Kübler-Rossová v IT

23.10.2015 21:37 | Přečteno: 2993× | Názory | poslední úprava: 26.10.2015 12:43

Model Kübler-Rossové (dále jen K-R) je znám psychologům a také lékařům. Popisuje pět fází, kterými prochází lidé, než se smíří s nevyhnutelným nepříjemným faktem. Zajímavé mi přijde, že podobné fáze se často dají najít i ve světě informačních technologií.

Disclaimer

Tento článek prosím čtěte tak, jak jsem ho napsal. Spousta lidí s tím má očividný problém a místo toho extrapoluje a čte mezi řádky, co jsem asi tak mohl myslet. Myslel jsem skutečně přesně to, co jsem napsal. Je to jen pozorování, na které mi přišlo zajímavé upozornit, nic víc. Není v tom žádná vyšší filosofie, nejsou zde tajné zprávy, náznaky, nebo narážky.

Máte samozřejmě právo nesouhlasit se vším, co jsem zde popsal, ale prosím, nevykládejte si to jako útok na vlastní osobu, či systém hodnot. Není to tak myšleno.

Model Kübler-Rossové

Takhle popisuje jednotlivé fáze wikipedie:

1. Popírání (denial) – „Cítím se dobře.“, „Tohle se nemůže dít, ne mně.“, „Došlo k záměně výsledků, to musí být omyl.“
Popírání je pro jedince pouze dočasnou obranou. Jde o šokovou situaci, která může trvat různě dlouho. Dotyčný se nechce s nastalou situací smířit.

2. Hněv/agrese (anger) – „Proč já? To není fér!“, „Proč se to děje mně?“, „Kdo za to může?“
Jakmile se jedinec dostane do druhé fáze, uvědomuje si, že popírání již nemůže pokračovat. V této fázi je o dotyčného velmi těžké pečovat v důsledku pocitů vzteku a závisti. Mohou též přestat spolupracovat a komunikovat se zdravotnickými pracovníky.

3. Smlouvání (bargaining) – „Chci se dožít svých vnuků.“, „Udělám cokoliv, abych mohl/a žít ještě pár let.“, „Dám všechny své peníze za…“. Třetí fáze zahrnuje naději, že jedinec může nějakým způsobem oddálit či odložit smrt. Dotyčný se obrací k vyšší mocí (např. Hospodinovi) s žádostí o delší život výměnou za změnu životního stylu apod. Psychologicky dotyčný říká: „Chápu, že umřu, jen kdybych měl o trochu více času…“ V této fázi též dochází k hledání zázračného léku či alternativních metod léčby.

4. Deprese (depression) – „Jsem tak smutný, proč se s čímkoli obtěžovat?“, „Umřu, tak o co jde?“, „Ztratil/a jsem milovaného/milovanou, proč dál žít?“. Během čtvrté fáze si umírající začíná uvědomovat jistotu blížící se smrti. Může být proto zamlklý, uzavřený, odmítat návštěvy a trávit většinu času v pláči a truchlení s pocity strachu, úzkosti, smutku a beznaděje. Nedoporučuje se dotyčného v této fázi rozveselovat. Jde o důležité období smutku, které musí proběhnout. V některých případech je nezbytné podat psychofarmaka.

5. Smíření (acceptance) – „Bude to v pořádku.“, „Nemůžu proti tomu bojovat, měl bych se na to připravit.“ V této poslední fázi se dotyčný začíná vyrovnávat se svou smrtí či smrtí milovaného. Dochází k psychickému uvolnění a pacient je schopný na léčbě spolupracovat a přistupovat k ní rozumem.

^{— Přispěvatelé Wikipedie, Model Kübler-Rossové [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 7. 09. 2015, 19:54 UTC, [citováno 11. 10. 2015] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Model_K%C3%BCbler-Rossov%C3%A9&oldid=12874670>}

Wikipedie se dále zmiňuje, že všichni si nemusí projít všemi fázemi a že fáze nemusí následovat v tomhle pořadí. Jsou lidi, kteří prostě nepotřebují popírat, že mají problém (třeba rakovinu). Například díky silné náboženské víře, či brutální pragmatičnosti dokáží přejít rovnou k bodu čtyři (deprese), či pět (smíření). Příkladem za všechny může být například Richard Feynman (úplně na konci).

K-R v IT

Poslední dobou si všímám, že tento model je obecně přenositelný na všechny situace, kdy se musím vyrovnat s něčím silně nepříjemným.

Sám na sobě jsem mnohokrát pozoroval, jak si musím projít zmíněnými fázemi, abych se dokázal s nějakou teorií ztotožnit, či začít používat nějakou technologii, která se mi na začátku nezdála.

K-R se v IT imho projevuje hlavně ve dvou případech:

1. Nucené použití něčeho.
2. Nástup nové technologie, která může být perspektivní.

Nucené použití

V prvním případě mě někdo k něčemu nutí. Například používat SystemD, nějaký smradlavý javovský framework, či třeba hrozivý XML formát, který vůbec nedává smysl, protože jsou to jen otagované paměťové mapy sálového počítače.

Nevím jak vy, ale já u toho procházím většinou všemi fázemi a jsem u toho hrozně sprostý (samozřejmě jen sám pro sebe, nikoliv k okolí, to by nebylo zrovna profesionální):

1. To dělat nebudu. Ať to udělá někdo jiný. Na tohle není život dost dlouhý.
2. To je ale sračka. Kdo mohl takový prakokotismus vymyslet *představuje si, jak cestuje zpět v čase a zabíjí nožem tvůrce*.
3. Určitě musí existovat nějaký framework co to řeší, no ne? To přece není možné takhle. Určitě někde něco bude *zuřivě googlí*.
4. Ach jo, sakra, nikde nic. Tak snad abych se dal do programování. Ach jo. Mě se tak nechce. Nic se mi nechce.
5. No tak jo, takhle jsem to vymyslel a teď na tom dělám. Ve skutečnosti tam je nějaká vnitřní logika, která dává smysl, i když to není na první pohled vidět. Teď ani nechápu, proč jsem tak nadával.

Osobně nejvíc času trávím v bodu 2, dokud se nevynadávám, pak chvíli bodem 3 a většinou pak rychle propadnu k 5.

Příkladem můžou být frameworky, použití JavaScriptu na serveru, SystemD, taby vs mezery, coding style, či nucení používat Windows a další dementní software.

Nástup nové technologie

U nově nastupujících technologií (nemusí jít o nově vzniklé technologie, jen nově populární) většinou na rozdíl od předchozího případu nejsem nucen se s nimi vyrovnat, takže můžu z různých fází K-R uniknout pomocí vědomého ignorování.

