Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
17.6.2018 23:21
| Přečteno: 4513×
| Linux a IT
| 
Otestoval jsem nový Linux Mint 19 a na to, že jde zatím o betaverzi, je dost dobrá.
Jako dlouholetý uživatel Mintu jsem tentokrát zkusil betaverze 32bitového i 64bitového systému nainstalovat na různé počítače: (1-4) 64bit, (5) 32bit: (1) VirtualBox VM na svém linuxovém notebooku (Core i5 2.generace, 16 GB RAM, serverové SSD), (2) VMWare VM na Win10Pro (desktop s Core i5 6.generace, 8 GB RAM a obyčejným SSD), (3) svůj starší notebook Dell Precision M4400 (Core2Duo, 4 GB RAM, obyčejný HDD), (4) ještě starší notebook Acer (jakési Pentium M Dual Core, 2 GB RAM, HDD) a pak (5) úplně nejstarší desktop ještě s AMD Athlon XP 2600+, 1,5 GB RAM a HDD (cca 2003) tj. 32bit jednojádro bez podpory SSE2 (!).
Instalátor je klasické Ubiquity a za poslední roky se v něm moc nezměnilo. Co jsem ale systematicky zkoušel, je namísto výchozího nastavení zkoušet instalovat celý systém do BTRFS formátovaného kořenového oddílu, a ve většině případů ještě do oddílu šifrovaného pomocí LUKS. V případě instalace do nešifrovaného oddílu to je jednodušší, stačí zvolit ruční instalaci, vytvořit oddíl /boot formátovaný jako ext4 co má třeba 500 MB a pak oddíl / formátovaný jako btrfs co zabírá zbytek místa. Instalátor je chytrý a do oddílu btrfs vytvoří dva podsvazky (subvolumes), jeden se jménem „@“ a druhý „@home“. Do podsvazku @ se pak ukládají všechny soubory, které patří do / a tento subvolume je připojen jakožto oddíl /. Do podsvazku @home se ukládá obsah složky /home a tento podsvazek je paralelně připojen jako /home. Má to velkou výhodu v tom, že je pak možné dělat snímky (snapshoty) toho poddoddílu @ se všemi daty operačního sysytému, ale nikoli uživatelskými soubory, a ty používat jako „body obnovení“ po libovolné aktualizaci systému, a kdykoli poměrně snadno nastartovat starší verzi systému, pokud by po nějakém hraní si s konfiguračními soubory nebo aktualizaci jádra či jakéhokoli jiného balíčku systém nefungoval, jak má. Paralelně pak jde dělat „body obnovení“ i uživatelských dat klidně v jiných intervalech než data systému a s jinou dobou, než se starší verze odstraní. Nedá se mluvit o „zálohování“, neboť vše se nachází na stejném disku. I tak ale šikovná věc a podstatné je, že nástroj, co to všechno umí a lze to v něm rychle naklikat, je v Linux Mint 19 integrovaný a jmenuje se TimeShift a v průvodci po skončení instalace je na něho jasná reklama a doporučení jej nakonfigurovat pro automatické snapshoty systému nebo i uživatelských dat. TimeShift lze používat ve dvou režimech, v režimu snapshotů umožněných souborovým systémem BTRFS jsou snapshoty systému okamžité a jsou hotové za sekundu. Pokud je disk naformátován klasicky jako EXT4, zbývá v TimeShiftu funkce to dělat přes rsync a hardlinky na všechny soubory, což nakonec funguje trochu podobně, ale vytváření i mazání snapshotů poskládaných z tisíců hardlinků je hodně pomalé a jen prvotní snapshot trvá na klasickém disku desítky minut.
