Passages from the Life of a Philosopher

6.5.2015 02:12 | Přečteno: 2421× | Obecné IT | | poslední úprava: 16.9.2017 14:46

Konečně se mi povedlo dočíst knihu o počítačích, která patří nejspíš mezi nejstarší na světě, tak jsem se rozhodl podělit o svoje dojmy.

Jak už uvádí titulek, jedná se o knihu Passages from the Life of a Philosopher, kterou vydal Charles Babbage v roce 1864. Kniha je volně dostupná na internetu a tak si jí může stáhnout kdokoliv, kdo o ní projeví zájem:

• http://djm.cc/library/Passages_Life_of_a_Philosopher_Babbage_edited.pdf (k této je děláno stránkování dále)
• https://archive.org/details/passagesfromlif01babbgoog
• http://books.google.co.uk/books/about/Passages_from_the_life_of_a_philosopher.html?id=Fa1JAAAAMAAJ

Případně se dá i zakoupit papírová verze:

• http://www.nejlevnejsi-knihy.cz/kniha/passages-from-the-life-of-a-philosopher-2057110.html
• http://www.cambridge.org/us/academic/subjects/general-science/history-science/passages-life-philosopher

Jak název knihy napovídá, jedná se o Výňatky ze Života Filozofa, tedy autobiografickou knihu, do které autor více/méně náhodně poskládal různé příběhy ze svého života. Některé jsou humorné, velká část z nich se zabývá jeho výzkumy na poli mechanických počítačů, další se pak věnují cestování a vědecké činnosti, například výzkumu železnice.

(Charles Babbage. Zdroj: Wikipedie.)

Slovo filosof je v tomto kontextu nutné vnímat jako přírodní filosof, tedy někdo kdo se věnuje matematice a fyzice, vynalézání a možná trochu konstrukci strojů, či architektuře, nikoliv pod dnešním čistě humanitním významem.

Jazyk

Ačkoliv je kniha 151 let stará, a je tedy pochopitelně sepsána poněkud archaickým jazykem, neměl jsem nejmenší problém s jejím čtením. Pevně věřím, že kdokoliv, kdo zvládá číst v angličtině na úrovni pokročilého začátečníka, na tom bude stejně.

Jelikož byla kniha napsána v morálně civilizovanějších časech, prakticky všechny dialogy jsou vedeny pomocí „obširnějšího“ jazyka, který mě nepřestává fascinovat svou květnatostí. Jak to myslím je docela dobře vidět například ve filmu Mr. Turner, který pojednává o životě malíře J. M. W. Turnera, jenž žil v přibližně stejném období a je podobných rozhovorů plný (samozřejmě to chce původní dabing).

Rozsah

Rozsah PDF, které se dá stáhnout z webarchivu je 508 stran. Čtení mi zabralo přibližně dva týdny v metru a chvíli před spaním, přičemž posledních 250 stránek jsem přečetl za dva dny, během pátečního svátku a soboty. Není to tedy tak hrozné, i kdyz kniha patří mezi tlustější.

Zajímavosti ohledně stylu

Samotná kniha obsahuje několik zvláštních znaků, které se dnes moc nevidí. Nedokáži posoudit, nakolik se jednalo o dobový trend a nakolik o výstřednost Babbageho.

Jedná se o:

1. Nadpis každé stránky. Seznam nadpisů každé stránky je uveden na začátku každé kapitoly.

2. Zvláštní citace, kde když cituje delší text o rozsahu například jednoho odstavce, tak uvozovka začíná na novém řádku, ale není nikde ukončena. To vypadá například takto:

  “It may not, therefore, be deemed too sanguine an anti-
“ cipation, when I express the hope that an instrument which
“ in its simpler form attain to the extration of the roots of
“ numbers, and approximates to the roots of equation, may,
“ in a more advanced state of improvement, rise to the
“ approximate solutions of algebraic equations of elevated
“ degrees. I refer to solutions of such equations proposed
“ by Lagrange, and more recently by other analysts, which
“ involve operations too tedious and intricate for use, and
“ which must remain whithout efficacy, unsless some mode be
“ devised of abridging the labour of faciliating the means of
“ performace.“

Přišlo mi to jako zvláštní zvyk, kde osobně bych preferoval písmo latinkou, která je jinak v knize poměrně hojně používaná.

Kapitoly

Většina lidí asi knihu číst nebude, přišlo mi proto dobré přidat seznam všech kapitol a krátce shrnout o čem každá kapitola pojednává. K těm zajímavým jsem přidal i citáty, které mi přišly pozoruhodné, či důležité. Každá kapitola a citát obsahuje číslo stránky, na kterém se nachází, jak v PDF, tak i podle skutečného vytištěného číslování stránek.

Dedication

Strana 5 (pdf)

To Victor Emanuel II., king of Italy.

Preface

Strany 7-8 (pdf)

Na téma motivace sepsání knihy.

Contents

Strany 9-12 (pdf)

Obsah.

Chapter I.

Strany 13-18 (pdf), 1-6 (kniha)

Meditace o předcích, co je vlastně jméno, jeho praktický význam a užitečnost.

Zajímavý citát:

What is there in name? It is merely an empty basket, until you put something into it.

— strana 13 (pdf), 1 (kniha)

Chapter II.

Strany 19-28 (pdf), 7-16 (kniha)

Dětství. Nejranější vzpomínky, oblíbené hračky. První zážitky.

Chapter III.

Strany 29-36 (pdf), 17-24 (kniha)

Klukovská léta. Autor vzpomíná, jak ho matka vzala na několik výstav strojů, kde se setkal s prvními automatony, konkrétně Silver lady (Stříbrnou paní).

Zážitky ze školy. Za zmínku stojí Babbageuv hlad po informacích, kdy tajně zůstával vzhůru doslova celé noci, aby mohl studovat matematiku.

První zkušenosti s alkoholem.

Chapter IV.

Strany 37-52 (pdf), 25-40 (kniha)

Cambridge. Hon za univerzálním jazykem, různé kluby, výsledky a zážitky na akademické půdě.

Chapter V.

Strany 53-79 (pdf), 41-67 (kniha)

Diferenční stroj číslo 1. Vysvětlení principů, vysvětlení diferencí a motivace ke stavbě stroje. Různé problémy okolo toho.

(Diferenční stroj. Zdroj: Computing archives.)

Chapter VI.

Strany 80-108 (pdf), 68-96 (kniha)

Různá prohlášení, citace ostatních lidí. Vysvětlení situace okolo Diferenčního stroje, detaily ohledně ceny a financování. Jednání s úřady, které projevovaly slušný nezájem, nehledě na neustálé změny politků.

Z kapitoly jde cítit velký despekt a ztrátu iluzí o politice a politících.

Chapter VII.

Strany 81-123 (pdf), 97-111 (kniha)

Diferenční stroj číslo 2. Doporučení hrabětem z Rosse (Earl of Rosse) a zamítnutí hrabětem z Derby (Earl of Derby).

And at a period when the progress of physical science is obstructed by that exhausting intellectual and manual labour, indispensable for its advancement, which it is the object of the Analytical Engine to relieve, I think the application of machinery in aid of the most complicated and abstruse calculations can no longer be deemed unworthy of the attention of the country. In fact, there is no reason why mental as well as bodily labour should not be economized by the aid of machinery.

— strany 118-119 (pdf), 106-107 (kniha)

Chapter VIII.

Strany 124-153 (pdf), 112-141 (kniha)

O analytickém stroji. Babbage zde popisuje, jak ho napadlo vytvořit univerzální stroj, který by mohl přepínat různé algoritmy počítání, jakož i ukládat a načítat data do paměti, tisknout, číst děrné štítky a interagovat s operátorem pomocí zvonků, a (mechanického) displeje, který zobrazí co chce stroj za další data a operátor mu je dodá do čtečky děrných štítků.

(Kus analytického stroje s mechanickými displeji. Zdroj wikipedie.)

Dále se pak v kapitole věnuje Mechanické Notaci a inspiraci Jacquardovo strojem. Zmiňuje také množství chyb v tehdy tištěných tabulkách (ještě se tomu věnuji ke konci).

Osobně na mě hodně zapůsobilo jak moc stavbě stroje věnoval prostředků:

In order to carry out my pursuits successfully, I had purchased a house with above a quarter of an acre of ground in a very quiet locality. My coach-house was now converted into a forge and a foundry, whilst my stables were transformed into a workshop. I built other extensiye workshops myself, and had a fire-proof building for my drawings and draftsmen.

— strany 124-125 (pdf), 112-113 (kniha)

Dál si stěžuje, že železniční mánie (railroad mania), která v té době vypukla způsobila nedostatek kvalitních pracovníků schopných opracovávat kovy, což vedlo k nutnosti jejich přeplácení. Proto žádá o radu svou matku:

When I had fully explained the circumstances, my excellent mother replied : "My dear son, you have advanced far in the accomplishment of a great object, which is worthy of your ambitioin. You are capable of completing it. My advice is — pursue it, even if it should oblige you to live on bread and cheese."

— strany 125-126 (pdf), 113-114 (kniha)

Za zmínku určitě stojí obecný popis Analytického stroje:

The Analytical Engine consists of two parts:

1st. The store in which all the variables to be operated upon, as well as all those quantities which have arisen from the result of other operations, are placed.

2nd. The mill into which the quantities about to be operated upon are always brought.

Every formula which the Analytical Engine can be required to compute consists of certain algebraical operations to be performed upon given letters and of certain other modifications depending on the numerical value assigned to those letters.

There are therefore two sets of cards, the first to direct the nature of the operations to be performed — these are called operation cards: the other to direct the particular variables on which those cards are required to operate — these latter are called variable cards.

— strany 129-130 (pdf), 117-118 (kniha)

Popis vstupně výstupních periferií:

The Analytical Engine will contain,

1st. Apparatus for printing on paper, one, or, if required, two copies of its results.

2nd. Means for producing a stereotype mould of the tables or results it computes.

3rd. Mechanism for punching on blank pasteboard cards or metal plates the numerical results of any of its computations.

— strana 133 (pdf), 121 (kniha)

(Mechanika tiskárny.)

Popis načítání dalších dat z děrných štítků přes lidského operátora, když bude mít stroj potřebu:

Thus the Analytical Engine first computes and punches on cards its own tabular numbers. These are brought to it by its attendant when demanded. But the engine itself takes care that the right card is brought to it by verifying the nuber of that card by the number of the card which it demanded. The Engine will always reject a wrong card by continually ringing a loud bell and stopping itself until supplied with the precise intellectual food it demands.

— strana 134 (pdf), 122 (kniha)

(Děrné štítky pro Analytický stroj. Povšimněte si jejich nemotornosti a nízkého datového objemu - nebyly binární a jsou inspirovány Jacquardovo strojem. Zdroj wikipedie.)

A něco co bude možná trochu povědomé čtenářům páně Turinga:

Now it is obvious that no finite machine can include infinity. It is also certain that no question necessarily involving infinity can ever be converted into any other in which the idea of infinity under some shape or other does not enter.

It is impossible to construct machinery occupying unlimited space; but it is possible to construct finite machinery, and to use it through unlimited time. It is this substitution of the infinity of time for the infinity of space which I have made use of, to limit the size of the engine and yet to retain its unlimited power.

— strana 136 (pdf), 124 (kniha)

Chapter IX.

Strany 154-158 (pdf), 142-146 (kniha)

O Mechanické Notaci (Mechanical Notation), ve kterou Babbage vkládal velkou důvěru a která mu dle jeho slov umožnila návrh analytického stroje, jenž by byl jinak nemožný. V podstatě se jednalo o alternativu elektronických schémat pro mechanické stroje.

(Mechanická notace v praxi. Zdroj: Babbage’s Analytical Engine: The First True Digital Computer.)

Zajímavé citace:

I have called this system of signs the Mechanical Notation. By its application to geometrical drawing it has given us a new demonstrative science, namely, that of proving that any given machine can or cannot exist; and if it can exist, that it will accomplish its desired object.

— strana 155 (pdf), 143 (kniha)

A také:

Finally, to whatever degree of simplicity I may at last have reduced the Analytical Engine, the course through which I arived at it was the most entangled and perplexed which probably eyer occupied the human mind. Through the aid of the Mechanical Notation I examined numberless plans and systems of computings and I am sure, from the nature of its self-necessary verifications that it is impossible I can have been deceived.

— strana 158 (pdf), 146 (kniha)

Chapter X.

Strany 159-179 (pdf), 147-167 (kniha)

Výstava v roce 1862. Různé trable kolem vystavování Diferenciálního stroje a jeho zapůjčení na výstavy (byl vlastněn vládou a ta měla nějaké výstavy na salámu). Nakonec stroj strčili kamsi do rohu, kde se k němu moc lidí nedostalo. Babbage zde rozvádí některé své představy, jak měla podle něj výstava vypadat. Nutno říct, že kapku odtržené od reality. Spekuluje také ohledně možnosti vydělání výstavami na Analytický stroj.

