BolgenOS – průlomový, principiálně zcela nový operační systém

17. 6. 2010 | Ladislav Hagara | Různé | 19474×

Příběh o tom, jak 16letý geniální programátor Denis Popov z Ruska sám vytvořil operační systém. Nejprve s ním vyhrál studentskou soutěž, později získal slávu v televizi a nyní si jeho dílo instalují na desítkách škol v celém Rusku.

BolgenOS

Teprve šestnáctiletý Denis Popov z města Nižnij Tagil vytvořil průlomový, principiálně zcela nový operační systém s názvem BolgenOS. Tento geniální programátor, dnes ještě student místní střední školy, potřeboval k vývoji tohoto plnohodnotného operačního systému pouhých šest měsíců. Pryč s Explorerem, Firefoxem i Operou. BolgenOS přichází se zcela novým webovým prohlížečem OgenBrowse. K ochraně před viry slouží Antivirus Popova. K zálohování je určena naprosto výjimečná aplikace PBC (Popov Backup Center). Denis Popov by se okamžitě mohl stát milionářem. Za svůj operační systém nechce ale ani kopějku. Nabízí jej úplně zadarmo. Školy z celého okolí plánují přechod z Microsoft Windows na tento průlomový, principiálně zcela nový operační systém.

Mediální sláva

Že jste o BolgenOS ještě neslyšeli? Je to jen otázka času. V Rusku už o něm mluví všichni ajťáci. BolgenOS získal svou obrovskou popularitu počátkem června. Objevil se na televizní obrazovce. Prvního června odvysílala televize Telecon TV dvou a půl minutovou reportáž o tomto principiálně novém operačním systému a o jeho geniálním tvůrci. Reportáž, ve které vystupuje i Denisův erudovaný učitel informačních technologií, je ukončená šokující informací. BolgenOS si už stáhlo více než deset miliónů uživatelů. Reportáž je k dispozici jak v originále, tak v anglické verzi.

Původní reportáž, ruština

anglický překlad

Podrobnější informace o BolgenOS lze získat hned z několika webových zdrojů. Řada z nich má jméno operačního systému obsaženo přímo v názvu internetové domény. Navštívit lze:

• http://www.bolgen-os.ru/
• http://bolgenos.ru/
• http://www.bolgenos.su/
• http://bolgenos.org/
• http://bolgenos.com/
• http://bolgenos.info/
• http://bolgenos.blogspot.com/

Stránky jsou bohužel zatím pouze v ruštině. K překladu do češtiny lze samozřejmě použít např. Překladač Google.

A ve skutečnosti?

O co vlastně jde? Čtenáři AbcLinuxu.cz samozřejmě tuší. Jde o GNU/Linux. Student prostě vzal Ubuntu, změnil pozadí plochy, motiv prostředí a slovo Ubuntu nahradil všude slovem BolgenOS (ve skutečnosti se mu to úplně všude nepovedlo).

Denis Popov nebyl první a nebude ani poslední, koho něco takového napadlo. Proč se tedy o BolgenOS tolik mluví? Student se s upraveným Ubuntu přihlásil do studentské soutěže. Komisi svým průlomovým, principiálně novým operačním systémem naprosto ohromil. Kolik studentů dokáže vytvořit vlastní operační systém? Navíc lépe vypadající než Microsoft Windows. O úspěchu studenta je samozřejmě nutné informovat. Nejlépe přímo v televizi. Nikdo ze zúčastněných o existenci operačního systému Linux vůbec netušil. Student se při obhajobě své práce komisi nezmínil, že pouze upravil Ubuntu. Nezmínil se o tom ani televizním reportérům při natáčení. Televize tak zmíněnou reportáž o „principiálně novém“ BolgenOS odvysílala.

Po rozhořčené diskuzi na webovém fóru televize Telecon TV přiznala pochybení a oficiálně se sedmého června omluvila (záznam na YouTube). To už ale vlnu zájmu o BolgenOS nezastavilo. I když jsou tací, kteří berou BolgenOS vážně, většina ajťáků se samozřejmě jenom směje.

oficiální omluva

Internet se baví

Na YouTube se ihned objevila řada parodií. Nový operační systém je chválen jak Billem Gatesem tak i Dmitrijem Medveděvem.

Bill Gates a BolgenOS

Na vlně zájmu o BolgenOS se samozřejmě vezou i obchodníci. Na stolech ajťáků začíná mít čestné místo „principiálně nový“ hrnek. Koupit lze i „principiálně nová“ trička a nálepky. Vybrané netbooky lze koupit s již přeinstalovaným „principiálně novým“ BolgenOS.

Následky

Svou vlastní linuxovou distribuci si dnes může vytvořit opravdu každý. Denis Popov chtěl původně také vytvořit „pouhou“ linuxovou distribuci. Svůj úmysl zveřejnil 31. prosince minulého roku v linuxovém fóru linux.org.ru. Tenkrát ještě psal o Linux Bolgenos.

Shodou okolností se ale z upraveného Ubuntu stal průlomový, principiálně zcela nový operační systém BolgenOS. Samozřejmě pouze na několik dnů. Nikdo nemůže tvrdit, že úpravou Ubuntu vyvinul vlastní operační systém. Nikdo nemůže zatajit, že jeho práce je založena na svobodném softwaru. O právních aspektech se diskutuje například také na stránkách Ubuntu.

PS: Rádi byste vyzkoušeli webový prohlížeč OgenBrowse z BolgenOS? Stačí si spustit Aroru.

       

Komentáře

[deda.jabko]

zajimalo by me, jestli to obsahuje i dve zasadni a zcela prulomove a prevratne aplikace -- zelene a cervene jabko... :-]]

[Jirka]

Napadlo mě úplně to samé.

[MX]

+1

[peter]

a bez greenport-u (http://port.greenie.sk/) to tiez nejde :)))

[=^..^= AmigaPower®]

...a tři mušličky

[Amarok]

A hlavně aplikaci "červené tlačítko" (tam by to samozřejmě bylo "rudé tlačítko").

