Korektní odpovědi na záporné otázky

10.7.2011 23:51 | Přečteno: 5383× | čeština | poslední úprava: 11.2.2015 10:21

Nevíš, kolik matfyzáků je potřeba k zasroubování žárovky?

Ano.

Na úvod podotknu, že Ústav pro jazyk český s takovými odpověďmi rozhodně nesouhlasí (článek z roku 1984).

V klasické (nekorektní) češtině odpověď "Ne." znamená potvrzení záporné otázky (bez otazníku by šlo o pravdivý výrok), odpověď "Ano." je považována za nesmyslnou. Jenže jak pak takovou otázku popřít?

Nabízí se zopakování slovesa: "Vím." Nebo taky "Ne, vím", což už ale zase zní jako "Nevím." A koneckonců, komu by se chtělo opakovat sloveso, může být dlouhé, třeba: "Nevykrystalizovalo ti to?". A co třeba "Slyšel jsem, že ti to taky nevykrystalizovalo...". A co teprve pseudozáporná slovesa jako nenávidět...

Lepší proto je odpovídat korektně, slovem "ano" otázku (větu) potvrdit, slovem "ne" (přesně obráceně než v klasické češtině) otázku popřít. Někomu se to může zdát zvláštní. Zeptá se "Nezapomněl jsi laptop?", odpovíte "Ano.", znejistí, zeptá se "Zapomněl jsi laptop?" a odpovíte "Ne."

A pak si stěžuje "Tak co teda? Když ty řekneš jednou ano, jednou ne." Nicméně onen dialog je významově totožný jako "Pamatoval jsi na laptop?" "Ano." "Zapomněl jsi laptop?" "Ne." Zde odpovídající působí přirozeně a tázající poněkud zmatečně.

A to je taky ohromná výhoda korektního odpovídání na záporné otázky: Když někomu budou vadit vaše odpovědi, může se jednoduše záporným otázkám vyhýbat a ptát se pozitivně. Ač text z UJČ kladné a záporné otázky rozlišuje podle niancí v uvažování tázajícího, podle mne se dá kladná otázka položit kdykoli a nepůsobí to divně. Jen jsou lidi zvyklí se v jistých situacích ptát záporně.

Dále jsem se setkal s názorem, že když už se korektně odpovídá na záporné otázky, mělo by se to rozšířit na další záležitosti českého jazyka. Jednak zrušit dvojí zápor (Nikdo tam nebyl.) a za druhé korektně odpovídat na disjunkci: "Jsi muž nebo žena?" "Ano." S tím však již nesouhlasím. Korektní odpovídání na záporné otázky podporuji především proto, že umožňuje snadno popřít zápornou otázku. Vnáší to systém tam, kde předtím nebyl. Setkával jsem se s krkolomnými odpověďmi jako třeba "Nemáš pravdu."

S potřebou rušit dvojí zápor jsem se nesetkal, navíc při takové snaze vyvstanou nejednoznačnosti: Je rozdíl mezi větami "Nebyli tam všichni." a "Nebyl tam nikdo." U odpovědi "Ano." na disjunkci je nepraktičnost do očí bijící, nemáme náhradu za výběrovou otázku. Systematické a logické proto je ignorovat dovětky k otázkám jako "ne?", "nebo ne?", "Ano nebo ne?", "že?", ...

A ještě jeden argument pro korektní odpovědi na záporné otázky: Umí to i v televizi, konkrétně v zábavním pořadu Hádej, kdo jsem. Pamatuji jsi, že jsem to tam viděl (a vzhledem k pravidlům hry to je dost praktické), ale v archivu se mi to nepovedlo najít. Šlo o otázku ve stylu "Nejste Lucka Bílá?" (to jméno si nepamatuji) a odpověď "Ano, nejsem."

A na závěr mám ještě jeden pěkný příklad záporné otázky:

Nevíš, jestli se to nedá někde sehnat?

Odpověď: Ne (tedy vím), ne (tedy dá), ale nevím kde.

A ještě jeden:        

Anketa

Komentáře

[Sten]

Správná odpověď je „ale ano“ (zde tedy spíše „ale vím“). Na druhou stranu čeština je v tomhle hrozný jazyk, třeba němčina má na tohle speciální slovo „doch“.

[Mrkva]

A angličtina zase D'oh? :))

[mirefek]

Hm, "ale ano" je zajimava myslenka, vazne se to pouziva? O "doch" uz jsem slysel, jeden clovek to navrhoval importovat do cestiny.

[w4rr10r]

Čeština je němčina s jinými slovíčky. Pravděpodobně se to používalo, ale dneska jazyk degeneruje a spousta užitečných výrazů a obratů mizí v propadlišti dějin.

[Sten]

No spousta lidí neumí odpovídat na záporné otázky (a potom v němčině na ní řeknou „ja“), ale používá se to (přinejmenším lidé, kteří umí německy, o tom většinou ví), všichni tomu rozumí a je to běžně používaný překlad pro „doch“.

[Dalibor Smolík]

Francouzsky ano se řekne "oui", ale pokud se odpovídá na zápornou otázku kladně (tj. opačně), řekne se to "si"

[Mrkva]

To korektní odpovídání na disjunkci se mi strašně líbí, díky za tip :)

[kralyk z abclinuxu]

Nevíš, kolik matfyzáků je potřeba k zasroubování žárovky?
(...)
Lepší proto je odpovídat korektně, slovem "ano" otázku (větu) potvrdit, slovem "ne" (přesně obráceně než v klasické češtině) otázku popřít.

To podle mě lepší není, protože
1) se nedomluvíš s "obyčejnými smrtelníky", jen s geeky, a to ještě jen s těma, co maj stejnej názor,
2) ta otázka se (obvykle) ani tak neptá na to, jestli víš, nebo ne, ale je v podstatě synonymní s žádostí "Pokud to víš, sděl mi, ......"

za druhé korektně odpovídat na disjunkci: "Jsi muž nebo žena?" "Ano."

Jenže takhle to skoro nikdo nikdy () nepoužívá. Obvykle se použije ostrá disjunkce: "Jsi muž, nebo žena?"
Protože na dotaz s obyčejnou disjunkcí obvykle lidi odpovídaj správně.
Například: "Potřebujem, aby ses dopravil sám, máš auto nebo motorku?" - "Ano."

Mimochodem, připomněl jsi mi proslulou Cimrmanovskou/Svěrákovskou větu "Učí se dobře, to nemohu říct."

[mirefek]

2) ta otázka se (obvykle) ani tak neptá na to, jestli víš, nebo ne, ale je v podstatě synonymní s žádostí "Pokud to víš, sděl mi, ......"

Vsak ja to respektuji. Kdyz to vim, odpovim: "ne, ... (informace, ktere empaticky tusim, ze tazatel chce)"

[Kvakor]

Já takto odpovídám dost často. Dokonce někdy ještě hůř ... už jsem použil i odpověd "Mu" a pak čtvrt hodiny vysvětloval, co to znamená .

PS: Ze zkušeností vím, že takto odpovídají ti, kteří jsou "postiženi" programovánám a/nebo matematikouů Na TVTropes tomuto typu odpovědí dokonce říkají Matematikova odpověď (a definují ji jako "Zcela přesná odpověď, ale úplně k ničemu").

[xvasek]

Matematik to nemá lehké ani v domácnosti:

"Zajdi do obchodu, kup 10 vajec a jestli budou mít čestvé rohliky, tak vem šest."

...

"Dobrý den, máte čerstvé rohlíky?"

"Ano."

"Tak prosím šest vajec."

[msk]

LOL

[Jendа]

Další level pak je „Jo, a co je na tom vtipné?“

[DaBler]

:D

[JS]

"Nevim." Jak proste. Ale zato vim, ze jen matfyzak muze tohle resit.

(Jeste poznamka k tomu Hadej kdo jsem. Sice jsem to konkretne nevidel, ale protoze tam se pocitaji jinak odpovedi ano a ne, nejspis slo o zdurazneni o odpoved jakeho typu se jedna.)

[=^..^= AmigaPower®]

LOL! Další hnidopich! Budeme o tom psát ve svých... blozích? ...blogách? ...blogech!

[vlastikroot]

blogích

[Honz]

Blogouch...

[Limoto]

blogískách

[AsciiWolf]

blogíscích <3 *muck*

[kralyk z abclinuxu]

bložích, samozřejmě

[Petr Tomášek]

tomuhle říkám poetický* jazyk

*poetický proto, že se zde vytvářejí (srozumitelná) jazyková vyjádření, která předtím v jazyce neexistovala .

[Honz]

Čo je to také "podle niancí"...?

[chachar87]

niance je neco jako drobna odchylka...zaklad neceho je stejny akorat se lisi v "niancich"

[Aleš Kapica]

Tak v tom případě seš vedle jak ta jedle - asi tak nějak jako kdybys hovořil o "karakteru", neboť jde o slůvko z francouzštiny které se píše "nuance".

[Petr Tomášek]

Nebo jako bys hovořil o „aleji“, „baště“, „bazénu“, „béžové“, „blůze“, „demižonu“, „fanfáře“, „garáži“, „inženýrovi“, „kampani“, „kanónu“, „kostýmu“, „krinolíně“, „kuráži“, „kytaře“, „manévru“, „manžetě“, „omeletě“, „parádě“, „parfému“, „paštice“, „perónu“, „platině“, „rebelovi“, „reklamě“, „refýži“, „rokoku“, „sabotáži“, „salónu“, „spirále“, „terénu“, „toaletě“, „túře“, „vestě“, „volantu“, „žánru“, „žampiónech“, či „ženistech“, neboť jde o slůvka přejatá z francouzštiny, že?

[Aleš Kapica]

Ty seš taky vedle jak ta jedle. Neboť podstatou sdělení bylo že se to píše i vyslovuje jinak, než jak uvedl dotyčný výše.

Je to zhruba totéž, jako bys výše vyjmenovaná slova napsal: "oulej", "byšta", "buzén", atp..

[Petr Tomášek]

Ty seš taky vedle jak ta jedle. Neboť podstatou sdělení bylo že se to píše i vyslovuje jinak, než jak uvedl dotyčný výše.

Blbost. Podstatou tvého sdělení je, že se to píše „nuance“, protože je to slovo převzaté z francouzštiny (a nikoliv počeštěno „niance“, „nijance“, nebo „nyjance“). Já tvrdím, že jestli se to píše tak, či onak je výsledkem v lepším případě náhody (v horším případě toho, že někdo v „ústavu“ honí triko nad tím, jak může předepisovat lidem, co mají, nebo nemají psát)

Je to zhruba totéž, jako bys výše vyjmenovaná slova napsal: "oulej", "byšta", "buzén", atp..

Ty jsi moc rozumu nepobral, viď? „Alej“, „bysta“, „bazén“ už jsou počeštěny, tak není důvod, je „počešťovat²“.

Otázka zní naopak, proč je v češtině nepíšeme jako „allée“, „buste“, „bassin“; odpověď je ale jednoduchá, viz výše.

[loki]

+1

[Petr_N]

doporučuji tento produkt

zvyste-svoji-inteligenci

[Ladicek]

Na úvod podotknu, že Ústav pro jazyk český s takovými odpověďmi rozhodně nesouhlasí

Ústav pro jazyk český není sám.

[otula]

To jsou mi problémy. Abych pravdu řekl, za celý svůj krátký život jsem s tímto nikdy neměl problém. Vymýšlíš problémy tam, kde v reálu nejsou. Na tvou úvodní otázku je odpověď zcela jednoduchá: Vím × Nevím. Stejně se ale při tomto dotazu tázající nezajímá o mé znalosti, ale očekává výsledek, takže kladná odpověď může být třeba: Deset; Vím, deset.

Otázku "Nevykrystalizovalo ti to?" asi žádný normální člověk nepoloží. Pokud už by se někdo takhle ptal, bylo by to v situaci, kdy už by výsledek viděl a užasle by se ptal Tobě to nevykrystalizovalo?, přičemž by nečekal logickou (ano/ne) odpověď, ale spíše vysvětlení.

Na druhou stranu tvrdíš něco o nepraktičnosti u disjunkce, přitom typ takové otázky se celkem jasně rozlišuje v řeči i v psaném textu.

„Jsi muž nebo žena?“ (hlas se zvýší až na poslední slabice)
„Ano.“ × „Ne, já jsem ještě holčička “

„Jsi muž, nebo žena?“ (hlas se zvýší na muž a dále klesá)
„Muž.“ × „Ani jedno. Jsem koza, protože už mám před očima samé nuly a jedničky a mám kvůli tomu problém s češtinou…“

[Petr Tomášek]

Nevíš, kolik matfyzáků je potřeba k zasroubování žárovky?

Ano.

Na úvod podotknu, že Ústav pro jazyk český s takovými odpověďmi rozhodně nesouhlasí...

Nesouhlasit může, ale to je asi tak vše, co nadělá

Příklad, který jsi zmínil totiž nepředstavuje běžnou syntax, ale určitou jazykovou hru (vázanou na určitou jistou jazykovou komunitu). Za určitých okolností ale není vyloučené, že by se z takovéto jazykové hry stal úzus, ať už čistě jen v oné komunitě, nebo i mimo ní.

To všechno se v jazyce děje „samovolně“ a „Ústav“ může tak akorát bádat nad tím, jak to funguje. Myšlenka, že ÚJČ definuje, co je správně a špatně, je absurdní...

[Nicky726]

To všechno se v jazyce děje „samovolně“ a „Ústav“ může tak akorát bádat nad tím, jak to funguje. Myšlenka, že ÚJČ definuje, co je správně a špatně, je absurdní...

Ústav vybádal (popsal), že se to nepoužívá, tzn. nesouhlasí s tím, že by se to používalo. ;-P

[Petr Tomášek]

Vidíš, a matfyzáci to očividně používají, takže smůla .

