OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Pijete kávu? Že se vůbec ptám, většina lidí pije kávu. Teda někteří lidi pijou divné věci a říkají tomu kafe. Ano, mám na mysli "českého turka", tu podivnou břečku co vypadá a snad i chutná jako močál z Krále Šumavy. Docela rád bych věděl kde se tenhle způsob přípravy vzal. Tipuju že to bude mít původ někde v časech budování socialismu, že někdo prohlásil kávovar za buržoazní přežitek a zhýralost feudálů. Nebo možná jen někdo zjednodušil tradiční orientální, "turecký" způsob přípravy, tedy vaření v džezvě. Slušný kafe stejně asi nebylo k mání takže ta příprava už tomu moc neuškodila. Přiznám se že jsem nikdy kávu nepil, jen sem tam na nějaké té návštěvě, jak se říká "z povinnosti". Nadšený jsem z toho nebyl, ale zkuste někomu vysvětlit že Jihlavanka smrdí jak starý fusekle a českej turek vám dělá v žaludku nepokoje. Občas někdo měl "lepší", tedy nějakou tu reklamní značku, Čibo, Jákobs, což byly stejný mletý kozí bobky. Pak se začaly vyskytovat instantní, rozpustné kávy. Díky za ně!!! Většina se dá pít. Ne že by to byla nějaká špička, ale aspoň to není hnusný a s mlíkem se to dá přežít. Teda moc dobrý to většinou není ale když se to dost osladí a mlíka se dá hodně... Aspoň mi z toho není blbě. Což v případě že to prostě nejde odmítnout je docela výhra. A pak jsem byl někde s někým, šlo se na oběd nebo se popíjelo, někdo si dal kafe, tak jsem si dal taky a ono to nebylo kafe ale espresso a bylo to dobrý. Začal jsem hledat, zkoušet a dělat divný věci. Jak bylo řečeno v jednom oblíbeném filmu, kupuju si drahý kafe protože si chci pochutnat. Což pro většinu lidí je kafe co stojí víc než dvacku za deset deka. Ne, vážně nemusím mít Kopi Luwak za šílený peníze, ale v ceně kolem 500 kč za kilo už se dá nějaká ta plantážní nebo fair trade vybrat. A to vybírání a zkoušení má taky něco do sebe. Samozřejmě kupuju nemletou, melu si sám.
Ještě k přípravě. Miluju espresso, ale mašinu v ceně nepříliš ojetého auta si kvůli jednomu kafi denně vážně kupovat nebudu. A ty levné vehementy na prefabrikované hilzny mi připadají jako taková Amerika ve spreji, jak by řekl Pohlreich. Mám takový sen, jednou bych chtěl mít nějaký ten historický espresso stroj s ruční pumpou.
Ale ani italové kteří jsou na espresso fanatici takové stroje obvykle doma nemívají. Na to jsou kavárny. V domácnostech se obvykle používá taková jednoduchá bublající, chrochtající konvička obvykle zvaná moka nebo macchinetta. Stará věc, občas bývá vidět i ve starých filmech. Funguje to velice dobře a je to levné. Ta moje, neznačková, stála někde v obchoďáku asi stovku. Princip je jednoduchý. Do spodní části se dá voda, vloží se trichtýřek se sítkem a naplní se kávou. Navrch se našroubuje vrchní část konvičky a dá se to na vařič. Když voda začne vřít, vznikne v nádobce přetlak páry. Tím je horká voda protlačena skrz mletou kávu do horní nádobky.
Další můj oblíbený způsob je tradiční orientální vaření v džezvě. Tenhle způsob se používá snad ve všech arabských zemích, na Balkáně, v Turecku, v severní Africe, v celém Orientu. Způsob vaření se v jednotlivých regionech mírně liší ale základ zůstává. Džezva je malá nádobka, tradiční bývá měděná, často bohatě zdobená. Má široké, mírně vypouklé dno, směrem nahoru se mírně zužuje a na boku má dlouhé rukodržadlo. Má to původ u kočovníků kteří vařili na otevřených ohništích. Proto má to široké dno, aby šla stabilně postavit přímo do ohně. Dlouhé držátko samozřejmě proto aby se pro to dalo do ohně sáhnout. Bohužel se to nedá moc dobře použít na moderních elektrických sporácích které potřebují rovné dno. Na plynovém je to bez problémů. Pokud netrváte na tradičním vzhledu, tak se dá koupit nerezová, za pár korun v domácích potřebách. Vlastně se dá celkem dobře použít i nějaký plechový hrnek. Doma mám měděnou džezvu kterou mi brácha přivezl z Istanbulu ale v práci vařím v úplně obyčejném smaltovaném plecháčku. Ideální to není, ten tradiční tvar džezvy má svůj význam hlavně pro komfort obsluhy ale použít se to dá.