To není totéž, jako popírání, protože při tomhle na to ani nemusím myslet a často se rozhoduji za nedostatku informací. Ve skutečnosti bych nejspíš subjekt ani nedokázal racionálně popřít argumenty, protože o něm prostě nemám dost informací. Dělám to třeba z důvodů vlastního konzervatismu, že se mi nechce do změny. Možná mám pocit, že se mi ten subjekt nelíbí a tak ho radši budu ignorovat a on možná zmizí.

Například teď používám Linux a myslím si, že BSD je mi docela k ničemu. Přestože s ním nemám žádné zkušenosti a vím o něm jen minimum informací, tak jsem se prostě rozhodl ho ignorovat.

Kupodivu, v IT to občas skutečně funguje, protože spousta technologií má jepičí život.

Na rozdíl od nuceného použití technologií si v tomhle případě osobně většinou neprocházím všemi fázemi, speciálně fáze 3 - smlouvání většinou úplně chybí a fáze 2 (hněv) a 4 (deprese) jsou sloučeny:

1. Popírání/odmítání.
2. Hněv/agrese/deprese.
3. Zaujetí.
4. Přijetí technologie za vlastní.

Příklady

Zde je pár příkladů z mých osobních zkušeností:

Bitcoin

Příkladem za všechny budiž Bitcoin. Mám ono pochybné štěstí, že jsem na Bitcoin narazil celé měsíce před tím, než se o něm začaly objevovat první zmínky i na hodně specializovaných webech.

Tenkrát mi kdosi řekl cosi o nějaké ruské virtuální bance, která prý existovala v TORu a umožňovala zločincům platit mezi sebou, přičemž platby byly ručené zlatem a pak přestala existovat a dodneška nikdo neví, kdo jí provozoval.Tak jsem tenkrát googlil a snad jsem kdesi i našel nějaké informace, kterých bylo veskrze málo. Pod tím byl odkaz na Bitcoin, kde bylo poměrně detailní vysvětlení. Koukal jsem tenkrát na cenu a vzpomínám si, že se počítala v naprostých zlomcích dolaru, tuším něco kolem 0.05$ za Bitcoin, nebo tak nějak.

Článek jsem přečetl a můžete hádat, jak jsem se zachoval. Nakoupil jsem si bitcoiny alespoň za jeden dolar? Začal jsem je zkoumat a experimentovat s nimi? Nainstaloval si klienta? Ne, samozřejmě že ne. Přešel jsem do fáze 1 - popírání a následné ignorace. „To je ale kravina.“ A tím bylo hotovo.

Pak jsem na něj narazil po pár měsících znova, když už stál řádově dolary a opět jsem ho chvíli ignoroval, aby mě poté zaujal a po týdnu hraní si jsem ho přijal za vlastní a začal ho propagovat v okolí.

Podobné to bylo s dogecoinem, na který jsem během cca dvou dní narazil třikrát. Dvakrát jsem ho popřel a potřetí mě zaujal, tak jsem o něm napsal článek v době kdy o něm v Čechách ještě nikdo neměl moc tušení a hned poté jsem ho přijal za vlastní. Krásný skluz přes 1, 3, 4, během velmi krátké doby.

Tou dobou jsem se už začal trochu zamýšlet nad „bitcoin paradoxem“ a proč jsem ho ze začátku odmítl, což mi umožnilo u některých věcí, jako třeba Ethereum rychleji sklouznout po různých fázích K-R.

Spousta lidí je však zaseklá dodnes. Pokud se chcete pobavit, doporučuji si projít fórum na root.cz, kde najdete spoustu subjektů k pozorování zaseknutí ve fázi 1 až 2. Někteří jsou v tomhle docela komičtí. Technologii sice do detailu nestudovali a veskrze o ní nic neví, ale budou se s vámi zarytě hádat, že je k ničemu.

Linux

Znáte to. Asi každý, kdo používá nějakou linuxovou distribuci někdy zkoušel přesvědčit lidi ze svého okolí, aby jí zkusili taky. Většinou se dá spolehnout na to, že čím „zkušenějšího“ uživatele budete zkoušet přesvědčit, tím větší bude klást odpor. To je první fáze.

Pokud budete fakt přesvědčiví, třeba se vám někoho podaří zviklat natolik, aby Linux zkusil. Většinou to pak ale dopadá tak, že mu něco nejde, třeba hry, nebo nějaký jiný oblíbený program, tak chvíli googlí, pak se naštve a vrátí se zpět do konformní zóny Windows.

Tohle je taky důvod, proč lidem kteří u mě vidí Linux a ptají se co to má za výhody říkám: „Pokud se musíš takhle ptát, tak žádné.“ Každému co jeho jest - pokud se někdo takhle ptá, tak pravděpodobně Linux není nic pro něj, pokud tím nechcete strávit hodně času, protože si z vás udělá neplacenou podporu.

Python

Ač je to lehce paradoxní, tak jsem se s K-R setkal i v případě pythonu, kdy mi lidi co v něm nikdy nedělali začali tvrdit, že to nemůže fungovat, že whitespace syntaxe je blbost a že dynamické typování prostě nemůže fungovat, a kde jsou interface a kdesi cosi. Prostě na něj resignovali ještě před tím, než s ním získali nějakou praktickou zkušenost, čistě na základě domněnek.

Lisp

Dobrým příkladem K-R je Lisp. Jedná se o jazyk, který když pochopíte (naprogramujete vlastní interpreter), tak vám navždycky změní myšlení. Program a data, dualita mezi nimi, elegance vyjádření některých algoritmů, vysoká úroveň abstrakce. Navíc geniální jednoduchost, kde základní interpreter vlezete do pár set řádek.

Koncept meta-circular evaluatoru považuji za jednu z mála reálně fungujících, doslova osvěcujících myšlenek, která skutečně mění lidi a dělá z nich lepší programátory. Kam se na tohle hrabe náboženství.

Pokud chcete vidět K-R v praxi, zkuste to vysvětlit někomu, kdo dělal celý život jenom v C, nebo v Javě. Přijde to rychle:

• Fuj, vždyť jsou tam samé závorky. Takový hnus číst ani psát nebudu.
• Vždyť tam nejsou ani normální if podmínky a ani for smyčky. A jak udělám pointer? To teda ne, tohle se učit nebudu.
• Vždyť je to 60 let staré a existuje asi pět interpretrů. To mě nestojí za zkoumání.

Vždycky stejné.

Smalltalk

Abych nedával jen příklady ostatních lidí, sám jsem si K-R užil docela hodně v případě Smalltalku. Při svých toulkách internetem jsem na něj několikrát narazil, přečetl si o čem to přibližně je a automaticky ho zavrhl. Opravdu chytří lidé psali, že Smalltalk je velmi zajímavý jazyk a úplně jiný způsob vývoje. Stejně jsem ho zavrhl.

Pak jsem zjistil, že některé vlastnosti Smalltalku by se mi opravdu hodily. Tak jsem mu dal druhou šanci. Stáhl jsem si Squeak, chvíli si s ním hrál. Pak jsem ho opět zavrhl.