[Andrej]

kolega (nazdar, fero) takymito logickymi odpovedami na bezne zaporne otazky casto a rad matie normalnych ludi.

• nemas so sebou xyz?
• ano.

[Petr Tomášek]

Ještě lépe ale zní odpověď: „správně!“

[dad]

jste prisel s krizkem po funuse ...

Tuto problematiku totiz i s priklady rozebral uz nekdy kolem roku 1994 pan profesor ve svem pamatnem clanku :

Neznam spinave penize??

[skonciljsem]

Závidím ti falešný dade, máš to jednoduché:

Za všechno může Jílek, Smolík a učitel.

Asi sveřepý matik/fyzik, který vyžadoval v hodinách přemýšlení?

[:::]

Vtip je v tom ze tahle gramaticka konstrukce se obvykle nepouziva pro zjisteni informace (ano/ne) ale jako zdvorila zadost. Neco jako "could you" v anglictine. Takze odpovidat na to kladne nedava moc smysl...

jinak kdyz uz bych na to chtel odpovedet kladne tak nejlepsi asi je pouzit sloveso.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No, rekl bych, ze obcas se to jako zdvorila zadost muze pouzit (zejm. v podminovacim zpusobu), ale nerekl bych, ze to je obvykle. Spis je to zdvorilostni forma otazky.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A pak si stěžuje "Tak co teda? Když ty řekneš jednou ano, jednou ne".

No, nejjednodussi je odpovidat celou vetou:

 - Nezapomel jsi laptop?
 - Ano, nezapomel.

[otula]

Když je to blog o češtině, tak možná: „Ano, nezapomel, ale nemám ho s sebou, protože jsem ho zapomněl doma.“ :-P

[Limoto]

Já bych teda spíš řekl "Ne, nezapoměl."

[Václav HFechs Švirga]

U mě je to jasné:

- Nezapomel jsi laptop?

varianta a: Ne, mám ho tady (ukázání na brašnu).

varianta b: KURVA!

[mirefek]

Taky zajimavy preklad "doch"

[msk]

Nahodou tento problem sme s kamaratom riesili niekedy ku koncu ZS a takisto sme sa dopracovali do stadia, ze sme sa takto 2-3 ludia spolu bavili a nikto nam rozumel. Kazdopadne suhlasim s tym, ze dvojita,trojita,stvorita negacia je jazykovy paskvil a vrchol idiocie. Do takehoto stavu nas jazyk nikdy mal zajst.

[tom]

Zajimave, jenze jazyk neni matematika. Implicitne a bez vysvetleni predpokladate ze jazyk ma byt prisne logicky a vice (matematicky) logicky jazyk je "spravnejsi". Trochu naivni :)

[miriam]

+1

[pavlix]

Nevíš, jestli se to nedá někde sehnat?

Čeština je zjevně složitý jazyk. Už jen proto, že české zápory nezvládá naprostá většina překladatelů. Výskyty chyb typu aniž by … ne místo aniž by jsou dnes častější než výskyt správné varianty. Časem se z těchto chyb možná stane vývoj jazyka.

A vždycky pak přiběhne některý grammar nazi jako třeba trekker a jebe do lidí, kteří pro přehlednost používají konstrukce jako 128-bitový (se spojovníkem), místo toho, aby nafackoval překladatelům knih, kteří tvoří logicky nesprávné věty s aniž by ne a podobnými zvěrstvy.

[Lunruj]

Také raději používám 128-bitový než 128bitový, ty číslice nalepené na písmenech vypadají někdy dost divně a špatně se čtou. 5-ti a podobné výrazy mi už vadí. A logicky nesprávné věty považuji za nejhorší chybu.

[pavlix]

5-ti a podobné výrazy mi už vadí.

U tak malých číslovek je většinou škoda je nenapsat slovy. Výjimky dělám tam, kde se mi číslice zdají přehlednější. Nehledě na to, že konkrétně „5-ti“ opravdu není hezká konstrukce, podobné věci jsou zvykem spíš v západoevropských jazycích.

[Lunruj]

Mně přijde systém bez dvojího záporu jednodušší. I když někdy s ním mám jako "rodilý uživatel" dvojího záporu trochu problémy. 'Nebyli tam všichni' a 'nebyl tam nikdo' není problém, pokud se systém bez dvojího záporu používá důsledně. 'Nebyl tam nikdo' se převede na 'byl tam nikdo', 'nebyli tam všichni' zůstává po převedení stejné (ve významu 'někdo tam nebyl'), kladné případy jsou 'byl tam někdo', 'byli tam všichni'.