Vtipná je historka s dotazy Číňanů, jestli se stroj vejde do kapsy:

On another occasion an anecdote was quoted against me to prove that my name was well known even in China. It may, perhaps, amuse the reader. A short time after the arrival of Count Strzelecki in England, I had the pleasure of meeting him at the table of a common friend. Many inquiries were made relative to his residence in China. Much interest was expressed by several of the party to learn on what subject the Chineee were most anxious to have information. Count Strzelecki told them that the subject of most frequent inquiry was Babbage's Calculating Machine. On being further asked as to the nature of the inquiries, he said they were most anxious to know whether it would go into the pocket. Our host now introduced me to Count Strzelecki, opposite to whom I was then sitting. After expressing my pleasure at the introduction, I told the Count that he might safely assure his friends in the Celestial Empire that it was in every sense of the word an out-of-pocket machine.

— strany 169-170 (pdf), 157-158 (kniha)

Chapter XI.

Strany 180-184 (pdf), 168-172 (kniha)

O různých návštěvách a setkáních. Obdivuhodně utkaný portrét Jacquarda.

Chapter XII.

Strany 185-197 (pdf), 173-185 (kniha)

Informace o všemožných setkáních a zážitcích s vévodou z Wellingtonu. V podstatě jeden velký chvalozpěv na vévodu.

Chapter XIII.

Strany 198-206 (pdf), 186-194 (kniha)

Různé zákulisní politické boje a problémy. Dobové optické iluze. Diskuze ohledně toho jak rychle jsou lidi schopni dělat tvůrčí práci a psát. Různé vtípky.

Chapter XIV.

Strany 207-216 (pdf), 195-204 (kniha)

Kapitola o cestování, návštěva Paříže a dalších evropských měst. Setkání s rozličnými více či méně prominentními osobami. Různé vtípky.

Chapter XV.

Strany 217-224 (pdf), 205-212 (kniha)

Babbage jako vynálezce netradičních vynálezů. Příběh o speciálních botách do vody a potápění se v potápěčském zvonu, kde se autor zamýšlí nad navigací ponorek.

Chapter XVI.

Strany 225-239/213-227 (kniha)

Zážitek s návštěvou sopky Vesuv, při které autorovi shořely boty.

(Sopka Vesuv. Zdroj: Antiqua Print Gallery.)

Chapter XVII.

Strany 240-244 (pdf), 228-232 (kniha)

Různé návštěvy a setkání. Babbage přitom těžil z jisté slávy, kterou mu přineslo autorství knihy On the economy of machinery and manufactures.

Chapter XVIII.

Strany 245-253 (pdf), 233-241 (kniha)

Kapitola věnující se autorovým zážitkům na poli odemykání zámků šperháky a louskání šifer.

Zajímavý citát:

One of the most singular characteristics of the art of deciphering is the strong conviction possessed by every person, even moderately acquainted with it, that he is able to construct a cipher which nobody else can decipher. I have also observed that the cleverer the person, the more intimate is his conviction. In my earliest study of the subject I shared in this belief, and maintaihed it for many years.

— strana 247 (pdf), 235 (kniha)

Chapter XIX.

Strany 254-262 (pdf), 242-250 (kniha)

Autorovo zkušenosti s žebráky, zloději a obecně různou lůzou.

Chapter XX.

Strany 263-270 (pdf), 251-258 (kniha)

Zážitky v opeře a zákulisí. Dost psycho. Autor také experimentuje s ostrými světly, na které hned vymyslí balet.

Chapter XXI.

Strany 271-287 (pdf), 259-275 (kniha)

Zážitky ve volební komisi. Nuda a dost o ničem.

Chapter XXII.

Strany 288-303 (pdf), 276-291 (kniha)

Tuhle kapitolu jsem přeskočil. Jakýsi záznam divadelní hry, či snad satira na bázi skutečného zážitku s politikou.

Chapter XXIII.

Strany 304-309 (pdf), 292-297 (kniha)

Zážitky ohledně soudů. Nuda.

Chapter XXIV.

Strany 310-324 (pdf), 298-312 (kniha)

Návštěva Turínu, setkání tamním králem, se kterým si Babbage ku svému podivu docela rozuměl. Cestování.

Chapter XXV.

Strany 325-348 (pdf), 313-336 (kniha)

Zážitky s tehdy vznikající železnicí v Anglii. Autorovy experimenty s vlaky a bezpečností na železnici. Různé vynálezy ohledně zlepšení tehdejší situace, nutno dodat, že docela smysluplné, ale stejně automaticky odmítnuté příslušnými úřady.

(Dobový vlak. Zdroj: Wikipedie.)

Chapter XXVI.

Strany 349-374 (pdf), 337-362 (kniha)

Čistá, ničím neředěná nenávist co se týče pouličních umělců a další pakáže. Autor proti nim sepisuje petice a snaží se je dostat od domu, který si koupil právě kvůli tichu. Pakáž se mu za to odvděčuje vyhráváním o půlnoci, výhrůžkami smrtí a rozmlácenými okny.

Babbage mi v téhle kapitole přijde trochu jako autista. Nedošlo mu, že se nejedná o problém, který by mohla řešit policie, nebo samospráva města, ale o psychologickou válku. Tu imho mohl vyhrát, kdyby najal pár bouchačů, kteří by zmlátili každého, kdo bude opruzovat okolo domu s hudebním nástrojem.

Chapter XXVII.

Strany 375-382 (pdf), 363-370 (kniha)

Filosofování na téma humoru a rafinovanosti. Na paškál se dostanou i zázraky a jak k nim přistupovat.

Autor najde automaton Stříbrné paní (Silver lady) kterou viděl vystavenou jako malý a koupí si jí.

Chapter XXVIII.

Strany 383-398 (pdf), 371-386 (kniha)

Informace pro cestovatele. Hledání vztahů mezi pulzem a dýcháním u zvířat. Vrtání děr do skleněných tabulí, aniž by se rozbily.

Chapter XXIX.

Strany 399-407 (pdf), 387-395 (kniha)

Filosofování a zážitky se závadnými barvami oblečení, které někoho skoro urazily. Přemýšlení a diskuze o zázracích a jejich povaze.

Chapter XXX.

Strany 408-417 (pdf), 396-405 (kniha)

O víře a různých filosofických otázkách. Nuda.

Chapter XXXI.

Strany 418-432 (pdf), 406-420 (kniha)

Totálně zfetovaná kapitola popisující sjetou vizi a komunikaci autora s bytostmi žijícími v jiných sférách. Na konci odhalí, že si lehl na kus sýra a komunikoval s bytostmi z toho sýra. Osobně bych z toho podezříval spíš nějaký halucinogen.

Chapter XXXII.

Strany 433-441 (pdf), 421-429 (kniha)

Různé postřehy, například ohledně šeků a jejich falšování, hudby a tak.

Chapter XXXIII.

Strany 442-452 (pdf), 430-440 (kniha)

Podtitul: Autorovo příspěvky k lidskému vědění. Babbage se zde věnuje různým podstatným věcem co vymyslel, shrnuje to (podle něj) důležité co v životě udělal.

Zajímavý je nápad ohledně různých zařízení jako třeba pumpy, kde pocestný, který si chce napumpovat vodu, nevědomky také pumpuje vodu na zalití zahrady. Tím se zřízení a udržování pumpy vyplatí pro provozovatele i žíznivé poutníky.

Chapter XXXIV.

Strany 453-484 (pdf), 441-472 (kniha)

Podtitul: Autorovo další přispění k lidskému vědění.

Informace o ledovcích a ohledně barev během tání a zamrzání ledu. Různé věci kolem magnetizmu.

Vynález signalizačního zařízení, které poskytuje různou informaci v závislosti na vzdálenosti. V podstatě se jedná o filtr na světlo, který způsobuje, že v závislosti na vzdálenosti je vidět a bliká různě, i když zdroj zůstává pořád stejný. Autor se to snaží protlačit na majáky, kde by to mohlo poskytovat informaci o vzdálenosti lodi od majáku. Opět více/méně nezájem vlády.

(Strana 467 (pdf), 455 (kniha))

Dál různé úvahy ohledně bezdrátové světelné komunikace s loděmi na moři a synchronizace času. Pokus o navržení algoritmu pro řešení piškvorek 3x3 a zamyšlení se, jestli stroje můžou hrát hry stejně dobře jako lidé.

Chapter XXXV.

Strany 485-493 (pdf), 473-481r

Autor zde řeší různé práce a příležitosti, které mu utekly. Rozebírá svou finanční situaci. Do jisté míry čtenáře seznamuje se smůlou, kterou měl v životě kolem financí.

Chapter XXXVI.

Strany 494-498 (pdf), 482-486 (kniha)

Nominace na korespondujícího člena Akademie Morálních věd ve Francii. Autor si to snaží nějak přebrat. Proč zrovna ve Francii? Proč Morálních věd?

Appendix

Strany 499-508 (pdf), 487-496 (kniha)

Ještě jednou delší povídání o zázracích a nahlížení na ně, o víře a trochu o železnici. Následuje seznam všech Babbagem vydaných děl.

---

Poznámky

Stav diferenciálního stroje

Je pravda, že Babbage Diferenciální stroj nikdy nedostavěl. Částečně protože mu vláda odmítla poskytnout další finance, které se po prvních odhadech ukázaly násobně vyšší, částečně ale také proto, že ještě před dostavením začal vymýšlet druhou verzi a Analytický stroj a oficiálně požadovat peníze na jejich konstrukci. To na příslušné úředníky nepůsobilo dvakrát pozitivně. V neposlední řadě za to pak mohla jeho povaha, protože se mu podařilo rozhádat se s prominentními úředníky.

Různé zdroje občas uvádějí, že přístroj nefungoval, či že to byl jen koncept. Přístroj však byl pouze nekompletní, nikoliv nefunkční! Minimálně na úrovni modulů ho Babbage rád předváděl v podstatě komukoliv, kdo k němu přišel domu, včetně detailního vysvětlení principu a praktické ukázky. Svědectví o jeho (nekompletní) funkci tak zanechalo spoustu matematiků a přírodních filosofů.

Švýcarský Diferenciální stroj

Na základě inspirace Babbageovým dílem sestrojil o pár desetiletí po Babbageovi Diferenciální stroj Švýcar Georg Scheutz. Tomu se podařilo přístroj plně dokončit a byl nějakou dobu skutečně používán. Babbage to nesl trpce. Jednak kvůli nezájmu vlády o celé nové odvětví, které vymyslel, ale také díky tomu, že ho do určité míry „předběhl“ nějaký Švýcar. Na druhou stranu tím získal jistou slávu mezí Švýcary, což se později vyplatilo jeho synovi, který tak mohl jen díky společnému jménu těžit z Švýcarské pohostinnosti.

(Švýcarský Diferenciální stroj. Zdroj: The differential engine of Pehr-Georg and Edvard Scheutz.)

Další zdroje:

• http://www.computerhistory.org/babbage/georgedvardscheutz/
• http://history-computer.com/Babbage/NextDifferentialEngines/Scheutz.html

O přesnosti tabulek

V tehdejších dobách nebyla podstatná rychlost Diferenciálního/Analytického stroje (ta by se pohybovala přibližně u 7Hz), ale jeho přesnost a neomylnost. To byl hlavní důvod, proč Babbage stroj začal vymýšlet:

In 1828 I lent the Government an original MS. of the table of Logarithmic Sines, Cosines, &c., computed to every second of the quadrant, in order that they might harve it compared with Taylor's Logarithms, 4to., 1792, of which they possessed a considerable number of copies. Nineteen errors were thus detected, and a list of these errata was published in Nautical Almanac for 1832: these may be called

    Nineteen errata of the first order . . 1832

An error being detected in one of these errata, in the following Nautical Almanac we find an

    Erratum of the errata in N. Alm. 1832 . . 1833

But in this very erratum of the second order a new mistake was introduced larger than any of the original mistakes. In the year next following there ought to have been found

    Erratum in the erratum of the errata in N. Aim.
    1832 . . . . . . . . . . . . 1834

In the "Tables de la Lune," by M. P. A. Hansen, 4to, 1857, published at the expense of the English Government, under the direction of the Astronomer Royal, is to be found a list of errata amounting to 155. In the 21st of these original errata there haye been found three mistakes. These are duly noted in a newly-printed list of errata discovered during computations made with them in the "Nautical Almanac;" so that we now have the errata of an erratum of the original work.

This list of errata from the office of the "Nautical Almanac" is larger than the original list.

— strana 151 (pdf), 139 (kniha)

(Ukázka tehdejších tabulek. Zdroj: The Ticknor Society Blog.)

Mechanická notace

Vynález, kterého si Babbage nejvíc považoval nebyl Diferenciální, ani Analytický stroj, ale právě Mechanická Notace, která jeho vymyšlení umožnila:

The complicated relations which then arose amongst the various parts of the machinery would have baffled the most tenacious memory. I overcame that difficulty by improving and extending a language of signs, the Mechanical Notation, which in 1826 I had explained in a paper printed in the "Phil. Trans." By such means I succeeded in mastering trains of investigation so vast in extent that no length of years ever allotted to one individual could otherwise have enabled me to control. By the aid of the Mechanical Notation, the Analytical Engine became a reality: for it became susceptible of demonstration.

— strana 125 (pdf), 113 (kniha)

(Ukázka mechanické notace. Zdroj: Babbage's Language of Thought.)

Další zdroje:

• Laws of Mechanical Notation
• Babbage's Language of Thought
• Progress on understanding Babbage's Mechanical Notation

Detaily fungování Analytického stroje

Pokud by někomu nestačilo vysvětlení z knihy, další detaily jsou zde:

• Sketch of The Analytical Engine Invented by Charles Babbage

Závěr

Knihu doporučuji všem, kdo se zajímají o počítačovou historii, protože o moc víc historické už tohle téma být ani nemůže. Babbage sice nebyl první, kdo vytvořil/navrhl složité mechanické počítací zařízení (dříve byla Pascalova kalkulačka a Mechanismus z Antikythéry), ale rozhodně byl prvním, kdo vymyslel a popsal univerzální mechanické počítací zařízení.

Ačkoliv by se někomu možná snad mohlo zdát, že kniha je nudné dílo, opak je pravdou. Kniha nešetří různými vtipnými historkami a Babbage nabízí vhled do doby dávno minulé, kterou je zajímavé pozorovat jeho očima. Nedělalo mi problém se s ním identifikovat a velmi rychle jsem si zvykl na jeho styl vyprávění, který mi vyhovoval.

Skrz knihu se jako tenká červená linka táhne Babbageova touha po univerzálním výpočetním stroji. Ač to prakticky nikdy nenapíše přímo, tak z veškerého jeho počínání je vidět, jak moc chtěl stroj stvořit. Tak moc, že tomu věnoval většinu života, vzdal se kvůli tomu prominentních míst v různých radách a komisích a dal tomu většinu peněz, které vlastnil.

Babbage si už tenkrát, před více než sto padesáti lety uvědomil, jaké možnosti by mu univerzální počítací stroj dal a tak tomu věnoval tisíce hodin přemýšlení a představ. Tak strašně blízko a přece tak daleko. Snílek, který si vysnil sci-fi, jenž se o sto let později přesně splnilo. Babbage nakonec ve svém snažení selhal, a poté co odmítl rytířský titul a titul baroneta zemřel a upadl spolu se svými vynálezy do zapomnění na velmi, velmi dlouho.

       

Komentáře

[kralyk z abclinuxu]

Zvláštní citace, kde když cituje delší text o rozsahu například jednoho odstavce, tak uvozovka začíná na novém řádku, ale není nikde ukončena.

Už jsem to viděl víckrát, AFAIK to je poměrně obvyklý ve starší anglicky psaný literatuře; chápu to tak, že u delších citací se na nových řádcích zopakuje uvozovka, abys věděl, že citace stále pokračuje...

Jinak zajímavej zápisek, knížku jsem nečetl, ale pochází z ní moje oblíbená Babbagova citace:

On two occasions I have been asked, — "Pray, Mr. Babbage, if you put into the machine wrong figures, will the right answers come out?" In one case a member of the Upper, and in the other a member of the Lower, House put this question. I am not able rightly to apprehend the kind of confusion of ideas that could provoke such a question.

Jinak zmiňuje tam někde Adu Lovelace?

[Bystroushaak]

Jinak zmiňuje tam někde Adu Lovelace?

Zmiňuje na stranách 136-137 (kniha), na pár odstavců, ale radši jsem se rozhodl se tomuhle flame vyhnout. Babbage tam sází jeden algoritmus za druhým, konstruuje výpočetní mechanické stroje, ať již specifické pro jeden algoritmus, nebo úplně univerzální, a Ada, která napíše pár (rozsáhlých) poznámek z toho vyjde jako první, kdo kdy programoval. Určitě je první programátorkou, ale imho ne prvním programátorem, či prvním, kdo kdy programoval. Možná by se dala počítat jako první kdo jenom programoval.

[Dalibor Smolík]

Ada Lovelace měla asi v jeho životě větší význam, než udává - především jako žena (což bylo v tehdejší době velmi vzácné) měla odhad, kudy se budou ubírat technologie.

[Josef Kufner]

> Však se ta uvozovka na každém řádku používá
> dodnes. Jen místo znaku uvozovky se zažila pravá
> špičatá závorka. A namísto knih je to v e-mailech.

[Miriam]

+1 Matěj je gay

[kralyk z abclinuxu]

Snažíš se po 'úspěšném' Ty jsi kralyk z abclinuxu? založit další forced meme?

[Miriam]

po jakém úspěšném králíkovi z abclinuxu? Matěj je fakt teplej, takového administrátora tu nechci.

[Z.z.]

Miriam(ka) nie je jediný, kto s snaží tu naštepiť do hláv falošné obrazy o vybraných osobách:)... spomíname si...?

[Kvakor]

J

Zvláštní citace, kde když cituje delší text o rozsahu například jednoho odstavce, tak uvozovka začíná na novém řádku, ale není nikde ukončena.

Už jsem to viděl víckrát, AFAIK to je poměrně obvyklý ve starší anglicky psaný literatuře; chápu to tak, že u delších citací se na nových řádcích zopakuje uvozovka, abys věděl, že citace stále pokračuje...

Já jsem se s tím setkal i v česky psané literatuře, i když je pravda, že (pokud si to dobře pamatuju) to byly překlady z angličtiny. A nebylo to u ani tak u citací, ale u přímé řeči (což je vlastně taky citace), kdykoliv ouvozovkovaná část přelezla odstavec, začína ten další opět uvozovkami. Ze začátku mi to dost vadilo, protože podvědomě počítám zanoření, ale zvykl jsem si (na rozdil od chybějících uzavíracích závorek, na ty si nezvyknu asi nikdy).

[xkucf03]

Asi je to předchůdce /** */ a // komentářů – ty druhé se taky neuzavírají.

Nicméně pro delší citace mám radši oddělení odsazením a/nebo stylem písma. Uvozovky radši jen u vět v rámci jiného odstavce.

[pavlix]

even if it should oblige you to live on bread and cheese

No je vidět, že měli angláni vždycky jinou představu o chudobě než my.

[Bystroushaak]

Kde tam vidíš něco o chudobě? Řekla mu prostě, že by měl svému snu věnovat všechno, i kdyby se měl zanedbávat, nehledě tedy na to, že to asi bylo přísloví.

[pavlix]

že to asi bylo přísloví.

You don't say.

[coder]

Konečně už vím, ve které zemi vynalezli 7% Eidam.

[ewew]

Je celkom zaujímave, čo v ten čas ľudia dokázali vymyslieť a skonštruovať. Dnes je problém najsť ľudí ochotných pracovať na akomkoľvek vynaleze a pritom sú dostupné rôzne technológie od strojarstva po elektrotechniku a ďalšie. Čo je príčina tohto stavu ?

[pavlix]

Dnes je problém najsť ľudí ochotných pracovať na akomkoľvek vynaleze

A předtím jako problém najít někoho ochotného pracovat na vynálezec nebyl? Vždyť z toho jednoho úryvku vyplývá, že bylo potřeba lidi přeplácet, aby místo toho nešli dělat železnici.

a pritom sú dostupné rôzne technológie od strojarstva po elektrotechniku a ďalšie

Takže už je leccos vynalezeno a nikoho už nic neoslní. To není jako v době, kdy věci pro nás samozřejmé byly teprve k objevení.

[Mrkva]

Takže už je leccos vynalezeno a nikoho už nic neoslní. To není jako v době, kdy věci pro nás samozřejmé byly teprve k objevení.

Sarkasmus?

[pavlix]

Nikoliv.

[Grunt]

Čo je príčina tohto stavu ?

Kapitalismus?

[coder]

Skoro jsem ti na to zabral

[Grunt]

A ne snad? Kapitalismus a konzum (klidně bych se nebál říct volný trh – lidi radši mění peníze za požitky než aby si lámaly hlavu a něco vymýšleli. Důvod? Protože můžou. Protože peníze jde přeměnit téměř na jakýkoliv polotovar, na jakýkoliv spotřebič který člověk může k životu potřebovat, tak nač se stresovat?) jsou podobně jako patenty zabijákem jakékoliv inovace.

[Bystroushaak]

Jak to že potom tahounem pokroku jsou kapitalistické státy?

[Fluttershy, yay!]

A jsou?

[Nobody]

Ano. Jak znamo, dokud Adam Smith nevynalezl neviditelnou ruku trhu, pokrok temer neexistoval. To musel byt naramne liny budizknicemu.

[pavlix]

To musel byt naramne liny

A nebyl?

[Dalibor Smolík]

Říká se, že líní lidé jsou hybateli pokroku. Když se něco nechce někomu dělat, vymyslí, jak to udělat pohodlněji a rychleji. Takže třeba líný byl

[Grunt]

No to my vysvětli ty.

[Radovan]

Nikoliv, tahounem pokroku je konzum

[Nobody]

Ale kdez. Tahounem pokroku je samozrejme lenost, nebot pouze clovek liny hledi, jak si praci zjednodusit. Clovek pracovity ji proste vykona a cim vetsi, tupejsi, ubijejici a nesmyslna drina to je, tim pracovitejsi si pripada.

[Odin1918]

Delas si legraci nebo to myslis vazne? Pro tve dobro doufam, ze tu jen trolujes a to, co pises, vazne nemyslis.

[Josef Kufner]

Kapitalismus ve svém důsledku podporuje konzumní způsob života, neboť mu to pomáhá točit peníze. Konzumní způsob života však potlačuje kreativitu a tím i zpomaluje rozvoj. Je tam schovaná kladná zpětná vazba, která to celé žene do záhuby.

[Odin1918]

Kapitalismus a konzumni zpusob zivota ze zpusobuji pomaly rozvoj a nizkou kreativitu? V kapitalismu je minimalne ekonomicky tlak na inovace, cimz je rozvoj vyrazne podporen. Ani nemluvim o prirozene lidske lenosti, ktera zpusobuje hledani "zlepsovaku" bez ohledu na rezim. Ne, nemyslim si, ze ma kapitalismus tyto dopady. Penize povazuji za uzasny vynalez, diky kteremu muzeme levne a jednoduse realizovat jakoukoli smenu. I kdyz byste lidem zakazal penize, najdou si jiny prostredek.

[Fluttershy, yay!]

Samozřejmě. Namátkou výroba pro výrobu, agresivní marketing pseudoinovací (masivně zneužívající psychologie), tlak na konformitu spotřebitelů (v duchu keep up with the Joneses) a také uniformitu pracovních pozic, ergo standardizaci za každou cenu (původní taylorismus je úplně typický),… Prostě riziko uváznutí v lokálním extrému.

[Odin1918]

výroba pro výrobu

Vyroba pro vyrobu je klasickym rysem socialismu.

agresivní marketing pseudoinovací (masivně zneužívající psychologie)

Toto je naprosto v poradku. Je na kazdem, zda vyuzije nejake nabidky nebo ne.

[Fluttershy, yay!]

Vyroba pro vyrobu je klasickym rysem socialismu.

Nějak jsem si nevšiml, typicky u čínské ekonomiky… Třeba takové ty různé přívěsky na klíče apod. – pak se to tu přidává jako „dárek zdarma k nákupu“.

Toto je naprosto v poradku. Je na kazdem, zda vyuzije nejake nabidky nebo ne.

Je svobodné rozhodnutí ryby, zda se chytí na návnadu.

[Odin1918]

Nezazil jsi socialismus a nevis, co je to prace pro praci a vyroba pro vyrobu, umele vytvareni pracovnich pozic a zamestnanosti, vyroba na sklad bez ohledu na poptavku - je jedno, ze vyrabime zmetky, hlavne kdyz jich je hodne a nejlepe vice nez bylo v planu.

Lide nejsou ryby a nabizene zbozi neni navnada. Je to jen nabidka a potavka. Nic vice, nic mene. Agresivni marketing je normalni nastroj a je na spotrbiteli, co si svobodne koupi..

[Fluttershy, yay!]

Nezazil jsi socialismus

To si protiřečí s tvým vlastním komentářem vedle.

co je to prace pro praci a vyroba pro vyrobu, umele vytvareni pracovnich pozic a zamestnanosti, vyroba na sklad bez ohledu na poptavku - je jedno, ze vyrabime zmetky, hlavne kdyz jich je hodne a nejlepe vice nez bylo v planu

Gratuluji k perfektnímu vystižení mnoha moderních „kapitalistických“ ekonomik.

Lide nejsou ryby a nabizene zbozi neni navnada. Je to jen nabidka a potavka. Nic vice, nic mene. Agresivni marketing je normalni nastroj a je na spotrbiteli, co si svobodne koupi..

Doporučuji zjistit si něco o psychologii a záležitostech typu nag factor. Vskutku sociální inženýrství.

[Odin1918]

tim socialismem jsem v tomto kontextu myslel dobu pred 89. Dnesni doba je hybrid socialismu a kapitalismu.

[Odin1918]

Dal je treba rici, ze mnou nastinene nesvary jiste mohou byt pritomny i v dnesnim hybridnim zrizeni. Na druhou stranu je obrovsky rozdil, kdyz se takto planovite chova cela centralne rizena ekonomika a kdyz se tak chova soukroma firma, u ktere nas to nemusi trapit, jelikoz je soukroma. Pravdou ale je, ze nynejsi bruselske vlivy, dotace a dalsi hruzy nas posouvaji vice k tomu socialismu.

[Grunt]

Na druhou stranu je obrovsky rozdil, kdyz se takto planovite chova cela centralne rizena ekonomika a kdyz se tak chova soukroma firma, u ktere nas to nemusi trapit, jelikoz je soukroma.

Asi tak jako nás nemusí trápit jestli nám spadne ze Severní Koreje na hlavu nějaká mezikontinentální střela, protože ten stát je taky soukromý a nemá s nám nic společného. Ani firma nepracuje ve vakuu, ale své zdroje nabírá ze společnosti, takže ty kecy o vynucených sociálních experimentech vyloženě žeru, protože očividně kapitalistické sociální experimenty jsou v pořádku dokud se dějí za zavřenými dveřmi v soukromí. A nebo že by také ne?

[Grunt]

Nezazil jsi socialismus a nevis, co je to prace pro praci a vyroba pro vyrobu

Přesně tak. To nikdo z nás po devětaosumdesátem narozený. Zato všichni z této generace zažíváme dozvuky v podobě podnikatelského baroka a všeobecného úpadku společnosti. Proto asi moc lidí z těchto a dalších generací narozených poté nebudou moc kapitalismu naklonění podobně jako ušlápnutí socialističtí soudruzi. V podstatě si za to můžete sami.

prace pro praci a vyroba pro vyrobu, umele vytvareni pracovnich pozic a zamestnanosti, vyroba na sklad bez ohledu na poptavku - je jedno, ze vyrabime zmetky, hlavne kdyz jich je hodne a nejlepe vice nez bylo v planu.

Řekl bych že výše zmíněné jmenovatele jsou jsou dosti blízké jak pro socialismus, tak pro kapitalismus. Tady nemá jeden druhému co vyčítat.

Agresivni marketing je normalni nastroj a je na spotrbiteli, co si svobodne koupi..

Asi tolik jako je ebola neškodná a vlastně lidstvu prospěšná rýmečka…

[JiK]

Grunte, Vysvetli mi (a sobe) jedno, kdyz je ten socialismus lepsi, kreativnejsi a efektivnejsi, a kapitalismus je zahnivajici, inovace neschopna stoka, plna tyranych a hladovnych delniku, osalenych lacinym pozlatkem konzumu, proc lidi utikali a utikaji na zapad a ne k treba do SSSR nebo na Kubu?

0/ Proc kazdy, i nezucastnene zeme mimo 2 hlavni bloky chteli dolary a marky, a ne ceskoslovenske socialisticke koruny, ruble, vychodni marky nebo kubanska pesa? 1/ Proc, kdyz je socialismus tak inovativni, delal stejne vyrobky 10-15 a vic let? 2/ Proc, kdyz je tahounem pokroku a zdrojem inovace, musel krast cipy na zapade? 3/ Proc po roce 1989 nekoupila progresivni a nemecky efektivni automobilka Trabant zahnivajici koncern Mercedes-Benz? 4/ Proc Automobilové závody národní podnik Mladá Boleslav nekoupili po revoluci neinovativni, zkostnately a neefektivni Volkswagen? 5/ Proc nas superuspesny podnik Tesla nekoupil ty polovzdelane zoufalce v IBM, nebo v Apple? 6/ Proc se programuje anglicky a ne rusky?

[Grunt]

Milý odine. Proč máš neustále tendenci extrapolovat svět na kapitalismus a socialismus s tím, že s ničím jiným už se nedá přijít a s tím, že kapitalismus je nejvyšší vývojové stádium lidstva? Že by prostá zkostnatělost? Socialismus a kapitalismus já kupř. vnímám úplně stejně. Ve své podstatě je vnímám jako evoluční stádia nacismu. A tebe jako nácka.

[Odin1918]

Predne musim rici, ze opravdu Jik nejsem, ale asi se s nim v mnohem shodnu. Za druhe bych Vas poprosil, at si najdete definici terminu nacismus. Nacismus uz je mrtva ideologie. A jinak ano, myslim si, ze kapitalismus je nejlepsi zrizeni, ktere ma blizko k prirodnim principum a umoznuje velkou miru svobody pro jednotlivce.

[Grunt]

Nacismus uz je mrtva ideologie.

No to teda ani omylem.

A jinak ano, myslim si, ze kapitalismus je nejlepsi zrizeni, ktere ma blizko k prirodnim principum a umoznuje velkou miru svobody pro jednotlivce.

A já si myslím, že v tom sám nevěříte a pouze tu trolujete, protože svou víru cpete všude i když se na ni zrovna nikdo neptá. Zlatí panbíčkáři ještě…

[Odin1918]

Nacismus je mrtva ideologie. Neonacismus rozhodne neni nacismus, muze z nej sice vychazet, ale uz je to neco jineho.

[Grunt]

Proc nas superuspesny podnik Tesla nekoupil ty polovzdelane zoufalce v IBM, nebo v Apple?

Jinak k tomuhle mě napadl prostý důvod: Tesla potřebovala z idiotů generovat techniky, ne manažery. Idioty ve vedení byla už tak přesycena

[Grunt]

Kolíbáči, co si to dovoluješ? Kapitalismus a pouze kapitalismus produkuje skupinu lidí zvanou podnikatelé, kteří nemají na výběr a musí být altruisti, kteří se musí dnem i nocí zaobírat dobrem celého lidstva. Nevěříš? Měli by být oslavování jako bohové a jejich nekonečné materiální benefity dávány na odiv všem jako ukázka nekonečného úspěchu systému zvaného kapitalismus. Agresivní marketing pseudoinovací? Pche…

[Odin1918]

Kapitalismus je nejlepsi a nejprirozenejsi zrizeni. Je do znacne miry podobne prirodnimu vyberu a zachovava lidem nejvetsi moznou miru svobody. Souhlasim s Friedmanem, kdyz pise, ze nelze oddelovat politicka a ekonomicka zrizeni a ze socialismus poskytuje mensi miru svobody jednotlivci nez kapitalismus.

[Radovan]

Totéž by se dalo tvrdit i o otrokářství. Lidé byli tím svobodnější, čím víc vlastnili otroků.

[Odin1918]

Toto je jen demagogie. Tehdy nebyli otroci povazovani za lidi. Bylo povazovani za vec nebo vec nahodou se podobajici cloveku. Pro otrokare to byl jen vyrobni prostredek jako je dnes kombajn nebo nejaky soustruh. Otrokari byli jen podnikatele, kteri vyuzivali tehdejsich podminek. A ano, myslim, ze otrokari byli svobodnejsi nez lide zijici v socialismu. Tim nechci otrokarstvi schvalovat, ale je treba si uvedomit, ze to byla proste realita tehdejsi doby.

[Radovan]

To není demagogie ale charakteristika tehdejší reality, právě proto že otroci nebyli považováni za lidi.

[Grunt]

Aha. Akorát mi není jasné jaký je rozdíl mezi otrokářstvím a kapitalismem krom toho, že otrokář se musel o svého otroka postarat a nabídnout mu nějaké přístřeší pokud nechtěl aby mu otrok pošel. Že jedno je demagogie a druhé ne?

[kralyk z abclinuxu]

Kapitalismus je nejlepsi a nejprirozenejsi zrizeni.

Ještě stále jsi mi neodpověděl, jak můžeš používat počítač a internet. Když se podíváš do historie druhu homo sapiens sapiens, počítače a internet jsou těžce nepřirozený, takže jak je můžeš používat? Cožpak to není amorální?

zachovava lidem nejvetsi moznou miru svobody

To není pravda. Souhlasim, že socialismus jako takový moc osobní svobody neposkytuje, ale to samé platí o čistém neředěném kapitalismu, protože v tom by naprostá většina lidi měla osobní svobodu pouze na papíře, ale reálně by neměli prostředky pro využití svých svobod a pravděpodobnost změny postavení by byla malá. Právě proto je tak úspěšné hybridní řešení - kapitalismus líznutý sociálními prvky - protože ten, pokud nastaví dostatečně správně, poskytuje vyšší osobní svobodu.

[Odin1918]

Pocitac a internet jsou jen nastroje, ke kterym se doslo v ramci prirozeneho pokroku. Stejne tak jako nektere opice pouzivaji jednodussi nastroje. Jedna vec je vynalezani uzasnych veci, druha vec je socialni inzenyrstvi a vnucovani techto experimentu ostatnim (socialismus a podobne experimenty).

Ja to beru podle sebe. O socialismu(komunismu) pred radoby revoluci se nema smysl bavit. Dnesni socialismus mi bere svobodu nakladat se svymi prostredky, omezuje mne v podnikani, nuti mne platit spoustu veci o ktere nestojim. To nemluvim o ruznych silenych ekologickych predpisech, dotacich, socialni peci, zdravotni peci, svazujici zakonik prace, atd. O tom, co si myslim o Keynesianskem pristupu dnesnich vlad, radeji pomlcim.

Pisete o spravne nastavenem hybridu socialismu a kapitalismu, ze je uspesny. S tim nesouhlasim. Toto zrizeni omezuje trh, demotivuje lidi davkami a zdanenim, vede k postupne ztrate konkurenceschopnosti. Na tomto se urcite neshodneme, ale z meho pohledu je kapitalismus spravnou cestou.

[kralyk z abclinuxu]

Pocitac a internet jsou jen nastroje, ke kterym se doslo v ramci prirozeneho pokroku.

Proč se nemůže "v rámci přirozeného pokroku" dojít k vynálezu lepšího politického systému?

druha vec je socialni inzenyrstvi a vnucovani techto experimentu ostatnim (socialismus a podobne experimenty)

To argumentuješ extrémem.

Dnesni socialismus mi bere svobodu nakladat se svymi prostredky, omezuje mne v podnikani, nuti mne platit spoustu veci o ktere nestojim. To nemluvim o ruznych silenych ekologickych predpisech, dotacich, socialni peci, zdravotni peci, svazujici zakonik prace, atd.

Jestli hledáš absolutní svobodu, tak to bys měl spíš být anarchista. V jakýmkoli jiným systému nevyhnutelně budou existovat omezení.

Ja to beru podle sebe.

V tom případě ses v předchozím komentáři špatně vyjádřil. Místo Kapitalismus zachovava lidem nejvetsi moznou miru svobody jsi měl napsat Kapitalismus zachovava mně nejvetsi moznou miru svobody, pak by to asi byla i pravda, jestli máš dostatečně velký majetek neměl bys nějakou nepředvídanou smůlu/neštěstí.

[xkucf03]

Proč se nemůže "v rámci přirozeného pokroku" dojít k vynálezu lepšího politického systému?

1) Jaká jsou kritéria? Co znamená lepší?

2) Soutěž a evoluce samozřejmě možná je. Ale pokud považuješ za výchozí stav svobodu a rovnost lidí, nemůžeš z toho couvnout a nic jiného vlastně nepřipadá v úvahu – cokoli jiného by totiž znamenalo, že jedna skupina lidí omezí práva a majetek ostatních skupin, čímž popíráš tu svobodu a rovnost.

Takže vývoj může probíhat v oblasti soukromých dobrovolných smluv (klidně i kolektivních – třeba odbory nebo spotřební družstva – ale dobrovolných). S tím se dá docela hezky hrát a vymýšlet zajímavé věci a systémy. Ale kdo smlouvu uzavřít nechce, tomu jeho svobody prostě brát nesmíš. Těch systémů může běžet paralelně víc vedle sebe a můžou spolu soutěžit.

[kralyk z abclinuxu]

Jaká jsou kritéria? Co znamená lepší?

Jó, to kdybych věděl. Já jsem to napsal hlavně proto, abych pokuázal na to, že Odin jednou prosazuje konservatismus a návrat k tomu, co je 'přirozené', jindy mu ale nevadí žhavá novinka, ačkoli je naprosto 'nepřirozená' (technika).