[Harvie]

co je to zelene a cervene jablko? mam ty ikonky, ale nikdy sem nevedel jaky aplikaci patri...

kdysi sem ty ikonky pouzival... cervena=hibernate, zelena=suspend

[Jakub Lucký]

To je velmi něžná narážka na autora BolgenOS-like distribuce Greenie

[Elven]

tak myslim ze su to velmi odlisne projekty. zelene malo pokope dokumentaciu, odkaz na chat a spol, cervene umoznovalo napriklad upravovat sources.list. ani jedno uz nie je sucastou v novom vydani.

[Harvie]

kdy už si uvědomíš, že celé greenie se dá udělat jako malinkatý balíček do ubuntu?

[Elven]

no a vies ze 2 metabaliky z ktorych je greenie skladane su viac ako rok na nete? a ze nie kazdy chce nainstalovat A, doinstalovat B a upravovat to aby to bolo C? :)

chyba gimp? doinstaluj si... chyba dalsich 10 programov? doinstaluj si... alebo si zober upraveny obraz, kde to uz je, no zase niektore veci tam nie su co nie su v originale. pre kazdeho moznost vyberu bezna nielen po celej europe (spanielsko, rumunsko, madarsko, taliansko ci samozrejme ceska republika atd)

[Let_Me_Be]

Achjo to je zase clanek o nicem.

[Max]

Právě naopak. Krásně to ukazuje hned několik věcí - neznalost lidí, jak se chlapec stal slavným, jak se jeho distribuce začala rychle šířit (vlastně kvůli ničemu) :).
Myslím si, že z těchto pohledů je to velice zajímavé a i úsměvné :).
Zdar Max

[Martin Lebeda]

Jasně, že to krásně ukazuje několik věcí - stačilo odstranit slovo linux ze všech zmínek o systému z marketinkové kampaně a systém se začal prosazovat. To o něčem svědčí IMHO:

- lidé mimo linux mají linux zafixován jako něco složitého a nepoužitelného

- lidé kolem linuxu neumí prodávat

[Filip Jirsák]

Systém se na 99,9 % nezačal prosazovat kvůli odstranění slova Linux (ostatně v článku je napsáno, že pořadatelé soutěže o Linuxu nic nevěděli). Důvodem, proč se o tom mluví, je to, že systém „vytvořil“ 16letý kluk – a prosazuje se proto, že je ten systém (navzdory zásahům) dobře použitelný. Takže první odrážka vašeho komentáře není pravda.

[Martin Lebeda]

Systém se na 99,9 % nezačal prosazovat kvůli odstranění slova Linux (ostatně v článku je napsáno, že pořadatelé soutěže o Linuxu nic nevěděli). Důvodem, proč se o tom mluví, je to, že systém „vytvořil“ 16letý kluk – a prosazuje se proto, že je ten systém (navzdory zásahům) dobře použitelný. Takže první odrážka vašeho komentáře není pravda.

Ale je to pravda. Mnoho lidí linux nikdy nevidělo a přesto budou tvrdit, že je složitý a obtížný na používání, nejsou v něm kvalitní programy... A znám lidi, kteří linux vesele používají a neví o tom, stačilo jim to neříkat. (Samozřejmě se mluvím o desktopu, ne o "službách na pozadí".) Linux předchází pověst, kterou si vysloužil v minulém století a kterou konkurenti stále posilují.

[Filip Jirsák]

Ovšem těch „mnoho lidí“ je ve skutečnosti mezi všemi uživateli nějaký zanedbatelný podíl srovnatelný se statistickou chybou. Například z těch lidí, o kterých je článek (pořadatelé soutěže, školy, …), bude těch, kteří si o Linuxu myslí, že je složitý a obtížný na ovládání, přesně nula.

[Komunista]

Práve v tomto období finišujem s prieskumom medzi mojimi študentmi. Pred rokom som v škole spustil prevádzku terminálovej učebne (LTSP) a môj priesku je zameraný práve na to, ako prácu s Linuxom vnímajú študenti strednej školy (15 - 20 rokov).

Zatiaľ mám zozbierané a spracované odpovede od cca 75 % študentov, ktorí sa v tejto triede učia Informatiku, Výpočtovú techniku a príbuzné predmety.

Z prieskumu zatiaľ zhruba (nemám tu presné čísla) vyplýva, že 80% študentov a ani ich známi doma Linux nepoužívajú, 7% ho používa. Čo môže potvrdzovať, že o jeho existencii väčšina ani netušila (ale toto som neskúmal).

Viac ako 80% hodnotí, že práca s Linuxom je rovnako ľahká alebo dokonca ľahšia ako s Windows. A to som ich počas roka pravidelne cvičil zmenou pracovného prostredia, od FluxBox, cez OpenBox, FVWM, LXDE až ku Gnome.

Výsledky prieskumu ma milo prekvapili, pretože som čakal oveľa odmietavejší postoj (náboženstvo je náboženstvo). Oveľa viac ma však prekvapilo, že okolo 30% hodnotí, že im je jedno v akom prostredí sa učia pracovať. Cielene sa pýtam, či je to flegmatický postoj alebo naozaj postoj, že nástroj nie je dôležitý. Z ich odpovedí možno usudzovať, že skôr vychádza to druhé...

[radek]

to já jsem se zas zasloužil s dalšíma pár lidma, aby se začal používat (když jsem dostudoval, tak s linxem byli 3 učebny, předtím ani 1 :) )

[xkucf03]

Mezi pořadateli by měl být někdo kompetentní, kdo je v obraze, ale mezi běžnou populací je to jinak. V principu jsou tři skupiny:

1. laik – vůbec neví, o co jde
2. „odborník“ – viděl Linux asi tak před deseti* lety a má pocit, že je to jen příkazová řádka a něco děsně složitoho
3. uživatel Linuxu, nebo i neuživatel, který ale viděl nějakou aktuální Linuxovou distribuci a je aspoň trochu v obraze

Problém je v tom, že „odborníci“ cpou svoje mylné představy kde komu a infikují tak laiky, kteří si pak taky myslí, že ten Linux je na hovno, a radši si nechají nainstalovat cracknuté Windows 7 BYZNYS WAREZ PREMIUM EDiTiON a nejnovější Photo Shop od „odborníka“, aby měli v čem otáčet fotky z mobilu.

