu. Pulrocni uspory povazuji za zaklad pro klid v mysli a "psychickou svobodu".

Lidi dostanou pridano a velmi casto jediny efekt je ten, ze kazdy mesic proste vic utrati. Clovek se pak stava cim dal tim vetsim otrokem.

[pavlix]

Ja to uprimne nechapu.

Co přesně nechápeš?

[deda.jabko]

Co přesně nechápeš?

Je rozumne mit financni rezervu na pokryti vydaju v rozsahu 3-6 mesicu, pro pripad nenadalych vydaju, vypadku prijmu kvuli nemoci nebo problemum v praci. Je pochopitelne, ze lide s nizkymi prijmy maji problem si vytvorit takovou rezervu, ale u cloveka pracujiciho v ICT sektoru v nadnarodni korporaci je to docela prekvapive.

[Aleš Kapica]

Udržovat finanční rezervu ve výši 100-200 tisíc je sice pěkné, ovšem pro většinu lidí nereálné. U nás doma škudlí žena, takový komfort, abychom škudlili oba, si dovolit nemůžem.

[pavlix]

Je rozumne mit financni rezervu na pokryti vydaju v rozsahu 3-6 mesicu

Vím o tom.

Je pochopitelne, ze lide s nizkymi prijmy maji problem si vytvorit takovou rezervu, ale u cloveka pracujiciho v ICT sektoru v nadnarodni korporaci je to docela prekvapive.

Taková je holt realita, moje výdale jsou momentálně docela vysoké a tak i ta půlroční rezerva vychází poměrně vysoko. Udělal jsem pár rozhodnutí, které mě stály a ještě asi budou stát peníze, a popravdě řečeno i kdybych měl teď k dispozici půlroční rezervu, tak by moc dlouho nezůstala celá. :)

[Michal Kubeček]

Lidé obvykle "víc utratí" i bez toho, aby dostali přidáno. I když je u nás inflace poměrně nízká, zdaleka ne každý má to štěstí, že jeho plat roste rychleji.

[Michal Kubeček]

Je patrné, že zákazníci reagují na firmu o cosi lépe.

Tohle mne celou dobu strašně lezlo na nervy. Jako živnostník jsem byl braný vždycky jako něco méně důvěryhodného než s.r.o., protože "to je firma", i když šlo o "jednomužné s.r.o." založené právě proto, aby to působilo jako něco víc. A to přesto, že s tou důvěryhodností to bylo ve skutečnosti přesně naopak.

[Aleš Kapica]

Souhlas. A když ti k tomu ještě podkupne nohy stát, tím že firmám těchto vykuků poskytne dotaci, tak že mohou nasadit poloviční ceny. Tak to fakt nemá chybu.

Práce na živnost byla fajn, dokud šlo o subdodávky pro jednu větší firmu. Ale shánět zakázky a ještě k tomu něco kloudného dělat… to opravdu nešlo.

[Michal Kubeček]

Znám lidi, kterým to fungovalo a funguje velmi dobře, ale já na to prostě nemám tu správnou náturu. Kdyby mi většinu příjmů nezajišťovala školení pro Soft-tronik (později přejmenováno na Arrow ECS), musel bych to vzdát mnohem dřív.

V každém případě to byla cenná životní zkušenost a jsem rád, že jsem si tím prošel. Kdyby nic jiného, pomohlo mi to pochopit, že tahle cesta není pro mne, i když má své nesporné výhody.

[jkb]

Ale shánět zakázky a ještě k tomu něco kloudného dělat… to opravdu nešlo.

Ja si myslim, ze to ze zasady nejde. A to nejen v IT.

Znam za ta leta mnozstvi mensich firem z oblasti strojirenske vyroby, elektrotechniky, stavebnictvi. Sef, ktery firmu zakladal mel technicky background a zarizeni i sam konstruoval, ale bylo samozrejme potreba shanet zakazky a to zbylo na nem. Takze zpocatku delel 1/2 casu techniku a druhou polovinu jezdil po zakaznicich a nejpozdeji po roce najmul technika nebo inzenyra a delal prodej na 100%.

[JiK]

zvlastni, ze nenajak obchodnika na plny uvazek?