A jak se v tom vaří? Do džezvy nalijeme vodu. Maximálně tak do dvou třetin aby měla kam stoupat pěna. Nasypeme kávu rovnou do vody. Káva by měla být velmi jemně mletá, oni ti kočovní arabové původně tloukli kávu v hmoždíři úplně na prášek. Množství je individuální, chce to asi tak dvě lžičky na šálek. Míň určitě ne, řídký kafe je nesmysl. Taky se může rovnou přidat cukr. Opět netřeba šetřit, tradiční káva je silná a sladká. Taky může být kořeněná. Stačí přidat kousek skořice nebo zrníčko kardamomu. A pak to postavíme na oheň a koukáme, čicháme vůni a hlídáme pěnu. Jakmile se zvedne pěna, sundáme z ohně. Nemělo by se to příliš vařit. Jakmile pěna opadne, čemuž můžeme pomoci zakroužením či zatřesením, opět dáme na oheň. A opět jen do zapěnění. A ještě potřetí. Někdy se doporučuje na závěr přikápnout trošku studené vody aby se zastavil var. Chvilku počkáme až sednou piliny a slijeme opatrně do šálku. A pak už jen vychutnáváme. Postup se v různých regionech trochu liší, někde nechávají nejdřív zkaramelizovat cukr a pak dají vodu a kávu, v Arménii se džezva zahřívá v rozžhaveném písku, někdy se první pěna odebere do šálků, prostě možností je mnoho a pořád je co zkoumat.
Je mnoho dalších způsobů jak připravit kávu. Chcete kýbl kafe k snídani? Pořiďte si French press. Taková válcová nádoba a v ní je píst s jemným sítkem. Nasypete kafe, zalijete horkou vodou, chvíli počkáte a pak tím pístem stlačíte lógr dolů. A máte príma kafe bez pilin. Je spousta jednoduchých překapávačů, cedníků a filtrů. Taky složitější věci, například vakuové kávovary, dokonce je i způsob přípravy za studena. Kafe se dá koupit tolik druhů že to snad ani není možný.
Tak proč mi kurvadrát všude kam přijdu nabídnou smradlavej močál?
Tiskni Sdílej:
Hej hoši, hej do kafilérie, tam metrák kostí najdeme na březích Sacramenta.
Pořídil jsem si podobnou kafetiéru - konkrétně Monix VitroMax ve velikosti pro jedno presíčko.Líbí se mi ta black metalová barva Zatím jsem všude viděl jen stříbrné.
Hehe, takže stačí použít zázračný French press a z "močálu s pilinama" mám "príma kafe bez pilin"?+1 Ono u toho turka by se měla zkazit chuť tím, že kafe je ve vodě příliš dlouho (dokud ho nevypiješ), jenže to se ti u frenchpressu může stát taky – když to nestihneš hned rozlít do hrnků (např. když si děláš celý ten „kýbl“ pro sebe nebo je méně lidí). Takže rozdíl je pak vlastně „jen“ v tom, že se ti zrníčka nedostanou do pusy – což je tedy celkem podstatná věc, ale nepřijde mi to jako důvod proč o turkovi říkat, že je to smradlavý močál.
Ono u toho turka by se měla zkazit chuť tím, že kafe je ve vodě příliš dlouhoIdeální je přes sítko přelít do nějaké keramické nádoby, která udržení kafe po nějakou dobu v celkem slušném stavu. Z toho frenchpressu jsem také kávu párkrát pil, ale nějak mi ta káva z toho nesedla. Turecká káva --> Arabská káva apod. a jak se asi říká českému klasickému kafi?
kvalita prodavane mlete kavy nesla do kytek ... ona tam je stale ...:)
While frequent consumers may feel alerted by coffee, evidence suggests that this is actually merely the reversal of the fatiguing effects of acute caffeine withdrawal.zdroj: http://www.sciencedaily.com/releases/2010/06/100602211940.htm
Nikde nevidim možnost jakýkoliv, zásadně s rumem..Rum (tuzemák) jedině do čaje, takhle v zimě je to paráda. Do kafe mi rum vůbec nesedne – to už spíš whiskey nebo Carolans. Ale všechno tak nějak svátečně, ono se to ani pořád pít nedá.
V anketě mi chybí možnost "filtrovaná káva" (nebo překapávaná). Co se týče kávy samotné, můžu z vlastní zkušenosti doporučit Doubleshot.