Takhle jsem se ke Smalltalku stočil několikrát a nikdy jsem se nebyl schopný se dostat přes první bod - popírání a odmítání. Fuj, to má ale hnusné GUI (byla to nějaká stará a hodně barevná verze Squeaku). Ble, používat tolik myš? To přeci nejde. Image based development? Skandál!

Ačkoliv jsem neuměl ani základy, ačkoliv jsem si se Smalltalkem hrál třeba jen pár minut a tudíž jsem naprosto nebyl v pozici o něm vynášet jakékoliv soudy, prakticky okamžitě jsem se rozhodl, že se mi to nelíbí. Trvalo to pár let a vyžádalo si to několik zajímavých videí, než jsem se odhodlal tomu dát druhou šanci a zpětně se musím divit proč vlastně. Vždyť to všechno byly ze zpětného pohledu naprosto nesmyslné předsudky.

Emacs

Tohle se týká dvou lidí, se kterými jsem na IRC. Jeden z nich nedávno asimiloval Emacs. Přijal ho za vlastní, natahal do něj spoustu konfigurace, přečetl o něm všechno možné a prostě se ho naučil. Po pár měsících nízké produktivity je v něm najednou docela schopný.

Ten druhý je neustále nespokojený se svým editorem. Vyzkoušel jich mnoho a žádný mu nevyhovuje, proto by si někdy v budoucnosti rád naprogramoval vlastní editor.

První se mu samozřejmě snažil doporučit Emacs. Říkal „Podívej, programovat editor je těžká práce, bude ti to trvat roky a výsledek pravděpodobně nebude o nic lepší, než ostatní editory. Pravděpodobně nebudeš jen tak spokojený. Zkus Emacs. To je vlastně jen taková kostra poskytující základní API, kterou si můžeš vyplnit scriptama jak chceš a jsou pro něj desetitisíce doplňků.“ Druhý to tedy zkusil. Chvíli si s ním hrál, nelíbilo se mu to, bylo takové cizí a divně ovládané a tak na to během pár chvil zanevřel.

Nyní ho znechutí jakákoliv, i racionální poznámka, či kladná zkušenost s Emacsem prezentovaná na IRC kanálu. Zasekl se ve fázi 1 - popírání/omítání a nyní Emacs aktivně ignoruje. Dál přitom nadává na všemožné editory a sní o vlastním editoru, který jednou možná někdy naprogramuje.

Smysl

Zatím to bylo jen pozorování. Zajímavé, ale s nepříliš velkou praktickou hodnotou. Co si z toho vzít?

Můžete si z toho samozřejmě vzít co chcete, já jsem si vzal následující ponaučení:

Pokaždé, když mě nějaká technologie naštve, nebo jí budu považovat za zcela očividně nesmyslnou, dementní a k ničemu, tak se zastavím a zkusím zamyslet. Pravděpodobně se nacházím ve stádiu 1, či 2 a moje rozhodnutí není objektivní. Nerozhoduji se já, ale zabudovaná invarianta lidského psychologického frameworku.

Předtím, než na to zanevřu to zkusím ještě zběžně prozkoumat. Nejspíš mě to naštve, a rychle dospěji k názoru, že je to fakt dementní. Dám si oraz a pak to prozkoumám znovu a zkusím si objektivně shrnout pro a proti.

Pak se rozhodnu, ovšem nikoliv binárně. Není nutné, abych k tomu zastával názor líbí/nelíbí, dobré/špatné. Prostě to zasadím do kontextu a možná to začnu používat, nebo ne.

Neříkám, že se ode dneška budu věnovat každé blbosti, co kde uvidím, to fakt ne. Ale pokud budou u něčeho indicie, že je to zajímavé, či někdo inteligentní z mého okolí bude tvrdit, že je to zajímavé a já k tomu budu mít negativní postoj, zkusím přehodnotit svůj názor, místo abych se zatvrdil. Pravděpodobně je to totiž K-R v celé své slávě.

Taky v práci se budu snažit překonat, či alespoň zkrátit hlavně druhý bod, který se týká vnitřní agrese k věcem, u kterých mám pocit, že jsou špatně. Idiotské API, neschopný datový formát. Tohle mě dokáže naplnit upřimným a nefalšovaným hejtem. Sice ho nedávám okolí až tak moc najevo, ale skutečně mi to většinou pár dní vadí, než se s tím smířím.

No, takže tak. A co vy, setkali jste se s někdy s K-R ve světě informačních technologií?

       

Komentáře

[mirec]

Posledných pár dní som písal v Adobe flex (kompilátor v jave, ui písané v hnusnom XML. Že je to sračka neodvolám ;)

[kyknos]

gnome3 - fáze 1, systemd - fáze 1

[Odin1918]

K&R jsem potkal, ale bylo to pred mnoha a mnoha lety, kdy jsem se zacal ucit C a tehdy jsem mu propadl. A i dnes, kdyz vidim zdrojak v cistem C, neubranim se jiste melancholii.

Vami napsanou posloupnost reakci na nejaky podnet na sobe vnimam. U soukromych veci u mne probihaji vicemene tak, jak je popsano. U pracovnich posuzuji, jestli mi dana vec stoji za dany profit. Pokud ano, je to v poradku. Pokud ne, jdu od toho. To se samozrejme netyka dilcich a marginalnich veci, u kterych je posloupnost reakci obdobna jako v soukromi.

Podobnou posloupnost jsem si nedavno prozil, kdy jsem si v dusledku jedne konfliktni situace uvedomil vlastni smrtelnost. Uvedomil jsem si, ze zde nebudu vecne a prozil jsem si vsechna stadia. Dalsi stadium bylo to, ze jsem si uvedomil, ze zivot mam jen jeden, je muj a ze se budu proto nalezite chovat (nekteri lide to nazyvaji sobectvim).

[Bystroushaak]

K&R jsem potkal, ale bylo to pred mnoha a mnoha lety, kdy jsem se zacal ucit C a tehdy jsem mu propadl. A i dnes, kdyz vidim zdrojak v cistem C, neubranim se jiste melancholii.

K&R ≠ K-R

[Odin1918]

Jasne. Ja mel jen drobnou potrebu si zavzpominat.

[pc2005]

Hezkej popis, velmi často jsem se při programování prošel těmito fázemi . Akorát takovej vývoj na PXA27x mě vždycky z posledního bodu vrátí do agrese (by tím šla měřit kvalita produktu ).

Jinak někdy je ale vhodný přece jen napsat tu aplikaci vlastní.