(zrovna nedávno jsem byl svědkem, jak jeden spolužák stahoval na radu „zkušenějšího“ kolegy 1 GB instalátor PS, aby mohl oříznout a slepit pět fotek)

*) novináři jsou na tom podobně špatně.

[Smajchl]

No ja sem dost dlouho pouzival Linux ruzny distra Arch, Gentoo, Debian, Ubuntu.. kazdy melo naky vady v kazdym distru se vzdycky neco podelalo a musel sem to resit ale vzdycky se to nejak povedlo a slo to... proste chyby a nedodelky tam sou to je jasny, ale ted sem presel kvuli skole na Windows a kamaradi prej Windows 7 to sou nejlepsi windows vsech dob urcite si je nainstaluj dal mi DVD a ja se nestacil divit... Tam toho nefunguje mnohem vic porad mi to dela problemy a chova se to neskutecne pridrzle, treba sem si to instaloval a ptalo se to kam to chci, tak ATA disk... ok pak ale zjistim ze mi to prepsalo zavadec na SATA disku s linuxem.. pak sem teda obnovil GRUB a windows zkolabovaly prej ze BOOTMGR is missing ok tak instalacni DVD a opravit to... jenze program pro opravu pise ze neni kompatibilni s verzi windows co mam nainstalovany, zvlastni ze ze stejnyho DVD... takze windows ahoj kuli takovy prkotine... nainstaloval sem si XP ty sou o dost lepsi ale stejne ma Linux navrch, jedinej problem je ze neni rozsirenej a nekde berou jako samozrejmost ze mas wokna. A hlavne ty restarty porad dokolecka to me neskutecne otravuje vzdycky mam naoteviranejch takovejch veci ze by se z toho restartu clovek posral... a druha vec jsou virtualni plochy to neumi, pak.... muzu povidat dal a dal proste to je fakt jenom o zvyku.... vecne mi v tech windows neco nejde Windowsaci to umi resit ale ja se s tim seru treba pul dne a pak du do hospody s tim ze to proste nejde...

[Smajchl]

Jo a jeste dodam jednu vec, moje mama ma Ubuntu uz od verze 8.04 nejdriv byl problem ze tohle neni tam a tamto se dela jinak a ze je to pekne nahovno ze driv to bylo lepsi atd... puvodne sem na novej PC instaloval zas XP, ale zjistil sem ze nemaj driver na sitovku a bez pripojeni na net nestahnu driver na sitovku takovej kruh... tak sem si rek seru na to a dal tam to ubuntu kde slo vse od zacatku.. bez problemu asi behem hodiny mela novej pocitac funkcni s mejlama se vsim. Takze v tomhle to je uplne nejlepsi a balickovac kdyz uz clovek vi co chce tak jen napise programy do konzole a enter a je to.

Ale co sem chtel rict ze tohle prechodny stadium trvalo max dva tejdny ted uz uplne v pohode bez problemu jen obcas nekomu posle neco bez pripony (ze xscane kde si voli nazev) a oni to neumi otevrit... ale blbi sou oni zejo protoze ji to jde nebo nekdo zas neumi otevrit ODT.. ale to uz zna ze PDF nebo DOC.. aspon neco sem ji naucil ;-] GIMP pouziva na zmensovani fotek do Aukra taky pohoda, sice na to sou urcite i jednodusi nastroje ale zvlada to tak co... neco jako ten vas Photoshop jak tu nekdo psal

Linux rozhodne neni slozitej je jednodussi nez Windows rikam to jako laik v podstate. Akorat zrovna konkretne to Ubuntu trpi takovym moc narychlo napsanym a malo odladenym softwarem, coz me trochu mrzi... Treba ten program na Wifi co tam je ten je dost debilni nepocita se spoustou situaci jako kdyz se prenasi pocitac uspanej z mista A na misto B a podobne, chtelo by to na tom jeste maknout no... ale pravda je ze treba na eduroam se to narozdil od Windows Vista nebo 7 pripoji... ty pisou akorat ze to nelze... proc to nenapisou

[benghi]

Jo, tak přesně tyhle zkušenosti mám taky. 90% věcí, co na Linuxu jde, ve Win nejde, nebo jde tak komplikovaně, že by se z toho člověk posral. Jenomže to, co nejde na Win se považuje za běžný a za vlastnost, kdežto to, co nejde na linuxu, je považovaný za chybu. Tenhle přístup mne už docela sere, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat. Popravdě řečeno, Linux je na nejlepší cestě, aby se z toho staly druhý wokna. Dokud vše chodilo v příkazový řádce, tak to fungovalo bez potíží. Jak nastaly tady ty grafický hovadiny, tak toho funguje polovina. Po zkušenostech s různejma verzema ubuntu jsem dospěl k závěru, že TOHLE už teda ne, takže začínám koketovat s myšlenkou na nějaký BSD. Měl jsem jakýsi prastarý FreeBSD a velmi se mi ten system líbil. No, ale to se mi starý linuxový distribuce líbí taky, takže těžko říct, zda bych si pomohl.

[Jardík]

Jenže pořád tam jsou vytejkající ikony, zubaté rohy oken, ... prostě ubuntu

[kotyz]

zrejme to v Rusku nikomu nevadi ...

[Jakub Lucký]

Je na čase udělat JardíkOS... A do repozitáře pouštět jen ty aplikace, které jsou schopné se správně vykreslit..

[danaketh]

A hlavně tam nebudou žádný 32-bitový šmejďárny...

[ikarlos]

-10 vole

[Jardík]

Nepřítomnost 32bit šmejďáren je samozřejmost, dneska má 32bit procesor 1 člověk ze 100000, takže není důvod ...

[Jakub Lucký]

to číslo bych řekl, že je hodně mimo... Mně tu nonstop běží jeden pseudo-64bit (Atom-co-zrovna-64bit-umi-ale-jen-tak-pro-srandu) a jeden úplně-32bit (Pentium M)

[Amarok]

Kde tyhle statistiky porad beres? Co treba se podivat na vysledky te letosni ankety v pouzivani distribuci? Ze by to bylo teda naprosto spatne?

Hardwarová platforma
x86-i386 82,5 %
x86-64   60,5 %

A pouzivani 32-bit distra vs. 64-bit

32  82,6 %
64  62,9 %

[Vikturek]

Hele, nejsou ty procenta trochu divny? Ja se vzdycky ucil, ze celek ma maximalne 100% :P

[pavlix]

Ja se vzdycky ucil, ze celek ma maximalne 100% :P

Hledej princip inkluze a exkluze.

[Filip Jirsák]

Když máte sto hlasujících, 82 z nich používá 32bitový systém a 63 64bitový, je to 82 %, 63 % – a hlasujících je 100 %. Že je celek 100 % vás učili správně, ale ještě vás taky měli naučit, že když posčítáte nějaká náhodná čísla, není to dohromady vždy celek.

[Andrej]

Proč takovému nesmyslu věříš? Proč ho opakuješ pořád dokola? Podívej se na statistiky!

Ještě několik let budou existovat stroje s procesory jako je starší Pentium 4, Pentium M, Intel Core (nezaměňovat s Core 2!), starší Atom... Tyhle stroje 64-bitové nejsou a nebudou.

[Petr Maleček]

Pentium 4ky (některé novější) už měly EM64T, stejně tak úplně první Atomy 230/330.

Sám mám doma iAtom330 na serveru a iAtom230 na HTPC (společně s nV9400), ale provozuji na nich 32bit sw (server-debian x86 htcp win7hp x86) a na netbooku mám Intel Atom n280, ten už tedy 64bit není (ubuntu 10.04 x86).

[Elven]

suhlasim s nazorom. napriklad aj na youtube sa staci pozriet na niektore videa 10 rocnych huslistov alebo niecoho podobneho. ak niekto v mladom veku nieco dokaze a dobre sa to rozsiri po mediach, tak je z toho velky hit.

ad slovo Linux - myslim, ze keby teraz do najsledovanejsich televizii v SR a CR zacali vraviet o ubuntu alebo mandrive, tak by si hned viac ludi zmenilo svoj nazor na linux alebo by si ho vytvorili. chyba ten prvy bod, ze by to urobil jeden mlady clovek. bez toho by nejaka propagacia v TV mala len malu ucinnost.

[xkesh]

Právě naopak. Krásně to ukazuje hned několik věcí - neznalost lidí, jak se chlapec stal slavným, jak se jeho distribuce začala rychle šířit (vlastně kvůli ničemu)

Fungování tohoto principu nám tu především krásně ukázaly nedávné volby.

[JoHnY2]

Jj, staci dat stary spine novej ksicht a s trochou viralniho marketingu je o uspech postarano.

[xkesh]

Jj, staci dat stary spine novej ksicht a s trochou viralniho marketingu je o uspech postarano.

Neméně důležité je, aby ten marketing neměl vůbec žádný skutečný obsah. Jen tak si tam můžou masy dosazovat svoje vlastní sny (či iluze). Recept na úspěch je nabízet prázdnou nádobu a nechat konzumenty (voliče), ať si ho sami vyplní. Tak nikdy nemůžete narazit.

[Sancho]

Takto som nad tym nikdy neuvazoval a musim sa priznat, ze ta myslienka ma extremne vela pravdy v sebe. Smutne. :(

[Let_Me_Be]

Tomu se rika marketing.

[Roddney]

No každopádně je zajímavé jak rychle se tento OS rozšířil. Je to reklama jako kráva. Pokud by tento trend uměl Canonical využít,tak by se Ubuntu mohlo rozšířit. Jak vyrobit takovou publicitu na celosvětové úrovni?

[jj]

Jak vyrobit takovou publicitu na celosvětové úrovni?

Stačí apelovat ne debilitu velkého množství naivních lidí a uvědomit si že nic seriózního nemá šanci prorazit.

[Němec Tomáš]

problém Linuxu je v názvu Linux. Většina lidí ho považuje za příliš sofistikovaný a technický systém pro běžného uživatele a tokový názor se těžko vyvrací.

[Grunt]

Však ten systém se také nejmenuje Linux¹, ale GNU.

---

1. To většinou používají technicky zdatnější uživatelé, kteří vědí, že existuje něco jako operační systém a staví ho hned vedle operačního systému Windows (a možná MacOS). Ti ještě technicky zdatnější vědí, že za ním stojí nějaký Linus a je to přímá konkurence Billovi a Steavovi.

[pavlix]

Však ten systém se také nejmenuje Linux1, ale GNU.

Tak mi prosím pošli odkaz na stažení instalaček operačního systému, který se jmenuje GNU. Zatím jsem na něj nikde nenarazil.

[Grunt]

Zde.

[pavlix]

Grunte, měl jsem o tobě lepší mínění.

Tak mi prosím pošli odkaz na stažení instalaček operačního systému

Tu větu jsem dával dohromady velmi pečlivě s úmyslem zabránit ti poslat mi pouhý odkaz na www.gnu.org, kde jsem samozřejmě nic takového nenašel... přečti si to ještě jednou a zkus tentokrát poslat odkaz na stažení obrazu instalačního media operačního systému, který se jmenuje GNU.

[Grunt]

Grunte, měl jsem o tobě lepší mínění.

No vidiš. Ses netrefil, no.

Tu větu jsem dával dohromady velmi pečlivě s úmyslem zabránit ti poslat mi pouhý odkaz na www.gnu.org, kde jsem samozřejmě nic takového nenašel... přečti si to ještě jednou a zkus tentokrát poslat odkaz na stažení obrazu instalačního media operačního systému, který se jmenuje GNU.

Ty jo, co to zas na mě zkoušíš?

