Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
bohuzel, jsem se ted musel venovat trosku bezne rutinni praci, takze scheme ma na chvilku pauzu, ale zaujal me jiz treti dil serialu o smarty a prislo me to docela mastodontni.
jedna vec mne na templatovacich enginech docela vadi, ze se snazi vytvorit si vlastni jazyk - at uz jsou to smarty, ultratemplates, cokoliv dalsiho nebo treba xslt, pricemz tyto jazyky nedosahuji kvalit beznych jazyku, protoze jejich syntaxe je desna nebo chybi standardni knihovny.
osobne pouzivam tutu hezkou hracku:class Sitcom { private $values = array(); public function set($name, $value) { $this->values[$name] = $value; } public function render($template) { foreach ($this->values as $___name => $___value) $$___name = $___value; ob_start(); include($template); $___content = ob_get_contents(); ob_end_clean(); return $___content; } }
neni to nic duchaplneho, jenom do prostredi vykreslovaci funkce se nactou promenne a vyvola se php-kod (sablona), ktery k temto promennym muze pristupovat. navic je to odchycene do bufferu... aby slo s touto hodnotou pracovat.
sablona pak vypada takto:Hello <?= $name ?> What's the time? <?= $time ?>kod v aplikaci pak:
$tpl = new Sitcom(); $tpl->set("name", "Tim Taylor"); $tpl->set("time", "It's Tool Time!"); echo $tpl->render("sample.tpl");
nazvat to templatovacim enginem je silne slovo, ale umoznuje to docela efektivne oddelit logiku od prezentace a hlavne neklade to nejake extra naroky na nove uceni (zadne nestandardni funkce a konstrukce), jenom to cloveka nuti vic premyslet nad tim, co si jeste podrzi ve funkci a co posle do sablony.
na zaver, male rypnuti -- php je dobry textovy preprocesor, tak proc jeho funkci nevyuzit a snazit se v nem psat dalsi jazyky, ktere delaji de facto to same?
Tiskni Sdílej:
<? include("page/header.php"); echo "<h2>Nadpis</h2>\n"; $d["form"]->render(); include("page/footer.php"); ?>Způsobí to, že šablon je potřeba trošku víc (pro každý typ stránky jedna), ale zas se s nima nemusím skládat v kódu a přijde mi to tak přehlednější i jednodušší.
The ultimate goals of template engines shouldn't really be to remove all logic from HTML. It should be to separate presentation logic from business logic.Prostě jde o to, aby tenhle bordel, který převádí datové struktury na HTML nestrašil, kde nemá. Mít v šabloně kus kódu, který jen vypisuje a případně i konvertuje data z nějakého pole do HTML není vůbec špatné, ba naopak, k tomu ta šablona je.
function html_table_row($cells) { $result = "<tr>\n"; foreach ($cells as $cell) $result .= "<td>$cell</td>\n"; $result .= "</tr>\n"; return $result; }to si v kazde sablone staci inkludnout soubor s danyma standardnima funkcema (jeste mam nekolik variant pro praci - s ul, ol, li) a zacit je pouzivat. <?= html_table_row(array(1, 2, 3, 4)) ?>
Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag" . Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný" .
sed -i 's/<\?=/<?php echo/g' *.php
Neptej se mě proč by si to měl dělat, ale jestli si dobře vzpomínám, tak například Abíčko taky nebylo vždycky v JavěNo pokud vim, tak vsechny tyhle nase komentare jsou XML ulozeny v DB. Jestli to Leos zene ke klientovi pres XSLT nevim, ale nedivil bych se.
Teď jak to tady pročítám, tak mně napadla další výhoda XSLT. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!Mně zase napadla další výhoda Lispu. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou! Ale pokud bych to psal pomocí šablon v PHP (nebo čemkoli jiném), nebo přímo pastnul do kódu, tak můžu začít od nuly vše.
Ještě jsem zapomněl dodat: XSLT přímo vzniklo z Lispu a je to na něm dost vidět (konkrétně DSSSL), takže prohlášení „XSLT je o něčem jiném než Lisp“ je asi tak informované jako „C# je o něčem jiném než Java.“ Podobnosti jsou až zarážející a je jich podstatně více, než rozdílů.
Nějaká pěkná čtení:
Dynamicky typovaný funkcionální programovací jazyk, jehož základní datovou strukturou je hierarchický seznam prvků. V této struktuře jsou psány samotné jeho programy, takže mj. může transformovat i sám sebe, pokud je to zapotřebí. Safra, to je nějaké povědomé, kde já tohle už slyšel? Docela by mě zajímalo, do jaké míry se ty hardwarové akcelerátory XSLT podobají lispovským procesorům. Přinejmenším konceptuelně je to naprosto identická konstrukce: eval+apply natvrdo zadrátovaný.