Ale pokud považuješ za výchozí stav svobodu a rovnost lidí, nemůžeš z toho couvnout a nic jiného vlastně nepřipadá v úvahu – cokoli jiného by totiž znamenalo, že jedna skupina lidí omezí práva a majetek ostatních skupin, čímž popíráš tu svobodu a rovnost.

Ano, ale ten problém je v tom, že máme různé názory na to, co je podstatou té svobody a rovnosti.

Dle mého názoru politika Svobodných by vedla ke zvýšení společenských rozdílů a v důsledku by značná část lidí měla svobodu pouze teoretickou, ale prakticky by neměli peníze na její využití v praxi.

Už dnes je tohle vidět v soudnictví, to funguje kapitalisticky: práva se domůže ten, kdo má víc prachů na právníky. Rozšíření stejného principu i do ostatních oblastí opravdu není něco, čemu bych fandil.

[xkucf03]

Tak se zkus zamyslet, kdo ty zákony píše – současná kleptokracie a (post)komunisti – nikoli liberálové. A když víš, kdo, tak už je celkem zřejmé, proč je píše tak složitě a záludně.

[kralyk z abclinuxu]

Nemyslím si, že ten problém je v tom, že zákony nepíšou liberálové, ale a) v praxi a b) v tom, že politici jsou tady ovlivnitelní celkem bez ohledu na ideologii.

Možná jsem pesimista, aůe IMHO stát podle Svobodných by velké firmy a mafie měly totálně v kapse.

[xkucf03]

I kdyby se jim povedlo uplatit ty politiky: k čemu by jim to bylo, když by si o většině peněz rozhodoval soukromý sektor sám?

[deda.jabko]

I kdyby se jim povedlo uplatit ty politiky: k čemu by jim to bylo, když by si o většině peněz rozhodoval soukromý sektor sám?

A vsiml sis, ze velke soukrome spolecnosti se chovaji uplne presne jako statni sektor?

[Odin1918]

I kdyby se tak chovali, tak nas to trapit nemusi. Plytvaji jen sve soukrome prostredky a ne prostredky, ktere pod hrozbou vezeni vybiraji od kazdeho jako stat.

[xkucf03]

+1

[Fluttershy, yay!]

-1

Pánové asi nikdy neslyšeli o korporacích, které provozují vlastní mezinárodní politiku.

[deda.jabko]

Plytvaji jen sve soukrome prostredky a ne prostredky, ktere pod hrozbou vezeni vybiraji od kazdeho jako stat.

Nevim, jestli se svym sobeckym egem dokazes dohlednout dal nez na dvorek a pochopit, ze bez ostatnich nejsi schopen niceho.

Pokud Ti v systemu zacnou radit mafie a vysavat prostredky (a v principu je jedno, jestli ze statnich nebo soukromych firem), cely system skonci v rozvratu a odneses to i ty.

[kralyk z abclinuxu]

I kdyby se tak chovali, tak nas to trapit nemusi. Plytvaji jen sve soukrome prostredky a ne prostredky, ktere pod hrozbou vezeni vybiraji od kazdeho jako stat.

Bullshit.

To je přesně to, co říkám o teoretické svobodě. Teoreticky máš svobodu vybrat si mobilního operátora. Prakticky jsou to všechno kartelové svině plítvající našimi penězi a nemáme možnost s tím něco udělat. A přesně tenhle systém by Svobodní et al. přinesli i do jiných oblastí. Na papíře by všechno bylo úplně super. Reálně by všechny oblasti dominovalo pár velkých nadnárodních firem, kterým bychom neměli právo do ničeho kecat protože přece mají svobodu podnikání a my "máme" možnost vybrat si někoho jiného nebo "máme" možnost začít podnikat sami.

Děkuji nechci.

[xkucf03]

Teoreticky máš svobodu vybrat si mobilního operátora. Prakticky jsou to všechno kartelové svině plítvající našimi penězi a nemáme možnost s tím něco udělat.

Mám jednoho ze tří velkých operátorů a k tomu nějaké MVNO. A platím tak málo, že není potřeba to řešit, natož se nad tím nějak rozčilovat. Kdybych volal víc, tak použiji VoIP nebo si s operátorem vyjednám nějakou výhodnější smlouvu.

Spíš mě štve, když stát vybírá daně třeba na MHD a pak ty naše peníze přihraje nějaké soukromé firmě (např. dodavatel Opencard). Rozdíl je v tom, že službu od soukromého dodavatele platit nemusíš, kdežto daně ano. Zároveň tomu soukromému dodavateli může kdykoli vzniknout konkurence (pokud to tedy stát nereguluje a nebrání tomu jako třeba u taxíků, kde pomáhá udržovat pozici starých mafiánských struktur). Soukromé MHD těžko vznikne, protože stát nutí lidi platit náklady jeho konkurentovi (státnímu MHD), takže by ten soukromník byl od začátku znevýhodněný.

[kralyk z abclinuxu]

Rozdíl je v tom, že službu od soukromého dodavatele platit nemusíš, kdežto daně ano.

To je opět to samé: Teoreticky nemusím platit služby od soukromého dodavatele. Prakticky služby od mobilního operátora, ISP, a X dalších platit musím. Ze všech těch X služeb, které člověk platit prakticky musí, funguje konkurence jen u těch ISP, a to ještě nic moc...

[xkucf03]

Ze všech těch X služeb, které člověk platit prakticky musí, funguje konkurence jen u těch ISP, a to ještě nic moc...

Proč je musí platit? A proč by měl mít někdo jiný povinnost mu je poskytovat za podmínek, jaké si určí zákazník?

Pokud jde o z principu monopolní záležitosti jako třeba vodovod, kde se dá prakticky vyloučit, že si na stejném území položí trubky i někdo jiný, tak v takových výjimečných případech si myslím, že by infrastruktura měla patřit státu (potažmo občanům, kteří jsou de facto akcionáři společného podniku) a stát ji vždy jen svěří nějakému správci na nějaké období za jasně stanovených podmínek.

[kralyk z abclinuxu]

I kdyby se jim povedlo uplatit ty politiky: k čemu by jim to bylo, když by si o většině peněz rozhodoval soukromý sektor sám?

Pak už vůbec nemusí nic řešit, stačí začít páchat Zlo™

[xkucf03]

Nikdo tě nenutí od Zlo™ nakupovat. Když bude jejich činnost nepopulární, lidé je budou bojkotovat a firma zkrachuje (nebo včas přehodnotí svoje postoje).

[Fluttershy, yay!]

Nejde jen o nákupy…

Pár příkladů, jak korporace tlačí na národní státy.

[xkucf03]

two tobacco companies have now filed legal proceedings in the High Court against the UK Govt’s plans to introduce plain packaging on cigarettes

A to mě má poškozovat jako jak? Cigarety si nekupuji a jestli se prodávají v takových nebo jiných obalech je mi úplně jedno. Naopak by mi vadilo, kdybych prodával nějaký svůj výrobek a stát mi chtěl diktovat, jak ho mám zabalit.

[Fluttershy, yay!]

Z ryze utilitariánského hlediska má regulace samé výhody. Tedy, kromě zisků příslušných korporací.

Také jsi, jak už to máš ve zvyku, některé odkazy (jako ten s těžbou), jež se ti nehodí do krámu, odfiltroval.

[xkucf03]

Četl jsem to odshora dolů – a když jsem narazil na úplnou ptákovinu hned na začátku, tak už jsem neměl chuť číst dál. Rada pro příště: na začátek patří důležité věci potažmo neprůstřelné argumenty, jinak riskuješ druhá strana ten zbytek už číst nebude.

[Fluttershy, yay!]

Ptákovinu pouze v kontextu tvého dogmatu, že zájmy korporací jsou nadřazeny zájmům společnosti.

[kralyk z abclinuxu]

A to mě má poškozovat jako jak? Cigarety si nekupuji a jestli se prodávají v takových nebo jiných obalech je mi úplně jedno.

Tady nejde o cigarety konkrétně, ale o princip. Jestli tě nezajímají cigarety, skus Net Neutrality. V neoliberálním systému á la Svobodní by IMHO internetová neutralita nevydržela ani 5 minut.

[Fluttershy, yay!]

Copak cigarety. Tady jde o regulaci. U Svobodných sprosté slovo, že? Na to bych navázal jiným příkladem, než síťovou neutralitou. Což takhle podprahová reklama? V našem prostoru striktně regulovaná, zatím na rozdíl od grafiky na obalu. Přitom to ale omezuje svobody korporací! Korporací, které mají zdroje větší než některé státy a hlavně state of the art poznatky např. z té psychologie. Když si zákazník pak něco koupí, je to jenom jeho chyba, nebo etická otázka ohledně zneužívání toho, jak funguje lidský mozek?

[xkucf03]

I tohle jde řešit v rámci soukromého sektoru – není problém automaticky skenovat vysílání a když se v něm podprahová reklama objeví, stačí to zveřejnit a firmu to zdiskredituje.

[Fluttershy, yay!]

Tolik teorie. V praxi to znamená plýtvání zdroji na skenování obsahu v rozhlase (včetně různých lokálních), na velkoplošných obrazovkách, na Internetu, v kinech, v televizi (nejen celoplošné, ale i lokální), nehledě ke statickým obrazcům. Dále je diskutabilní ta část „diskredituje“, protože (a) podprahově jde podsouvat leccos, (b) prostor pro manipulaci je i jinak velký.

[xkucf03]

Tak pokud je problém to odhalit, je celkem jedno, že je to zakázané státem – pokutu firma nedostane, když se na to nepřijde, ne?

[kralyk z abclinuxu]

Pokud vim, tak podprahová reklama nefunguje...

[Fluttershy, yay!]

Doporučuji konzultovat literaturu.

[kralyk z abclinuxu]

Nikdo tě nenutí od Zlo™ nakupovat.

Jakmile má Zlo™ dostatečně velkou moc / pozici na trhu, budeš od nich nakupovat přímo nebo nepřímo tak jako tak.

[xkucf03]

P.S. kdyby Němci bojkotovali Hitlera, tak by žádná válka nebyla. Problém byl v tom, že Hitler vládl státu a mohl ke spolupráci násilím donutit i lidi, kteří se na jeho plánu nechtěli podílet a radši by si žili v klidu mimo jeho struktury.

Kdežto soukromá firma na tebe pušku namířit nemůže – resp. když to udělá, je tu stát, jehož úkolem je zajistit vnitřní a vnější bezpečnost (to se týká i minimálního státu). Stát tedy musí být tak silný, aby zajistil bezpečnost a vynutil dodržování zákonů – všechno ostatní je v zásadě nadbytečné až škodlivé.

[kralyk z abclinuxu]

P.S. kdyby Němci bojkotovali Hitlera, tak by žádná válka nebyla.

Tím sis v podstatě sám uvedl protiargument. V tom je právě to selhání - lidi nevybárají dobře. A já se tomu nedivim, je hodně náročné být informovaný o všem.

Tohle je samozřejmě problém s demokracií obecně, ale výhoda státu/státních institucí oproti soukromým fírmám je v tom, že mají vždy odpovědnost vůči občanům. Soukromá firma si může dělat v podstatě co chce, zejémna když se stát zavázal jí do toho nekecat (neregulovat).

[xkucf03]

V tom je právě to selhání - lidi nevybírají dobře.

To je ale jejich chyba. Pokud tomu chceš zabránit, tak potřebuješ a) osvíceného diktátora nebo b) nechat lidi, aby se se systémem naučili zacházet a chovat se zodpovědně.

ale výhoda státu/státních institucí oproti soukromým firmám je v tom, že mají vždy odpovědnost vůči občanům

Možná tak v monarchii, kde vládne pořád jedna rodina nebo v režimu před rokem 1989, kdy vládla pořád jedna strana. Ale v demokracii, kde si hrajeme na volby a na střídání u moci, to nefunguje, protože politici se pořád mění a každý se může vymlouvat na to, že to zvoral ten před ním a on za nic nemůže. Sice je u moci pořád stejná sebranka, ale navenek to vypadá, že se střídají. Nevýhodné smlouvy, za které platí občané, ale platí pořád i přes to, že tam sedí jiný politik. Tady by snad jen pomohlo, kdyby vláda nemohla uzavřít smlouvu s delší platností, než je její funkční období (resp. po změně vlády by bylo možné všechny smlouvy odvolat).

Soukromá firma si může dělat v podstatě co chce, zejémna když se stát zavázal jí do toho nekecat (neregulovat).

Vedení soukromé firmy zase nese odpovědnost vůči akcionářům. A pokud vedení koná v rozporu s přáním lidí a ti v důsledku toho přestávají kupovat, firmě klesají zisky, což akcionáři nechtějí a můžou vedení okamžitě odvolat nebo ho donutit to dělat jinak.