Instalátor dokáže nainstalovat systém i do šifrovaného BTRFS oddílu, ale je to komplikovanější. Je třeba vytvořit nešifrovaný malý oddíl /boot formátovaný jako EXT4 stejně jako v prvním případě, ale potom vytvořit to, co v instalátoru se jmenuje jako „fyzický svazek pro šifrování“ což je oddíl šifrovaný pomocí LUKS. Co instalátor v tuto chvíli po zadání šifrovacího hesla udělá je ale, že vnitřek tohoto šifrovaného oddílu rovnou naformátuje jako ext4, aniž by se zeptal. Lze ale v druhém kroku tento odemčený oddíl (pokud je ten šifrovaný sda2, tak instalátor ten odemčený připojí jako sda2_crypt) přeformátovat na jiný souborový systém, tj. i BTRFS, říct, že na něm má být přípojný bod / a instalátor si s tím poradí a nainstaluje se i na šifrovaný BTRFS.
V čem instalátor v případě použití BTRFS selže a což je dlouho známý a hlášený bug, že pokud není na disku nikde oddíl pro swap, tak potichu na kořenový oddíl vytvoří soubor „/swapfile“ a ten nastaví, aby se při startu připojil jako odkládací prostor (tj. přidá záznam do /etc/fstab). Problém je v tom, že BTRFS souborový systém nepodporuje swap soubory a připojení pak nebude fungovat a při každém bootu to bude hlásit chyby a swap stejně fungovat nebude. Už v průběhu instalace lze vlést do připojeného pododdílu @ a ručně řádek v /etc/fstab zakomentovat nebo smazat, a případně smazat i soubor „swapfile“, případně to lze udělat i po restartu.
64bitová verze Cinnamonu i MATE, a 32bitová verze MATE fungují všechny dobře, rychle a způsobně. Úplně bez komplikací byl VirtualBox, VMWare a Dell Precision s nVidia Quadro FX 770M s open source ovladačem nouveau.
Problémy s grafikou byly u starého Aceru s integrovanou Intel grafikou GMA cosi to dělalo psí kusy a bylo potřeba najít nějaký obskurní parametr pro grub, aby nuceně deaktivoval nějaký S-VIDEO výstup. U stařičkého desktopu s AMD Athlonem fungovala integrovaná grafika, ale jen v 4:3 rozlišeních a nikoli full-HD, a AGP nVidia GeForce 7600 GT nefungovala u jádra 4.15 s nouveau ovladačem a staré ovladače od nVidie jsou verze 304, které už v nových jádrech bez speciálních patchů nefungují. Zprovoznil to až downgrade jádra na verzi 4.9, kde už nouveau fungoval a grafika naskočila ve fullHD. Předpokládám, že všechny aspoň trochu rozumně novější grafiky od Intelu, nVidie i AMD na všech normálních počítačích budou fungovat out-of-the-box, já to zkoušel na 10-15 let starých plečkách, kde výrobci už dávno nedělají ovladače pro moderní operační systémy. Bez šance bych asi byl i kdybych se tam pokusil dát Windows 10.
U starého notebooku se starou wifi kartou jsem musel doinstalovat po restartu balík b43-firmware, aby fungovala Broadcom wifi, k tomu bylo nutné připojit notebook Ethernetovým kabelem nebo připojit do USB podporovaný wifi dongle. U Dellu Precision, kde je novější 5GHz wifi taky od Broadcomu, stacož čilo využít Správce ovladačů a doinstalovat ovladač, který to nabízí (balík bcmwl-kernel-source). Doinstalace broadcom ovladačů je linuxová klasika, u emulovaných karet ve VirtualBoxu i VMWare vše funguje v pohodě a u počítačů s intel či atheros wifi čipsety taky vše zpravidla funguje hned samo.
Graficky je jak MATE, tak Cinnamon pěkný, osobně přepínám do tmavého vzhledu Mint Y Dark, a všechny standardní aplikace se způsobně přepnou a vypadají jednotně a dobře. Esteticky vyhovující mi přijde i výchozí světlý styl, za poslední roky se moc nezměnil, což je dobře, není potřeba si každou chvíli zvykat na něco úplně nového.
Grafická „Správa software“ kombinuje jak balíčky distribuované přes klasické „.deb“ soubory, tak i nově na distribucích nezávislé „flatpaky“. Stejný program jde někdy nainstalovat oběma způsoby.
