abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
dnes 14:44 | Komunita

Dalších sedm produktů od společnosti ThinkPenguin získalo certifikaci RYF (Respects Your Freedom, Respektuje vaši svobodu) udělovanou Nadací pro svobodný software (FSF). Poprvé získal certifikaci USB mikrofon, konkrétně TPE-USBMIC. Certifikace RYF byla představena v říjnu 2012.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 13:33 | Komunita

Na Humble Bundle lze získat počítačovou hru Tacoma (YouTube, Wikipedie) běžící také v Linuxu zdarma. Speciální akce končí v neděli v 18:00.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 11:11 | Zajímavý projekt

Na Kickstarteru byla spuštěna kampaň na podporu zařízení NexDock 2. Jedná se o přenosnou dokovací stanici aneb notebook bez procesoru a paměti. Stačí připojit podporovaný telefon s Androidem nebo Raspberry Pi.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 09:55 | Zajímavý článek

Před týdnem byly vydány nové verze 4.2.11.1, 5.0.7.2, 5.1.6.2, 5.2.2.1 a 6.0.0.beta3 frameworku pro vývoj webových aplikací Ruby on Rails (Wikipedie). Opraveny byly 3 bezpečnostní chyby: CVE-2019-5418, CVE-2019-5419 a CVE-2019-5420. Analýza CVE-2019-5418 (zobrazit si lze libovolný soubor na serveru, například /etc/passwd) na blogu Chybeta.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 23:33 | Zajímavý projekt

Na Humble Bundle byla spuštěna akce Humble Book Bundle: Web Programming by O'Reilly. Za 1 dolar a více lze koupit 5 elektronických knih, za 8 dolarů a více lze koupit 11 elektronických knih a za 15 dolarů a více lze koupit 17 elektronických knih věnovaných webovému programování od nakladatelství O'Reilly Media. Část ceny lze určit charitě.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 23:00 | Pozvánky

Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 162. brněnský sraz, který proběhne v pátek 22. března od 18:00 v restauraci Slatinský šenk na adrese Zlínská 12.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 16:22 | Nová verze

Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 2.4.4 video editoru OpenShot (Wikipedie). Přehled novinek na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 15:22 | Zajímavý článek

Mozilla.cz informuje, že Firefox bude mít nového správce hesel Lockbox. Lockbox bude integrován s Firefox Monitorem – službou pro varování při únicích dat.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 11:33 | Nová verze

Webový prohlížeč Falkon založený na QtWebEngine (Blink) byl vydán ve verzi 3.1. Podle seznamu změn zlepšuje integraci v rámci KDE, opravuje několik chyb a stabilizuje podporu rozšíření v Python a přidává podporu QML.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 2
včera 11:22 | Komunita

Česká Wikipedie je dnes vypnuta. Na protest proti evropské reformě autorského práva.

Ladislav Hagara | Komentářů: 15
Kolik balíčků (v tisících) máte nainstalovaných na svém systému?
 (4%)
 (13%)
 (33%)
 (30%)
 (19%)
 (3%)
 (2%)
 (1%)
 (3%)
Celkem 228 hlasů
 Komentářů: 22, poslední dnes 12:39
Rozcestník

Kyborgové mezi námi

12.1. 02:54 | Přečteno: 5939× | Výběrový blog | poslední úprava: 12.1. 02:54

Fiktivní postava Jareda Patakiana ze sitcomu Sillicon Valley se prohlašuje za kyborga proto, že je životně závislá na kardiostimulátoru. Richard a jiný Jared (ve skutečnosti se jmenující Donald) jeho argument uznají, ale dává to smysl? Kdy se vlastně z člověka stane kyborg a především: je o co stát?

Nedávno jsem objevil a rychle si oblíbil kanál Cody'sLab na YouTube. V jednom videu tam Cody při hraní si se silným elektromagnetem jen tak mimochodem zmíní, že má v ruce kousek magnetu – žádný ale nedržel. Vysvětlení jsem nalezl v komentářích: prostě si jej implantoval do špičky prstu. Teprve později jsem zjistil, že se nejedná o nic nového a před několika lety to byla mezi biohackery dost populární praktika. Typicky spočívá v implantování malého několikamilimetrového neodymového magnetu do špičky prstu (z nějakého důvodu často prsteníku nedominantní ruky). K čemu je to ale dobré kromě toho, že si tím můžete přidržovat sponky a další kovové předměty? Nejčastější motivací bývá schopnost cítit magnetická pole. Tu do omezené míry skutečně získáte, ale umožní vám spíše cítit zaplé elektrospotřebiče než poznat, kde je sever. Tolik asi k výhodám. Z nevýhod lze zmínit omezenou životnost (magnetek postupně ztrácí na síle) a samozřejmě rizika spojená se samotnou implantací. Celkově vzato to tedy pro většinu lidí příliš valný praktický význam nemá, v čemž se výpovědi, které jsem četl, vesměs shodují. Pro další studium doporučuji (řazeno sestupně dle informační hodnoty):

Kvůli tomu ale magnetické implantáty nezmiňuji. Z mého hlediska je na nich zajímavá vlastně jen jedna věc – adaptace. Jak je magnetický implantát přitahován nebo odpuzován, tlačí na okolní tkáň a vytváří hmatové vjemy. První týdny (i po zahojení) to prý není zrovna příjemné. Pak si mozek zvykne a naučí se tyto signály interpretovat smysluplněji. Přestane vaši pozornost zaměstnávat elektromagnetickým polem okolo laptopu, ale upozorní vás na něj tam, kde jej nečekáte. Do jisté míry tak opravdu dojde k vytvoření nového smyslu.