[kralyk z abclinuxu]

To je ale jejich chyba.

Ano, to je tak nějak v kostce vyjádřeno fungování systémů á la Svobodní. Zatímco ostatní systémy nefungují, protože jsou špatné, tenhle nefugnuje, protože si za to lidi můžou sami.

Pokud tomu chceš zabránit, tak potřebuješ a) osvíceného diktátora nebo b) nechat lidi, aby se se systémem naučili zacházet a chovat se zodpovědně.

a) nechci a b) se nestane za mého života a nejspíš ani velmi velmi dlouho potom.

Možná tak v monarchii, kde vládne pořád jedna rodina nebo v režimu před rokem 1989, kdy vládla pořád jedna strana. Ale v demokracii, kde si hrajeme na volby a na střídání u moci, to nefunguje, protože politici se pořád mění a každý se může vymlouvat na to, že to zvoral ten před ním a on za nic nemůže. Sice je u moci pořád stejná sebranka, ale navenek to vypadá, že se střídají. Nevýhodné smlouvy, za které platí občané, ale platí pořád i přes to, že tam sedí jiný politik.

Bohužel to tak je, stále ale má ten systém imho lepší šanci než Svobodní.

Vedení soukromé firmy zase nese odpovědnost vůči akcionářům. A pokud vedení koná v rozporu s přáním lidí a ti v důsledku toho přestávají kupovat, firmě klesají zisky, což akcionáři nechtějí a můžou vedení okamžitě odvolat nebo ho donutit to dělat jinak.

Což je mi jako občanu úplně naprd, vzhledem ke komplexnosti a nevyzpytatelnosti "přání lidí". S tím je celá řada problémů. Například to, že velká firma pouze nereflektuje přání lidí, ale sama se ho znaží aktivně utvářet, což se mnohým firmám daří.

[deda.jabko]

Ano, to je tak nějak v kostce vyjádřeno fungování systémů á la Svobodní. Zatímco ostatní systémy nefungují, protože jsou špatné, tenhle nefugnuje, protože si za to lidi můžou sami.

Toto se libí uživateli deda.jabko.

[xkucf03]

Ano, to je tak nějak v kostce vyjádřeno fungování systémů á la Svobodní. Zatímco ostatní systémy nefungují, protože jsou špatné, tenhle nefugnuje, protože si za to lidi můžou sami.

Systém funguje správně. Je to asi jako když máš GNU/Linux, ale heslo si napíšeš zespodu na klávesnici¹ a pak se divíš a nadáváš na systém… To není chyba systému, ale tvoje.

a) nechci a b) se nestane za mého života a nejspíš ani velmi velmi dlouho potom.

a) je problematické, už jen proto, že po osvíceném diktátorovi může přijít nějaký neosvícený. Ale současný stav není dobrý a má tendenci se zhoršovat. Např. o korupci a různých reformách se mluví přes 25 let a zatím to nikdo nevyřešil – zřejmě proto, že dokud bude stát přerozdělovat enormní množství peněz, bude se ze rozkrádat.

Bohužel to tak je, stále ale má ten systém imho lepší šanci než Svobodní.

Lepší šanci na co? Že bude nahoře pár vyvolených, kteří budou okrádat a zneužívat zbytek společnosti?²

Například to, že velká firma pouze nereflektuje přání lidí, ale sama se ho snaží aktivně utvářet, což se mnohým firmám daří.

Jak se to liší od politiků? Ti taky vytvářejí problém a pak nabízejí řešení. Je to taková hra, nebo spíš promyšlený plán. Připravují si to dlouho dopředu a pracují na tom týmy schopných manipulátorů. Politici se to navíc snaží zaobalit do nějakých „vyšších cílů“ a dát tomu větší legitimitu. Firma ti aspoň na rovinu řekne, že jí jde o peníze.³

Kromě toho, ti politici to často nedělají sami za sebe, ale právě pro nějaké firmy, které tahají za nitky. Politik pak prosadí něco „v zájmu lidí“, ale ve skutečnosti to pro lidi vůbec není a je to v zájmu nějaké firmy. Ve svobodné republice by se tohle nedělo, protože by stát jednak (téměř) nepřerozdělovat a jednak by nezasahoval do volného trhu, takže by nemohl poškodit část firem na objednávku jejich konkurentů.

_{[1] nebo pošleš soukromý klíč do cloudu nebo e-mailem
[2] a současně s tím lidi utvrzovat, že žijí v demokracii a že mohou rozhodovat o situaci ve volbách
[3] navíc je tu ten známý problém s granularitou – vládu volíš na několik let a všichni lidi ve státě musí mít stejnou vládu – kdežto od firmy můžeš jednak přestat nakupovat ze dne na den a jednak je to mnohem plynulejší, nehraje se na většinu a i třeba pár procent lidí je znát a jejich tržní hlasy jsou pro firmu konkrétní peníze – přelití těchto peněz jinam může umožnit vznik nové firmy a tím konkurence, kdežto v politice to semele volební systém, malá strana se nedostane do parlamentu a i když se tam dostane, moc toho nezmůže a mezi tím se ji staré struktury pokusí zkorumpovat nebo obecně zatáhnout do svojí špíny, aby i ti noví politici museli táhnout za jeden provaz s těmi starými – aneb současný parlament stojí na tom, že nikdo není úplně čistý, každý na každého něco ví a díky tomu se vzájemně nepodrazí}

[kralyk z abclinuxu]

Systém funguje správně. Je to asi jako když máš GNU/Linux, ale heslo si napíšeš zespodu na klávesnici1 a pak se divíš a nadáváš na systém… To není chyba systému, ale tvoje.

Jestliže 90% lidí má tendence psát si heslo na klávesnici a ten systém s tím nijak nepočítá, ale prostě nad tím mávne rukou, že "to je chyba uživatele", pak to není správný systém.

Např. o korupci a různých reformách se mluví přes 25 let a zatím to nikdo nevyřešil – zřejmě proto, že dokud bude stát přerozdělovat enormní množství peněz, bude se ze rozkrádat.

No a když s těmi penězi bude pracovat někdo jiný, bude je rozkrádat někdo jiný. Humor je, že nakonec by to ani nebyl někdo jiný, pouze by ten někdo nepracoval pro stát, ale pro firmu XY.

Lepší šanci na co? Že bude nahoře pár vyvolených, kteří budou okrádat a zneužívat zbytek společnosti?

Že nad těmi, kdo pracují s prostředky společnosti, budem mít větší kontrolu.

Kromě toho, ti politici to často nedělají sami za sebe, ale právě pro nějaké firmy, které tahají za nitky. Politik pak prosadí něco „v zájmu lidí“, ale ve skutečnosti to pro lidi vůbec není a je to v zájmu nějaké firmy.

Hmm, takže tobě vlastně nevadí, že politici dělají Zlo™ pro nějakou firmu, ale to, že předstírají, že Zlo™ nedělají...

kdežto od firmy můžeš jednak přestat nakupovat ze dne na den a jednak je to mnohem plynulejší, nehraje se na většinu a i třeba pár procent lidí je znát a jejich tržní hlasy jsou pro firmu konkrétní peníze – přelití těchto peněz jinam může umožnit vznik nové firmy a tím konkurence, kdežto v politice to semele volební systém, malá strana se nedostane do parlamentu a i když se tam dostane, moc toho nezmůže

Tak zaprvé od firmy typicky nemůžeš přestat nakupovat ze dne na den, zadruhé to s přelivem peněz ke konkurenci je zas jenom teorie, v praxi 90% startupů nevydrží a vstup na trh je typicky velmi velmi drahý, a to přes regulované prostředí. V neregulovaném / málo regulovaném prostředí by se existující firmy postaraly, aby vstup na trh byl pokud možno těžký / nemožný.

[Grunt]

Politik pak prosadí něco „v zájmu lidí“, ale ve skutečnosti to pro lidi vůbec není a je to v zájmu nějaké firmy. Ve svobodné republice by se tohle nedělo,

Si si jistý? Pokud ano tak zdůvodni proč by se to nedělo…

[xkucf03]

Protože se na začátku nastaví obecná pravidla a ta už se nebudou měnit. Vše bude logicky odvozené ze základních principů, které budou v ústavě.

[Grunt]

Aha, to dává smysl. Takže když to napíšu pár pravidel na nějaký cár papíru a dám mu název „Ústava“ a zavřu to do nějaké skleněné vitríny aby je už nikdo nemohl přepsat, tak se tím bude každý řídit a nikdo to nebude přepisovat. Proč si mi tohle neřekl už dávno? Co tam máš dál?

[Fluttershy, yay!]

Ano. Občas se stává, že ta ústava začne být trochu mimo. Japonsko a armáda, vývoj volebního práva od 19. do 20. století aj.

[Grunt]

Japonsko a armáda

Co má Japonsko s armádou a ústavou?

[Fluttershy, yay!]

Podle poválečné ústavy nesmí mít armádu. Rádi by to změnili – zřejmě kvůli Číně – ale ke změně ústavy je potřeba většina, které nejsou kvůli politické situaci schopni dosáhnout. Nejvtipnější na tom je, že profesionální „domobranu“ už dávno mají, ale je to takové obejití ústavy, a snaží se nějak proháčkovat i k tomu, aby se mohli snáze účastnit zahraničních mírových operací.

[Grunt]

Ano. To je jeden pohled. Druhý pohled je ten, že Devátý Artikl japonské Ústavy je ta nejrozumnější věc, kterou kdy mohli udělat, protože Japonci jsou do válčení fanataci (když ho zaváděli, tak prostě věděli proč) jenže jelikož je Japonsko de-facto kolonií Spojených států a Abe leze Carymu do prdele (koho vám to milé děti připomíná?), tak se „reinterpretuje“ to co předci jasně určili, aby se mohlo vést svaté křižácké tažení proti Islámskému státu a bůhví ještě jakému vnějšímu nepříteli (asi Rusku). A světě div se, nikomu jinému než pár fanatikům se to taky vůbec nelíbí. Znovu se řeší problémy uvnitř státu přesměrováním problémů ven, tak jako už několikrát v historii. Kdyby se na USA vykvákli, ve sporu o ty šutry u Sachalinu se jednoduše domluvili stejně jako s Koreau a Čínou (ostatně jsou to sousedi už po staletí, tak proč si dělat zle se sousedama, že?), udělali by ti tisíckrát líp. Akorát to jde docela blbě, když máš u sebe nasáčkované Americké základny a v podstatě si pouze loutkový stát.

[Fluttershy, yay!]

když ho zaváděli, tak prostě věděli proč (…) jenže jelikož je Japonsko de-facto kolonií Spojených států

Zaváděli ho Američani.

ve sporu o ty šutry u Sachalinu se jednoduše domluvili stejně jako s Koreau a Čínou

Eh?

Minimálně s Koreou se furt špičkují ve zbrojení a občas si u těch šutrů někdo udělá nějaké cvičení.

S Rusy bude domluva jaká, když občas někdo jako Putin vyrazí na ty ostrovy a provokativně čumí do Japonska?

[Bystroushaak]

Protože se na začátku nastaví obecná pravidla a ta už se nebudou měnit. Vše bude logicky odvozené ze základních principů, které budou v ústavě.

Zajímavé. Tohle mi připomělo jazyky jako lisp, kde se naprosto všechno odvodí z několika málo pravidel. Přesto většina radši používá jazyky, které vznikají a mutují více/méně náhodně a vnitřní logiku buďto vůbec nemají, nebo jí mají hodně pocuchanou a ohnutou. V extrémních případech jako je třeba php to funguje úplně náhodně, podobně jako třeba v Rusku, kde silnější určuje pravidla, jak ho zrovna napadne.

[JiK]

Dle mého názoru politika Svobodných by vedla ke zvýšení společenských rozdílů a v důsledku by značná část lidí měla svobodu pouze teoretickou, ale prakticky by neměli peníze na její využití v praxi.

To je zajimave. Proc si to myslis? Mas k tomu nejake duvody? Nejaka objektivni data nebo jen pocity? Odkud prameni? Mohly by ty pocity byt uspechem jiste propagandy, protoze to vi prece kazdy, stejne jako kazdy vedel ze zeme je placata, slunce se toci kolem ni a mysi vzikaji ze spiny, nebo je to mozna vlivem propagandy, kdy se mnohokrat opakovana lez stava skoro pravdou?

Protoze empiricka data to jasne popiraji!

Vim, ze je pro radu lidi velmi slozite to prijmout, protoze by museli pripustit, ze se v necem zmylili a mozna i dosud pletou, ale realita je jasna.