[Bystroushaak]

by tím šla měřit kvalita produktu

Imho je nejlepší míra wtf: http://www.osnews.com/images/comics/wtfm.jpg

[trekker.dk]

*představuje si, že kdyby v jižní americe došlo k nějaké bitce gangů a s fatálními důsledky se do ní zamotala jedna velmi konkrétní osoba z IT světa, vůbec by neplakal*

Btw. zcela jste vynechal možnost, že bod 5 je "takhle jsem to vymyslel a teď na tom dělám, protože mi nic jiného nezbývá a navzdory tomu, že ta věc je opravdu sračka, dokonce ještě větší než jsem si původně myslel"

[Bystroushaak]

Tak to je taky forma smíření se s realitou.

[Z.z.]

tl;dr :) a krásne naivné to mechanické aplikovanie psychologickej teórie na vlastné prežívanie

myslím, že s uplatňuje hlavne v klinickej psychológii (vyrovnávanie sa so smrteľnou chorobou) :)

Pravděpodobně se nacházím ve stádiu 1, či 2 a moje rozhodnutí není objektivní. Nerozhoduji se já, ale zabudovaná invarianta lidského psychologického frameworku.

no, je také porekadlo, že ráno múdrejšie večera, ale niekedy sa človek rozhodne blbo práve preto, že potlačí intuíciu, alebo si účelovo zracionalizuje svoje konanie, ale z dlhodobého hľadiska to môže byť inak

[mirec]

Celkom mi to pripomína môj prechod na python. Kedysi som programoval len v PHP. Neznášal som mnoho jazykov od pascalu (nútili nás to používať v škole), C#, Javu až po napríklad Python.

Mnoho vecí sa mi na pythone nepáčilo. Považoval som napríklad funkcie ako len, iter, string.join ... za nečisté. Hlbšie pochopenie jazyka môj názor úplne zmenilo. Ako príklad uvediem join.

Prečo má teda python ",".join(["a", "b", "c"]) a nie ["a", "b", "c"].join(",")?

Operácia join má 2 parametre - zoznam stringov a separátor (string). Metóda join má zmysel buď v triede basestring, alebo v zozname stringov. Python nemá samostatný typ pre zoznam stringov, takže jediné miesto kde má join zmysel je basestring.

V takom javascripte sa všetko dokáže automaticky konvertovať na string. Ľubovoľné pole sa dá považovať za pole stringov, takže join môže byť metódou poľa.

V Qt sa to rieši naríklad samostatnou triedou QStringList: public QList<QString>, ktorá má definovaný join.

[rADOn]

Prečo má teda python ",".join(["a", "b", "c"]) a nie ["a", "b", "c"].join(",")?

Protoze duck-typing a setreni si prace. Metoda nad stringem ma dve implementace (str a unicode) a bude fungovat nad libovolnym iterable. Druhy zpusob vypada lip, ale musel bys ho reimplementovat nad kazdym kontejnerem znova.

[TM]

Autor prokázal, že disponuje brilantní teoretickou základnou bezbřehého fatalismu, vlastního mladým moderním jinochům(odborně Mlamoj). "Je špatné cokoliv odmítat, protože vše, co mně vnucují, je v zásadě dobré a stejně se s tím nedá nic dělat."
Dá se tak pohodlně obhájit vlastně cokoliv. Syntaxe Pythonu ale působí problémy i bez ohledu na to, že to používá kdekdo, stejně tak systemd dělá z Linuxu čím dál hůře použitelnou černou skříňku. A tak dále....
A postavit to na rovinu s onemocněním rakovinou tomu nasazuje onu pověstnou korunu.

S pokročilým stádiem rakoviny se nic dělat nedá, stejně jako např. se stářím.... Ale poslat do háje trotla, který vás nutí psát systémové utility v Pythonu můžete vždycky. Stejně jako s koncem podpory CentOS6 zmigrovat k BSD.

[Bystroushaak]

Hehe. Když jsem ten blog psal, tak jsem přesně viděl, jak někdo tohle napíše. Prostě to bylo nevyhnutelné. Přemýšlel jsem, že tam dám sekci, která by to pořešila, ale pak bych byl zase osočen z toho, že lidem říkám co si mají myslet, stavím se do role modelu a co já vím co všechno ještě si různí pošuci vždycky vymyslí, když napíšu blog o nějakém pozorování. Tak jsem to tam radši nepřidal.

No a je to tady. Přijde anonymní retard, co začne číst mezi řádky a dávat si do toho vlastní projekce.

Autor prokázal, že disponuje brilantní teoretickou základnou bezbřehého fatalismu, vlastního mladým moderním jinochům(odborně Mlamoj).

Autorovi táhne na třicítku, zas tak mladý jinoch už není. Ale jinak fakt nevím, proč by měl hrát věk nějakou roli. Dneska se už věkem moc diskreditovat nedá, jestli sis nevšiml.

"Je špatné cokoliv odmítat, protože vše, co mně vnucují, je v zásadě dobré a stejně se s tím nedá nic dělat."

To jsem ovšem nenapsal. Dokonce abych z toho nebyl podezříván, přidal jsem tam odstavec

Neříkám, že se ode dneška budu věnovat každé blbosti, co kde uvidím, to fakt ne. Ale pokud budou u něčeho indicie, že je to zajímavé, či někdo inteligentní z mého okolí bude tvrdit, že je to zajímavé a já k tomu budu mít negativní postoj, zkusím přehodnotit svůj názor, místo abych se zatvrdil. Pravděpodobně je to totiž K-R v celé své slávě.

který to ještě víc specifikuje. Všimni si, že tam je napsáno, že to zkusím, ne že to nutně musím udělat.

Syntaxe Pythonu ale působí problémy i bez ohledu na to, že to používá kdekdo

Navzdory všem těmhle obavám syntaxe pythonu problémy nepůsobí. Vážně. Dělám v něm už osmým rokem a pomáhal jsem s ním několika začátečníkům, tak bych o tom měl něco vědět.

A postavit to na rovinu s onemocněním rakovinou tomu nasazuje onu pověstnou korunu.

Jenže to jsem neudělal já, ale ty. Já jsem pouze řekl, že lidská psychologie funguje v některých případech podobně a jeden model se dá vztáhnout obecněji na vyrovnávání se s něčím nepříjemným. Jenže to by vyžadovalo číst co skutečně píšu a nedávat si do toho vlastní projekce a stereotypy.

[TM]

Pokud se někdo takto demaskuje, není pro mě slovo "retard" urážkou, ale vyznamenáním. Díky, příteli

[Bystroushaak]

To už tak bývá.

Právě mi došlo, že každá veřejná diskuze má dvě vrstvy - jednu osobní a druhou veřejnou. V té první diskutujeme my dva spolu, v té druhé diskutuji se všemi lidmi, kteří přijdou po nás a budou to číst a možná reagovat. Když se nad tím tak zamyslím, tak v poslední době se většinou zaměřuji na diskuzi na druhé vrstvě, a to i když to maskuji jako diskuzi na vrstvě první. Je to takový obranný mechanismus, který jsem si během desetiletí diskuzí na internetu vypěstoval vůči „anonymním osočovatelům“, u kterých mi je veskrze ukradený jejich názor, ale mám potřebu korigovat názor publika, které to bude číst po nás*.

