Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Tak se mi konečně podařilo provést upgrade na nový Subversion server.
Protože vývoj v naší firmě probíhá centralizovaně, bylo před pár lety rozhodnuto přejít ze všech lokálních SCM na jedno společné, a tím se stalo Subversion. Sice v tom bylo dost politiky, na druhou stranu musím uznat, že ze všech navrhovaných řešení bylo vzheldem k sesbíraným požadavkům nejvhodnější.
Tak někdo zbastlil virtuální server, nalil tam Collabnet 1.5 a nějak to jelo (=na hovno). Pak jsem dostal Subversion na starosti já. Postavil se nový server na RHEL5, nasadil se vyladěný Apache s mod_svn. S přibývajícími daty začala rychlost klesat (ne moc, ale uzeři si všimli) a já začal uvařovat o proxy cache, např. ngix, popř. přejít na DSCM, jenže...
Při sledování změn na poli SCM mě potěšila jedna věc - vývojáři SVN neusnuli na vavřínech, ale kouknuli k sousedům (Git) a tak má Subversion ve verzi 1.7 rychlejší protokol a Working Copy nemá .svn balast v každém adresáři, alle pouze na nejvyšší úrovni jako Git. Rychlost práce je někde jinde (porovnávám se SVN <=1.6).
A navíc vzhledem k centralizované povaze vývoje a úspěchu v tom, že vývojáři plus mínus pochopili alespoň Subversion, jsem myšlenku přechodu na DSCM zahodil.
Takže nadešel čas pro nový server. Na základě pozorování má nové virtuální železo 4 vCPU (rozložení zátěže při ranní a odpolední špičce) a 16GB RAM (mod_svn 1.7 podporuje cachování obsahu). Operační systém je RHEL6.3 64-bit. Přesun proběhl bez vážnějších komplikací (menší zádrhel na FW a jeden hook). První komentáře pozitivní, server se fláká i při největší zátěži (ale lepší, než se zase za dva roky dohadovat, že je potřeba víc RAM).
Jediný problém se vyskytl ve CM skriptech, které přes svn diff --summarize porovnávají změny v repositářích - u klienta došlo ke změně kódování URI (tj. chová se jako webový prohlížeč), takže oblíbené # překódovává na %23 apod. Ale to je jen maličkost...
Vzhledem k novinkám, co mají přijít v1.8 si osobně myslím, že Subversion překonalo vlastní smrt a že má nezastupitelnou roli tam, kde je DSCM zbytečný overkill...
Tiskni Sdílej:
git svn clone
“.
Ja jsem teda placen i za to ze umim s gitem a radu dalsich veci . V dost nabidkach programtorske prace dneska vidis git explicitne zminen. Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.
Pokud ma programator problem pochopit git, tak nejspis nebude za moc stat ani jako programator.Tak pod to bych se podepsal. Zvlášť vzhledem k tomu, jak je Git navržen.
základní množina příkazů je velmi podobná SubversionTo je i v Gitu. A ve většině ostatních. Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion. Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).
To je i v Gitu. A ve většině ostatních.Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.
Kvůli decentralizaci je Mercurial v základu podobnější Gitu než Subversion.V tomhle ohledu samozřejmě ano, ale z pohledu, jestli je Subversion podobnější Git nebo Mercurial, tak je to rozhodně Mercurial.
Jo, pokud někomu přijde nestravitelné, že Git umí rychle a dobře pracovat s větvemi, tak to je potom těžké. Ale možná by stálo za to napsat vývojářům Gitu, jestli by ho nemohli zase trochu zkriplit, aby byl stravitelnější :).O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identické, navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.
Ne tak úplně, jsou tu věci jako staging area apod, které u gitu člověk musí znát předtím, než s ním může začít fungovat.Ze začátku vůbec nemusí. Nicméně později se to stane natolik podstatnou výhodou, že se snažím lidem opravdu index představit hned na začátku.
O větve nejde – ty mají Mercurial i Git prakticky identickéTo jsem si právě myslel.
navíc po přechodu na některý z DVCS si dost lidí ze všeho nejvíce pochvaluje právě větve.To co já teďka dělám s Gitem... rychlý vývoj bez ladu a skladu, následný několikanásobný přepis historie, následné rozeskládání patchů do několika větví, vyřazování patchů, které už jsou vyzkoušené... :).
git bisect
ušetřil několikahodinové hledání chyby. To by se těm vývojářům muselo šikovně předkousat a přechod udělat tak bezbolestný, jak to jen jde.
Git je super, ale nedá sa na neho prejsť len tak, že si proste poviem "teraz mám pol hodiny čas, tak idem prejsť na Git".To máš naprostou pravdu, já k tomu potřeboval nejmíň půl dne.