Pripustime-li, ze 1/ prevladajici spolecensky system (V celem svete) je nejaka forma kapitalismu, a to zejmena poslednich rekneme 30-35 let, a 2/ ze socialisticke diktatury tragicky selhaly v SSSR, vychodni Evrope, v Africkych zemich, v Cine, JV Asii, Stredni Americe a porovname-li to s vyvojem globalni nerovnosti, 3/ ktera prave v tech poslednich 30-40 letech dramaticky POKLESLA, nezbude nam, nez uznat realitu, ze KAPITALISMUS SNIZUJE NEROVNOST.

Ano, nebude se nam to libit, protoze pro chude to znamena relativni zbohatnuti, ale pro nejbohatsich 10% sveta to znamena zchudnuti. A nebude se nam to libit prave proto, ze v tech nejbohatsich 10% sveta jsme my. I kdyz si hrajeme na chudinky...

DATA ukazujici pokles globalni nerovnosti

[kralyk z abclinuxu]

Pripustime-li, ze 1/ prevladajici spolecensky system (V celem svete) je nejaka forma kapitalismu, a to zejmena poslednich rekneme 30-35 let

Ano, ale to není kapitalismus dle Svobodných. Naopak, v zemích, kde je nerovnost nízká, je typicky ten systém nastaven úplně jinak.

[pc2005]

To nemluvim o ruznych silenych ekologickych predpisech, dotacich, socialni peci, zdravotni peci, svazujici zakonik prace, atd.

Ne všechny ekologické předpisy jsou špatné, stejně tak dotace, sociální péče, zdravotní péče a zákoník práce.

[xkucf03]

O tom, co si myslim o Keynesianskem pristupu dnesnich vlad, radeji pomlcim.

Pozor, kdyby se dnešní politici řídili alespoň tím Keynesem, bylo by to ještě relativně dobré – jednou by si peníze půjčili a příště by je zase splatili. Jenže to oni nedělají – neřídí se dílem žádného ekonoma, protože tohle by jim žádný ekonom nedoporučil – chovají se pouze jako prasata a zadlužují nás každý rok víc a víc aniž by měli plán nebo snahu to splatit.

[Grunt]

Ha, ha. Jo, jo…a nebo taky ne. V závislosti na úhlu pohledu.

[Mrkva]

a nebo taky ne

To je tak nechutne demagogicka propaganda az se mi z toho udelalo soufl..

[Grunt]

No stejně úplně zas já vnímám kecy o genialitě kapitalismu. Tohle aspoň odpovídá pozorování…

[Mrkva]

Odpovida cimu pozorovani ceho?

[Grunt]

Mému pozorování reality kolem mě?

[Mrkva]

A co konkretne z toho? Ze chudoba a skody na zivotnim prostredi jsou nasledkem kapitalismu? (Ad to zivotni prostredi - byl jsi v Jizerkach tak v 90 letech? Tam bylo krasne videt (a doted misty je) co dokaze kapitalisticky kysely dest z NDR a PLR :)

Nebo to ze platy jen tak tak odpovidaji zivotnim nakladum? Nevsiml jsem si, ten kdo neco umi to dostane kralovsky zaplaceno.

Nebo to ze kapitalismus stoji na vykoristovani pracujici tridy (tady uz jsem si pripadal jak o 40 let zpatky...)? Opet, nevsiml jsem si zadneho vykoristovani...

Nebo to o tom ze firma ktera se chova k zamestnancum slusne zakonite musi zkrachovat?

Nebo to ze stat pouziva silu proti pracujicim kdyz jim nevyhovuji podminky? To bylo bezne tak 150 let zpatky...

To oznaceni SSSR a nacistickeho nemecka za kapitalisticke staty pak uz nema chybu a ten pokus prekroutit historii je jen takova tresnicka na dortu :)

[Grunt]

Ze chudoba a skody na zivotnim prostredi jsou nasledkem kapitalismu?

Co chceš slyšet? Já už slyšel názor, že nejen chudoba, ale také hladomory a sucha jsou následky kapitalismu (a jiných stupidních lidmi vytvořených ideologií samozřejmě – např. doporučuju výživný Maův Velký krok kupředu oproti kterému mi tady neměly žádný komunismus či socialismus, ale intergalaktickou pařbu na kterou přijeli pařit ještě sověti ). Nevěříš? Prostě za všechno utrpení, které neobsahuje mír, štěstí, duhy, a štěňátka (já preferuju ještě delfínky a poníky) může kapitalismus.

Nebo to ze stat pouziva silu proti pracujicim kdyz jim nevyhovuji podminky? To bylo bezne tak 150 let zpatky...

Vidiš to. 150 let od sepsání Des/Das Kapitalu a kam jsme se posunuli? Furt ty stejné sračky den co den…

To oznaceni SSSR a nacistickeho nemecka za kapitalisticke staty pak uz nema chybu a ten pokus prekroutit historii je jen takova tresnicka na dortu

No jo, jenže přesně takhle ty ideologie příliš horlivý libertarián vnímá. Man-made-shit jeden nepříliš lišící se od toho druhého. Šumák jestli to nazveš fašismus/socialismus/kapitalismus/whatever.

[Dalibor Smolík]

Asi tak nějak. Za socialismu se koncentrovala výroba do jednoho celku, aby byla ekonomičtější a výhodnější. Takže například lednice vyráběl jeden podnik, nebyla konkurence, v plánu bylo, aby každý rok byla nějaká inovace. Plán se splní, vše je v pohodě. Ale kdyby ta konkurence byla, tak bude inovace dvakrát do roka, jinak by nepřežili. A v tom je ten vtip.

[Grunt]

Ale kdyby ta konkurence byla, tak bude inovace dvakrát do roka, jinak by nepřežili.

Jen dvě inovace ledničky do roka? To je slabé.

[Dalibor Smolík]

Jo, chápu . Je to jen příklad. Ale takhle to funguje. Ani Microsoft nemá monopol na operační systém, i když to tak koncem 90. let skoro vypadalo.

[kralyk z abclinuxu]

Pro tve dobro doufam, ze tu jen trolujes a to, co pises, vazne nemyslis.

Sorry, ale přesně to si říkám u skoro každého tvého komentáře...

[M_train]

+ 1

[Grunt]

Pro tve dobro

Proč pro mé dobro? Půjde mi to do kádrového posudku?

[Odin1918]

To jiste ne, jen mam starost o tve mentalni zdravi, protoze nejsem tak sobecky, jak ty si myslis.

[Grunt]

Já se cítím mentálně dostatečně zdravý. Děkuji za starosti. Ale já si je nedělám, takže mě docela překvapuje, že si je dělá někdo za mě.

protoze nejsem tak sobecky, jak ty si myslis.

Já si nic nemyslím a do doby než s Vámi budu muset mít nutně něco společného jste mi ukradený. Naopak preferuju, pokud s Vámi nic společného mít nebudu muset. Děkuji za pochopení.

[Odin1918]

Dekuji. Take doufam, ze s Vami nebudu mit nikdy nic spolecneho.

[snajpa]

Malo prilezitosti k mentalnimu nudeni se, IMHO. Existuje prilis mnoho prilis snadnejch a ihned dostupnejch zpusobu, jak se necim zabavit, aby se clovek mentalne nenudil - nuda je preci vec obecne vnimana jako spatna a nechtena, nebo to tak neni?

Za sebe muzu rict, ze jsem nejvic bejkaren k realizaci vymyslel vzdycky, kdyz jsem se nudil. A tak ted pravidelne vyhledavam prilezitosti k mentalnimu nudeni se - typicky verejna doprava mi funguje skvele. Hrat hry mne nebavi, rozecteneho vetsinou nic moc nemam a kdyz, tak je to zalezitost na par dni a pak zas dlouho nic nectu. Takze ve verejne doprave, idealne ve vlacich mezi Brnem a Prahou, mam prostoru k vymejsleni, no jejej. Tam ani ty internety, co nosim po kapsach, poradne nefungujou.

[deda.jabko]

Jelikož byla kniha napsána v morálně civilizovanějších časech

V tech moralne civilizovanejsich casech podle Charlese Dickense nebo v tech moralne civilizovanejsich casech, kdy polovina spojenych statu zila z otrokarstvi?

[Bystroushaak]

*slabě předstírá, že se chytá návnady nerozlišující lokální a globální kontext a hádá se*

[Radovan]

Morálně civilizovanější časy, kdy dětská práce a sex s dětmi byly v Anglii legální.

Máš podivné představy o civilizovanosti, lišáku

[Bystroushaak]

*nostalgický povzdech*

[jozka]

To uz holt taky byva, ze spousta zdejsich sni o casech, kdy by je nikdo neomezoval a mohli by tak dobyt svet. Protoze je znamo, ze to spatne se zapomina a na dobre se vzpomina. Taky je to podle toho kdo, co cetl. Jestli Dickense nebo Kiplinga.

[Bystroushaak]

Taky je to podle toho kdo, co cetl. Jestli Dickense nebo Kiplinga.

Nebo Babbageho. Tenkrát se lidi prostě vyjadřovali jinak, toho je ta kniha plná, stejně jako odkazovaný film a to jsem tou větou chtěl říct.

To uz holt taky byva, ze spousta zdejsich sni o casech, kdy by je nikdo neomezoval a mohli by tak dobyt svet.

Zábavné, jak ač všichni čtou stejnou větu, každý si tam dává své vlastní projekce.

[jozka]

To neni primo k te vete, to je jen k tem nekdejsim moralnejsim casum a nekdejsim diskusim zde, ktere se jich tykaly.

Je to podobne jako s prvni republikou. Muj deda ji zazil a jeste zije. A obcas vypravi.

[Z.z.]

Moji starí rodiči ju zažili tiež a tiež rozprávali. V tých časoch sa z tohto dovtedy prosperujúceho regiónu stala hladová dolina.

[Dalibor Smolík]

Jo, to moje babička říkávala, že "za Rakouska byl jiný pořádek, tohle by se nestalo"
Každá generace vzpomíná jen na to lepší. Občas se dnes slýchává, že to by se za bolševika stát nemohlo. Stejně tak se bude jednou mluvit o dnešní době.

[pavlix]

Jo, to moje babička říkávala, že "za Rakouska byl jiný pořádek, tohle by se nestalo"

To moje babička to říkala o komunismu, když v obchůdku v krkonoších neměli v poledne chleba.

[Z.z.]

babička bola disidentka, ako všetci dnešní hrdinskí bojovníci proti komunizmu:)

[pavlix]

...

[Z.z.]

neklikám na odkazy tunajšej intelektuálnej elity

[Z.z.]

ja viem, chceli by ste to zmäkčiť, ale ono to nepôjde:)... tu blízko boli dve fabriky a bane, ktoré zmestnávali dolinu, majiteľa tej jednej najprv ako Nemca vyhnali, a potom tie nemecké stroje a aj zariadenie z tej druhej demontovali a odvliekli, všetko zavreli:)... to viete, kríza...tu žili vždy kovoroľníci, z toho domáceho gazdovstva s vyžiť nedalo, toto nie je Žitný ostrov:)... a miesta v štátnej službe bpli dávno obsadené:)... okrem toho, že neexistovalo poridne dopravné spojenie, pretože to s preseklo po zániku Uhorska a z I. ČSR s tu nič nové nebudovalo

takže ono je to hodnotenie dosť závislé od skúseností

[Z.z.]

+1

v morálne civilizovaných časoch anglických gentlemanov, ktorých etiketa je vzorom pre autora a jeho pánsky klub... popíjanie škótskej whisky, nikdy nie mimo predpísaného času, kriket a zdvorilé správanie ... a vyparádení černoškovia ako dekoračný prvok elegantného interiéru

[Bystroushaak]

Přijmi prosím tuto fotku masivního koňského penisu, jako token mé oddanosti těmto ideálům.

[Jendа]

Já nechápu proč máš zrovna ty osobního trolla. Tady na Abc mi tvé názory nepřijdou nijak extrémní (to už bych si toho trolla zasloužil spíš já). Nebo máš nějaké osobní spory na kanálech které neznám?

[Z.z.]

Omyl, on je môj osobný troll! Takže tá fotka (nerozklikávm) ho vystihuje.

[Bystroushaak]

Omyl, on je môj osobný troll!

To se dá skoro použít jako definice egoismu.

[Bystroushaak]

Já nechápu proč máš zrovna ty osobního trolla.

Troly. Přijímám to jako jedno z těch nepředvídatelných překvapení, která život přináší. Možná bych na tom mohl začít budovat třeba kult osobnosti, nebo náboženství. Nebo dělat taneční vystoupení; Bystroushaak a trolové.

[xkucf03]

Tohle mě zaujalo:

Thus the Analytical Engine first computes and punches on cards its own tabular numbers. These are brought to it by its attendant when demanded. But the engine itself takes care that the right card is brought to it by verifying the nuber of that card by the number of the card which it demanded. The Engine will always reject a wrong card by continually ringing a loud bell and stopping itself until supplied with the precise intellectual food it demands.