Celkem mě překvapilo, že systém je celkem reagující i na těch nejpomalejších počítačích, na které jsem ho zkusil nainstalovat. 10 let starý plastový Acer s mizerným procesorem, 2 GB RAM a diskem, kde už jsou nějaké vadné sektory, protože má notebook mizerné chlazení a v minulosti se disk brutálně přehřál, a dokonce i prehistorický Athlon XP, systém celkem zvládají, a dá se říct, že to je použitelné i na strojích, kde byly původně Windows XP. Problém je, že dnešní webové stránky už předpokládají něco lepšího, než tu bylo před 15 lety 
Takže jednak některé prohlížeče se už ani nedělají pro 32bitové systémy, a pokud dělají, tak se nepíšou tak, aby se obešly bez procesorových instrukcí SSE2. Žádný aktuálně podporovaný mainstreamový webový prohlížeč nefunguje bez SSE2, takže 32bitová verze Mintu sice na starém Athlonu běží, ale nefunguje webový prohlížeč. Uspěl jsem až u prohlížečů NetSurf a Otter Browser, které ještě stále lze zkompilovat s podporou jen SSE, nikoli SSE2 instrukcí, a používat tak i na takto starém hardwaru. V případě notebooku si dovedu představit nějaký use case to používat v kuchyni na recepty či internetová rádia nebo někde v dílně. Na regulérní používání to už moc není :)
Shrnutí k Mintu 19 beta – IMHO není moc důvod se toho, že to zatím je „beta“, bát. Většina balíků je z Ubuntu 18.04 a to už je 2 měsíce v ostré verzi, „beta“ jsou jen ty předělávky, které odlišují Mint od Ubuntu, ale na něco, co by bránilo používání, jsem ani u MATE, ani u Cinnamonu nenarazil. Není to asi pro úplného nováčka, ale mírně pokročilý uživatel si s tím už hravě poradí a systém je velmi dobře vyladěný. Nezkoušel jsem Xfce, které sice na svém hlavním notebooku používám už mnoho let, ale předpokládám, že to taky bude fungovat rozumně.
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Instalátor dokáže nainstalovat systém i do šifrovaného BTRFS oddílu, ale je to komplikovanější. Je třeba vytvořit nešifrovaný malý oddíl /boot formátovaný jako EXT4 stejně jako v prvním případě, ale potom vytvořit to, co v instalátoru se jmenuje jako „fyzický svazek pro šifrování“ což je oddíl šifrovaný pomocí LUKS. Co instalátor v tuto chvíli po zadání šifrovacího hesla udělá je ale, že vnitřek tohoto šifrovaného oddílu rovnou naformátuje jako ext4, aniž by se zeptal. Lze ale v druhém kroku tento odemčený oddíl (pokud je ten šifrovaný sda2, tak instalátor ten odemčený připojí jako sda2_crypt) přeformátovat na jiný souborový systém, tj. i BTRFS, říct, že na něm má být přípojný bod / a instalátor si s tím poradí a nainstaluje se i na šifrovaný BTRFS.Cool. Tohle mě ve starších verzích trochu štvalo. Ne že by to asi nešlo, ale je to neintuitivní a pokud člověk neví, že to tak má udělat, tak na to jen tak nepřijde.
No ono to porad JE velmi neintuitivni, respektive kdyz jsi poweruser co vi presne co chce docilit a pochopi pojmy instalatoru a nespokoji se s ext4 a rozhodne se odemcene LUKS zarizeni rucne zvolit a znovu preformatovat, tak to nejak instalator zkousne. Ale to ze je treba mit ten /boot oddil bokem atd. se ten instalator samozrejme nezepta...
Dovedu si predstavit i jinou moznost jak provest tou instalaci a vyberem oddilu. Momentalne takove to "preinstalovat cely disk Ubuntu/Mintem" a nebo "Rucni vyber" jsou dva extremy. Ta jednodussi volba "nainstalovat" by jeste mohla obsahovat nejake "pokrocile nastaveni" ale ne zas az tak moc pokrocile, typu vyber "chci lety provereny system ext4 (a strucne info o vyhodach takoveho reseni i limitech), nebo "chci pokrocily btrfs" (a zase nejake vyhody treba ty rychle snapshoty, a nevyhody treba nejaka vyssi rizika ztraty dat,experimentalni filesystem a janevimco),a vedle toho zaskrtavatko "chci cely disk sifrovat" ano/ne. JIne filesystemy nez ext4 a btrfs jsou IMHO vhodne jen do te expertni instalace, sifrovani bych mozna v roce 2018 dokonce nabizel jako default a spis volit "opt out".
