Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »
včera 08:35
| Za vším hledej Linux
| 
| Přečteno: 518×
| Komentářů: 18, poslední 06:56
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
Včera jsem po nějakém čase aktualizoval jeden ze strojů. Mimo jiné se zaktualizoval i GRUB2, a tak jsem zkusil, zda-li již konečně jeho vývojáři pořešili fatální problém při sestavení core.img, pokud je systém postaven nad více než jednou vrstvou. Jak se zdá - tak stále NE. Přitom jsem jim o problému a způsobu jako ho řešit psal již před dvěma lety. Inu, asi mají jinou strategii. Takže tento blogpost bude o tom, jak řeším situaci se špatně sestaveným grubem.
Již dlouho jsem vyhlížel nějaký alespoň trochu slušný mobilní telefon, kterým bych nahradil stávající T-mobile G1. Mimochodem, první kus který před víc jak třemi lety opustil v prodejnu T-Mobile v Praze na Národní třídě. Viz můj starší blogpost Já a moje mobily. Velké naděje jsem vkládal do Motoroly. Říkal jsem si, že když tuto firmu vlastní Google, který loví své zaměstance i v českých vodách, že by snad.. ale raději - No comment. Jenže má stará G1 už má baterii téměř hin, proto jsem se rozhodl déle neváhat a koupil Sony Ericsson Xperia pro.
LEGO. I když jsem ho sám v dětství neměl, měl jsem možnost si s ním čas od času pohrát u kamaráda, který jím byl obdařen strýcem ze Švajcu.
7.3. 11:44
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 926×
| Komentářů: 12, poslední 9.3.
| Hodnocení: 88 % (16 hlasů)
Jen telegraficky. Máte-li grafickou kartu s radeonem, kernel novější než 3.0 a nejde vám zvuk přes HDMI, tak vás možná bude zajímat, že i když se vše tváří ok, tak zvuk přes HDMI neleze, protože je defaultně vypnutý v kernelu.
2.3. 13:18
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1013×
| Komentářů: 8, poslední 3.3.
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Když jsem před téměř čtyřmi lety spouštěl náš podpůrný server http://support.dce.felk.cvut.cz vsadil jsem na MediaWiki. Vcelku jednoduchý kalkul - předpokládám, že vývoj systému na kterém běží Wikipedie hned tak neskončí.
Už několikátý den rošáduji s disky, a tak si říkám, že by možná neuškodilo podělit se s oním martyriem, aby si i ti co dosud objem dat na disku počítají na gigabajty, mohli představit, že to je většinou především hrozná otrava a čekání.
19.1. 12:35
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 998×
| Komentářů: 26, poslední 26.1.
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Chcete-li používat bloková zařízení po síti, máte několik možností. Můžete použít buď NBD nebo iSCSI. O NBD se tady zatím nikdo moc nerozmazával a tak by se někomu mohlo subjektivně zdát, že je iSCSI lepší. Záleží však na úhlu pohledu a podmínkách použití. iSCSI má tu výhodu, že již existuje v jádře podpora i pro target (server), a vypublikované zařízení lze použít i pro MS Windows. Na druhou stranu, podle toho co jsem vyšťáral na netu by mělo mít NBD menší režii a snad i o chlup lepší výkon. Každopádně však NBD není mrkev.
Ke své lítosti musím přiznat, že ač používám výhradně linuxové pracovní prostředí již víc než 8 let, k rozbalování zip a rar archívů používám raději Total Commander, spuštěný pod wine, než dostupné nativní nástroje.
Možná si někdo vzpomenete, že jsem o ní psal cca před měsícem. Tak už mi konečně dorazila do pracek. Rusi mezitím natáhli cenu na 19,8 tis. rublů (z původních 15 tis.) a od 15. ledna následujícího roku by se měla začít konečně prodávat i v USA za deklarovaných baťovských 499$.
Při testování nejrůznějších typů blokových zařízení s nimiž umí pracovat QEMU jsem narazil i na sheepdog. Z principu fungování by se však tento systém distribuovaného blokového zařízení měl spíš jmenovat "hampejz".
Výsledky nebyly špatné, tak mě zajímá, zda-li i někdo z vás má s tímto nějaké zkušenosti. Dokumentace je totiž velmi sporá a pravděpodobnost, že jsem některé věci nepochopil správně - vysoká.