Když ten stroj dokáže poznat správný štítek a dokonce předem řekne číslo štítku, který očekává, proč je tam potřeba lidský operátor? Vždyť už by stačilo málo a stroj by mohl štítky načítat sám – asi jako data z disku, když zná jejich adresu (číslo) – stačilo by otočit nějakým ozubeným kolem o příslušný počet kroků a správný štítek by se vytáhl z nějakého jukeboxu. Stroj by pak mohl pracovat třeba přes noc, kdy lidé spí.

[Bystroushaak]

Já myslím, že kdyby měl funkční stroj, tak by tam toho časem přidal víc.

Osobně jsem spíš nepobral ty děrné štítky, protože byly fakt obrovské a data na nich byla uložena tím nejdementnějším možným způsobem (jakože deset děr - pro jedničku proděrujeme první, pro dvojku druhou, pro trojku třetí, pro čtyřku ..). To si přímo říká o nějaký kompaktnější systém + o děrnou pásku. Taky to rozdělení na štítky pro data a štítky pro instrukce je divné.

[Ivorne]

Viděl bych to tak, že prioritou bylo přijímat data (štítky) v takovém formátu, který potřebuje co nejméně dalšího zpracování, aby se dala použít pro výpočet strojem. Protože ti zas tak nevadí, když máš trochu větší děrný štítek, ale vadí ti, když musíš vyrábět další složitou část stroje, který bude předzpracovávat vstupy.

[Bystroushaak]

Protože ti zas tak nevadí, když máš trochu větší děrný štítek

No, tady nejde ani tak o velikost štítků, jako spíš naprostou neefektivitu, která v podstatě znamenala co číslo, to štítek a to možná i přeháním, dost možná to bylo co číslo, to několik štítků. Já vím, že to v té době a situaci nebylo zrovna moc podstatné, ale stejně.

[Ivorne]

No mě právě jde o otázku - neefektivita čeho? Neefektivita uložení informací? - asi ano. Neefektivita zpracovatelnosti informací daným strojem? - možná ne.

Přirovnal bych to například k problému vektorové vs bitmapové obrázky. Pokud je na obrázku jen jedna čára, tak je logičtější mít to uložené jako vektorový obrázek. Ale zase počítač dokáže rychleji a snáze vykreslit bitmapový obrázek, takže pokud je hardware/software/čas drahý, tak je výhodnější ukládat i jednoduché obrázky bitmapově.

Třeba je to takhle i s tím strojem - informace jsou na štítcích roztahané a možná částečně duplicitní, ale konkrétnímu stroji se s tím lépe pracuje.

Trochu mi to připomíná, když jsem zkoušel sestavit nějakou logiku z redstone obvodů v Minecraftu. Buď reprezentuješ číslo binárně a stačí ti na to méně drátů (bitů) nebo číslo reprezentuješ tak, že máš prostě 8 drátů a ty označují 8 různých čísel. Na první pohled se jeví rozumnější binární reprezentace, ale to pak potřebuješ postavit dekodér, abys to mohl vypsat na displej. Takže v řadě částí stroje použiješ prostě to hloupější kódování a sice musíš tahat více drátů mezi částmi stroje, ale nemusíš stavět potenciálně velký a pomalý binární enkodér/dekodér.

[Bystroushaak]

Buď reprezentuješ číslo binárně a stačí ti na to méně drátů (bitů) nebo číslo reprezentuješ tak, že máš prostě 8 drátů a ty označují 8 různých čísel. Na první pohled se jeví rozumnější binární reprezentace, ale to pak potřebuješ postavit dekodér, abys to mohl vypsat na displej.

To potřebuješ i v tom tvém případě, ne?

[Ivorne]

No ale je výrazně jednodužší. V minecraftu uděláš jednoduše OR operátor, ale dost těžko se dělá AND operátor. Překódování z toho signálu, kde každý drát představuje jedno číslo, na signál pro sedmisegmentový displej nevyžaduje žádný AND a je snazší ho navrhnout. Při překódování z binárního signálu bys potřeboval několik AND operátorů a bylo by náročnější ten obvod navrhnout.

[Bystroushaak]

Aha, ok. Binární dekodery na sedmisegmentovku jsem stavěl, ale že v minecraftu nejde udělat jednoduše AND jsem nevěděl.

[Josef Kufner]

Pokud máš k dispozici negaci, tak můžeš AND a OR mezi sebou libovolně převádět díky panu De Morganovi.

[pc2005]

Ovšem to zabere mrtě místa. Navíc se v redstonu blbě dělaj kompaktní 3D obvody.

[Josef Kufner]

Jak se to veme. Lze si snadno vystačit jen s NAND hradly. Tím pádem můžeš masově vyrábět jeden typ obvodu a používat ho na všechno (a dělá se to tak). Nebo udělat programovatelné hradlové pole, kde bude právě jen tento jeden typ hradel, ale při tom z toho uděláš cokoliv.

[pc2005]

Nebo udělat programovatelné hradlové pole

Muhehe už se těším na Minecraft/PCIe řadič .

[Paskma]

Díky za skvělý výtah, opravdu jsem si ho užil.

V londýnském Science museum mají kus jednoho ze strojů a vedle jeho mozek naložený v lihu, opravdu impresivní.

A jak se zeptal jeden můj kamarád: "Vedle čeho naloží ten váš, pokud vůbec?"

[dumblob]

Diky za skvely clanek.

Jinak po otevreni PDF se mi zda, ze se ti nekde ve zdrojovem CSV posunuly indexy kapitol vuci jmenum kapitol o jeden radek - napr. Chapter XX. Strany 263-270 (pdf), 251-258 (kniha) je az na strane 272 v PDF (mozna v originalu na strane 271, protoze mam na prvni strance predmluvu, ze knihu skenovali v Googlu).

[Bystroushaak]

Máš pravdu. Zpětně si vzpomínám, že nemám ani verzi z webarchivu, ani z google, ale odtud: http://djm.cc/library/Passages_Life_of_a_Philosopher_Babbage_edited.pdf.

Důvod už ani přesně nevím, snad se mi zdálo, že má lepší kvalitu, nebo něco. Do článku jsem odkaz doplnil na první místo a přidal k tomu poznámku.

[Aleš Kapica]

A o archive.org už jste někdy slyšeli?

[Bystroushaak]

Je to druhý odkaz na stažení knihy přímo v blogpostu.

[Petr Tomášek]

Takže s filosofií to vlastně nemá nic společného...

[Bystroushaak]

To?

[Petr Tomášek]

Žádného jiného pojmenování si obsah zápisku nezaslouží.

[Bystroushaak]

Obsah zápisku skutečně s filosofií společného nic nemá. Kniha ke konci lehce ano. V diskuzi je pak odkaz na komix, který je o filosofii celý.

[Radovan]

Ale má, jenže s původním významem toho slova, když ještě neznamenalo plkání o ničem.

[Bystroushaak]

Related: Twelve Angry Philosophers

[Radovan]

Takových keců...

Radši jsem sáhl do mojí sbírky:

Přijde za předsedou Akademie věd vedoucí ústavu experimentální fyziky s tím, že potřebují nový urychlovač částic.
Předseda mu zdrceně povídá: "Víte pane kolego, všechny ty vaše experimenty a přístroje jsou strašně nákladné a drahé. Vezměte si například takové matematiky. Těm stačí jen papír, tužka a guma. Anebo ještě lépe, vezměte si takové filozofy. Těm stačí jen tužka a papír."

Za prchajicim clovekem bezel ozbrojenec a volal na Sokrata: "Zadrz ho, je to vrah!"
Sokrates se vsak ani nehnul a pronasledovany utekl.
Ozbrojenec dobehl k filosofovi a zlostne se ho ptal: "Proc jsi toho vraha nezadrzel?"
"Vrah? Co tim myslis?" odpovedel mu Sokrates.
"To je otazka? Vrah je prece clovek, ktery zabiji."
"Tedy reznik?"
"Nesmysl, myslim cloveka, ktery usmrti jineho cloveka."
"Aha, vojak."
"Ne, myslim takoveho, ktery usmrti cloveka v dobe miru."
"Uz rozumim, myslis kata."
"U vsech rohatych! Myslim cloveka, ktery zabije druheho cloveka v jeho dome!"
"Ale proc jsi to hned nerekl, ze jde o lekare?"

[Z.z.]

Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.

Off-topic politický flamebait, osobní problémy.

[Bystroushaak]

Takových keců...

Jsou tam hodně dobré stripy. Ty (imho) nejlepší: Pokemon Philosophy, It Awoke, Existential Birthday, The Long Walk, Captain Metaphysics and the Ghost in the Machine, Schopenhauer and Hegel, Two Brothers, Language Games: Philosophers Play Pictionary, The Sniper, The Wrath of the Sea, How Philosophy is Made, Kierkegaard at the Rave a The Machine.

[Petr Tomášek]

Z filosofckého hlediska je právě Babbageovy žvásty plkáním o ničem.

[Radovan]

Z hlediska kterého filozofa? A co po tom kecalovi zůstalo?

Po Babbageovi zůstala spousta věcí které používáme dodnes, třeba systém jednotného poštovného, dendrochronologie, operační výzkum, metoda lámání Vigenérovy šifry... Stojí za to přečíst si jeho vzpomínky, stejně jako třeba knihy slavného anglického teroristy, Lawrence z Arábie.

[xkucf03]

Babbage mi v téhle kapitole přijde trochu jako autista. Nedošlo mu, že se nejedná o problém, který by mohla řešit policie, nebo samospráva města, ale o psychologickou válku. Tu imho mohl vyhrát, kdyby najal pár bouchačů, kteří by zmlátili každého, kdo bude opruzovat okolo domu s hudebním nástrojem.

Zřejmě v té době neznali trolling. Mohl přece:

• je chválit a tleskat jim (a přitom by všichni věděli, že to tak nemyslí)
• přinést si vlastní hudební nástroj a kazit jim to
• přidat se k nim, ale zpívat falešně
• házet jim do klobouku padělané mince a pak je udat, až jimi budou platit
• jít před jejich obydlí a tam provozovat svoje stroje, které vytvářejí hluk, prach, smrad
• nebo tam provádět nebezpečné experimenty

[pc2005]

nebo tam provádět nebezpečné experimenty

Ideálně s lidskými obětinami .

[Bystroushaak]

Zřejmě v té době neznali trolling.

Ono to bylo trochu horší, protože mezi nimi získal pověst hatera a někoho, kdo nenávidí umění, což bylo velmi daleko od pravdy. Neměl jen rád různé flašinety, co od rána do večera opakují stejný loop a tak se je snažil zákonem dostat od domu. Lůza tak získala pocit, že se mu musí pomstít a bojovat proti němu a že spravedlnost je na jejich straně.

Tenhle boj imho nemohl vyhrát, protože jednak nemůžeš argumentovat proti davu, ale ani nějak hlukem sabotovat jejich činnost. Když ti někdo přijde o půlnoci k domu a začne půl hodiny hrát na harmoniku, a pak uteče, tak s tím prostě nic neuděláš. Nebo když přijde dav 50 lidí, a vyřvává ti pod okny. Kdyby měl pár drábů, co umělci harmoniku rozšlapou a ještě diskrétně přidají pár kopanců, tak by to imho za chvíli pochopili. Buď, a nebo by mu někdo ten barák fakt zapálil.

Jinak co se týče toho hluku, tak to dneska vnímáme jinak, protože máme jednak kvalitní okna, ale taky možnost nasadit sluchátka. Občas z toho lidem taky hrabe.

[Z.z.]

Lůza

Myslíš chudobných ľudí, ktorí si nemohli dovoliť umenie, ako bohatá elita, ktorá ich udrživala v chudobe a nevzdelanosti a potom pohŕdala ich lacným vkusom? A potom, že nie si snob:).

[Radovan]

"Neměl jen rád různé flašinety, co od rána do večera opakují stejný loop"

Tak v tom případě by si Babbage při poslechu dnešních komerčních radiokanálů asi brzy nasadil sluchátka a vyšel s puškou do ulic také

Holt nakoupení bouchačů tehdy nepatřilo k dobrým mravům anglického gentlemana, snažil se použít legální prostředky, naivní idealista. Kdyby místo toho podplatil pár radních jako je to běžné dneska, mohl mít kolem domu zónu ticha, kdy by si i drožkářův kůň bál prdnout.

[Bystroushaak]

Tak tak.

[Z.z.]

Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.

Off-topic politika, osobní spory.

[Z.z.]

Off-topic politika, osobní spory.

uvidí sa, či budete, milí nestranní, spravodliví, právomoci nezneužívajúci a nikoho zámerne podľa svojich súkromných kritérií nediskriminujúci admini, postupovať rovnako vo všetkých prípadoch, keď horda anonymov a bystroušiakov napadne diskusie v blogoch im a Vám nesympatických, ktorých chcete vyhrýzť