Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Vítejte na mém blogu věnovaném především žvástům.
V prosinci a dnech přilehlých mi zde vyšlo několik testů aktuálně dostupných klávesnic. Ale upřímně řečeno: z málokteré z nich jsem měl opravdovou radost. Krom toho jsem po všech čertech posbíral několik dnes již historických modelů klávesnic, jež mě potěšily o poznání více. A to prosím lze u nás těžko narazit na něco v USA celkem běžného a podstatně lepšího, např. Dell AT101W, mechanické klávesnice IBM (buckling spring) nebo Compaq MX-11800. O několika svých úlovcích se zde rozepíšu.
BTC je (byl) výrobce docela zajímavých klávesnic -- několik modelů bylo dokonce mechanických a i jejich membránovky patřily mezi to lepší. Můj kousek by měl mít označení asi 5130 a občas na něm s radostí píšu. Občas proto, že má jen 101 kláves, což pro mě znamená hůře dostupný AltGr a za další modifikátor bych se také nezlobil -- to se ostatně bude opakovat u více klávesnic. Zde mě navíc těší rozložení ANSI. Co je ale podstatnější, klávesy mají příjemnou odezvu a nejdou příliš ztuha, nedrhnou atd. Prostě radost. Navíc popisky jsou řešeny laserem, takže jen tak nezmizí a nevypadají tak odpudivě jako v případě dnes běžných nálepek -- byť za cenu kontrastu.
První čtyři fotky.
Má druhá klávesnice od BTC je také membránovka, ovšem ergonomická. Je půlená, a to dokonce tak, že poloviny jsou spojeny pouze kabelem, takže si je jde dát na šířku ramen. Prostě luxus. Dokonce jsou i na obou polovinách "duplicitní" kurzorové šipky. Ovšem celé rozložení je poněkud zvláštní: 104 kláves (+ zmíněné šipky navíc), tedy i s numerickým blokem, ale Escape je posunutý a především je přesunutý blok s Delete směrem nahoru -- a navíc se levý mezerník chová jako Backspace. To všechno by ani tak nevadilo, kdyby jednak nešlo o německou klávesnici (čert vem popisky, ale malý levý ISO shift je pro mě utrpení), jednak kdyby ta klávesnice nebyla v dost pofidérním stavu. Nejsem si jist, zda vyčištění, opravení četných paciček pro opravdu detailní nastavení sklonu atp. pomůže. Na "chair mount" by to byla bomba skoro zadarmo.
Pátá až sedmá fotka.
Další zvláštní klávesnice je tenhle compaq. Je určen pro montáž do racku, proto je docela kompaktní: má kurzorové šipky přesunuté pod numerický blok (a navíc jsou jakoby převrácené) a chybí celý blok kolem Delete (pro tyto účely se dá ostatně použít numerický blok, čímž by se problém de facto řešil), je tu z něj jen právě Delete... a další zvláštnost je prohozený pravý Ctrl s AltGr. Naopak je tu navíc trackball pod mezerníkem, jenže háček je v nízké citlivosti (na FullHD displeji by se jeden utočil). Připojení se řeší přes dvakrát PS/2: jedno pro trackball, druhé pro klávesnici. Jinak je to obyčejná membránovka se spíš nižším zdvihem a dost tichým stiskem. Při horním okraji jsou programovatelné klávesy, které se ale moc programovat nedají, protože posílají podivné dávky kódů.
Osmá a devátá fotka.
První mechanická klávesnice. Řada G81 používá mikrospínače Cherry MY. Ty jsou lineární (tzn. bez odezvy při stisku) a jdou dost ztuha -- někteří lidé je považují za vůbec nejhorší spínače a psaní na nich přirovnávají k psaní na kusu starého hajzlpapíru. Ovšem jde je modifikovat tak, aby byly naopak extrémně snadno stisknutelné (cca 25 g), což se chystám provést, až bude dost času. Další výhodou je, že klávesy jsou kompatibilní s rozšířenějšími Cherry MX. Tenhle model má rozložení (zcela standardní -- model 3000) ANSI, což mi vyhovuje, byť kláves je jen 101. Další zajímavostí je, že tento model (stejně jako G80-3000 s Cherry MX) má bezšroubkovou konstrukci -- pro otevření stačí vycvaknout několik plastových západek.
Desátá až třináctá fotka.
Relativně běžná půlená ergonomická klávesnice. Je to ne tak docela tichá membránovka -- žádná extáze, ale špatné to také není. 104 kláves, ANSI... Jediné dvě zajímavé věci jsou kus železa uvnitř (váží to docela slušného 1,5 kg) a to půlení, ovšem ne 3D jako u klávesnic od Microsoftu, nýbrž jen v rovině. Na takový styl rozpůlení jsem si nezvykl, ale může to pro někoho být lepší než klasická klávesnice. Mimochodem, AltGr je taky pod M, takže hodně vlevo -- na to jsem si taky nezvykl.
Čtrnáctá až šestnáctá fotka.