[Ash]

Ten nápis přes půl obrazovky

Download GNU now

vám při tom hledání nepomohl? Nápověda: není to jen nadpis, je to dokonce hypertextový odkaz. Lze kliknout. Implementací GNU je tam více, je tam i taková s GNU v názvu :)

Spíš by mě zajímalo, jestli existuje operační systém Linux. Je někde OS který se jmenuje "LINUX"? :)

[Grunt]

Ne, ne. Podle mě o něco pavlixovi jde, jen kolem toho chodí jak kolem horké kaše.

[Ant]

Je někde OS který se jmenuje "LINUX"?

Neni to tak trochu ironie, ze vsude kolem nas jsou svobodne operacni systemy (*BSD, OpenSolaris, Haiku, AROS,...), jen Linux je "jenom" jadro?

[Ash]

Ironické mi připadá říkat Linux systému založeném na GNU a jádru Hurd ;) Asi proto, že změnit Linux na GNU/Hurd není tak těžké (stačí ubrat Linux a přidat Hurd.)

Já si uvědomuji, že označení Linux se používá jako sjednocující a obecný pojem pro prakticky všechny operační systémy založené na jádře Linux, GNU nástrojích a dalším software, patrně proto, že se toto jádro skoro všude používá a dobře se to vyslovuje. Ale logické to samozřejmě není, Windows se také říká Windows, název jádra znají jen zasvěcení. OS Hurd také není. Jen ten linux je v tomto směru výjimečný.

[Ant]

Ironické mi připadá říkat Linux systému založeném na GNU a jádru Hurd ;)

Kdo tohle rika? Ono totiz videt Hurd (resp. GNU/Hurd) ve volne prirode neni zase az neco tak lehkeho. Ne ze by clovek prisel do nahodne firmy a tam jim behaly nejake servery nebo pracovni stanice na Hurdu.

Windows se také říká Windows, název jádra znají jen zasvěcení

Tak to jsem asi nezasveceny. Ze by KRNL386?? Tak nevim, jestli nemam byt skoro az pysny na to, ze to vlastne nevim.

[Ant]

Ze by KRNL386??

NTKRNL? Vazne nevim.

[mibo]

MinWin, řekl bych.

[Leinad]

MinWin není název kernelu, ale "kernelu". Tento omyl se rozšířil po té, co někdo od Microsoftu řekl, že bude v nových Windows udělán kernel MinWin a myslel tím, že Windows půjdou osekat o grafické prostředí - vůbec tím nemyslel kernel ve smyslu Linuxu.

[Max]

Tak nějak. Myslím,že se to jmenuje NT + verze, aktuálně NT6.1 (windows 7). Ale těžko říct :)
Zdar Max

[pavlix]

Neni to tak trochu ironie, ze vsude kolem nas jsou svobodne operacni systemy (*BSD, OpenSolaris, Haiku, AROS,...), jen Linux je "jenom" jadro?

Debian, Gentoo, Fedora, RHEL, ...

[pavlix]

vám při tom hledání nepomohl?

Nepomohl. Zkoušel jsi na něj kliknout? Kde tam vidíš možnost stáhnout operační systém jménem GNU?

Lze kliknout. Implementací GNU je tam více, je tam i taková s GNU v názvu :)

GNU do názvu si může strčit kde kdo... ale neviděl jsem tam ani jednu distribuci, která by se tak opravdu jmenovala.

Spíš by mě zajímalo, jestli existuje operační systém Linux. Je někde OS který se jmenuje "LINUX"? :)

Pokud vím, tak neexistuje, ač se to používá jako laický název pro distribuce s jádrem tohoto jména.

[Grunt]

Nepomohl. Zkoušel jsi na něj kliknout? Kde tam vidíš možnost stáhnout operační systém jménem GNU?

A co toho obřího létajícího pakoně a malého tučňáka? To tam máš?

GNU do názvu si může strčit kde kdo... ale neviděl jsem tam ani jednu distribuci, která by se tak opravdu jmenovala.

Proto jsou to asi distribuce a ne operační systémy. No ale co tak pozoruju, trend je spíš opačný.

Pokud vím, tak neexistuje, ač se to používá jako laický název pro distribuce s jádrem tohoto jména.

A ne spíš distribuce GNU s jádrem tohoto jména? Protože co já vím, tak jádro samotné se nedistribuuje a nebo pokud ano, tak někde jinde.

[pavlix]

Proto jsou to asi distribuce a ne operační systémy.

Tady jsem ten rozdíl úplně nepochopil. Nebo spíš... distribuce nemusí být kompletní použitelný OS (viz klasické BSD), ale OS se dodává v podobě distribuce. Klidně si troufnu použít slovo distribuce i v případě třeba distribucí od Microsoftu.

No ale co tak pozoruju, trend je spíš opačný.

GNU mizí z názvů distribucí (nebo spíš se neobjevuje), protože jejich tvůrci nemají pro takový název důvod. Ale Linux na tom není o moc lépe.

ne spíš distribuce GNU s jádrem tohoto jména?

Na tom, jak velká část softwaru z dílny GNU se tam použije, moc nezáleží. I když tam z GNU skoro nic (i kdyby vůbec nic), pořád se tomu bude říkat Linux, pokud je jádro Linux součástí takového OS (takové distribuce).

Protože co já vím, tak jádro samotné se nedistribuuje

Ale jistěže ano.

a nebo pokud ano, tak někde jinde.

Vidíš, že jsi našel.

[Ash]

Tady jsem ten rozdíl úplně nepochopil.

Tady v tom vidím jádro pudla.

[pavlix]

Tady v tom vidím jádro pudla.

Já ne. Hledá se rozdíl mezi dvěma pojmy v konkrétním kontextu.

1) Operační systém (který se chystám nainstalovat), tedy ve skutečnosti instalovatelná distribuce operačního systému (běžící systém přeci nemá smysl instalovat).

2) Distribuce (v kontextu celých operačních systémů), tedy distribuce operačního systému, neboli pracovního prostředí na počítači, který by jinak byl k ničemu

V jiném kontextu bych to ještě pochopil, ale jaký je tady přesně rozdíl? Kde mám chybu v interpretaci pojmů?