[podlesh]

To by byl špatný nápad z mnoha důvodů, uvedu jen jeden typický: technika/inženýra dokázal sám profesně ohodnotit a zběžně hlídat, jak mu to jde. V případě najímání obchodníka by to byla sázka do loterie.

[snajpa]

Obchodnik je z vetsiny clovek placeny svym vykonem, podilem z toho, co proda. Neproda-li nic, nedostane nic. Nejaky maly fixni zaklad sem tam dostavaji, ale pravidlem to neni.

[pavlix]

+1

Navíc nemusí být ten obchodník nutně jeden. Ale trochu je problém v tom, že obchodník může být druhou stranou vnímán jinak než majitel a zároveň jinak než člověk s hlubokou technickou znalostí, takže může mít smysl se do toho obchodu pustit sám.

[podlesh]

Problém neni (čistě hypotetický, nikdy jsem o tom neslyšel) obchodník který neprodá nic.

Problém je obchodník, který prodá něco co neexistuje! Pak se musí narychlo narychlo něco předělávat a dodělávat - a to v tom nejlepším případě. V horším případě se musí zakázky rušit.

Jistě, mimo IT tento problém není tak rozšířený, ale existuje.

[pavlix]

Problém je obchodník, který prodá něco co neexistuje!

Jsou firmy, které na tom vysvtavěly byznys.

[Miriam]

Třeba Red Hat

[pavlix]

To nevím. Tam, ač jsem se z nějakého záhadného důvodu stal akcionářem, do byznys modelu tak úplně nevidím a nerozumím mu.

[snajpa]

Red Hat? Videl jsi jejich ucetni zaverku? Naprosta vetsina prijmu je z RHELu, ktery stoji a pada na jeho reputaci. Tj. fakt je nezivi prodavani neceho, co zatim neexistuje. To Red Hat sice sem tam zkousi, ale v podstate jim to zatim nikdy nevyslo. Sranda je, ze vetsina energie v ty firme se leje do neceho, co tu firmu nezivi (a spis je to posila dlouhodobe do riti, protoze jim kvuli tomu kvalitni lidi odchazeji a Red Hat tak produkuje cim dal vic prvoplanovy prototypy jako produkcni produkty, viz spoooousta "novych" technologii v RHELu dohanejici Solaris 11).

[Michal Kubeček]

fakt je nezivi prodavani neceho, co zatim neexistuje

Jak se to vezme… Red Hat neprodává RHEL jako takový, ale prodává smlouvy na jeho support, tj. příslib, že když zákazník bude mít problémy, RH je bude řešit (a některé bude řešit proaktivně). Takže z určitého úhlu pohledu opravdu prodávají něco, co ještě neexistuje (jako ostatně u téměř každého supportu).

To není myšleno jako nějaké plivání na RH, ostatně u SLESu to funguje stejně. Spíš jako připomenutí něčeho, na co se často zapomíná a co je dobré mít na paměti. Navíc dnes AFAIK i většina velkých firem prodávajících klasický komerční software s placenými licencemi má víc příjmů ze supportu než ze samotného prodeje licencí.

[jkb]

my mame zivnost uz od roku 1984 a obcas se s tim take jeste setkame. Po 30 letech existence jsem si udelal takovy seznam IT firem v Nemecku, ktere za tu dobu zkrachovaly, byly prebrany s tim, ze software skoncilo apod. Kdyz pak nekdo prijde s tim, ze mame jen zivnost a kde ze jsou ty zaruky, tak vytahnu ten papir s poznamkou, ze my jsme tu jeste porad

[pavlix]

Jaképak „my“, když se jedná o živnost?

[Agent]

Třeba to dědí z otce na syna.

[Bubak]

S tím strachem máš dost pravdu. Já do toho šel poté, kdy jsme s jedním kámošem začali dělat u jedné české firmy (projekt nás bavil, ale jak moc je ta firma pofidérní jsem zjistili pozdě), ze které jsme nakonec mizeli podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb. To jsem byl tak nasranej, že to celý tenhle strach a pochyby přebilo... A zatím jsem rád.

[jkb]

rad bych se jeste zeptal, proc nebyly dalsi dily o tom ERP Abas. Nebyl zajem ze strany abclinuxu a nebo proste nebyl cas, ci neco jineho?