Tohle je celkem tuctová membránovka, možná trochu nadprůměrná oproti některým hrůzám. Běžně byla k vidění pod značkou Packard Bell. Zajímavé jsou pouze dvě věci. První je, že tahle klávesnice má něco o fous lepšího než 2KRO. A ta druhá? Dnes již nevídané rozložení kláves s big-ass Enterem, velkým Backspace i levým Shiftem... a zpětným lomítkem na úkor pravé části pravého Shiftu. Pro milovníky big-ass Enteru a současně velkého Backspace, kteří nepíší v TeXu, kde je sahání po takto odlehlém bolestivé (vím z vlastní zkušenosti), to musí být hotový ráj na zemi.
Sedmnáctá a osmnáctá fotka.
Nyní doporučuji zbystřit. Klávesnice KeyTronic patří dost možná mezi nejlepší membránovky vůbec, někteří dokonce tvrdí, že to je takové levnější Topre. Mno, já z toho zrovna unešený nebyl, ale můj vkus je poněkud odlišný. A také lituji, že tuhle klávesnici mám v české verzi (opět má známá averze k ISO), jinak bych si asi zkusit zvyknout. Písmo na popiscích je mimochodem docela hezké. Každopádně mezi membránovkami je to jeden z nejpříjemnějších kousků, jež jsem vyzkoušel. Některé kusy/modely prý mají dokonce vážené klávesy (nebo jak se to řekne česky? prostě weighted keys), tedy že klávesy spadající pod malíček jdou snáze stisknout atp.
Devatenáctá až dvacátá první fotka.
Pokud hledáte 3D pevně půlenou klávesnici za rozumný peníz, tohle může být varianta. Dá se stále sehnat (eBay) s cedulkou např. LiteOn nebo Dell. Nějakou dobu to byla má oblíbená klávesnice, protože oproti řadě dnešních membránovek má aspoň snadno stisknutelné klávesy s příjemnou odezvou (nic kašovitého (mushy), fujtajxlového). Jednou ze zajímavých vlastností jsou tlačítka Backspace a Tab navíc uprostřed. Nebo třeba pacičky vpředu, byť ne pro naklonění klávesnice "naopak" jako u MS Natural Keyboard 4000, nýbrž pouze pro vyrovnání náklonu samotné klávesnice. Nebo již zmíněné rozložení s big-ass Enterem a v pravé části pravého Enteru. Nebo další úprava rozložení, totiž číslice 6 v pravé polovině, nikoliv v levé. Zřejmě se také počítalo s využitím numerického bloku jako alternativního polohovacího zařízení, ovšem jako myš se mi nikdy nechoval, ani když jsem o to usiloval.
Dvaadvacátá až pětadvacátá fotka.
V současné době místo výše zmíněné SK-6000 používám jako ergonomickou klávesnici tohoto typu starší variantu MS Natural Keyboard. Oproti té současné sice nemá multimediální klávesy, fantastickou opěrku a vůbec "naopak" prohnuté tvarování, nicméně působí o poznání kvalitněji. Vše je z hrubého plastu, popisky jsou řešené laserem a klávesy jdou sice relativně ztuha, ale velmi jistě -- včetně mezerníku. To především. Rozložení je v mém případě ANSI s podivně řešenými kurzorovými šipkami (jsou "do kříže", nikoliv do běžného "T") a vertikálním blokem kolem Delete. Ovšem na Aukru je aktuálně varianta s normálně řešenými šipkami a blokem nad nimi -- a s ISO rozložením.
Šestadvacátá až devětadvacátá fotka.
Druhá mechanická klávesnice -- tentokrát s complicated white ALPS, což znamená s výraznou odezvou a hlučným klikáním. A také to znamená poměrně tuhý stisk, zvláště pokud se člověk nenaučí psát tak, aby nebušil do kláves nadoraz -- opravdu to není třeba, k aktivaci dochází při kliknutí. To je asi nejpozoruhodnější věc na téhle klávesnici. Jinak je to prostě kvalitka, akorát klávesy už se lesknou. Řešit to nehodlám, ALPS mi nesedí.
Třicátá až pětatřicátá fotka.
Raritka nakonec. Tuhle záležitost jsem kdesi vyhrabal čirou náhodou. Výrobce, natož model se mi nepodařilo identifikovat, nicméně spínač (resp. jde o pružinu na membráně) je jako u klávesnic počítačů Amstrad. Je to, jak jsem již naznačil, pružina na membráně. S lineárním průběhem stisku a zvláštní rezonancí při stisku klávesy. Opravdu zvláštní.
Šestatřicátá až osmatřicátá fotka.
Většiny uvedených klávesnic se budu zbavovat. Nemám neomezeně prostoru, 101 kláves nebo rozložení ISO nejsou můj šalek čaje a hlavně chci přejít na něco dost jiného (zatím goldtouch a posléze TypeMatrix a něco s Cherry MX Red). Na cestě mám ještě jednu klávesnici s docela exotickými spínači "space invaders" od NMB, chci zkusit modifikovat Cherry MY v G81 a vyrobit si tenkeyless klávesnici z membránovky.
Tiskni
Sdílej:
Ale větší problém sou ty ěščřžýáíé napsaný lihovkou na tlačítkách -> to je hnus. Buď to smazat a přelepit "profi" nálepkama a nebo líp je vyměnit za tlačítka z jiný klávesnice, kde už popisky sou. Pokud by tam pasovali, ale to by neměl bejt extra problém, když sou skoro všude stejný.