Čím to ale je, že počáteční nepříjemné pocity časem vymizí? Nabízí se jednoduchá odpověď, že si prostě zvyknete. Proč si pak ovšem nezvyknete na fantomové bolesti nebo tinnitus? Je to jen sílou signálů, které mozek dostává, a nebo něčím jiným?

Nejspíš jste už také slyšeli o Neilu Harbissonovi. Ten se narodil se vzácným typem barvosleposti, kvůli kterému vidí jen ve stupních šedi. Nakonec si nechal do hlavy zabudovat anténu, která snímá barvy a překládá je na slyšitelné vibrace. Problém je v tom, že barvy snímá (a vibrace vytváří) úplně pořád. V rozhovoru, který jsem s ním před časem četl, zmiňoval, že mu trvalo dlouho si na to zvyknout – ale zvykl si. Až příliš dobře:

„Když jsem začal v barvách snít, začal jsem cítit, že ono technické rozšíření je součástí mého organismu,“ poznamenává. Od oné doby se považuje za kyborga.

Mám hypotézu, že rozhodujícím faktorem by mohla být (samozřejmě hned po síle a snesitelnosti) interpretovatelnost daného signálu. Zatímco pacient trpící tinnitusem náhodně slyší něco, co by slyšet neměl, a obtížně tomu dává nějaký význam, Neil přesně ví, co a proč vnímá. Pokud anténu zamíří na stejnou barvu, dostane vždy stejný zvuk. Obdobně tak magnetický implantát reaguje pokaždé stejně. Nepohybuje se náhodně.

Kromě vytváření nových smyslů je možné modifikovat i ty stávající. Šváb k navigaci v prostoru používá tykadla. Pokud mu je amputujete a místo nich zavedete elektrody, můžete jej ovládat. Přesně to demonstrovali Michael „Vsauce“ Stevens a Tim Marzullo v Mind Field S02E08 (nenechte se zmást tím, že YouTube Premium není v Česku dostupný; na Webshare ten díl normálně je). Stala se tam ale pozoruhodná věc: šváb po chvíli přestal poslouchat. Není to vlastně tak trochu opak toho, o čem jsme mluvili výše? Vjemy přestaly být smysluplné a konzistentní s vjemy z jiných smyslů a šváb se naučil nedávat jim tedy takovou váhu. Odhadoval bych, že mu to bylo i dost „nepříjemné“ (ponechme teď stranou, že hmyz nemá vyšší nervovou soustavu a filozofické otázky ohledně vědomí zůstávají otevřené).

Zpátky ale k Neilovi. Ten dávno nezůstal jen u kompenzování jeho barvosleposti, ale pokročil dál. Jeho anténa je připojená k Internetu a umožňuje mu vnímat barvy z vesmíru prostřednictvím satelitů, a nebo zaslané přáteli. Přímo do lebky může přijímat i telefonní hovory. To mu však nestačí a vysnil si další orgán – tentokrát na vnímání času. Ve vývoji už je odnímatelný doplněk, který se nasadí okolo hlavy (zhruba v úrovni čela). Po jeho obvodu pak bude „kroužit“ malý zdroj tepla (za jeden den urazí 360°) – vlastně to tedy bude podobné jako hodinová ručička analogových hodin (samozřejmě s tím rozdílem, že ty jsou typicky jenom dvanáctihodinové). Neilovým cílem ovšem není pouze vědět, kolik je hodin. Chce experimentovat s ovlivňováním subjektivní rychlosti plynutí času. Slibuje si, že přeprogramováním „hodin“ na jinou rychlost by měl vnímat čas pomaleji, nebo naopak rychleji.

Asi jsem příliš líný elaborovat, proč mi to přijde jako velmi nešťastný nápad, který v lepším případě nebude fungovat a v horším zajistí Neilovi vstupenku do ústavu pro duševně choré (pokud by jej tam rádi neviděli už teď). Přivedlo mě to ale na jinou otázku: Proč tohle má být nový smysl (v nějaké rozšířené definici toho slova), ale běžné náramní hodinky nikoliv? Má to co dělat jen s četností a rychlostí přenášení informací do mozku? Proč? A proč se ostatně jako smysl většinou neuvádí třeba vestibulární aparát?

Na tyto otázky asi neexistuje jednoduchá odpověď. Ultimátním cílem ostatně není vytvořit nový smysl (nebo řešit, co v nějakém smyslu za smysl považovat lze), ale rozšířit možnosti člověka. Zda toho docílit biohackingem, externím nositelným gadgetem, nebo běžnou spotřební elektronikou, to už je do značné míry inženýrským rozhodnutím. A protože nechat si řezat do těla většina lidí nepovažuje za zrovna příjemné a žádoucí (mě nevyjímaje), není to zatím vlastně příliš zajímavé. Ale co až budou dostupné neurální implantáty a signály půjdou do mozku posílat čistě softwarově? Bystroushaak mi před časem doporučil vynikající přednášku Petera Wattse a nemůžu než ji doporučit dál.

Celá tahle úvaha mi vnukla ještě jednu myšlenku. Ta se tentokrát netýká „smyslů“, ale jistého dobře známého jevu: svalové paměti (muscle memory). A taky hmatu. Před mnoha lety jsem měl malou obyčejnou empétrojku. Oproti mému současnému smartphonu měla jednu naprosto zásadní přednost: hardwarová tlačítka. Díky nim jsem ji mohl ovládat i poslepu a pevně věřím, že po všech těch letech bych byl schopen ji jen po hmatu (a samozřejmě po sluchu) zapnout a najít konkrétní skladbu od konkrétního interpreta. Uživatelské rozhraní bylo tak jednoduché a intuitivní, že jsem se s tím kouskem plastu opravdu sžil. Od té doby jsem vystřídal několik smartphonů s různými OS, a víte co? Mám problém si vybavit, jak tam hudební přehrávač vůbec vypadal a fungoval. Bez zpětné vazby bych nikomu nedokázal nadiktovat, jak se používá ten na mém stávajícím telefonu. A to do té míry, že jsem se teď musel jít podívat.

Před pár dny mě už fakt štvalo, že i kvůli přeskočení na další skladbu musím zírat na displej. Našel jsem řešení v podobě aplikace Frinky Music Controller, která to umí tlačítky na ovládání hlasitosti. Více stisků po sobě mění hlasitost, jeden stisk skáče na další (resp. předchozí) skladbu. Má to ovšem vadu, že to nefunguje, pokud je nastavena maximální hlasitost, a v neposlední řadě pro zvýšení hlasitosti o jednu úroveň – což dělám docela často – musím hlasitost zvýšit o dvě úrovně a snížit o jednu. Nebylo to poprvé, co jsem nostalgicky vzpomínal na doby, kdy jsem měl plné kapsy specializovaného harampádí, které dělalo jednu věc dobře a bylo možné ho ovládat i po hmatu. Není to paradoxní, jak módní průmysl s upnutými kalhotami bez kapes ovlivňuje spotřební elektroniku?

Začal jsem toužit po „dálkovém ovladači“ ke svému telefonu. Malém levném zařízení s několika tlačítky, které bych nabindoval na různé akce. Takový ovladač by navíc mohl být vybaven vícepolohovým přepínačem, který by měnil kontext (resp. kód těch ostatních kláves), a nebo bych těch ovladačů prostě měl víc. S rukou na dně kapsy bych mohl po hmatu přepínat hudbu, logovat informace do různých counterů, zapínat či vypínat diktafon, a nebo třeba pokud bych měl sluchátka, tak se stiskem klávesy dotazovat na stav různých notifikací (výstupem by byl nějaký zvukový signál), nebo cokoliv, co by mě napadlo a co bych si naprogramoval.

Nevíte o něčem takovém? Já to znám jen na vzdálené ovládání kamery. Nedávno jsem to viděl v nějakém výprodeji za půl darma (snad okolo dolaru), ale prošvihl jsem to. Teď si říkám, že jsem jich měl koupit alespoň deset, vykuchat z toho transmitter a verzi s více tlačítky si dle svých představ vyrobit prostě sám.

Asi je na čase ten volný tok myšlenek nějak uzavřít. Nemyslím si, že implantováním kardiostimulátoru nebo kyčelní protézy se z člověka stane kyborg, pokud to nějak zásadně nerozšíří jeho možnosti, a současně bych se asi nerad dožil doby, kdy se to bude dělat z jiných než léčebných důvodů. Magnetické implantáty a Neilovu anténu považuji za krok trochu zajímavým (šíleným) směrem, ale v zásadě nevidím nějaký opravdu zásadní rozdíl oproti běžné nositelné elektronice a různým gadgetům. Marně bych spatřoval rozdíl mezi chytrými hodinkami, které v různou denní dobu na zápěstí studí či hřejí, a kovovou okruží implantovanou do hlavy. Za klíčové obecně považuji především to, jestli i běžná elektronika respektuje můj biologický původ a umožňuje mi alespoň využívat ty existující smysly a schopnosti. Svalovou paměť jsem mohl uplatnit u svého starého přehrávače a můžu ji částečně uplatnit i v i3wm, ale na smartphonu jsem pro drtivou většinu úloh omezen na dotykovou obrazovku s neustále se měnícím layoutem. Pozoruji přitom, že tam, kde jsem schopen svoje přirozené smysly a schopnosti uplatnit v plné šíři, dosahuji mnohem většího pocitu sžití se s danou elektronikou a v důsledku i vyšší užitné hodnoty. Jsem schopen cítit důvěrný a jistý pocit, když si v hlavě představuji, jak ovládám mně dobře a intuitivně známou věc – ať už je to správně nakonfigurovaný počítač (i3wm!), empétrojka, šroubovák nebo hodinky. Zdaleka ne tak dobře vnímám smartphone nebo moderní webové aplikace, nad kterými si z větší části drbou vousy právě ti hipsteři v úzkých kalhotách bez kapes, kvůli kterým tohle dilema řešíme v první řadě. (Nadsázka. Lehce.)

A když jsme u toho, tak samozřejmě dejte pozor na digitální demenci.

       

Hodnocení: 92 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

Jendа avatar 12.1. 08:30 Jendа | skóre: 75 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
[remapping]
How to hear the world through your back (tl;dr přidělal na hluché vibrační motorky, pouštěl do nich spektrum zvuku [short-time FFT a rozkrájet na plátky, v podstatě to co dělá kochleární implantát] a oni se naučili rozumět slovům; v challenges se k tomu píše že si tam máte zkusit krmit něco chytřejšího než tupě spektrum, ale nějak jsem se k tomu nedostal)
Ve vývoji už je odnímatelný doplněk, který se nasadí okolo hlavy (zhruba v úrovni čela). Po jeho obvodu pak bude „kroužit“ malý zdroj tepla (za jeden den urazí 360°) – vlastně to tedy bude podobné jako hodinová ručička analogových hodin (samozřejmě s tím rozdílem, že ty jsou typicky jenom dvanáctihodinové).
brmpaw. Což teda taky nějak nedopadlo, ale tak mám alespoň kompas na řídítkách [na druhém kole než co nepoužívám v zimě] a asi to trochu pomáhá.
12.1. 13:17 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Wow! Pěkné, dík.