No ono to porad JE velmi neintuitivni, respektive kdyz jsi poweruser co vi presne co chce docilit a pochopi pojmy instalatoru a nespokoji se s ext4 a rozhodne se odemcene LUKS zarizeni rucne zvolit a znovu preformatovat, tak to nejak instalator zkousne. Ale to ze je treba mit ten /boot oddil bokem atd. se ten instalator samozrejme nezepta...Jo, já vím, kdysi jsem tu o tom psal blog, když to ještě neuměl vůbec: Mint 12 na šifrovaném disku (návod) + pár dojmů
Dovedu si predstavit i jinou moznost jak provest tou instalaci a vyberem oddilu.Já mám zrovna na disku právě ext4 a uvažuji, že si koupím větší SSD (to chci už delší dobu) a při té příležitosti bych tam právě hodil btrfs na LUKSu. V tomhle mě tedy ten tvůj blog docela navnadil.
Uf, tak to teda byly dřevní doby to takhle šíleně hackovat. Já začínal na Mint 13, nicméně namísto nějakého LUKSu jsem tam už tehdy používal HW šifrování umožněné rozumným BIOSem a self-encrypting SSD, takže nevím už ani jestli u 13ky (12.04) už bylo šifrování podporované instalátorem nativně. U 17 (14.04) už určitě ano.
Celkem mě překvapilo, že systém je celkem reagující i na těch nejpomalejších počítačích, na které jsem ho zkusil nainstalovat.Zkoušel jsi, jak se chová při kopírování větších dat na flashdisk? Zatím jsem ještě neviděl distribuci, která by se celá nesekala v defaultu.
Nezkousel, nenapadlo me to vubec jako nejaky test co bych mel delat. Jako je jasny ze zapis na ntfs nebo exfat je v linuxu relativne vic CPU-intensive nez nativni zapis do ext4 coz u pomalych procesoru bude citit, ale priznam se ze me to nikdy nepaadlo tohle konkretne nejak resit. Pokud budu chtit neco delat na tom Athlonu XP (a zkousel jsem na tom par hodin brouzdat po netu atd) tak mi musi byt jasne ze kdyz mam pusteny browser tak si muzu dovolit otevrit tak tri az pet zalozek maximalne a s nejakymi zurivymi alt-taby a prepinani do x dalsich aplikaci a delani nejakych I/O intenzivnich veci je potreba hodne omezovat. Kdyz ono dneska jedno okno Facebooku, druhe Gmailu, treti Google Drivu uz dost zatopi jak te RAMce tak CPU, LibreOffice6 taky neni tak usporne jako MS Office 2000 na Windows 98 ci XP a o prasackych "aplikacich" kdy jde o zaobaleny prohlizec se zavislostma v samostatnym okne (Slack apod.) co samy spolknou skoro 1 GB RAM nemluve :)
Ostatne velkou obezretnost co a kolik toho pustim soucasne jsem zvyklej delat i na tabletu (Dell Venue 11) s nejakym Atomem, 2 GB RAM, 64GB SSD a Win10Pro, tam zejmena ta RAMka je taky obrovsky limit a je treba zasadne hlidat aby to nezacalo moc swapovat, pak se na tom uz neda vubec pracovat.
Takže jednak některé prohlížeče se už ani nedělají pro 32bitové systémy, a pokud dělají, tak se nepíšou tak, aby se obešly bez procesorových instrukcí SSE2.Jak se tohle stane? Jako že je buildsystém Firefoxu tak zprasený, že když zjistí, že ho kompiluješ na x86_32, tak tam nafláká SSE instrukce i když jsi kompilátoru řekl, že je nemáš (
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
-march=686)? Bohužel to nemám kde vyzkoušet, ale disassembloval jsem binárku Firefoxu pro i386 Debian a není v ní žádná instrukce pracující s xmm registry. V libxul.so jsou, ale dost málo, takže bych řekl, že to budou speciální verze některých funkcí s runtime detekcí CPU featur.
