Byla vydána verze 4.0 kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Přehled novinek v Changelogu (GitHub).
Včera vydanou hru Rise of the Tomb Raider pro Linux lze do pondělí 23. dubna koupit na Steamu s 67% slevou. Místo 49,99 € za 16,49 €.
Na Humble Bundle lze získat počítačovou hru Satellite Reign (Wikipedie, YouTube) běžící také v Linuxu zdarma. Speciální akce končí v sobotu v 19:00.
Společnost Apple koupila před třemi lety společnost FoundationDB vyvíjející stejnojmenný NoSQL databázový systém FoundationDB (Wikipedie). Včera byl tento systém uvolněn jako open source pod licencí Apache 2.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Po dva a půl roce od vydání verze 5.7 oznámila společnost Oracle vydání nové major verze 8.0 (8.0.11) databázového systému MySQL (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy komunitní verze MySQL jsou k dispozici na GitHubu.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených technologií a otevřeného přístupu na 151. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. 4. od 18:00 hodin v restauraci Benjamin na Drobného 46.
Byla vydána verze 18.04.0 KDE Aplikací (KDE Applications). Přehled novinek v kompletním seznamu změn a na stránce s dalšími informacemi.
Bylo oznámeno vydání nové stabilní verze 1.26 a beta verze 1.27 open source textového editoru Atom (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Dle plánu byla dnes vydána hra Rise of the Tomb Raider (Wikipedie) pro Linux. Koupit ji lze za 49,99 €.
Společnost Oracle vydala čtvrtletní bezpečnostní aktualizaci svých softwarových produktů (CPU, Critical Patch Update). Opraveno bylo celkově 254 bezpečnostních chyb. V Oracle Java SE je například opraveno 14 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelných bez autentizace je 12 z nich. V Oracle MySQL je opraveno 33 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelné bez autentizace jsou 2 z nich.
Dnešní příhoda bude krátká a pojednává o zásadním objevu, který jsem učinil, jak už to bývá, zcela mimochodem.
Včera večer jsem se pustil do ladění Sipury, aby spojovala ISDN linku s IP telefony. Sice na to bězně používám ISDN karty, ale bohužel poslední dobou je podpora ISDN v kernelu tristní. Přeci jen je to umírající technologie o kterou jen sem tam zavadí dinosaurus. Mohu si tedy svobodně vybrat použití kernelu 2.6.9 s funkčním ISDN a nebo nějaký novější s funkčními ovladači madwifi. To je to čemu se říká Sofiina volba. A to už vůbec nemluvím o Asterisku, který dnes umí jen mISDN, které mi dává svobodně vybrat mezi verzí, která shodí kernel při příchozím volání a verzí, které shodí kernel při odchozím volání.
Nu ladím, ladím, čtu miliony manuálů s ta svině stříbrná mi pořád tvrdí, že volat si mám z okna, ale ne přes ISDN. Teprve kolem půl druhé v noci se podařilo problém zlomit, ISDN adaptér totiž má na lince v klidu 22V a Sipura implicitně předpokládá, že pokud je na lince méně než 30V, tak ji používá někdo jiný a hovory na ní nepouští.
Takže nyní mohu kernel upgradovat bez problémů a při tom mohu poočku sledovat, jestli náhodou vývojáři mISDN nemají verzi, která by byla stabilní alespoň jako Windows 95.
Zprovozněním adaptéru ale práce nekončí, ještě je potřeba nastavit zesílení, aby byl hovor přijemně hlasitý, srozumitelný, fungovala dobře detekce DTMF a podobné vychytávky. Pokud potkáte GSM bránu, přes kterou není nic slyšet, tak to je přesně ten krok, který při instalaci vynechali. Ono se to totiž na Nokiích branách nastavuje přes AT příkazy a to je pro telefoňáka už trochu moc. Bohužel u Sipury je po každé změně nutný reboot. Nu tak ladím, ladím a používám pro kontrolu mou oblíbenou linku 800 123 456. K tomu hluboká noc, všichni spí, hvězdy svítí.... A najednou šok, asi po 10 nebo 15 vytočení místo plechové huby zvedla po prvním zazvonění telefon živá operátorka. Jsem vůbec nevěděl co jí mám říct, ani jsem nevěděl kam jsem se dovolal. Vzmohl jsem se jen na nějakou omluvu, že je to omyl a šel jsem zkoumat logy, ale všechno bylo v pořádku. Tam prostě fakt napadlo nějakého programátora implementovat, že když někdo na linku pořád volá, tak místo automatu je hovor spojen.
To je normálně hrozně nebezpečná věc a je třeba na ní dávat pozor. Nevím kolik čtenářů potkala živelná katastrofa v podobě potomka. Ti postižení budou vědět, že dítě je třeba zabavit. A vymyslet jak je práce pro celého muže, kterému potom už nezbývá energie na nic jiného. Nezabavený potomek je totiž nebezpečný jako raketa země země křížená s raketou vzduch vzduch. Klidně vám rozebere počítač, zatímco na něm pracujete.
Na zabavení malých harantů funguje pár věcí a jednou z prvních je, telefonování. Děti milují telefonování. Současně jsou ale neskutečně chytré, takže i nemluvící dítě slavící první narozeniny pozná, jestli bylo oblbnuto atrapou a nebo dostalo na hraní skutečný telefon. A se stoupajícím věkem nároky stoupají. V první fázi stačí, když telefon vypadá jako telefon. Ve druhé musí svítit jako telefon a ve třetí se z něj musí linout zvuky. Rodiče z lépe vybavených domácností znají ještě 4. fázi, ve které dítě vyžaduje dva telefony a volá mezi nimi. Rodiče z hůře vybavených domácností v této fázi odkládají děti ke mně, protože tady se vždycky pár telefonů najde.
A tady se nám obě dějové linie vyprávění slívají. Aby telefon dělal správné zvuky, používám několik základních čísel. Prvním je 800123456, možná vůbec nejčastěji vytáčené číslo vůbec, které dítě zabaví celkem na dlouho, zvláště při volbě "chci se něco dozvědět o aktuálních nabídkách". Další je samozřejmě *11 ev. *77, to je pro děti se závislostí na mobilních telefonech. Prakticky nekonečnou zábavu poskytne linka pro hlášení poruch UPC, ale u té je blbé, že se platí.
Obětí volání se stávají i náhodní kolemjdoucí, resp. volající. Stačí, že se ocitnou na posledním místě v seznamu hovorů a tak se jim dá zavolat dvojitým stiskem zeleného telefonku. Nebo jsou naopak na prvním místě v adresáři (sorry Adame), potažmo v seznamu zkrácených voleb.
Když nám ale hovory zvedají živí operátoři, nezbývá než zvednout varovně prst: "Dávejte pozor, co dáváte dětem na hraní!"
Tiskni
Sdílej:
Taky by mne zajímalo, zda se na +420800123456 dá dovolat ze zahraničí.Dá, teď jsem to zkoušel