[Grunt]

GNU mizí z názvů distribucí (nebo spíš se neobjevuje), protože jejich tvůrci nemají pro takový název důvod. Ale Linux na tom není o moc lépe.

Tak nějak. Ale že to nemá nic společného s kauzou BolgenOS, že? Ono to GNU se do názvu GNU/Linux nepřidalo z toho důvod, že by neměl někdo rád Linux, ale Linux se tam přidal z toho důvodu, že GNU někomu leželo v žaludku. Nebo aspoň tak to vidím já.

Na tom, jak velká část softwaru z dílny GNU se tam použije, moc nezáleží.

Dříve byl za součást GNU považován všechen otevřený software (popř. pod GPL). Od těch do se to trošičku blíže specifikovalo (na GNU už není nahlíženo jako na operační systém, ale považuje se za projekt) no to stále nic nemění na tom, že GNU je vlastně systém z otevřených částí (ať už jsou z Projektu GNU nebo ne).

I když tam z GNU skoro nic (i kdyby vůbec nic), pořád se tomu bude říkat Linux, pokud je jádro Linux součástí takového OS (takové distribuce).

Jenže ony to nejsou distribuce linuxového jádra, ale distribuce systému jménem GNU (resp. systému jménem GNU společně s Linuxovým jádrem), takže označení je to špatné.

Vidíš, že jsi našel

Nechci tady znevažovat roli toho či onoho v roli systému, ale k čemu je jádro bez překladače, binutils, glibc, coreutils, bashe,…?

[pavlix]

Tak nějak. Ale že to nemá nic společného s kauzou BolgenOS, že? Ono to GNU se do názvu GNU/Linux nepřidalo z toho důvod, že by neměl někdo rád Linux, ale Linux se tam přidal z toho důvodu, že GNU někomu leželo v žaludku. Nebo aspoň tak to vidím já.

Zatím jsem to vždycky slyšel naopak. Linux se v názvu ustálil tak nějak sám, a lidem od FSF (viz Stallmanův text na toto téma) leželo v žaludku, že nikdo na názvu nepozná, že je část z toho jejich práce.

Dříve byl za součást GNU považován všechen otevřený software (popř. pod GPL).

To mi zní jako totální nesmysl. To že má software nějaké licenční podmínky přece neznamená, že musí být nutně součástí jednoho konkrétního projektu určité skupiny lidí.

Jenže ony to nejsou distribuce linuxového jádra, ale distribuce systému jménem GNU (resp. systému jménem GNU společně s Linuxovým jádrem), takže označení je to špatné.

To už dávno ne. Kromě software s projektu GNU a software od vývojářů Linuxu je v těchto distribucích obsažen software mnoha dalších vývojářů jednotlivců i skupin.

Správně bys měl potom uvádět v názvu distribuce všechna tato jména. Nebo když ne všechna, tak alespoň všechna klíčová pro danou distribuci.

Serverová distribuce by se tak jmenovala třeba Linux/GNU/Apache/MySQL/PHP/Postfix/Dovecot/ISC, kdyby byla určena primárně pro nameserver+webserver+mailserver.

V případě desktopu postaveného na KDE pak aspoň Linux/GNU/KDE. Dokonce i na Gnome se pak často používá software s projektu Mozilla, který se hodně podílel na popularizaci opensource.

Nechci tady znevažovat roli toho či onoho v roli systému, ale k čemu je jádro bez překladače, binutils, glibc, coreutils, bashe,…?

Ty si neuvědomuješ, že nejen jádro není nenahraditelné, ale prakticky všechny programy s projektu GNU mají i svoje alternativy, které jsou někdy i pod volnější licencí (ať už je to dobře nebo špatně).

[Ondra]

tu

nektery si sice rikaj GNU/Hurd, aby zduraznili, ze nejsou GNU/Linux, ale klidne jim muzes s klidnym svedomim rikat GNU. zadnej linux, proste a jen GNU

[Ant]

Myslim, ze jsi uhodil hrebicek primo na hlavicku! Blahopreji

Primelo me to se podivat, jak se vede Hurdu. Myslel jsem, ze uz ten projekt zdechnul, ale k memu prijemnemu prekvapeni je velice zivy a ciperny. Asi si ho budu muset nekdy nainstalovat a trosku si s nim pohrat.

[pavlix]

Odkaz jsem ani neotvíral, už v URL se píše GNU-based, neboli založený na GNU, tudíž ne přímo GNU.

[Grunt]

Ty jo, ty si pomalu horší než nějaký nevěřící Jidáš:

GNU itself is distributed as Debian GNU/Hurd by the Debian project.

Takže tak se dostaneš k nejdokončenějšímu (a asi nejoficiálnějšímu) GNU k jakému se dnes dostat dá. I když abych pravdu řekl, tak mi Superunprivileged přijde víc vanilkovější než Debianí GNU/Hurd, no zas nejede instalovat. Takže ti asi zas tak úplně nevyhovím. No a co se týče GNU bežícího nad (ši spíše pod) Linuxovým jádrem, tak věz, že FSF si přivlastnilo a patronuje nad gNewSense (povšimni si prosím názvu), což je osekané Ubuntu od všeho nečistého (i když jsem nepochopil proč rovnou nevzali do úvahy Fedoru…by aspoň nic nemuseli osekávat a ještě by to měly ostré jako břitvu; asi nějaký současný trend či co) a to tak, že ho dokonce posvětil a používá samotný Godfather Richard M. Stallman. Ale to nemění nic na tom, že i ti ostatní jsou GNU, ať už běží nad jádrem jakým chtějí.

[pavlix]

Ty jo, ty si pomalu horší než nějaký nevěřící Jidáš:

Říká se nevěřící Tomáš. Mimochodem v době, kdy jsem se pohyboval mezi křesťany, tak jsem měl přesně tuhle přezdívku (nevěřící Tomáš) :), a byl jsem na ni patřičně hrdý.

Hele spousta z vás má možná pocit, že jednodušší a lepší je věřit než nevěřit. Mně naopak vyhovuje na planý kecy nevěřit. Každý máme svoje metody :).