Tento blog je spíš než blogpostem pokusem o vyvolání debaty, z níž bych mohl načerpat informace a dozvědět se, jak to dělají jinde. K jeho napsání mě přiměly jednak vlastní motivy z poslední doby, tak i poznámka z posledních jaderných novin, že jediný administrátor na údržbu komplexnějších systému asi nestačí.
Již zhruba 15 let jsou k dispozici technologie, pro zpracování knih do elektronické formy. Ne že by elektronické knihy neexistovaly již dříve, ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovat, ale i číst. Jenže dlouhou dobu chybělo nějaké kloudné zařízení na kterém by je bylo možné číst. Původně jsem se domníval, že bych snad pro čtení těchto knih mohl využít G1 - byl to jeden z důvodů proč jsem si ji mezi prvními u nás pořídil. Ale byl jsem zklamán. Rozlišení displeje bylo příliš nízké na to aby se na tom něco dalo číst a při optimální velikosti textu se na něj zase nevešel rozumně žádný odstavec tak, aniž by bylo nutné neustále posouvat stránku sem a tam.
Také řešíte síťování v QEMU a máte v tom tak trošku guláš? Pokud ano, tak se vám možná bude hodit můj manuálek v naší wiki.
Možná i ty patříš k lidem, co jsou registrováni na serveru counter.li.org. Dnes mi přišel mail, že se toto "počítadlo" linuxových uživatelů přesouvá na novou doménu http://linuxcounter.net, což ve mě vyvolalo zamyšlení nad ošidností takových statistik
Tento blogpost se zmiňuje o dvou mnou testovaných utilitách pro vytváření rozdílových souborů z binárních dat. Je v podstatě malou sondou do pléna a pokusem zjistit zda-li mi přeci jenom něco v této oblasti neuniklo.
Křivolaké jsou cestu osudu. A mne přivedly k tomu, že jsem vytvořil náš první HA cluster a začal se v tom krapet vrtat. Na základě několika příspěvků ve zdejších diskuzích jsem kontaktoval i některé z vás - tímto je zdravím, kteří se se mnou ochotně o své zkušenosti podělili - za což jim děkuji.
20.3.2011 02:44
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 543×
| Komentářů: 6, poslední 21. 3. 2011
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
Při sepisování manuálu pro GRUB2 na naší wiki, jsem definitivně zlomil nad jeho vývojáři hůl, zatratil je do horoucích pekel a v návalu zoufalství se poohlédnul po nějakém nástroji, který by slušně konvertoval repozitory z bazaaru do gitu.
6.8.2010 00:46
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 945×
| Komentářů: 0
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Již nějaký čas jsme plánovali založit pro git repozitáře samostatný server a sjednotit tak repozitáře roztroušené po více lokacích na jeden stroj. Michal, se kterým jsme to připravovali navrhnul použít k administraci těchto repozitářů gitolite
9.6.2010 17:27
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 2650×
| Komentářů: 43, poslední 27. 6. 2010
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Taky vás tak prudí, kolik místa zabírají DVD s filmy stažená na disk? Mě děsně. Protože však nemám dost času ani na to abych je vůbec stíhal zkouknout, natož zkonvertovat do únosnějšího objemu, píšu si na to skriptík, se kterým by šlo pracovat dávkově.
Když jsem před rokem a půl získal svou T-mobile G1, tak jsem byl upřímně řečeno zklamán. Má poslední očekávání zhasla ve chvíli, kdy jsem zjistil že pro Androida neexistuje žádný free PDF prohlížeč. Tak to už dnes neplatí! Aplikace VuDroid, kterou aktivně vyvíjí Pavel Tiunov od sklonku minulého roku, umožňuje prohlížet nejenom PDF, ale - co je pro mne zvláště významné - také DjVu dokumenty.
Chová se mi nějak divně kurzor, a netuším co za tím může být. Je mi jasné, že se v diskuzi vyrojí někdo s tím, že by můj problém měl být spíše adresován do dotazem do poradny. Jenže sestavte dotaz na základě doměnek, že?
Dnes v sedm ráno měly pražské pošty výpadek. Za to může jisto jistě ten linux. To zas bude voda na Microsoftí mlýn.
10.6.2009 20:20
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 854×
| Komentářů: 4, poslední 11. 6. 2009
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Když jsem cca před tři čtvrtě rokem zkoušel jak jsou na tom linuxové prohlížeče obrázků s exif tagy, vyšly mi z tohoto srovnání nejlépe dvě aplikace postavené na GTK2 - gthumb a geeqie. Ovšem zatím co první ze zmíněných se dočkal od té doby pouze opravy několika chyb, druhý z nich prochází neustálým vývojem. Dlužno říct, že k lepšímu.
Řeším zálohování virtuálních strojů, a dnes jsem kašpárkoval s opravami poškozených virtuálních disků. Možná i někdo jiný se občas potýká s podobnými problémy, takže mu může přijít vhod, že obecnou dokumentaci a postupy spisuji do wikibooks.
Chtěl jsem si ušetřit práci zpracováním seznamu předaného smyčce a narazil na zajímavý problém. Nějak prapodivně mi funguje echo ve smyčce.
V předchozím blogpostu jsem se lehce otřel o problematiku doplnění metatagů do obrázků, které je nemají ve vínku již od svého vzniku. Zmínil jsem se také o tom, že jich je více typů a ne všechny prohlížeče umí zobrazit a editory zpracovat. V tomto pokračování bych tedy chtěl zmínit jak na tom jsou s jejich zobrazením mnou používané prohlížeče u kterých bezpečně vím, že s nimi pracovat umí. Úvodem podotýkám, že vývoj kráčí mílovými kroky a to co je pravdou dnes a na mém stroji, zítra platit nemusí.
Opět jsem po nějakém čase narazil na problém s určením původu obrázků, které kamarád odkudsi stáhnul. Některé se naštěstí dají na internetu dohledat, tak jsem se rozhodl doplnit do nich metatagy dřív, než i jejich stránky zmizí.
V debatě o reiser4 se objevila zmínka o 32 procesorových mašinách. V životě jsem zatím takovou na vlastní oko neviděl, tak mě napadlo udělat malou anketu na téma: Kdo viděl pohromadě nejvíc tučňáků?
Tento blogpost bezpochyby zapůsobí jako nechutná PR reklama, ale opravdu nejsem za něj placen. Chci jím ventilovat svou radost z dobrého kaufu a dát tip váhavcům, co touží po notebooku, ale nechtějí za něj dát více jak 20 litrů
Tak parafrází prastarého trapáckého vtipu jsem se pokusil naznačit, že se tento blogpost hodlá zabývat otázkou proč SLES? (Suse Linux Enterprise Server 10s1). Abych nenapínal. Nasazování SLES bych přirovnal k použití stable verze Debianu, a tam kde se používají poslední typy hardware a nejnovější verze software mi to přijde úchylné.
Při nedávno zmíněném pohovoru jsme mimo jiné semleli i záměr firmy přejít z reiserfs na ext4. Osobně jsem byl překvapen tím, proč by to někdo vůbec dělal? Pochopitelné je to pro mne tam, kde je primárním souborovým systémem ext3, ale proč přecházet z osvědčeného reiserfs na vývojový ext4?
Nikomu z vás jistojistě neuniklo sociální vření posledních dní. Učitelé stávkují, železničáři stávkují, lékaři stávkují,.. Prostě všechny tyhle profesní skupiny mají své nátlakové skupiny. A my?
Již delší dobu mě točilo, že ačkoliv v Opeře existují klávesové zkratky na kde co, tak klávesová zkratka na označování příchozích spamů prostě v defaultní instalaci není. Tudíž jsem se tomu kouknul na zoubek.
Dnes ráno přinesla kolegyně do práce CD s tím zda by šlo nějak rozchodit pod linuxem. (Náš šéf jí totiž v rámci svého křižáckého tažení proti nevěřícím widlákům suverénně nainstaloval na domácí komp linux - bohužel ovšem SuSE.) Vzal jsem to jako výzvu a protože čas od času narážím na reakce lidí co si zoufají nad tím, že si výukové CD mohou spouštět jen na MS, věnuji tento blogpost podobně postiženým.
Řeším problém s open source ovladačem integrované grafické karty ATI Radeon XPRESS 200M 5955 (PCIE). Spočívá v tom, že funguje nějak divně a já netuším ani zda problém vězí v X serveru, v ovladači nebo nějakém konfiguráku.
Projevuje se tak, že se po startu X serveru na monitoru objeví pouze kurzor (viz přiložený obrázek) a na pozadí černá plocha + pár drobných artefaktů (bílých čárek). S kurzorem lze normálně pohybovat a pravděpodobně akceptuje i klávesy (při přihlášení naslepo totiž nějak reaguje.. než definitivně ztuhne) Po přepnutí na textovou konzoli však obrazovka zčerná úplně a jediné východisko je pouze restart.
Mihnul se tady blogpost k němuž připojená diskuze řešila mimo jiné téma nároky budoucího zaměstnavatele kontra odpovídající ohodnocení. Při té příležitosti mě napadlo, jaké asi je procentuální zastoupení na tomto serveru z hlediska vzdělání. Nepochybně již někdy v minulosti tady podobná anketa proběhla, pokud o ní víte, můžete dole v diskuzi na ni přihodit link.
Předevčírem mě napadlo, že se kouknu jaké změny se objevily v debianím GNOME. Systém průběžně aktualizuji přes volbu dist-upgrade a pro práci používám XFCE4, ale GNOME i KDE mám nainstalované pro občasné testování. Jejich knihovny stejně využívají i jiné aplikace, takže těch pár mega navíc mě nezabije.
Ovšem ouha.. Při odhlašování mi plocha zatuhla a nezbylo než rebootnout. Občas se to na mém notebooku stává, integrovaná grafika se sdílenou pamětí totiž není žádná výhra. Jenže během toho došlo k nějaké změně, které jsem zaboha nebyl schopen přijít na kloub. Zatímco na konzoli fungovala klávesnice bez nejmenších problémů (česká qwerty + speciální znaky přes pravý alt) v X jako by bylo nataženo nějaké vadné mapování kláves. Pravý alt byl namapován jako Enter numerické klávesnice, jedna z šipek jako klávesa Print.. no prostě k zbláznění.
Čas od času se tady vyrojí vášnivá debata v níž se donekonečna omílá jak je linuxový desktop nepřátelský vůči BFU co chtějí na všechno mít grafická klikátka. Ovšem ty nejpádnější argumenty proč je takové uctívání grafického GUI a klikátek na h...o většinou v tom křiku zanikají. Chybějící překlady a pod. jsou tím nejmenším co mi na takovém GUI vadí.
Včera se konečně našla chvilka - po dlouhých prázdninách - abychom mohli poklábosit s mým kamarádem Zbyňkem. Pochlubil se mi s čerstvě nainstalovaným prostředím compiz-fusion na svém zbrusu novém notebooku a nadšený jako malé děcko z těch nejrůznějších hejblátek mi sděloval: "Je to prvně, co mi všechno bez problému funguje!". Jak se však posléze ukázalo za výrazem "všechno" je třeba rozumět především bezproblémovou externí grafickou kartu od NVidie (na svém původním notebooku měl totéž co já - integrovanou ATI Xpress 200 PCIE). Zbyněk je učitel informatiky, který se na rozdíl od jiných plkalů snaží své studenty opravdu něco naučit. Ostatně.. někteří z vás ho znáte osobně z jarních linuxových sedánků v Narcisu 
Ale k věci..
Včera jsem si - zcela náhodou - povšimnul drobné nesrovnalosti ve výpisu z top. Netuší někdo z vás proč se proces spuštěné Opery tváří, jako by běžel dvakrát tak dlouho než vlastní X server?
Někdy koncem jara se objevil v -mm řadě jádra nový stack pro wifi mého notesu (viz HP nx6125), který fungoval dle mých představ a také ovladač pro jeho čtečku paměťových karet. Jenže mou radost kalila skutečnost, že zatímco s každou další -rc a -mm začala šlapat jedna věc, nenápadně přestala fungovat jiná. Sice jsem rozběhal čtečku, ovšem přestalo fungovat usb_storage, tudíž nešly připojit přes USB externí disky ani flashky či telefon. Docela fatální problém, zvláště, když na něj člověk přijde tehdy když nutně potřebuje zkopírovat nějaká data z externího disku.
15.6.2007 12:07
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 833×
| Komentářů: 11, poslední 16. 6. 2007
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Moje minulé povídání bylo věnováno problémům s balíky. A protože zrovna jeden takový menší problémek v oficiální unstable repository pro platformu amd64 hnije, chci nabídnout podobným týpkům jako já k dispozici svou repository, do níž jsem opravené (a upravené) balíky umístil.
1.6.2007 13:45
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1160×
| Komentářů: 6, poslední 4. 6. 2007
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Minule jsem vyjádřil pochybnost nad tím, zda tohle moje dráždění hada bosou nohou bude mít nějaké pokračování, a jak se zdá asi bude ještě nejmíň jedno, protože jsem se stále ještě nedostal k přislíbené kompilaci instalaci vmware a ovladačů ATI. V tomto kuse se rozmazávám o problémech s balíčky.
18.5.2007 12:32
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1990×
| Komentářů: 21, poslední 30. 5. 2007
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
K sepsání mě inspiroval nově nainstalovaný, ještě nezasmrádlý, řádně zakoupený VMware Workstation 6.0 for Linux. Jako vůbec první virtuální stroj jsem si do něj totiž vrazil takového menšího brášku hostitelského OS. Předchozí blogpost se mi nějak zvrtnul v oslavnou ódu na VMware, ale což, vykecal jsem se v něm ze svého nadšení, tak jdeme na věc.
Dal jsou tomuto blogpostu římskou jedna i když ani zdaleka netuším, bude-li nějaká dvě. Je to povídání o tom, jak řežu unstable experimentalem a co při tom občas používám za zvrhlosti a proč.
Nedávno se tu objevilo přirovnání použití nejrůznějších alfa a pre-verzí k adrenalinovému sportu. Ve skutečnosti je míra adrenalinu přímo úměrná prioritě aplikací umístěných na takovém stroji a perné chvilky lze zažít i na stable distribucích.
Mně osobně v poslední době přinesl nejvíc adrenalinu upgrade našeho intranetového serveru z Ubuntu Hoary na Feisty (pro nezasvěcené - je to skok přes tři verze Breezy, Dapper a Edgy) Chvíli mi totiž trvalo než jsem přišel na to, že jsou nějak u php zdrbané konfiguráky a server je hledá ve skutečnoti kupodivu jinde než php píše.
27.3.2007 14:40
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 653×
| Komentářů: 3, poslední 28. 3. 2007
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Tak konečně prošla.. Sice to vyžadovalo několik chirurgických zásahů přímo do několika souborů Makefile.in, které se projeví čertvíjak, ale zatím to jede. Nepoužívám taky nějaké extrovní aplikace abych otestoval co všechno už umí, ale na ty moje pokusy..
Opět v restaurační části hospody Narcis (nelekat, je to hned vedle ) cca od 18:00. Zprávička, se tu mihla poněkud s předstihem a tak neškodí připomenout že jde o tento pátek.
Když jsem byl malý, závistivě jsem se hrabal v gramodeskách u kamaráda a nechápal, proč u nás doma nehraje žádný Rock 'n Roll, Beatles či Rolling Stones. Jasně, nač by nám byly desky bez gramofonu. Ale naprosto jsem nechápal jak moje matka může ujíždět na dechovce. Vždyť přeci když tahle hudba frčela byla v tom správným věku?!
Dnes už to vidím trochu jinak. Mým Rock 'n Rollem je Linux a přesto většina mých vrstevníků ujíždí na dechovce, rozuměj.. MS Windows.
Před nějakým časem jsem se tady pochlubil s telefonem Nokia E61. Počáteční nadšení a snaha o "rozběhání" všech funkcí poměrně záhy narazily. Teprve včera se mi telefon vrátil ze záruční opravy a ke svému úžasu jsem musel konstatovat, že byl od samého počátku VADNÝ
19.2.2007 10:06
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1507×
| Komentářů: 31, poslední 24. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Máme nejrůznější linuxové distribuce. Pro náboženské fanatiky, pro školy, pro nevidomé,.. zkrátka pro kdekoho, ale na důchodce všichni kašlou. Abych pravdu řekl. Oni ani tak nepotřebují nějakou speciální distribuci. Linux má dost nástrojů a konfiguračních možností, aby jim práci usnadnil, ale co opravdu chybí - jak ukazují některé dotazy jež se tu čas od času mihnou - to je vhodná začátečnická literatura, která by respektovala tu skutečnost, že velká část dnešní produktivní populace prostě v drtivé většině nemá patřičný computerový background.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