S tou patičkou jsi mě mimochodem fakt dostal :))
Bystroushaak avatar 12.1. 15:08 Bystroushaak | skóre: 35 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
How to hear the world through your back (tl;dr přidělal na hluché vibrační motorky, pouštěl do nich spektrum zvuku [short-time FFT a rozkrájet na plátky, v podstatě to co dělá kochleární implantát] a oni se naučili rozumět slovům; v challenges se k tomu píše že si tam máte zkusit krmit něco chytřejšího než tupě spektrum, ale nějak jsem se k tomu nedostal)
Jo, to bylo fakt dobré. Přišlo mi to jako hodně zajímavá věc a trochu mě zaráží, že od té doby o tom nebylo slyšet.
13.1. 11:53 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
brmpaw. Což teda taky nějak nedopadlo, ale tak mám alespoň kompas na řídítkách [na druhém kole než co nepoužívám v zimě] a asi to trochu pomáhá.
Pokud bys byl člen kmene Guugu Yimithirr [Ctrl+F "boat tipped"], tak bys takovejhle anklet asi nepotřeboval. Způsob, jakým lidi z těhle kultur uvažují, naznačuje, že to vnímání směrů může být více kulturní/zvyková záležitost, než si myslíme, tj. dalo by se to třeba naučit.
13.1. 13:10 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Jinak zajímalo by mě, jak moc jsou tyhle moduly reálně použitelný. Osobně jsem zatím neměl telefon, kterej by jako kompas byl reálně použitelnej. Ale třeba je tohle kvalitnější.

Další věc je, že to asi bude špatně použitelný např. v tramvaji. Ale s tim se asi nedá nic dělat, vzhledem k tomu, že s tim mají problém i mechanický kompasy/buzoly. Zajímalo by mě, jak daleko od té tramvaje to působí. Když jsi na kole a okolo jede tramvaj, dělá to něco s tou buzolou?

Ještě mě k tomu napadá, že ten kompasovej modul by měl být asi pokudmožno dál od těch vibračních motorků.
Jendа avatar 13.1. 13:17 Jendа | skóre: 75 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Ten HM66 byl dost příšernej, ale za 8 let snad technika pokročila. A říkám, víc pokusů jsem s tím moc nedělal… Ten kompas na řídítkách na tramvaje nereaguje.
13.1. 22:55 Gilhad | skóre: 20 | blog: gilhadoviny
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Pro tyto pripady tu jeste mame gyroskop :)

Jinak on ten sever je vice-mene pevny smer jen proto, ze severni magneticky pol je dost daleko. A jih (kde je slunce v nadhlavniku) neni tak uplne presne proti severu, zatimco vychod a zapad se vlastne vyrazne meni s rocnim obdobim a kolme na sever-jih jsou jen obcas a vetsinou ani nejsou v uplne opozici ... teda pokud to bereme podle toho, co se da videt. Pokud to bereme podle dohodnute mapy, pak zase slunce vychazi a zapada kde se mu zachce, nikoli na urcenych stranach a kompas taky neukazuje ani na sever ani na jih :)

