Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Chtěl jsem trochu experimentovat a měl jsem k dispozici externí USB 2.0 pevný disk. Celý tento zápisek je o tom, jak jsem zkopíroval a zprovoznil Arch Linux z interního pevného disku na disk externí (a mj. jsem použil/vyzkoušel GPT a grub2). Mám x86_64 systém.
Už asi 2x jsem si rozesral systém (Arch Linux) tímto příkazem. Je tedy třeba používat tento příkaz s opatrností a hlavně nejdřív číst a až potom konat!
Co se týká čtení, tak viz PLEASE READ BEFORE UPGRADING.
Tak jsem si dneska vyzkoušel, co to je přeložit z angličtiny do češtiny určitý návod z ArchWiki.
Samozřejmě musí člověk umět anglicky, ale taky hlavně musí rozumět tématu, co překládá.
Dodám, že příště bych se rád zúčastnil, aby nás příště bylo víc.
Rozhodnul jsem se, že si pohraju s udev a nastavím si automatické mountování především USB Mass Storage zařízení. A rád se podělím, jak jsem na to šel:
V této druhé části se pokusíme vytvořit vlastní live distribuci založenou na Arch Linuxu pomocí sady skriptů náležejících do larch verze 7.2. Znovu připomínám, že by k tomu měla stačit téměř libovolná distribuce GNU/Linuxu. Tedy kromě Arch Linuxu můžete larch vytvořit např. i v Debianu apod. Jenom ještě nutno podotknout, že zvolíme tu "nejjednodušší variantu" -- tedy live systém bez X, určený pro opravy apod.
Základní pojmy tvorby larch (live Arch Linuxu) pomocí larch (verze 7.2). *K vytvoření 'live Arch Linuxu' by měla stačit skoro libovolná distribuce GNU/Linuxu.*
Rozhodl jsem se vyzkoušet proprietární ovladače ATI Catalyst. A chtěl bych se podělit s postupem jejich instalace přes balíčkovací systém Arch Linuxu. Jako administrátor (root) pracujte jenom tehdy, pokud je to opravdu nutné. Jako root je třeba pracovat při instalaci balíčků, jinak opravdu doporučuju pracovat jenom jako obyčejný uživatel. Poznámka: Mám 64bitový mikroprocesor, a i systém.
Dále uvádím postup, kterak Archlinux na externí pevný disk zkopírovat.
Možná víte, že jsem Archlinux zkoušel — měl jsem ho nainstalovaný na paměťové kartě. A nyní ho už mám i na interním pevném disku svého PC! :-)
Proč zrovna Archlinux? Jisté období mého života jsem používal Slackware — byl to čisťoučký a jednoduchý operační systém. A Archlinux je Slackwaru velmi podobný, proto Archlinux.
Ještě nedávno jsem používal Ubuntu a zjišťoval, že nějak zakrňuju, protože Ubuntu se začíná podobat Billovu OS. Navíc jsem zjistil, že se vlastně v Ubuntu vůbec nevyznám!
Hledal jsem tedy náhradu za Ubuntu. Trochu jsem uvažoval o znovrácení se ke Slackwaru, ale to jsem zavrhnul, protože Slackware ve standardní instalaci neřešil závislosti (třeba už je to dneska jinak). Chtěl jsem něco čistého a jednoduchého. A protože tady „každý” vychvaloval Archlinux, tak volba padla na Archlinux.
Zatím jsem s Archlinuxem velmi spokojený a konečně cítím, že mám systém pod kontrolou! :-)
Řešení: V konfiguračním souboru ~/.dillo/dillorc změnit hodnotu font_min_size třeba na 20.
Řešení: Do souboru ~/.xinitrc přidat příkaz:/usr/bin/setxkbmap -layout "cz,us" -variant qwertz -option "grp:switch,grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"
Řešení: xterm spouštět s parametrem -font *-fixed-*-*-*-20-*-*-*-*-*-iso10646-*
Poznámka: Tohle nejsou jediný problémy, které jsem musel (budu muset) v archlinuxu řešit, ale tyhle mě nejvíc "pálily".
Poznámka č. 2: Archlinux mi dost připomíná svou "čistotou" Slackware. Moc se mi líbí a doufám, že se skamarádíme natolik, že si ho dám na pevný disk (zatím ho provozuju z paměťové karty).