[xvasek]

Spíš nebyl čas z mojí strany. Plus ještě jeden detail - diskuse pod článkem nebyla úplně košer. Ne že by tam bylo něco, za čím si nestojím, ale já teď i celkem chápu, proč se tam ten člověk tak vyjadřoval. Jeho vidění světa bylo celkem pochopitelné, ale důvody ani důsledky jsme nemohli nijak ovlivnit. Takže jsem si celkově řekl, že mi to nestojí za to - něco psát a pak ještě v práci řešit z toho vzešlé problémy. Dnes už další díl psát nebudu, protože mě nezaměstnává implementátor, možná jako blog.

[pedro]

https://www.dims.cz/

Poradenství s procesy ve firmě. Logistika, výroba, nákup, prodej...

Expert přes všechno?

[pedro]

Napsal bych neco jako "Poradenstvi v oblasti IT systemu pro podporu firemnich procesu - logistika, vyroba, nakup, bla, bla". Asi nejsi ani logistik, ani vyrobak, ani nakupci... Jinak hodne stesti.

[xvasek]

Jak víš? Si mě objednej a uděláme nějaký projekt.

Pravda je totiž taková, že se všude dá něco udělat. Zlepšování má být kontinuální a trvalé a nikdo nemá procesy v takovém pořádku, že už by se to nedalo posunout dál. Ve všech uvedených oblastech se dají udělat projekty s návratností v řádu měsíců v libovolné firmě.

Já nedělám nějaké zásadní redesigny vesmíru, ale spíš zlepšení. Velké projekty nejsem schopný pokrýt, to nejde dělat v jednom člověku, ale řekněme třeba zavedení barcode ve skladu, organizace přidělení práce ve výrobě lidem, systém pro zpětné hlášení výroby, zavedení kanbanu, prognózy v nákupu, napojení na OLAP atd. - to se dá zvládnout v pohodě.

[pedro]

Ja mam takovy nazor, ze toto si maji delat lidi, kteri jsou za to profesne odpovedni a take tu problematiku detailne znaji i v kontextu te konkretni firmy. IT konzultant ma prijit a rict, zavadime/upravujeme ten a ten system, toto je v systemu default, pokud to chcete jinak, bude to stat nejake penize navic, pripadne nejde to / nedoporucuju to napr. z hlediska narocnosti na server...

Myslim, ze uz mam nejake zkusenosti a pokud ITaci delali podle relativne presne specifikace, dopadlo to relativne dobre. Pokud prisel "konzultant" a na zaklade dvou dnu stravenych na firme zacal vymyslet kraviny, pardon procesy, dopadlo to vicemene tak, ze se s tim par tydnu nebo mesicu trapili a pak to vypnuli/obesli. Znam pripad, kde se ITakum nejdriv zaplatilo za vyvoj, pak se jim zaplatilo za ohnuti toho, co nastavili, a nakonec se jim zaplatilo jeste jednou za predelani tehoz podle nove, tentokrat ve firme vnikle specifikace

Vyjimkou asi muzou byt firmy, kde jejich vlastni lidi jsou ve veku a nemaji uplne prehled, pripadne (asi casto soucasne) si nesou velkou historickou zatez. Nicmene prizvanim nejakeho IT konzultanta (nebo i jineho konzultanta) se to asi nevyresi...

[xvasek]

Z nějakého důvodu mě máš za IT konzultanta. Ne, vážně. To, co popisuješ v tom varovném scénáři se opravdu děje. Tím se odliší ti dobří od těch špatných - špatní píšou a přepisují to, co zákazník říká. Dobří poslouchají zákazníka a dodají mu to, co potřebuje.

[pavlix]

Z nějakého důvodu mě máš za IT konzultanta.

+1

[xvasek]

To máš stejné, jako když máš magisterský titul z FI MUNI a lidi z rodiny ti začnou nosit k opravě počítače se zaseklýma Widlema, že "jsi na to přece študovaný".

Přitom z pohledu rigorózního informatika mají počítače a ta věda spolu spojené některé kapitoly jaksi "náhodou", protože se ukázalo jako praktické pro některé úkoly z informatiky počítače využít.

Stejně tak já jsem "IT" a "programátor" z dnešního pohledu jaksi "náhodně", protože pro zlepšení ve firmách se po praktické stránce ukazuje, že je často vhodné použít počítače a ERP systém, ale samotné zlepšení může mít tah na bránu obecně libovolnou cestou.

[pavlix]

To máš stejné, jako když máš magisterský titul z FI MUNI a lidi z rodiny ti začnou nosit k opravě počítače se zaseklýma Widlema, že "jsi na to přece študovaný".

Co lidi z rodiny a zaseklé Windows. Lidi z širokého okolí ti začnou nosit šrot a chtít, abys jim to opravil. A pak těžce nechápou odpověď: „Nedávám si přece vlastní laptop do servisu proto, abych pak opravoval cizí.“

[Honza Jaroš]

Jen taková blbůstka - mé partnerce kdysi přinesl její otec o Vánocích kapra s tím, že "máš doktorát z přírodních věd, tak ho umíš zabít". Obávám se, že jako chemik by ho - do důsledku vzato - mohla tak nanejvýš otrávit...

[pedro]

Aha, tak na to absolutne neverim To jsme zpet u meho prvniho prispevku.

[xvasek]

Hele, vždyť to není žádná "rocket science". Pokud uděláš čtyřicet implementací ERP systému a přijdeš do čtyřicáté první firmy, tak už hned něco vidíš. Oni ti lidi v těch firmách nejsou ERP/procesní specialisté. Nákupce ve strojírenské firmě zná ocel, ale ne procesy, výrobák zná většinou zase spíš technologii, ale nerozumí často řízení práce atd. Ono je to logické - pokud by tam nikdo neznal technologii, tak nevyrobí nic, ale pokud neznají "jenom" organizaci, tak vyrábí "jenom" neefektivně. A to je vstupní bod.

Já jim neříkám, jak to mají dělat. My se spíš podíváme na nějaký jejich problém, spolu si projdeme možná řešení toho problému, jedno z toho vybereme a jdeme to nasadit. Já už přitom vím, kde co fungovalo nebo nefungovalo, takže to můžu moderovat a směrovat.

[pedro]

Beru. Toto asi plati v nejakych mensich firmach.

[xvasek]

Jj, mám jenom menší podniky, tak do dvou mld tržeb. Střední a větší firmy mají zpravidla hrozně pomalé procesy vedoucí k nějaké změně, proto mě to nebaví. Sice je tam možno získat větší budget na míň práce, ale než se k tomu člověk dostane, tak ho to zpravidla dost otráví, ale jsou i výjimky. Já mám raději věci, které jsou hotové během několika jednotek až nízkých desítek dní od původního nápadu přes specifikaci, vývoj a testování až po finální předání.

Vtipné mi přijde, jak na těchto větších zákaznících pracují v konečném efektu taky živnostníci, jenom je jejich práce fakturovaná přes firmy, které tvoří jenom jakýsi fakturační agregátor, často dokonce víceúrovňový. Vím třeba, jak bance dodává konzultační společnost, která zaměstnává velkou firmu, která zaměstnává malou firmu, která zaměstnává živnostníky. Ale toto jde trochu mimo můj zájem...

[pavlix]

Jen jestli nejsi zpět u svého prvního příspěvku sám.

[⧠ A = 0]

Typický konsultant. Totéž jako firmy typu Accenture apod.

[xvasek]

Hm, ano a ne. Takové firmy dokážou něco, co by se dalo přirovnat ke stavbě bytového domu - kompletní a komplexní projekt. V minulém zaměstnání jsme dělali v podstatě také celý projekt pro společnosti, které měly roční tržby stovky milionů až miliardy. A já byl něco jako architekt takového řešení. Plus ale zároveň zedník, instalatér, obkladač, malíř - tzn. měl jsem to komplet od vrchu až dolů.

Co dělám teď je opravdu něco trochu jiného. V podstatě jsem se vykašlal na práci architekta a spíš jsem takový ten obkladač, kterého si zavolá buď stavbař, nebo i přímo klient, který chce vyměnit nějaký kachlík. Já si udělám nějakou řemeslnou práci a může se vykašlat na odpovědnost za celý projekt. Protože pravda je taková, že v IT k platu architekta není od instalatéra až tak daleko a já můžu v práci za den nainstalovat smluvených deset hajzlíků a jít domů víceméně s čistou hlavou.