(ale nastesti je to prakticky jedno, pro beznou orientaci to takhle staci a pro presnou se pouzivaji jine systemy )
14.1. 09:38 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
(ale nastesti je to prakticky jedno, pro beznou orientaci to takhle staci a pro presnou se pouzivaji jine systemy )
Jj, však oni ti výše zmínění indiání mají ty směry oproti západnímu systému otočený o asi 30° po směru hodinových ručiček, ale nezdá se, že by to vadilo. Zajímalo by mě, jak by se jim dařilo v moderním městě, kde ta orientaci je přecijen o dost náročnější než někde v buši...
Josef Kufner avatar 14.1. 09:58 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
V „moderním světě“ to není nějak moc náročnější než v buši. Tady máš na každém rohu ukazatel nebo rovnou mapu a máš tu jasně značené a udržované cesty, které i po několika letech najdeš tam, kde byly. Uprostřed divočiny máš akorát sluníčko, řeky bez mostů, občas výraznější kopec a prostupnost terénu je občas dost mizerná. Na druhou stranu se nezamotáš v úzkých uličkách a k navigaci stačí vědět směr a jestli ten les/řeka/skála jde projít nebo se musí okolo. Řekl bych, že tyto dvě prostředí mají každé svoje a vyžadují trochu jiné schopnosti, než že by jedno bylo nějak výrazně obtížnější.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
14.1. 11:28 JS1 | skóre: 2 | blog: intuition_pump
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Tady máš na každém rohu ukazatel nebo rovnou mapu a máš tu jasně značené a udržované cesty
To jo, tady to tak mame. Ale byl jsem v Hyderabadu a koukam na Google Maps, maji vsechny ulice jasne pojmenovane, takze si rikam, OK, v praxi to bude v pohode. Pak ale prijdu a zjistim, ze znaceni na miste vesmes zadne neni. (Druha vec je, ze Hyderabad je takovy urban sprawl, neni tam zadny vyznacny kopec, monument nebo vysilac, ktery by byl dobrym orientacnim bodem).
Lidstvo má již jen 12 let, aby odvrátilo nejhorší důsledky klimatické katastrofy. Podpořte výzvu na proplanetu.cz!
Josef Kufner avatar 14.1. 11:40 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Tak pokud půjdeš skrz bažiny, tak taky nejspíš nedojdeš. Řeč byla o „moderním světě“ ;-)
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
14.1. 12:53 marbu | skóre: 30 | blog: hromada | Brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Hajdarábád s 6 miliony obyvatel bych k bažině úplně nepřirovnával :)
I think warning here is a bug. The biggest cloud service provider. There is no point in being so cool in a cold world.
Josef Kufner avatar 14.1. 14:12 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Velikost v tomto případě není příliš relevantní metrika.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
14.1. 14:36 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
V „moderním světě“ to není nějak moc náročnější než v buši. Tady máš na každém rohu ukazatel nebo rovnou mapu a máš tu jasně značené a udržované cesty, které i po několika letech najdeš tam, kde byly. Uprostřed divočiny máš akorát sluníčko, řeky bez mostů, občas výraznější kopec a prostupnost terénu je občas dost mizerná. Na druhou stranu se nezamotáš v úzkých uličkách a k navigaci stačí vědět směr a jestli ten les/řeka/skála jde projít nebo se musí okolo. Řekl bych, že tyto dvě prostředí mají každé svoje a vyžadují trochu jiné schopnosti, než že by jedno bylo nějak výrazně obtížnější.
No, to jo, ale já měl na mysli čistě jen to udržení směru, tj. třeba že se vydáš někam po městě a snažíš se udržet si povědomí kde je sever bez pomůcek jako kompasy nebo ukazatele. Pro mě to třeba úplně snadný není. Ale těžko říct, jak moc to je kulturní a jak moc fyziologická limitace. V těch textech o těch indiánech mají ten poznatek, že našinec má od mládí naučeno ignorovat ty absolutní směry a orientovat se hlavně podle relativních. Možná na tom něco bude.
Josef Kufner avatar 14.1. 15:42 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
A když zajdeš na delší procházku do lesa, máš stejný problém udržet směr? Pro mne je to spíš záležitost členitosti a pestrosti, než typu prostředí. Pokud domy vypadají jeden jako druhý, či je les příliš monotóní, tak se prostě není čeho chytit. Pokud však jsou ulice přirozeně pestré a křivé, tak je to v pohodě.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
14.1. 16:33 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
A když zajdeš na delší procházku do lesa, máš stejný problém udržet směr? Pro mne je to spíš záležitost členitosti a pestrosti, než typu prostředí.
Asi jo. Nevim přeně. Jsem co se orientace týče asi celkem průměrnej. Ale některý prostředí na to asi jsou méně intuitivní než jiný - vzpomínám si, že jsme se jednou ztratili s tátou někde na severním předměstí Dublinu, přestože on má orientaci velmi dobrou. Nakonec jsme se shodli, že slunce je zřejmě na špatný straně oblohy.
14.1. 11:24 _
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
brmpaw. Což teda taky nějak nedopadlo, ale

co znamená nedopadlo? nefunguje to?
Jendа avatar 14.1. 18:22 Jendа | skóre: 75 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Funguje (s tím že zvolený kompas hlavně uvnitř budov občas náhodně ustřeluje, asi mu vadí rušení v civilizaci), ale nedělal jsem žádné pokusy jestli se „zlepšila schopnost orientace“.
Max avatar 12.1. 13:07 Max | skóre: 67 | blog: Max_Devaine
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Pěkné a velmi zajímavé počtení.
Díky
Zdar Max
Měl jsem sen ... :(
Josef Kufner avatar 12.1. 13:26 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Na ovládání telefonu můžeš použít malou bluetoothovou klávesnici. Dělají se jako doplnění multimediálních funkcí nemultimediálním volantům v autě. Má to typicky pět kláves – hlasitost +/-, další/předchozí a play/pauza.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
12.1. 13:29 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Díky!
12.1. 19:21 marbu | skóre: 30 | blog: hromada | Brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Nemyslím si, že implantováním kardiostimulátoru nebo kyčelní protézy se z člověka stane kyborg, pokud to nějak zásadně nerozšíří jeho možnosti, a současně bych se asi nerad dožil doby, kdy se to bude dělat z jiných než léčebných důvodů.
Ono možná bude problém i v tom, že ten pojem je moc široký, resp. nepraktický. Na wikipedii píšou:
A cyborg is a being with both organic and biomechatronic body parts. It applies to an organism that has restored function or enhanced abilities due to the integration of some artificial component or technology that relies on some sort of feedback
Takže někdo s kardiostimulátorem by se tam asi vlezl. Ale i tak není jasné, kde je ta hranice. Např. jak složitá by měla být protéza, aby se člověk s mohl prohlásit za kyborga? A když se budu držet tvé definice, která je v tomto smyslu rozumnější, stejně jistě nevím, zda bys za kyborga považoval někoho s kochleárním implantátem.

Btw. dívám se, že jiný "první kyborg na světě", Steve Mann, s tím má taky problém:
Mann has also been described as "the world's first cyborg" in Canadian popular press such as NOW, The Globe and Mail, National Post, and Toronto Life, but has himself rejected the term "cyborg" as being too vague.
I think warning here is a bug. The biggest cloud service provider. There is no point in being so cool in a cold world.
12.1. 23:00 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Souhlasím s tebou v tom, že podle té definice na Wikipedii uživatel kardiostimulátoru kyborgem určitě je. V praxi si ale nedokážu představit, že by se tak mluvilo. :)

Pacienta s kochleárním implantátem (výborná otázka mimochodem) bych za kyborga nepovažoval taky. Tu hranici bych viděl někde u „posunutí možností člověka za hranice ostatních (biologických, nemodifikovaných) příslušníků lidského druhu“. Ani s tím Harbissonem si nejsem úplně jistý. Sice ta jeho anténa umí víc než jen kompenzovat jeho barvoslepost (myslím, že od počátku to umělo i člověku neviditelná spektra), ale – a to jsem měl možná zmínit i v článku – u takhle (očividně) extravagantního člověka je na místě brát všechno trochu skepticky a s rezervou. Nečetl jsem zatím, jak fungují ty telefonní hovory nebo přijímání obrazu/barev přes Internet. V tom krátkém rozhovoru, kde mluví o tom časovém smyslu, zmiňuje teorii relativity tak, že to podle mě vůbec nedává smysl, což je pro mě další varování.