GNU itself is distributed as Debian GNU/Hurd

1) Citation needed (a wikipedii vynech, to není primární zdroj)

2) Compare("Debian GNU/Hurd", "GNU")

proč rovnou nevzali do úvahy Fedoru

Tuším, že vzali a že pro ní mají osekané free jádro. Neznám detaily.

Ale to nemění nic na tom, že i ti ostatní jsou GNU, ať už běží nad jádrem jakým chtějí.

Sorry, ale v jistých věcech jsem přecijen spíš pragmatik. A tohle mi zní jak náboženské kecy.

[Ant]

Myslim, ze tady dela dobrou praci Ubuntu. Vetsine jeho uzivatelu je jadro OS uplne ukradene (pokud zrovna ten system nemaji proto, aby ukazali, jak jsou znali v oblasti PC), ale kdybyste je posadili pred konzoli spustenou primo z toho jejich sameho OS, tak budou uplne ztraceni. Kdyby Ubuntu melo jadro z FreeBSD, tak by si toho ani nevsimli. Hlavne kdyz jsou zmenit barvy a pozadi v KDE.

[pavlix]

Hlavne kdyz jsou zmenit barvy a pozadi v KDE.

V Gnome.

[JS]

To neni debilita. Spis lidska potreba asociovat hrdinske ciny s jednim clovekem, protoze predstava, ze za to muze prace a relativne male prispevky mnoha lidi je uncool komunismus. Totez funguje i u Billa Gatese napriklad. Lide, co si tohle mysli, nejsou hloupi. Stejne to funguje i v negativni poloze - napr. Paroubek byl asociovan se vsim zlym, akorat jeho skutecna moc a vliv byla daleko mensi, nez mu pripisuji jeho odpurci.

Urcite bych i u vas nasel pripady, kdy si neco takoveho myslite.

[pc2005]

Ruský sen?

[nomono]

Ne, Potěmkinova vesnice :)

[Mordae]

Hmm, to prepsani copyrightu v Arore by ho mohlo bolet, nebyt to v Rusku. Jinak je to pako, dat Aroru jako primarni browser? Jeste posledne mela problemy s SSL, HTTP autentifikaci a milionem dalsich drobnosti.

[danaketh]

Ale on je v Rusku. Kolik lidí myslíš, že tam řeší SSL nebo HTTP autentifikaci? :) Ostatně, kolik obyčejných uživatelů to řeší celkově? Ti ani nevědí že něco takového existuje.

[Mordae]

Jo, ale kdyz se na site, ktery pozaduje SSL nedostanes (bankovnictvi, porno, email), tak to sakra pocitis. HTTP auth... jo, zridka.

[Tomáš]

Všichni, kteří používají bankovnictví a ještě jim nikdo neukradl heslo

[Josef Kufner]

Mě k bankovnitví chodí jednorázové heslo smskou. Jak k potvrzení transakcí, tak k přihlášení.

[imploder]

A SMSka se nedá nijak odchytit, když už jsme u toho, že? Je to ale pořád ještě asi nejjednodušší a nejbezpečněší.

[Jakub Lucký]

nedá... GSM je šifrované (a ta nová šifra se tváří být zatím neprolomená)

[optim]

Tou novou sifrou myslis A5/3? On uz ji nejaky nas operator pouziva ve sve GSM siti pro hlasove sluzby a SMS? Nejak jsem nezaznamenal, ze by se nejaky z nich vubec chut zbavit se prolomene A5/1.

[Jakub Lucký]

No, zdá se, že A5/3 se používá u 3G sítí ale bĕžnĕ ne... Takže teoreticky se dá s výkonným clusterem doma tyhle SMS crackovat, ale k tomu ještĕ človĕk potřebuje heslo

[optim]

Hlasove sluzby a SMS jsou ale dneska provozovany pres 2G sit, ne?

[Jakub Lucký]

vždyť to tam píšu... Zdáse to tak být...

[VSi]

Pokud vím, tak GSM je sice šifrované, a nejnovější šifra se zdá být zatím OK, ale mobilní telefon nijak neověřuje identitu sítě, do které se registruje. Tedy principielně obdobná situace jako u SSL s nedůvěryhodným serverovým certifikátem, který uživatel v prohlížeči bez dalšího ověření "odklikne". Samozřejmě útok na tuto slabinu je řádově náročnější a hůře proveditelný, než odposlech komunikace a dešifrování. Je třeba simulovat BTS, tedy i vysílat a to navíc dostatečně blízko oběti, a donutit GSM telefon registrovat se na tu fake BTS, která pak komunikuje se skutečnou BTS, která nemusí nic poznat. Není to nemožné, na tohle prý skutečně existují funkční a komerčně dostupná zařízení. Asi by nebyl problém realizovat to i s relativně "obyčejným" HW jako třeba GNU Software Radio.

Zas tak moc to nemění bezpečnost el. bankovnictví založenou na potvrzovacích SMS. Tedy pokud jste pro útočníka "anonymní" oběť. Pokud by se chtěl zaměřit přímo na konkrétní osobu, získal pomocí nějakého malware nebo keyloggeru login/PIN na e-banking, a zároveň věděl kde se zdržujete, pak už se "odposlech" SMS dostává mimo teoretickou rovinu. Teď si nejsem jist, ale pravděpodobně by popsaným postupem šlo zachycovat příchozí SMS, které by dále už na telefon nedošly. Ale to už je asi větší pravděpodobnost, že vám mobil někdo cíleně ukradne (nechá ukrást), než aby se pokoušel o tohle.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Takže si popišme jak by takový útok vypadal.

1. Získat přihlašovací údaje do banky.
2. Zadat transakci.
3. Odchytit SMS, aby nedošla na mobil, ale ke mě.

Bod 1. asi není žádný velký problém, pokud dotyčný nepoužívý bezpečný OS a Browser atd. Bod 3. taky asi ne, stačí si vyčíhnout, kdy dotyčný namá telefon třeba zapnutá a mít zkopírovanou SIM, nebo odposlech, krádež mobilu, ... Vtip je v tom, že je nutné udělat 1. i 3. a už to není tak jednoduché jako jen stáhnout rootkit a hacknout někomu nezabezpečený komp.