Z tvého pohledu se to projevuje tak, že máš pocit, že mluvím s tebou, i když ve skutečnosti ne. Za to se omlouvám. Když jsem tě nazval „anonymní retard“, nemyslel jsem tím, že jsi ve skutečnosti retard (ve smyslu nadávky, či medicínského termínu), protože jsi mi úplně ukradený a nic o tobě nevím. Chtěl jsem tím pouze upozornit, že se chováš predikovatelně, stereotypně, nečteš co jsem napsal a místo toho si tam dosazuješ vlastní pocity, které pak bereš jako útok na vlastní osobu, či názory. Tohle v souhrnu označuji jako „anonymní retard“, protože je to tak nějak běžná věc.

Vyznamenání „retard“ ti tedy nepatří, budeš tam hold muset přidat ještě to „anonymní“.

*Dokonce i tohle nevysvětluji ve skutečnosti tobě, ale ostatním.

[Z.z.]

Dneska se už věkem moc diskreditovat nedá

nuž, to by som netvrdila, tí mladí jinoši (dorastenci:)), co jim táhne na třicítku sa tu starších kolegov nadiskreditovali až-až, a aj niektorí zľaknutejší, s nimi kompatibilní štyridsiatnici hybernujú niekde v 1. až 3. fáze

[Grunt]

Autor prokázal, že disponuje brilantní teoretickou základnou bezbřehého fatalismu, vlastního mladým moderním jinochům(odborně Mlamoj). "Je špatné cokoliv odmítat, protože vše, co mně vnucují, je v zásadě dobré a stejně se s tím nedá nic dělat."

Dle mého názoru to má blíž k nějaké konfucianistické polemice než mlamoismu (mlamoj je typický tím že je zaseknutý mezi prvním a druhým stádiem) ale budiž. Každý asi vidíme něco jiného.

[Kvakor]

Dle mého názoru to má blíž k nějaké konfucianistické polemice než mlamoismu ...

Mlamoisum je nádherný novotvar, to si musím zapamatovat. Zrovna nedávno by se mi hodil, když jeden mlamoj v obchodu s elektrem (kde jsem sháněl ne-HD SD kartu) vysvětloval skupince zákazníků, jak jsou Win10 skvělé a jak je od Microsoftu super, že nabízí aktualizaci Win8 na Win10 zdarma a že je zbytečné pokoušet se této aktualizaci bránit. Nicméně u mně poněkud narazil, když jsem mu na otázku, jakou verzi Windows mám na svém počítači, odpověděl "Debian"

[Grunt]

Já vím že to někomu může přijít usměvné, ale moc ve skutečnosti není. On to totiž ani není až tak novotvar jako spíš vtipný překlad dobře známho syndromu: Jupík. A to je docela závažná kapitalistická nemoc která páchá škody v mozku postiženého a jeho okolí. Smát se někomu že je psychicky postižen není příliš dospělé. Např. v případě postiženého mladíka se podařilo komerčnímu subjektu přesvědčit oběť o nadřazenosti svého produktu, i když ve skutečnosti není. A ten to teď bude šířit jak mor.

[kyknos]

Syntaxe pythonu? Jedna z jeho vyhod.

[Valenta]

hm, kolego (jestli to tak mohu napsat), Vy tady platite za programatora-odbornika a i jinak rozumneho cloveka. Ale na zaklade Vasi reakce se musim domnivat, ze jste ten blabol cetl cely a ptam se zcela dezorientovan:

'nemate fakt nic lepsiho na praci?'

[Bystroushaak]

To je snad očividné, ne?

[Michal Kubeček]

Autor hlavně míchá hrušky s jablky - nebo spíš hrušky, jablka a mobilní telefony. Uživatel Linuxu se dnes vyhne systemd jen za cenu poměrně velkých obětí. Na druhou stranu, python může většina lidí zabývajících se IT ignorovat celkem snadno, LISP nebo smalltalk ještě snadněji a s Emacsem se někdo, kdo se do oboru dostal během posledních 10 let, nemusel při troše štěstí ani potkat (to je co, fáze 0?).

[Bystroushaak]

Autor to imho rozdělil do dvou kategorií:

• Nucené použití něčeho.
• Nástup nové technologie, která může být perspektivní.

Některé příklady spadají do první (systemd), jiné do druhé (python).

to je co, fáze 0?

Žádná fáze, prostě se na takové případy nedá ten model použít, protože popisuje vyrovnávání se s něčím. Těžko se můžeš vyrovnávat s něčím, o čem vůbec nevíš.

[Michal Kubeček]

Do které kategorie v tom případě spadají LISP (1958), Smalltalk (1972) a Emacs (1976)? Nástup nové technologie to asi nebude a že bych byl nucen je používat, toho jsem si taky nějak nevšiml.

[Bystroushaak]

Aha, takhle. Já to myslel jako nové ve smyslu „nové pro mě“, nikoliv nutně ve smyslu „nově nastupující“. Například, když všichni okolo mě začnou používat emacs, je to pro mě nová technologie, i když datum vzniku té technologie nemusí být nutně nejnovější.

Tohle je popravdě asi moje chyba, protože jsem to silně nerozlišil. Je to ale nutné? Pokud ano, nebráním se přepisu.

[otula]

Autor prokázal, že disponuje brilantní teoretickou základnou bezbřehého fatalismu, vlastního mladým moderním jinochům(odborně Mlamoj). "Je špatné cokoliv odmítat, protože vše, co mně vnucují, je v zásadě dobré a stejně se s tím nedá nic dělat."

Neodsuzoval bych ho za to. Potřeboval si nějak ospravedlnit, že když do něj okolí hučí, tak přistoupí na věci, na které by o své vůli nikdy nepřistoupil. Operuje tím, že věk není důležitý, ale sám si ho nadsazuje, když ve 26 letech říká, že mu táhne na 30. Život má před sebou, před pár lety vylezl ze školy, tak si potřebuje ještě něco dokázat.

[Bystroushaak]

Potřeboval si nějak ospravedlnit, že když do něj okolí hučí, tak přistoupí na věci, na které by o své vůli nikdy nepřistoupil.

Ne, nepotřeboval. Naopak se zabývám věcmi, které mé okolí vůbec nepoužívá, jako Smalltalk a Self a chtěl jsem nějak popsat problémy, které jsem měl s tím, abych si vůbec připustil, že se může jednat o validní technologie, i když všechny instinkty a ostatní říkájí opak. Pak jsem taky popsal několik projevů v mém okolí, jako třeba ten emacs, ale to se mě zrovna moc netýká.

Ale to jsem tak nějak psal v tom blogu, ne? Fakt by mě zajímalo, proč všichni čtou (čtete to vůbec, nebo jen první a poslední odstavec?) co chtěj vidět, místo toho co jsem skutečně napsal. Jakože vážně - může mi to někdo vysvětlit?

Operuje tím, že věk není důležitý, ale sám si ho nadsazuje, když ve 26 letech říká, že mu táhne na 30. Život má před sebou, před pár lety vylezl ze školy, tak si potřebuje ještě něco dokázat.

Skoro 27, což už se prostě blíží. Nevidím v tom žádnou výhodu, ani nevýhodu, prostě to tak je, tak jsem měl tu potřebu opravit, že nejsem jinoch, což se běžně používá pro mladší lidi.

[Grunt]

nejsem jinoch, což se běžně používá pro mladší lidi.

Dobře ti tak dědku. Se podívej jak si se mohl mít

[Bystroushaak]

Bžoží.

[zebr4]

lol, chlapeček pár měsíců pracuje a už vyhořel

[Bystroushaak]

Zase projekce?

pár měsíců

Pár měsíců? Pracuju na fulltime čtyři roky, vyhořel jsem málem v předchozí práci asi po roce a půl, takže bezpečně vím, že fakt ne. Naopak, práce mě baví jako málokdy předtím, protože jednak má smysl a druhak je to celé opensource.

To co jsem popisoval za zážitky je rok a půl staré a dávno jsem se s tím srovnal tak, že jsem pro to vytvořil highlevel knihovnu, takže ostatní už se s těmi sračkami nemusí prát na nízké úrovni. Docela potěšilo, když pak začali psát lidi, že jí používají a že jim šetří čas.

[zebr4]

a co se třeba jít léčit a nevylévat si frustrace na ostatních, hmm...?

[Bystroushaak]

Proč?

[zebr4]

nevím, třeba by ti zmizely mindráky, za pokus to stojí, ne? co můžeš ztratit...? reputaci sotva

[Bystroushaak]

Dík. Zařadil jsem to do škatulky, kterou si vedu o radách náhodných anonymů. Kolonka „jak moc mi na tom záleží“, podpole „ani vůbec“.

[zebr4]

dobrá obrana před osobním růstem

[Bystroushaak]

Díky, pečlivě jsem jí navrhl, na základě jiných hlubokých rad od náhodných nepřihlášených cizích lidí z diskuzí pod mými předchozími blogy. Každý hold stojíme na zádech gigantů, kteří nám radí, jak máme žít život, tomu se dnes asi ani nejde vyhnout.

[kyknos]

holt

[otula]

Hm, a co jsi jí teda na základě těch rad vlastně navrhl?

[Bystroushaak]

Děláš mi návrh, abych ti udělal návrh, ohledně navrženého návrhu?

[otula]

Žádný návrh ti nedělám, jen se ptám na pokračování tvé nedokončené věty o tom, že jsi jí (komu vlastně?) na základě hlubokých rad navrhl… (nenapsals co).

[Jendа]

Ty jo, jak to děláš? Mně přijde, že často prezentuju podivnější/kontroverznější/debilnější názory, a osobní trolly furt nemám. To je fakt jenom na základě těch zápisků, nebo máš nějaké nepěkné vztahy s nějakými lidmi a ti ti za to chodí trollit na Abc?

Navzdory všem těmhle obavám syntaxe pythonu problémy nepůsobí.

Mně teda ze začátku vadila dost a ani teď z ní nejsem nějak šťastný, spíš jsem se přizpůsobil.

[Bystroushaak]

Ty jo, jak to děláš? Mně přijde, že často prezentuju podivnější/kontroverznější/debilnější názory, a osobní trolly furt nemám. To je fakt jenom na základě těch zápisků, nebo máš nějaké nepěkné vztahy s nějakými lidmi a ti ti za to chodí trollit na Abc?

Protože tolik nezabíháš mimo technické diskuze. Když napíšeš obecný článek o něčem, co dokáže pochopit každý anonymní retard a tak jich v diskuzi taky pár chytíš. Tak to prostě funguje. Viz Prasklé cyklozvonění. Kdybys tam na ně víc reagoval, tak si je můžeš navlékat na sběratelskou niť jako já.

Já se nerad pouštím do humanitních témat, protože to přesně vyvolává tyhle reakce. Jenže tohle pozorování jsem prostě veřejně někde popsat potřeboval, protože píšu něco úplně jiného a chtěl jsem vysvětlit problémy, které jsem měl s připuštěním si, že Self je použitelná technologie a pouhý odkaz na wikipedii by způsobil, že to většině lidí nedojde. A tak jsem si už při psaní říkál, kolik jich asi chytím.

Na druhou stranu to není zas tak k ničemu. Třeba na základě téhle diskuze jsem získal další námět k popsání - proč mě nezajímá, co píše 99% nepřihlášených uživatelů. Imho tu je dost lidí, kdo tu logiku za tím nevidí. Tak někdy, až zas budu mít chuť dostat od anonymů pojeb, tak to sepíšu.

Mně teda ze začátku vadila dost a ani teď z ní nejsem nějak šťastný, spíš jsem se přizpůsobil.

Jakože se ti nelíbila, nebo že jsi měl syntax error, nebo chyby třeba v mergování?

[Jendа]

Na druhou stranu to není zas tak k ničemu. Třeba na základě téhle diskuze jsem získal další námět k popsání - proč mě nezajímá, co píše 99% nepřihlášených uživatelů.

Já bych ten přístup zkusil shrnout „proč to řešit, ostatní si udělají názor“.

Na druhou stranu mě trollové (zebr4 zrovna tak ne, ale třeba Moudrostrak byl dobrej) zajímají z fenomenologického hlediska (jejich motivace) a také by mě zajímalo, jak se chovají a jak vypadají IRL.

Jakože se ti nelíbila, nebo že jsi měl syntax error, nebo chyby třeba v mergování?

No měl jsem ve zvyku že když jsem třeba při ladění potřeboval udělat aby nějaká podmínka vždy proběhla nebo aby se nějaký cyklus vykonal jen jednou, tak jsem prostě zakomentoval jeho hlavičku (a } na konci). Teď musím celý blok vybrat a zmáčknout < (nebo do podmínky dopsat or true nebo na konec cyklu break). Asi to není horší (záleží na nastavení editoru, typicky se mi teď mixuje odsazování dvěma mezerama, čtyřma mezerama a tabem), jenom nezvyk.

[Bystroushaak]

Co používáš za editor? Podle toho jak to tak popisuješ by se ti asi vyplatilo si na to napsat makra. Jakože když jsi třeba ve while, tak aby to prošlo AST, našlo tu while kde zrovna jsi a převedlo to podmínku jen na jeden průchod (break na konec), či na true/false. To může znít složitě, ale je to docela jednoduché (python na procházení a modifikaci AST i s čísly řádků má přímo moduly).

