Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Protože nazrál čas pro nasazení Linuxu na firemní desktop, strávil jsem posledních téměř čtrnáct dní vybíráním nejvhodnější distribuce.
Moje kritéria pro výběr byla tato:
Požadavky uživatele:
+ intuitivní ovládání ve smyslu "pracuji - nenastavuji"
+ co nejmenší změny oproti MS Windows)
+ kvalitní kancelářský balík co nejvíce kompatibilní se "zbytkem světa"
+ bezproblémové připojování dalších periférií (fotoaparát, kamera, mobilní telefon atd.)
+ zpracování dat (obrázků, fotografií)
+ podpora multimédií
+ spouštění nezbytných MS aplikací
Požadavky správce:
+ co nejbezproblémovější instalace s minimem dodatečných úprav
+ aktuální aplikace a jejich automatická a bezpečná aktualizace
+ snadný, nejlépe automatizovaný upgrade mezi verzemi
+ jistota kontinuity dalšího vývoje
+ kvalitní komunitní podpora
+ případná komerční podpora
Snažil jsem se podrobit těmto požadavkům tyto distribuce:
Fedora Core 5 -> Aurox 11.1 -> Ubuntu 6.0.6-> Edubuntu -> Kubuntu -> SuSE 10.1 -> Mandriva One 2006 -> Fedora Core 5
Nekorunovaným králem se pro mne nakonec stalo SuSE.
Silným argumentem byla možnost dokupení komerční podpory. To je z hlediska odpovědnosti vůči firmě dobrá investice pro případ, že by jejich systémový administrátor (tedy já) chtěl někdy odejít jinam . Také to, že za SuSE stojí velká komerční firma, která má řadu let jednu ze základen v České republice působí na lidi z byznysu důvěryhodně.
Pro mne byla příjemná i celková předpřipravenost systému pro použití, kvalitní lokalizace, poměrně živá komunitní podpora.
Na druhou stranu se mi některé věci zdají být trochu nestandardní, ale na to se dá (doufám) zvyknout.
Druhou v pořadí v mém pomyslném žebříčku z hlediska použitelnosti by se stala Mandriva - i když toto umístění je více-méně teoretické.
Kdyby se hlasovalo pro nejvíc "easy-to-install & easy to use" distribuci, asi bych volil právě Mandrivu. Příjemně mne překvapila blesková instalace, naprosto intuitivností používání i celková rychlost systému.
Nepřekonatelnou překážkou jsou pro mne ale neaktuální aplikace ve free verzi (aktuální balíčky jsou přístupné pouze členům Mandriva klubu).
Poznámka: Vůbec by mi nevadilo, kdyby se za komerčně nasazený Linux mělo zaplatit. Ovšem nejdřív je nutné lidi, kteří o tom rozhodují v praxi přesvědčit o tom, že se jim takový krok vyplatí. Z tohoto důvodu osobně považuji "politiku" Mandrivy v tomto ohledu za hodně nešťastnou...
Další se v mém žebříčku umístily *buntu a Fedora, s tím, že *buntu bych dal osobně asi přednost a to i přes to, že patřím ke spokojeným uživatelům Fedory (pozor, to je vyjádření mých sympatií vůči Debianu! ). Líbí se mi nekomerční charakter *buntu, živé kvalitní fórum, rychlý vývoj atd. Měl jsem sice u dvou PC problém s instalací (4 pokusy na dvou PC - obrazovka v určitém okamžiku zčernala a instalace skončila), ale mohlo to být také způsobeno mým hardwarem.
Moje oblíbená Fedora skončila jako poslední hlavně díky tomu, že ji považuji přece jen za více-méně vývojovou distribuci. Nejraději bych použil nějakou distribuci založenou na Fedoře, která je připravena pro komerční nasazení. Z tohoto důvodu jsem také původně vkládal velké naděje do Auroxu. Stav českých webových stránek ve mně sice nevzbuzoval velkou důvěru, ale pokusil jsem se stát registrovaným členem. Výsledkem byl error při registraci. Nahlásil jsem to a dodnes nic.. " Zkusil jsem nainstalovat verzi 11.1 (FC4), ale o výrazných výhodách oproti Fedoře mne to nepřesvědčilo. Kdyby bylo všechno, co se o Auroxu píše tak jak se to píše... Možná časem.
Ostatní distribuce jako např. Debian, CentOS ale nakonec i Mandrivu jsem vyřadil protože je pro mne prioritní mít na desktopu nejnovější aktuálizované aplikace.
Různá malá a komerční distra Fox desktop, Vector Linux, atd. jsem z pochopitelných důvodů, neřešil...
Podotýkám, že toto je mé osobní subjektivní, více-méně teoretické hodnocení. Nekamenujte mne za něj, prosím.
Za půl roku ostrého provozu budu jistě moudřejší. Nicméně, právě teď mi to ještě můžete rozmluvit... .
Praxe
bude však nejspíš taková, že se budu stejně rozhodovat podle stavu hardwaru a podle konkrétních požadavků na každou jednu stanici. Uvidíme..
Tiskni Sdílej:
Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.