OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Obecně panující názor, že to stojí za prd, se mi totiž moc věrohodný nezdál. V minulosti jsem už jeden takový notebook v prackách měl - v té době již notně starý Fujitsu Siemes a nebylo to vůbec špatné. Jenže ovládání perem, není totéž co dotyková obrazovka, která podporuje multitouch. Kolega mi tedy nabídnul na vyzkoušení Microsoft Surface Pro, jenže k němu chybělo napájení. Zhruba před rokem totiž od nás přešla skupina lidí na CIIRC a zůstalo nám po nich i nějaké vybavení nakoupené z prostředků katedry. Mezi jiným i tři exempláře Microsoft Surface Pro. Nikdo o ně moc nejevil zájem, protože na nich měly být Windows ale navíc k nim chyběly ty zdroje, takže ani nebylo možné odzkoušet, jestli jsou v pořádku. Nicméně nedávno se objevily mezi jiným harampádím a tak jsme zjistili, že jeden z nich má Widle nakopnuté tak, že se s nimi nedá nic dělat, a ten jsem dostal na hraní.
Našla se i dokovací stanice s ethernetem, tak nejdřív jsem zkusil diskless boot. Ovšem bez úspěchu. Až dodatečně se ukázalo, že byl na vině špatný kontakt. Zkusil jsem tedy USB klíčenku od kolegy, na které byla staré instalační CD s Ubuntu.
Ubuntu najelo, tak jsem se jal zkoumat původní systém. Ukázalo se, že to má nějak moc diskových oddílů. Nedalo mi to, zdrcnul jsem původní diskový oddíl s Windows, posunul partice kupředu a za nimi i vytvořil nový oddíl s Btrfs pro Debian a swap.
Namountoval jsem ho, vytvořil subvolume pro budoucí systém a do toho Ubuntu stáhnul a doinstaloval debootstrap. Pak skrz něj nasypal oblíbený Debian unstable amd64. Nabindoval dev, proc a sys. Spustil chroot, doinstaloval co mě napadlo, vytvořil fstab, nastavil heslo, doinstaloval kernel a na závěr grub-efi. Protože ještě nebylo jasné co bude možné z toho disku zrušit, prozatím do původní efi partice.
Po restartu skončil grub v konzoli. Chyběl grub.cfg ale stačilo zavolat configfile na ten co již byl vygenerován: (hd1,gpt8)/system/boot/grub/grub.cfg Jak se ukázalo následně, problém dělá i vložená SD karta. Při bootu ji grub najde jako hd0, ale při automatickém generování přes grub-mkconfig je to obráceně.
Ovšem to jsou problémy snadno řešitelné. Přidal jsem vygenerovaný grub.cfg na původní efi partici a upravil.
Pokud jde o vlastní systém. Používám svoje oblíbené Xfce4 a přihlašování přes lightdm. Doinstaloval jsem onboard, abych mohl psát prstama, a protože se dá klávesnice odpojit, přidal ho i do lightdm, aby se dal spustit i pro přihlašování.
Teď si hraji s multidotykovým ovládáním. Nikde k tomu nic kloudného není, takže svou tradiční průzkumnou metodou pokus omyl. Ostatně, cílem tohoto blogpostu je i vyprovokovat k diskuzi ty, co mají větší zkušenosti v práci s onboard klávesnicí nežli já. Kupř. teď by se mi hodilo, jak vložit "našeptaný" výraz, abych ho nemusil vyťukávat pořád dokola. Myslel jsem, že postačí když na něj ťuknu. Ale ne.
Celkově musím konstatovat, že se mi Microsoft Surface Pro s Debianem velice líbí. Je to přesně to, co jsem očekával. Žádný podělaný Android, ale plnotučný linux se vším co k tomu patří. Výkonově mi to zařízení také vyhovuje. Kdo to navrhoval, nebyl žádný blb. Magnetické připojení klávesnice a napájecího kabelu nemá chybu a pětihodinová výdrž na baterku je podle mě také velice slušná.
Jako doplněk k pracovnímu notebooku je to skvělé. Dlouhodobě jsem postrádal vhodný doplněk na čtení dokumentace. Microsoft Surface Pro v kombinaci s linuxem je na tohle dokonalý – velikost bloku A4 – a možné je vše, od čtení po nahrávání a přehrávání videozáznamu. Mobilní telefon má displej moc malý a komerční šidítka s Androidem, nebo iPad jsem nechtěl. Vyhovuje mi linux. Jeho možnosti konfigurace a prostředí opensource.
Tiskni Sdílej: