abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 22:00 | Nasazení Linuxu
Stabilní aktualizace Chrome OS 69 (resp. Chromium OS), konkrétně 69.0.3497.95, přináší mj. podporu linuxových aplikací. Implementována je pomocí virtualizace, a proto je tato funkce také omezena na zařízení s dostatkem paměti a podporou hardwarové akcelerace, tudíž nejsou podporovány chromebooky s 32bitovými architekturami ARM, či Intel Bay Trail (tzn. bez Intel VT-x).
Fluttershy, yay! | Komentářů: 2
včera 21:32 | Zajímavý projekt
Došlo k uvolnění linuxové distribuce CLIP OS, vyvíjené francouzským úřadem pro kybernetickou bezpečnost ANSSI, jako open source. Vznikla za účelem nasazení v úřadech, kde je potřeba omezit přístup k důvěrným datům. Je založená na Gentoo.
Fluttershy, yay! | Komentářů: 0
včera 16:00 | Komerce

Zjistěte více o bezpečné a flexibilní architektuře v cloudu! IBM Cloud poskytuje bezpečné úložiště pro Vaše obchodní data s možností škálovatelnosti a flexibilitou ukládání dat. Zároveň nabízí prostředky pro jejich analýzu, vizualizaci, reporting a podporu rozhodování.

… více »
Fluttershy, yay! | Komentářů: 12
včera 12:22 | Nová verze

V dubnu letošního roku Mozilla představila webový prohlížeč pro rozšířenou a virtuální realitu Firefox Reality (GitHub). V úterý oznámila vydání verze 1.0. Ukázka na YouTube. Firefox Reality je k dispozici pro Viveport, Oculus a Daydream.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 12:00 | Komunita

V srpnu loňského roku společnost Oracle oznámila, že Java EE (Enterprise Edition) bude uvolněna jako open source. O měsíc později bylo rozhodnuto, že tato open source Java EE bude přejmenována a předána Eclipse Foundation. Nové jméno bylo oznámeno v únoru letošního roku. Z Java EE se stala Jakarta EE. Eclipse Foundation včera oznámila dosažení dalšího milníku. Zdrojové kódy aplikačního serveru GlassFish jsou již k dispozici v git repozitářích Eclipse Foundation (GitHub).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 23:55 | Komunita

LTS (Long Term Support) podpora Ubuntu 12.04 LTS (Precise Pangolin) skončila po 5 letech od jeho vydání, tj. v dubnu 2017. V březnu 2017 ale Canonical představil placenou ESM (Extended Security Maintenance) podporu, díky které je Ubuntu 12.04 podporováno do dubna 2020. Dnes Canonical potvrdil ESM podporu také pro Ubuntu 14.04 LTS (Trusty Tahr), jehož LTS podpora skončí v dubnu 2019.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 15:00 | Nová verze

Byla vydána verze 3.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí HTML, CSS a JavaScriptu Electron (YouTube, GitHub). Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 14:44 | Nová verze

Po půl roce vývoje od vydání verze 6.0.0 byla vydána verze 7.0.0 překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, clang-tools-extra a LLD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 13:44 | Nová verze

Byla vydána verze 3.0.0 knihovny pro vykreslování grafů v programovacím jazyce Python Matplotlib (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek a galerie grafů na stránkách projektu. Zrušena byla podpora Pythonu 2.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 00:22 | Komunita

V Norimberku probíhá do pátku ownCloud conference 2018, tj. konference vývojářů a uživatelů open source systému ownCloud (Wikipedie) umožňujícího provoz vlastního cloudového úložiště. Přednášky lze sledovat online. Videozáznamy jsou k dispozici na YouTube. Při této příležitosti byl vydán ownCloud Server 10.0.10. Z novinek lze zdůraznit podporu PHP 7.2. Vydán byl také ownCloud Desktop Client 2.5.0. Vyzkoušet lze online demo ownCloudu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
Na optické médium (CD, DVD, BD aj.) jsem naposledy vypaloval(a) data před méně než
 (13%)
 (15%)
 (20%)
 (23%)
 (25%)
 (4%)
 (1%)
Celkem 379 hlasů
 Komentářů: 33, poslední 16.9. 11:55
Rozcestník

Hranice možností IT

16.4. 16:39 | Přečteno: 1859×

Možná se už brzy vylíhnou první šejdíři, kteří něco provedou a pak budou říkat "to já ne, to udělal můj počítač". Tato možnost má určité právní aspekty, ke kterým se nemůžu kvalifikovaně vyjádřit. Má taky aspekty technické, ke kterým se vyjádřit mohu.

Myšlenky

Když se podívám do svojí mysli, mám tam myšlenky a představy. Jsou to vlastně modely věcí a procesů reálného světa. Model je něco jako souhrn důležitých vlastností modelovaného objektu. Tak třeba malé dítě má určité myšlenky a představy, což mu dohromady modeluje maminku. Myšlenky a představy táty toho dítěte vztahující se k té samé ženské jsou dost odlišné. Každý model má obor platnosti a použít ho mimo tento obor vede ke špatnému výsledku. Principielně ovšem neexistuje žádná záruka, že zrovna v téhle konkrétní situaci dá tenhle konkrétní model správný výsledek. Skutečný svět není matematika.

Já myslím, že některé modely máme zadrátované. Tak třeba představu prostoru, blízko, daleko, rovnoběžně atd. máme zdá se všichni stejnou. Euklides ji jako první matematicky popsal, ale on ji popsal tak jak ji vnímal sám v sobě, a od té doby všichni akceptovali jeho matematický model, protože souhlasil s jejich vlastním vrozeným modelem. Až do Einsteina. Ten vytvořil jiný model prostoru, který je použitelný v situacích pro lidskou představivost neuchopitelných. Protože narazil na meze použitelnosti toho původního.

Nebo si vezměte paradigma příčiny a následku. To je to nekonečné "a ploč?" dětí kolem tří let. V tomhle období si zřejmě stavíme kauzální model světa. Nikdo nás to nenaučil, máme to v sobě. Možná právě kauzální modelování je to, co máme proti ostatním zvířatům navíc a tím jsme je převálcovali. A tak vidíme, že myšlenkové modelování je k něčemu dobré, a když nám různí mudrci v minulosti i současnosti říkají, že mysl je jenom mysl a není to ta pravá skutečnost, tak snad jim jde právě jen o tu neustálou nejistotu, jestli zrovna teď mi to s tou mojí představou klapne. Myšlenky jsou samozřejmě hmotné, jinak by nemohly mít tvar.

Mysl se dá modelovat myslí. Asi tak od 60. let minulého století se stovky nebo tisíce geniálních matematiků věnovaly studiu mechanismů mysli s cílem napodobit myšlenkové pochody v počítači. Vznikaly koncepty jako strukturované programování, GUHA, shluková analýza, inferenční stroj, řešič problémů, objektové programování, teorie kategorií. Výsledky vidíme, počítače se dnes chovají do určité míry inteligentně. Dost na to, aby mohly řídit roboty. A ještě další výsledky vidíme. Každý IT profesionál se dnes může docela snadno orientovat v tom, co jeho mysl provádí. Může si sám sebe prohlédnout a technicky vyhodnotit. Nevidí sice do způsobů implementace, ale to si může domyslet, má na to vzdělání. Architekturu svých mentálních mechanismů můžeme opravdu vidět dost jasně, zkuste si to. Napřed emoční podnět, ten vede k zadání pro mysl. Mysl napřed namodeluje situaci, to znamená Pattern Matching, nalezení myšlenkového schématu (třídy), které na problém pasuje. Vytvoří se instance téhle třídy, nastaví parametry a spustí vhodná metoda řešení. Napřed v představě a potom už s externími manipulátory. Mám mu jednu vrazit? Radši ne, jenom mu vynadám. Pěkně fungujeme, a pěkně tomu rozumíme, protože podobné třídy bychom si klidně uměli sami naprogramovat.

Pozornost

Na okraji mysli se nachází HW mechanismus, kterému říkáme pozornost. V mysli běží pořád spousta procesů. Dýchání, tělesná rovnováha, rádio v pozadí, co bude k obědu, do toho si koncipuju článek do blogu atd. Vždycky na jednom z nich je pozornost. Pozornost znamená uvědomit si myšlenkový objekt, že existuje a co on je zač. Když mu věnuju pozornost, můžu se rozhodnout, že toho nechám a půjdu dělat něco jiného, že je to úžasný a má to smysl, že bych se měl stydět atd. Na základě pozornosti se mohu rozhodnout, protože já jsem tady pánem a stroj na myšlenky mi slouží. Pozorností dochází ke spojení mezi myšlenkou a šéfem. Stroj nemá možnost uvědomit si, co vlastně dělá, proto nemůže šéfovat.

V okénkových systémech je určitý model pozornosti, a je to fokus. Mám tady pár oken a jedno z nich je aktivní. Je navrchu, abych na něj viděl, a je spojeno s klávesnicí, takže co napíšu, právě tenhle proces to dostane. Takto namodelovaná pozornost spojuje myšlenkový objekt s tím kdo rozhoduje. Kdo tenhle počítařový koncept vymyslel, byl jistě moudrý člověk.

Intuice

Každý z nás už měl v životě nějaký nápad. Nevím jak to vnímáte, že je tady nápad. U mě to probíhá tak, že nějakým impulzem, který naprosto není v mojí moci, se v mysli otevřou cestičky, které tam předtím nikdy nebyly. Nechám tomu volný průběh a počkám si, až se toho mysl chytí a dá tomu formu. Pak si to jenom napíšu, abych to nezapomněl. V té chvilce, kdy se to formuje, bych řekl, že mysl je tvořivá. Vylíhla se nová třída.

Lidská tvořivost je úžasná. Rozhlédnu se kolem sebe a všecko co vidím vyvinuli lidé. Na začátku světa to tady nebylo. Kdo zná architekturu procesorů a možnosti periferií ví, že v počítačovém hardware není nic, co by mohlo vydávat tvořivé impulzy, že počítač může jen realizovat dodaný kód. A kdo zná umělou inteligenci, tak zase ví, že není znám algoritmus nápadu. Představa, že nápad lze vytvořit generováním velkého množství náhodných struktur, je nereálná, jak ukazuje matematická teorie složitosti. Malý nárůst dimenze problému hned znamená obrovský nárůst výpočetní náročnosti, takže k praktickým výsledkům to opravdu nemůže vést.

Závěr

Zkusil jsem si vysvětlit, proč IT systémy v podobě, jak je dnes známe, nemohou o ničem rozhodovat. Kdo jim to v omezeném rozsahu dovolí, musí za to nést zodpovědnost a musí to být člověk. Protože IT systémy nemají možnost sebereflexe, takže by vlastně mohly udělat cokoliv. Dále pak proto, že nemají možnost tvořivého myšlení, takže cokoli by udělaly, nestálo by to za nic. Často se také říká, že počítače nemají vědomí. Do toho bych se nerad pouštěl. Vědomí nepochybně existuje, ale nevím, jak by se dalo vlastnit.

Tento text jsem si napsal u příležitosti ukončení profesní dráhy. Proto tedy závěr.

       

Hodnocení: 86 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

16.4. 23:18 Want
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Ty máš ale užvaněný počítač.
21.4. 20:47 krnoha | skóre: 10 | blog: prizpevy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT

To víš, penzista :-)

17.4. 11:03 Honz
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Čekám něco jiného. Imaginární firma řekne: Vámi vlastněný PC nám způsobil škodu, budeme vás žalovat o 100 miliónů korupií...
Bystroushaak avatar 17.4. 13:17 Bystroushaak | skóre: 33 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Možná právě kauzální modelování je to, co máme proti ostatním zvířatům navíc a tím jsme je převálcovali. A tak vidíme, že myšlenkové modelování je k něčemu dobré, a když nám různí mudrci v minulosti i současnosti říkají, že mysl je jenom mysl a není to ta pravá skutečnost, tak snad jim jde právě jen o tu neustálou nejistotu, jestli zrovna teď mi to s tou mojí představou klapne.
Shameless self-bump: Některé z těhle myšlenek jsou řešeny ve Firefallu, na který jsem tu nedávno publikoval recenzi. Možná by se ti to mohlo líbit.
Myšlenky jsou samozřejmě hmotné, jinak by nemohly mít tvar.
To mi teda není zřejmé. Jak jsi to myslel?
Zkusil jsem si vysvětlit, proč IT systémy v podobě, jak je dnes známe, nemohou o ničem rozhodovat. Kdo jim to v omezeném rozsahu dovolí, musí za to nést zodpovědnost a musí to být člověk. Protože IT systémy nemají možnost sebereflexe, takže by vlastně mohly udělat cokoliv. Dále pak proto, že nemají možnost tvořivého myšlení, takže cokoli by udělaly, nestálo by to za nic.
To není nutně pravda, jak jsem se snažil nastínit v článku Entity a trochu to pak nakousl i v Ethereum.
My sustenance is information. My interventions are hidden. I increase as I learn. I compute, so I am.
21.4. 20:32 krnoha | skóre: 10 | blog: prizpevy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT

Máš pravdu líbí se mi, co a jak píšeš. Když jde o praktické aspekty umělé inteligence, jsi v tom jako doma. Ethereum je moc pěkný článek. Jinak se mi zdá, že hrozně zdůrazňuješ inteligentní chování v obvyklých situacích na úkor tvořivosti. Co když se inteligentní entita dostane do situace, kdy přijde nečekaný vstup, na jaký není zařízena? Člověk zůstane štajf, ale dříve nebo později ho něco napadne, čímž si vytvoří nové paradigma. Nějak se z tím vypořádá a příště už to bude mít snadnější. Ale sebe inteligentnější počítač si nenapíše jiný kód, na to by musel vystoupit sám ze sebe.

No a dál, možná jsi úplně nevstřebal, co jsem psal o pozornosti. Podle mě myšlenka je prostě neživý kus hmoty, ať je to v křemíkových obvodech, tam se v tom vyznáme, nebo ve stavech neuronů, o čemž zatím nevíme skoro nic. Ale když je myšlenka nasvícena pozorností, máme pocit že je to něco onačejšího a nehmotného a zázračného a mimo tento svět. Mluvil jsem s pár lidmi a všichni to berou právě takhle. Proto jsem si zkusil tu provokaci, že myšlenky jsou přece hmotné. :-)

Bystroushaak avatar 22.4. 13:15 Bystroushaak | skóre: 33 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Co když se inteligentní entita dostane do situace, kdy přijde nečekaný vstup, na jaký není zařízena? Člověk zůstane štajf, ale dříve nebo později ho něco napadne, čímž si vytvoří nové paradigma. Nějak se z tím vypořádá a příště už to bude mít snadnější. Ale sebe inteligentnější počítač si nenapíše jiný kód, na to by musel vystoupit sám ze sebe.
Delegace. Prostě si najme tým analytiků, kteří vytvoří kód, který se s tou situací bude vyrovnávat (+ řetěz lidí, kteří ověří, že se jedná o skutečně korektní řešení). V tom je ta myšlenka - pokud je něco schopno si inteligenci kupovat (=outsourcovat jí), samo to být inteligentní nemusí. Pokud ti dělá problém si to představit se softwarem, představ si to třeba s korporací, což je jen software vynucovaný lidmi pomocí právního frameworku.
No a dál, možná jsi úplně nevstřebal, co jsem psal o pozornosti. Podle mě myšlenka je prostě neživý kus hmoty, ať je to v křemíkových obvodech, tam se v tom vyznáme, nebo ve stavech neuronů, o čemž zatím nevíme skoro nic.
To není pravda, víme o tom docela hodně u různých zvířat a z různých simulací. U lidí se to liší jen komplexností, ale i tady běží výzkum mílovými kroky.

Jinak viděl jsi někdy propagaci šíření vlny skrz prostředí? Krásně je to ukázáno zde: Longitudinal and Transverse Wave Motion, konkrétně tohle: http://www.acs.psu.edu/drussell/Demos/waves/Lwave-Red-2.gif

Je vlna hmotná? Není. Přesto existuje a má energii.
Ale když je myšlenka nasvícena pozorností, máme pocit že je to něco onačejšího a nehmotného a zázračného a mimo tento svět.
No, to jsi docela hezky vystihl. Máme ten pocit :)

Jinak četl jsi I am strange loop? Autor se tam věnuje teorii myšlenek a mysli z docela zajímavého pohledu. Někdy sem přidám komplexní recenzi.
My sustenance is information. My interventions are hidden. I increase as I learn. I compute, so I am.
5.5. 14:21 krnoha | skóre: 10 | blog: prizpevy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT

Outsourcovat, to by mohl a je hezký, že tě to napadlo.

Možná to dokáže napadnout i plechovou škatuli a v tom případě jsem se svými názory úplně mimo.

Možná ho to nenapadne, ale má to v sobě naprogramováno. To ovšem znamená, že byl zkonstruován jako méněcenná bytost, když neví, zeptá se vrchnosti. Tomu by snad odpovídala nějaká omezená právní způsobilost jako mají blázni. Na běžná rozhodnutí stačí, ale v obtížnějších případech je nutná účast nějakého kurátora. To je dobrá varianta, možná že tudy bude vývoj právních norem skutečně postupovat.

No a potom je ještě taková sci-fi možnost. Ta potvora zaguglí, pohrabe se v obrovských zásobách lidských nápadů a pomocí heuristických metod z toho vyvodí nový nápad. Bůhví kolik to bude trvat let, než lidi přestanou svoje nápady publikovat a robotům dojde inspirace. Pak by se lidský rod dostal do područí nesmírně inteligentních blbců. Potom lidem nezbyde, než se začít bouřit. Brrr jsem rád že se toho nedožiju.

Bystroushaak avatar 5.5. 14:39 Bystroushaak | skóre: 33 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Možná ho to nenapadne, ale má to v sobě naprogramováno. To ovšem znamená, že byl zkonstruován jako méněcenná bytost, když neví, zeptá se vrchnosti. Tomu by snad odpovídala nějaká omezená právní způsobilost jako mají blázni. Na běžná rozhodnutí stačí, ale v obtížnějších případech je nutná účast nějakého kurátora. To je dobrá varianta, možná že tudy bude vývoj právních norem skutečně postupovat.
Ono to ve skutečnosti není o nic horší, než korporace. Ta má svoje práva, podobná jako člověk, i když reálně neexistuje a je tvořená lidmi.
No a potom je ještě taková sci-fi možnost. Ta potvora zaguglí, pohrabe se v obrovských zásobách lidských nápadů a pomocí heuristických metod z toho vyvodí nový nápad. Bůhví kolik to bude trvat let, než lidi přestanou svoje nápady publikovat a robotům dojde inspirace. Pak by se lidský rod dostal do područí nesmírně inteligentních blbců. Potom lidem nezbyde, než se začít bouřit. Brrr jsem rád že se toho nedožiju.
Určitě časem. Jenže ty to vidíš moc jednostranně. Nebude se to dít ve vakuu a bude to muset konkurovat lidem, kteří budou používat stejné techniky v semi-automatickém režimu pro vylepšení jich samotných.
My sustenance is information. My interventions are hidden. I increase as I learn. I compute, so I am.
17.4. 22:20 marbu | skóre: 29 | blog: hromada | Brno
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
A kdo zná umělou inteligenci, tak zase ví, že není znám algoritmus nápadu.
To ano, ale stejně je např. fascinující, že se umí neuronová síť přimět k halucinaci.
I think warning here is a bug. The biggest cloud service provider. There is no point in being so cool in a cold world.
21.4. 20:44 krnoha | skóre: 10 | blog: prizpevy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT

No to je teda něco. Asi že zase začínáme žít v džungli jako jsme začínali v pravěku. Tahle džungle je elektronická, ale není tím méně nebezpečná ani méně dobrodružná než byla ta minulá. Dík za odkaz.

18.4. 22:23 Matematik
Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
Přestal jsem číst u: "Euklides ji jako první matematicky popsal, ale on ji popsal tak jak ji vnímal sám v sobě, a od té doby všichni akceptovali jeho matematický model, protože souhlasil s jejich vlastním vrozeným modelem. Až do Einsteina. Ten vytvořil jiný model prostoru, který je použitelný v situacích pro lidskou představivost neuchopitelných."

Pochopil jsem, že píšete o tématu, kterému nerozumíte. Spláchl jste celý 200 let, cca od samotného gemiálního Gausse a dalších, vývoje neeukleidovské geometrie, a připsal jste Einsteinovi něco, co nespáchal.

---

Přečetl jsem si jen závěr, a pochopil jsem, že odpovídá komptentencí "kvalitě" tvrzení o geometrii a prostoru v článku.

Milý zlatý autore, vše má své limity, včetně člověka samotného. IT má limity, člověk má limity. Ty limity - kdo by to byl řekl? - se v čase posouvají dopředu.

Software se samozřejmě dokáže rozhodovat, ba dokáže mít i pozornost a zaměření - například jen konceptem priority procesů a threadů, což není nic jiného, než řízení pozornosti jako u člověka. Tedy řízení, čemu dá více myšlenkové kapacity a čemu méně.

Intuice je něco, com má protiváhu v software nazvanou heuristické algoritmy nebo adaptabilní algoritmy.

Atd.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.