Rozhodně netvrdím, že mu to vůbec nevěřím, ale prostě: Když si zabodneš do hlavy různě vibrující drát, který ti bude způsobovat kruté migrény, ale holt se z něj teda naučíš číst různé informace a navíc ti to umožní ukojit svou touhu po pozornosti a publicitě, možná zamlčíš, že v běžném životě tu anténu nemůžeš vystát, zapínáš ji jen „pracovně“ a na spaní bys ji nejraději odšrouboval nebo vyrval. Považoval bys ho potom za kyborga? Kdyby si před prezentací nasadil čepici s anténou a motorkem, nebo třeba i vzal sluchátka, doslova by nebyl rozdíl proti tomu, že si nechal udělat díru do lebky.

Přijde mi, že aby mohla být řeč o kyborgovi, musí to být součástí nejen jeho těla (pokud se bavíme o smyslech, tedy), ale i vnitřní identity na hluboce podvědomé úrovni. A nemáme jak ověřit, jestli nelže, když tvrdí, že to tak má. Spíš mu věřím, proto jsem z jeho tvrzení ostatně v článku částečně vycházel, ale jen na dovysvětlenou.
26.1. 18:27 Matlák
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Pacienta s kochleárním implantátem (výborná otázka mimochodem) bych za kyborga nepovažoval taky.

No, když si přečteš tohle, třeba si tu laťku trochu posuneš. Vnímání zvuku kochleárním implantátem je o dost jiné než sluch jak jej známe.

Člověk s kochleárním implantátem může s klidem přijímat telefonní hovory "do hlavy"...A když nic jiného, už ta možnost zmáčknout "mute" na realitu - mi připadá dost kyborgovitá :-)
26.1. 20:14 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Díky za odkaz, docela zajímavý článek (akorát škoda, že je to psané tak rozvláčně, místy je to fakt nudné; na Mediu bohužel klasika). Tu tvou interpretaci v něm nicméně nevidím, spíš naopak:
What one perceives with a cochlear implant is nothing like analog hearing. We cannot even say that one hears with a cochlear implant, as it only provides a representation of sound. Since cochlear implants bypasses the whole process of hearing, we cannot call it hearing. I remain unsure to this day what to call it.

Not only do you not really hear with a cochlear implant, what you perceive is a degraded, low-resolution signal where fine distinctions in frequency are lost. The volume of the signal isn’t a problem. The resolution is. Analog hearing is to cochlear implant’s digital sound what today’s HD televisions are to 1950s black and white television using an antenna. You perceive the images just fine on the latter, but it doesn’t have the fine details of the former.
O telefonování se autorka nezmiňuje vůbec, nicméně pokud jsem správně pochopil tento web, tak ten hovor streamují z telefonu do implantátu (resp. procesoru). Neumožňuje jim to dělat nic, co by člověk bez implantátu dělat nemohl: pořád u sebe musí mít telefon a držet ho u hlavy (kvůli mikrofonu).

Je otázka, jestli možnost přestat vnímat zvuk je výhoda nebo z nouze ctnost. Další citace z toho článku:
When I turn on my processor in the mornings, I go from total silence to a cacophony. The world is full of unpleasant noises — dogs barking, metal scraping on concrete, jackhammers’s rat-tat-tat-tat — yet music and babies are the only things people think of. Those unpleasant noises bother me more than an average hearing person. I must have a weaker filter. Whenever a crow caws nearby, I wince. Every time.
Těžko říct, jestli je to jen tím, že je zvyklá na ticho (protože implantát dostala až v šesti letech a i poté měla možnost jej nepoužívat), a nebo je povaha těch signálů prostě jiná a nesrovnatelná s běžným sluchem. Každopádně mi to u ní přijde spíš jako nezbytnost (jak proto, že to sluchátko při spánku překáží, tak kvůli tomu, že ji ty zvuky ruší). V tom, že ve spánku neslyší, má oproti běžné populaci v něčem určitě podstatnou výhodu, ale na druhou stranu: neslyší budík, brečící dítě, sirénu nebo volání. Možná by to tedy šlo nahradit třeba nějakým náramkem, který začne vibrovat, když zaznamená zvukový signál o určité síle…

No, nicméně: Zdravý člověk by svůj sluch za kochleární implantát asi nevyměnil, takže laťku si nechám, kde je. V podstatě se na to dívám podobně jako etické komise, které rozhodují, jaké lékařské zákroky (i experimentální) povolí.
31.1. 21:35 Matlák
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
No, reagoval jsem na

Přijde mi, že aby mohla být řeč o kyborgovi, musí to být součástí nejen jeho těla (pokud se bavíme o smyslech, tedy), ale i vnitřní identity na hluboce podvědomé úrovni