[Jendа]

Vim. S těmito věcmi mám problém, že když je nepoužívám každý den (a já většinou programuju nárazově), tak zapomenu, jak se ovládají :(. Týká se to třeba i spousty úžasných klávesových zkratek, které jsem si nadefinoval ve window manageru.

[Z.z.]

Třeba na základě téhle diskuze jsem získal další námět k popsání - proč mě nezajímá, co píše 99% nepřihlášených uživatelů. Imho tu je dost lidí, kdo tu logiku za tím nevidí.

k tej humanitnej časti diskusie: (k technickej sa nevyjadrujem, ja si na pc vyrábam akurát učebné pomôcky, lebo ich mám potom zdarma a lebo ma to baví, a stačí mi vedieť na to použiť potrebnú aplikáciu, ostatné ma nezaujíma:))

Bystroushaak má možno dobrý úmysel, očividne má potrebu komunikovať svoje obsahy:), ale či za tým nebude trošku technoautizmus a jeho pocit, že v reálnom okolí si nemá veľmi s kým čo povedať, keďže ho presahuje. Neuvedomuje si to, ale aj vyššie citovaným výrokom to ukazuje - a je z toho vidieť snahu o sebapotrdzovanie, čo je nakoniec ľudská potreba:).

mě trollové (zebr4 zrovna tak ne, ale třeba Moudrostrak byl dobrej) zajímají z fenomenologického hlediska (jejich motivace)

nezáväzná konverzácia?:)

[Z.z.]

tiež bystroushaak

[zebr4]

Bystroussak, alias MoUdrostrak, je na Zvědavci velmi známou postavou

[Bedňa]

Moc pekný blogový zápisok. Na odfiltrovanie oplatí sa, neoplatí sa investovať energiu do danej technológie použiť selský rozum ako skončili podobné technológie predtým.

Ak vidím niečo čo je propagované ako všeliek na všetko, už cítim problém. Neexistujú univerzálne riešenia na všetko, toto by som pridal ako filter číslo jedna.

Takže okrem samospasiteľných technológií zachraňujúcich vesmír, som naklonení každému riešeniu ktoré to rieši lepšie.

[Z.z.]

selka po slovensky? (prečo to majú odvodené od ženy?)

[Bedňa]

Už si si kúpila ten notebook s Linuxom?

[Z.z.]

Po tomto dlhom blogu si to možno rozmyslím:)... ten Linux.

[Z.z.]

a mám ešte veľkú bedňu okrem tohto notebooku s prepáleným tlačidlom a

[kyknos]

prijed do suchdola a venuju ti lenovo se sleposem :D

[Z.z.]

u nás to môžeš odniesť do zberného dvora zadarmo

[kyknos]

ja myslel, ze chces linux, ja nemam ve zvyku vyhazovat funkcni hw

[Tomáš]

Pokud jde o IT v komerčné sféře, tak fáze odmítání je naprosto v pořádku. Každý příčetný šéf projektu má požadavek: co nejméně různých nástrojů. Z toho plyne, že nelze do projektu volně začleňovat super-hyper-cool nástroje podle nejnovějších módních trendů. Některé z nich byly totiž totálním propadákem a kdo je v projektu použil, má dodnes bolesti hlavy, např. SilverLight, Active-X, v linuxu by se taky něco našlo, ale tolik se o tom nemluví.

A k tomu bitcoinu: určitě to není jediná krypto měna, ale jako jedna z mála propadla v zapomění. To je jako u akcií. Všechny dnes ceněné akcie se kdysi daly nakoupit za pakatel.

[Randy_Sh]

Pokud se chcete pobavit, doporučuji si projít fórum na root.cz, kde najdete spoustu subjektů k pozorování zaseknutí ve fázi 1 až 2. Někteří jsou v tomhle docela komičtí. Technologii sice do detailu nestudovali a veskrze o ní nic neví, ale budou se s vámi zarytě hádat, že je k ničemu.

Myslím, že směšujete několik otázek dohromady. Jedna věc je, jestli má technologie kryptoměn budoucnost. Osobně si myslím, že má. Potom tu ale jsou další otázky. Bude to konkrétně bitcoin, který se prosadí? Má smysl kupovat bicoiny za nějaký konkrétní kurz? Tady už jsem hodně skeptický.

[Bystroushaak]

Já se řídím jednoduchým klíčem:

1. Mám pro bitcoin nějaké využití?
2. Funguje?

Pokud jsou odpovědi ano, tak ho můžu používat. Použít ho třeba jako platební bránu v eshopu, či za něj něco nakoupit, ale používat ho jen jako prostředek přenosu, stejně jako třeba paypal.

Má smysl kupovat bicoiny za nějaký konkrétní kurz?

Nemá. Není to dobrá měna sloužící pro ukládání peněz pod polštář, ale pro rychlé (pseudo)anonymní posílání po internetu.

[Randy_Sh]

Pokud jsou odpovědi ano, tak ho můžu používat.

S tím souhlasím. Bohužel od mnohých nadšenců by člověk mohl získat dojem, že bitcoin vyřeší všechny problémy lidstva včetně přelidnění a globálního oteplování. Když jde kurz nahoru, je to dobře, všichni vydělávají. Když jde kurz dolů, je to vlastně také dobře, protože se trh očišťuje od spekulantů atd.

pro rychlé (pseudo)anonymní posílání po internetu.

To ano, v tomhle mají kryptoměny budoucnost. Ale dalo by se s bitcoiny třeba platit v supermarketu, když potvrzení transakce může trvat i desítky minut?

[Bystroushaak]

Bohužel od mnohých nadšenců by člověk mohl získat dojem, že bitcoin vyřeší všechny problémy lidstva včetně přelidnění a globálního oteplování. Když jde kurz nahoru, je to dobře, všichni vydělávají. Když jde kurz dolů, je to vlastně také dobře, protože se trh očišťuje od spekulantů atd.

Vím co myslíš, na /r/ethereum je to taky vidět, takoví ti nováčci, co přijdou s „slyšel jsem, že je ethereum fakt cool, já se v něm moc nevyznám a programovat neumím, ale co kdyby jsme s ním vyřešili světový hladomor?“ Většinou to bývají lidé, co se v tom moc nevyznají, ale o to víc jsou nadšenější.

Osobně si myslím, že kryptoměny mají potenciál změnit celý svět, ale ne kvůli nim samotným, jako spíš kvůli tomu co všechno dalšího umožní a bude moct vyrůst díky nim (praktická kryptoanarchie, možnost se vyhnout státu s placením daní, distribuované organizace, skutečná lidová demokracie, ..).