Jak se tohle stane? Jako že je buildsystém Firefoxu tak zprasený, že když zjistí, že ho kompiluješ na x86_32, tak tam nafláká SSE instrukce i když jsi kompilátoru řekl, že je nemáš (-march=686)?Vyhozeni procesoru bez SSE2 se resilo uz pred osmi lety. Kdy se to vyhodilo realne nevim. Osobne bych tipl, ze to maji kvuli implementaci JavaScriptu, kdy se JIT dela mnohem lip, kdyz aritmetiku s plovouci radovou carku delas pres SSE2 (jako vsechno ostatni a vsude jinde) nez kdyz musis resit x87-based FPU s naprosto odlisnym pristupem...
Vyhozeni procesoru bez SSE2 se resilo uz pred osmi lety.To jsou oficiální buildy od Mozilly, ne distribuční.
Osobne bych tipl, ze to maji kvuli implementaci JavaScriptu, kdy se JIT dela mnohem lip, kdyz aritmetiku s plovouci radovou carku delas pres SSE2Samozřejmě, ale stejně tam musí být generický kód, když to jede i na ARMu i jinde.
Pokud Debian jeste dela buildy kde odstranuje pozadavek na SSE2 tak Ubuntu to uz rozhodne nedela, dokonce i samotne Ubiquity kde jsou takove ty lakadla co system bude umet je ve skutecnosti nejaky Webkit v tom okynku a ani to na tom Athlonu nefungovalo a bylo tam prazdny okno. Zajimavy je ze nepodpora SSE2 je fakt domenou predevsim webovych prohlizecu,jinak snad vsechny ostatni normalni balicky v distribuci porad funguji i bez toho.
Nova Fedora ale i v x86 buildu bude vse kompilovat s podporou SSE2 a IMHO se dalsi distra budou pridavat. Fedora je vic bleeding edge,ale Ubuntu muze byt klidne dalsi. Nicmene jelikoz 18.04 jeste vicemene funguje non-SSE a podpora byy mela byt 5 let tak to uz asi tyhle stroje nejak dozijou, byt teda otazka je jestli se postupne nebude zvysovat mnozstvi balicku co po nejake aktualizaci prestanou nahle fungovat tak jako se to uz stalo u tech prohlizecu :)
"it seems like Firefox staring with version 49.0 (released yesterday), drops supports for non SSE2 CPUs as well, like Chrome did in 2014 since 2014 (Chrome 35 was the first version to drop non SSE2 CPUs support), Firefox 48.0.2 is now the last version to work in non SSE2 CPUs" (9/2016 - https://www.vogons.org/viewtopic.php?t=50032)
tak tam nafláká SSE instrukce i když jsi kompilátoru řekl, že je nemáš (-march=686)?Taková kombinace voleb není validní:
# gcc -march=i686 -msse2 z59.c cc1: error: CPU you selected does not support x86-64 instruction setAle nevím co by udělal inline assembler přímo ve zdrojáku. Jestli tedy konfigurační systém buildu nepřeparsuje uživatelské volby (byla by to prasárna, ale třeba buildroot to dělá), tak by to mělo jít zkompilovat s -march=i686 a -mno-sse2 a fungovat.
když nefunguje swap kvůli přesouvání bloků sem a tamJá bych řekl, že problém bude spíš v tom, že při zápisu hrozí, že bude potřeba alokovat paměť - která při swapování došla.
funguje na btrfs vůbec mmap() na souborProč by nemělo? Kernelu je při obsluze pagefaultu jedno, odkud tu stránku vyčaruje.
Já bych řekl, že problém bude spíš v tom, že při zápisu hrozí, že bude potřeba alokovat paměť - která při swapování došla.Ale to bude potřeba i při swapu na loopbacku.
Kernelu je při obsluze pagefaultu jedno, odkud tu stránku vyčaruje.Aha myslel jsem si že swap bude na nižší úrovni než mmap.