Jde o to že ta technologie se fyzicky stala součástí identity toho člověka. To jestli je to lepší než normální zdravé tělo se neřeší ani v cyberpunkových románech... ;-)
1.2. 01:05 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Ano, ale to beru jen jako jednu z podmínek. Možná to zkusím vysvětlit úplně jednoduše: Do technické definice kyborga ta žena nebo dívka spadat může, do (negativně) etické, která je zřejmě podmnožinou té první, z mého hlediska nikoliv. Harbisson a lidé s magnetickými implantáty se cíleně odchylují od přirozených možností člověka natolik, že by tam patřili, jen ta míra je zatím natolik marginální, že to není příliš podstatné. Nechtěj po mě, abych to formalizoval, protože to je mimo mé možnosti a jsem si jistý, že kdybych měl posuzovat různé (a zejména hypotetické) případy, produkoval bych i po dlouhém váhání vzájemně nekonzistentní odpovědi. Ostatně, definice samotná je relativně bezvýznamná, podstatná je její aplikace (např. v zákonech).
31.1. 21:40 Matlák
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Nehledě na to že nejedna etická komise by pravděpodobně u hluchého člověka na ten implantát přistoupila.
1.2. 01:06 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Však právě proto ji za kyborga nepovažuji (ale viz upřesnění výše).
12.1. 21:41 Beko
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Neviem ako ty, ale ja bežne prepínam skladby na telefóne pomocou sluchatok. Na nich sa pridať/ubrať zvuk, ale aj dať nasledujucu/predošlú pesničku.
12.1. 23:13 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Žádná moje sluchátka to nemají, ale díky za nápad. Kabel u Koss Porta Pro kvůli tomu stříhat nebudu, ale poslední dobou většinou tahám stejně jen nějaké lowendové pecky, které můžu klidně vyměnit celé. Zkusím zašátrat v krabici od mobilu po originálních sluchátkách, jestli na nich náhodou ten ovladač nebyl.
2.2. 20:19 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Tak jsem se k tomu konečně dostal. Tohle nepochopím: Ovladač mají, ale protože dát na něj čtyři tlačítka by asi bylo hrubým porušením principu „vzhled nad použitelnost a i pokud nějaký prvek vzhledu neuškodí a použitelnosti prospěje, stejně to nějak zkurvěte“, tak jsou tam jen tři. Úprava hlasitosti funguje tak, jak je člověk z posledních let zvyklý. Tady bych možná designérům poradil, že hlasitost lze regulovat i kolečkem a dokonce to tak na různých přístrojích běžně bývalo, takže pokud mají z přidávání tlačítek úzkost a emoční distres, mohli tam místo těch dvou čudlíků dát kolečko.

Jak funguje to třetí tlačítko se našemu týmu reverzních inženýrů zatím nepodařilo plně zanalyzovat, ale stávající konsenzus je takový, že jedno krátké stisknutí zastaví nebo obnoví přehrávání, dvě krátká a po sobě ne-příliš-rychle-ne-příliš-pomalu následující stisknutí skočí na další skladbu, a dlouhým podržením se naprosto nedeterministicky buď začne skákat na předchozí skladby (ovšem tak rychle, že je opravdu velký problém trefit se na tu správnou), nebo se spustí hlasový asistent S Voice. Ten většinou mluví anglicky, ovšem při posledním testu byl patrně natolik zmaten ze skutečnosti, že jsem po jeho nevyžádané aktivaci nikterak nepromluvil, že se uchýlil k: „Не понимаю. Повторите, пожалуйста.“.

Спасибо, товарищи.
15.1. 11:52 Onanym
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
A má kyborg blíž k androidovi nebo replikantovi?
xkucf03 avatar 17.1. 10:52 xkucf03 | skóre: 47 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
To mu však nestačí a vysnil si další orgán – tentokrát na vnímání času. Ve vývoji už je odnímatelný doplněk, který se nasadí okolo hlavy (zhruba v úrovni čela). Po jeho obvodu pak bude „kroužit“ malý zdroj tepla (za jeden den urazí 360°) – vlastně to tedy bude podobné jako hodinová ručička analogových hodin (samozřejmě s tím rozdílem, že ty jsou typicky jenom dvanáctihodinové).

Člověk má v sobě od přírody poměrně přesné hodiny. Kolikrát se mi stane, že se vzbudím pár minut před tím, než zazvoní budík (typicky, když mě ten den ráno čeká nějaký důležitý/zajímavý úkol). Nebo mě někdy napadne, že by mohlo být tolik a tolik, podívám se na hodinky a ono to sedí. Nefunguje to na řeknutí, kdykoli by se mi to hodilo, ale to je spíš tím, že ten smysl neumím ovládat, než že by v těle nebyl.

Neilovým cílem ovšem není pouze vědět, kolik je hodin. Chce experimentovat s ovlivňováním subjektivní rychlosti plynutí času.

V tom nevidím moc smysl. Den bude mít pořád 24 hodin a věcí, které se za tu dobu dají stihnout bude pořád stejně.

Ale co až budou dostupné neurální implantáty a signály půjdou do mozku posílat čistě softwarově?

Dystopická vize: ten hardware/software bude proprietární, bude pod kontrolou někoho jiného a ty budeš řešit dilema, zda1 být znevýhodněn (nemít nějaké smysly a schopnosti) oproti těm, kteří si ho nechali nainstalovat (a zároveň riskují, že je dříve či později bude někdo ovládat, např. jim ty zvláštní schopnosti na dálku vypne nebo jim bude dávat elektrošoky či je uspí).

[1] resp. v jakém smyslu a v jakém časovém horizontu

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
17.1. 12:14 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
To není vize dystopická, ale realistická. Dystopická verze je taková, že ten hardware/software bude proprietární (kvůli bezpečnostni samozřejmě), pod kontrolou někoho jiného (což je implikováno tím prvním) a povinný
Quando omni flunkus moritati
Fluttershy, yay! avatar 17.1. 12:20 Fluttershy, yay! | skóre: 84 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Jak 1984, tak Brave New World jsou považovány za dystopické. Jen jedna ale jen jedna striktně závisí na povinnostech.
Evropa potřebuje PirátyZachraň Internet! ✊ protest v sobotu 23. 3. ✊ Fight!
Josef Kufner avatar 17.1. 14:43 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Povinný a společensky vynucený je víceméně totéž, resp. rozdíly jsou jen menší technické detaily.