Když jsem studoval Chytré kontrakty, tak mi teprve došlo, co všechno může ještě přijít a jak moc je to perspektivní obor do budoucna. Tady právě většinou začne Kübler-Rossová, protože se to zdá jako blbost a problém je to už jen vysvětlit, protože většina těch konceptů je naprosto nepřirozená, umělá a do téhle doby nepředstavitelná. Je to něco jako snažit se vysvětlit internet někomu, kdo nezná ani telefon. I většina autorů sci-fi na něco podobného nikdy nepomyslela a běžní lidé na nějaké distribuované organizace, escrow systémy a chytrý majetek nejsou moc zvědaví, dokud to najednou není všude kolem nich. Příklad za všechny je třeba Uber a drama, které okolo něj dělají běžní taxikáři.

To ano, v tomhle mají kryptoměny budoucnost. Ale dalo by se s bitcoiny třeba platit v supermarketu, když potvrzení transakce může trvat i desítky minut?

Prostě by se nečekalo na tolik potvrzení. Podvody by se řešily pojištěním se proti nim.

Skutečné řešení je ale snížit block time. Třeba ethereum ho má do 20s (kolísá to nějak od 9 do 16). Tam máš pak první potvrzení docela rychle. V případě bitcoinu se mluví o lightning network, která by to snad mohla vyřešit.

[Bystroushaak]

Přidal jsem disclaimer a přeformuloval pár vět, snad to teď bude způsobovat menší butthurt.

[Jendа]

Já to nepochopení nechápu. Mně to přišlo srozumitelné už před tím.

[Bystroushaak]

Protože nečteš mezi řádky věci, které tam nejsou. Já okolo toho mám následující hypotézu:

Když napíšeš: „Začal jsem běhat, protože mám pocit, že bych měl sportovat,“ tak ty, já a určitá část ostatních lidí čte, to co tam vidí. Tedy že jsem začal běhat, tedy se věnuji zrychlenému pohybu a mám z nějakého důvodu pocit, že bych měl sportovat. Žádné další ověřené informace tam.

Určité procento lidí se ale snaží klást otázku „proč?“. Začnou tedy modelovat můj předpokládaný psychologický stav a odvozovat proč jsem začal běhat. Co to tak může znamenat? Připadám si tlustě? Nebo mám zdravotní problémy? Nebo se nechávám krmit představou společnosti o vysportovaném těle? Chci se snad někomu zalíbit? A proč to vůbec píšu? Chci jim tím snad naznačit, že by měli taky začít běhat? Nebo trpím nutností sdílet všechny své psychologické stavy? To by se mělo léčit, ne?

Na tom by nebylo nic špatného. Taky čas od času modeluji protistranu, abych jí lépe pochopil.

Problém začne ve chvíli, kdy ten mentální model sestaví na základě sebe, místo na základě odhadu mé osobnosti. Co na tom, že jsem to třeba veřejně sděloval někomu konkrétnímu, koho oni neznají (krásný příklad je diskuze pod desktopem), nebo to prohlašuji veřejně, abych cítil psychlogický nátlak v tom pokračovat, nebo milion jiných validních důvodů. Oni veřejně nekomunikují, proto ani jimi vytvořený model nemá veřejně komunikovat a proto je to tedy závadné chování.

To by ale pořád nebylo tak divné, kdyby na základě toho nedospěli k nějakému závěru, kterým pak ve své hlavě nahradí původní tvrzení. Co mi na tom přijde úplně nejhorší, tak že spousta lidí má už předtím se subjektem nějakou zkušenost. Například běhání zkusili, ale nebavilo je, protože je to námaha. Takže k tomu automaticky zajmou i nějaký postoj, který si v procesu dedukce vyloží jako argumenty proti nim. Například „proč po mě chce abych běhal, když mě to nebaví?!“ A pak mají pocit, že se musí v diskuzi bránit.

Například to může vypadat takhle:

„Proč začal běhat? Co tím tvrzením tak mohl myslet? Já když jsem naposledy běhal, tak jsem byl tlustý a chtěl jsem zhubnout. Určitě je tlustý. Proč mi sakra cpe, abych běhal, když je sám tlustej?“

Tihle lidé pak přijdou do diskuze a napíšou něco jako zebr4, třeba „ty špekoune, že tě to baví.“

No, a přesně takhle všichni dospívají k různým divným závěrům. Prostě do toho dají vlastní projekce, a zkušenosti. Třeba na ně někdo vytáhl nějaký hnusný framework a oni ho úspěšně odmítli a teď se po nich chce, aby se zamýšleli nad tím, že to tak být nemělo? Slovenské učitelky z toho třeba vyvodí

Bystroushaak má možno dobrý úmysel, očividne má potrebu komunikovať svoje obsahy:), ale či za tým nebude trošku technoautizmus a jeho pocit, že v reálnom okolí si nemá veľmi s kým čo povedať, keďže ho presahuje. Neuvedomuje si to, ale aj vyššie citovaným výrokom to ukazuje - a je z toho vidieť snahu o sebapotrdzovanie, čo je nakoniec ľudská potreba:).

TM, že jsem bezbřeze fanatický mlamoj a otula, že přistupuju na věci, které do mě hučí okolí.

[Z. z.]

neviem, čo je mlamoj, ale už viem, čo sú to tí Mimoni (zdravím grunta!), nikdy, ani za svojich detských čias som sa nenakazila davovými psychózami, ako boli céčka alebo šmolkovia (za nás to boli "večné perá", plastické gumy a sovietske hodvábne pionierske šatky, ale ja som v týchto smeroch úplný mimoň

a mne sa práve zdá, že to Ty hneď už dopredu zaujmeš obranný postoj a všade ťa prenasledujú slovenské učiteľky

[podlesh]

TM, že jsem bezbřeze fanatický mlamoj a otula, že přistupuju na věci, které do mě hučí okolí.

Jenomže to jsou všechno lidi, kteří si z tohoto postavili svoji zdejší personu (když už jsme u té psychologie ) a nějaký "disclaimer" na tom nic nezmění. Spíš naopak.

Jestli to náhodou neděláš schválně

[Bystroushaak]

Jestli náhodou nedělám schválně disclaimer, co na tom nic nezmění, protože to jsou všechno lidi, co si z toho postavili zdejší (wtf?) personu?

Ne.

nějaký "disclaimer" na tom nic nezmění. Spíš naopak.

Cílem nebylo měnit jejich názor, protože ten je mi více/méně ukradený. Argumenty mě nepřesvědčili, že by mi na něm mělo záležet a jejich subjektivní reputace je pro mě nulová (většinu z nich neznám a to sem lezu už 6 let).

[Grunt]

Tákových slov. U nás se to řeší velice jednoduchým zakončením:

„…a komu sa to nelůbí, nech mi prdel polůbí!“

Stačí si přidat jako patičku do zápisků. Je to Public Domain :)

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Vulgarity.

Zobrazit komentář