Kolik z vás dnes nemá účet v bance nebo mobil?
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
17.1. 15:05 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
No nevim, muset si se zaměstnavatelem nějakým způsobem domluvit předání mzdy v hotovosti (a tedy být omezen v tom, kde mohu být zaměstnán) vs. skončit v base mi přece jenom přijde víc než technický detail.
Quando omni flunkus moritati
17.1. 15:06 oryctolagus | skóre: 29 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Myslimže dokonce už i Jardík.

Na druhou stranu bylo by IMHO bláhové si myslet, že to tak někdy nebylo... Spíš jsou jen s novými technologiemy ty zásahy intrusivnější.
17.1. 18:57 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Člověk má v sobě od přírody poměrně přesné hodiny.
Můj děda nenosil hodinky a čas znával velmi přesně (odchylka v řádu minut), ale několikrát denně se potřeboval „sesynchronizovat“.
Kolikrát se mi stane, že se vzbudím pár minut před tím, než zazvoní budík (typicky, když mě ten den ráno čeká nějaký důležitý/zajímavý úkol).
A stává se ti to jen když vstáváš pořád ve stejnou dobu, nebo právě když potřebuješ zrovna vstát jindy? Mě fascinuje, že se mi to stává nejčastěji právě asi v tom druhém případě. A nebo sice budík zazvoní, ale vzbudí mě; přitom se mi mnohokrát stalo, když jsem zase tak moc vstát nepotřeboval, že jsem ten budík prostě neslyšel (ani po několikaterém opakování).

Pokud vstávám pravidelně ve stejnou dobu, probouzí mě sice budík, ale také ve velmi mělké fázi spánku (zpětně mi pak občas přišlo, že jsem se probral těsně před zazvoněním budíku).
Nebo mě někdy napadne, že by mohlo být tolik a tolik, podívám se na hodinky a ono to sedí.
Tohle jsem před lety míval ve 13:37. Ale je otázka, jestli jsem se na hodinky nevědomky nepodíval několikrát předtím, a když jsem se na ně pak konečně podíval v těch 13:37, měl jsem pocit, že jsem to očekával, i když ve skutečnosti jsem neměl tušení. V tomhle se subjektivní zkušenosti nedá věřit.
V tom nevidím moc smysl. Den bude mít pořád 24 hodin a věcí, které se za tu dobu dají stihnout bude pořád stejně.
Přesně tak. Však si to představ: Čekáš ve frontě a nudíš se, tak si zrychlíš hodiny. Dejme tomu, že by Harbissonova hypotéza platila a jeho mozek se na ten „time sense“ natolik spoléhal, že by skutečně subjektivně cítil čas plynout o trochu rychleji (a to teď raději ponechme stranou, jak to bude nekonzistentní s jinými signály; třeba jak moc se mu chce močit). Výsledkem ovšem bude, že v té frontě čekal dvakrát tak dlouho (čekal by ½ hodiny, zrychlil si vnímání času na dvonásobek ⟶ čekal hodinu jeho času). Nemluvě o tom, že si ty hodiny rozsynchronizuje a bude muset nějak řešit, co s tím. Jestli se po vystání fronty bude muset vrátit do „minulosti“, nebo si následujících několik týdnů bude zvykat na to, že od toho okamžiku má hodiny posunuté. A nebo to muset kompenzovat pro změnu nějakým zpomalením.

A co si patrně neuvědomuje je to, že pokud ty hodiny dlouhodobě zrychlí nebo zpomalí, jeho mozek se na to adaptuje stejně jako se adaptuje na tu normální rychlost. Té subjektivní dlouhověkosti, o které hovoří v tom odkazovaném videu, tak prostě nedocílí. A ta zmínka o Einsteinově teorii relativity už je prostě úsměvná stejně jako žvásty o kvantové fyzice z úst ezoteriků.

Ne, že by to souviselo, ale nějak jsem si vzpomněl na Vorpha (ta první odpověď).
Dystopická vize: ten hardware/software bude proprietární, bude pod kontrolou někoho jiného a ty budeš řešit dilema, zda1 být znevýhodněn (nemít nějaké smysly a schopnosti) oproti těm, kteří si ho nechali nainstalovat (a zároveň riskují, že je dříve či později bude někdo ovládat, např. jim ty zvláštní schopnosti na dálku vypne nebo jim bude dávat elektrošoky či je uspí).
Právě před tím varuje Peter Watt v té svojí přednášce. Já se s tím ztotožňuji. Stačí se rozhlédnout, jak je s lidmi manipulováno dnes – tomu se ale pořád lze, třebaže omezeně, bránit. Představa, že by to pokročilo na „vkládání myšlenek do mozku“ (mimochodem: schizofrenie), není příjemná.

Ty neurální implantáty (a související software) nemusí být nutně svobodné, ale musí být alespoň otevřené tak, aby si každý mohl ověřit, co přesně to dělá. Asi není potřeba říkat, že ať před tím budeme varovat jakkoliv, stejně dojde na tu horší variantu…
Josef Kufner avatar 17.1. 20:50 Josef Kufner | skóre: 68
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Ohledně toho zrychlování času jsem před pár lety viděl docela zajímavý film.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
17.1. 21:22 Bherzet | skóre: 10 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Kyborgové mezi námi
Díky, to by se mi mohlo líbit.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.