[VSi]

Jistě, SMS ověřování bezpečnost e-bankingu velmi výrazně zvyšuje oproti prostému jménu+heslu. Pro útočníky je zatím jednodušší se zaměřit směrem hromadných útoků. Jak už tu někdo psal, tak ještě lepší je, když banka posílá šifrovanou SMS, kterou dešifruje SIM Toolkit aplikace v telefonu, která může být chráněná dalším PINem.

Jinak moderní SIM už pokud vím prakticky nelze zkopírovat. Dřívější postupy pro kopírování využívaly nějaké slabiny, která dovolila relativně rychle "uhádnout" klíč uložený na SIM. Pokud je na SIM nastavena ochrana přes PIN, tak nějaké kopírování není asi možné vůbec.

[imploder]

Aha, tak to jsem slyšel nějakou blbost (že SMSky se dají normálně odposlouchávat). Příjemné překvapení

Asi nejjednodušší by nakonec bylo mi nějak nenápadně vyměnit SIM kartu za jinou a přesměrovávat na ni hovory a SMSky, abych co nejdýl nic nepoznal.

[klusik]

Mno, i kdyby byla nešifrovaná, tak je to uplně jedno. Protože během nějaké transakce s bankou těch zpráv vyměním několik. Něco jiného je, že, kdyby někdo přímo viděl do mých sms. Ale pak by nefungovalo bankovnictví (funguje jen v jednom session najednou) a účet se může jednoduše zablokovat ;) U jedné nejmenované Robustní Banky to tak tedy funguje ;)

[Filip Jirsák]

Mně tedy banka posílá i heslo uvnitř SMS šifrované, a odšifruje ho aplikace na SIM kartě. Takže útočník by musel rozšifrovat nejen GSM komunikaci, ale musel by získat i klíč z mé SIM karty (nebo od výrobce,který tam klíč vložil).

[Amarok]

On prepsal nazvy jen u tech programu, ktere se mu povedlo pozmenit a zkompilovat. Pochybuju, ze 16lety kluk muze byt takovy genius, aby zvladl sestavit distribuci presne podle svych predstav.

[stativ]

Může. Tehdy mi taky bylo 16. Veškeré sestavení vlastní, akorát při sestavování buildchainu jsem se inspiroval buildchainem LFS. Ještě tu někde to CD mám.

Ale zabralo mi to dost času – od té doby nerad kompiluju GCC .

[vlastikroot]

Hmm, je mi čerstvě 17 a opravdu by mě zajímalo, na co člověk musí být genius, aby dokázal skompilit pár programů případně do nich napsat nějaký patche.

[Amarok]

To jsem mel napsat mozna jasneji, netvrdim, ze nezvladne neco zkompilovat, ale proste do detailu podle svych predstav. Narazel jsem na to, ze treba padla volba na Aroru z duvodu, ze u ni nemel problemy s upravou a s kompilaci. Problemy obcas nastanou a neni zadna sranda je resit, takze se neda tvrdit, ze je kompilace vzdycky hracka. Ja skoro nekompiluju prave z duvodu, ze mi to nekdy vyplivlo 2 strany erroru a reseni je i v diskuznich forech pak na dost dlouho. V Archu je nastesti nutnost skoro nulova.

[vlastikroot]

Ale tak jasný, občas to neni jen tak, ale zase to nemusí být žadný moc velký problém. Třeba opravit bug v jádře dá docela zabrat, nebo třeba předělat a zkompilovat firefox, ale dá se to.

[xHire]

Proč by ne? Sice si už přesně nepamatuji, kdy jsem začal s LFS experimentovat (skoro mám takový dojem, že mi bylo kolem těch 17), ale celkem jsem neměl problém si to distro sestavit podle svých představ (ostatně s tím jsem do toho šel!). Ano, u lecčehos jsem s kompilací narazil, ale nebylo to vesměs nic, co by nešlo vygooglit nebo jinak pořešit. A faktem je, že tenkrát sestavený systém v podstatě používám dodnes, akorát vespod není můj podvozek, ale Gentoo (nějak se mi už pak nechtělo řešit každý prd svépomocí). A jsem dodnes se svým dílem spokojený.

Zkrátka podceňovat někoho jenom kvůli věku je dost ošemetné.

[Zdenek]

Ruský Hoferek

[tsLnox]

+1 (Nic proti, Stando )

[Elven]

neviem o tom ze by som bol tak slavy a neviem o tom ze by som niekde popieral ze upravujem ubuntu, ale tak pre tu srandu dajme tomu :)

[Filip]

Takové modifikace hlavně z Ubuntu stále vznikají a vznikat budou. Před asi rokem jsem padnul na super nový operační systém OpenProgex. Myslím, že jeho autoři dokonce přiznávali, že jde o linuxovou distribuci. Nicméně bližší ohledání opět ukázalo, že jde jen o prekabátěné ubuntu.

Napsal jsem jim do fóra, že to považuji za zbytečné a připsal jsem prosbu, aby když už mají touhu si udělat vlastní úplně nejlepší distribuci, tak aby sdíleli co nejvíc s upstreamem. Dočkal jsem se nesouhlasných reakcí; když jsem se tam podíval za měsíc, tak můj nepohodlný komentář zcenzurovali. (Nebyl v jejich teamu RH?)

Když jsem se tam podíval po 3 měsících, tak jejich web už nebyl v provozu a jediné, co openprogex zanechal lidstvu, jsou nějaké propagační nálepky.

[Jáchym]

To se děje pořád .. v ČR běžně některé firmy nabízejí (nabízely) tzv. "vlastní mapový server", aby se ukázalo, že se jedná o UMN MapServer. A to je už bussiness a ne o studentskou klukovinu.

Stejne ale, predstavte si, jak se musel ten kluk trast, az to praskne

[Shadow]

Pěkné. Je na tom vidět, jak pečlivě média ověřují svoje informace, což mi tak nějak připomíná můj jistý blogpost. A také to ilustruje, jak pěkně rychle a kaskádově se médii šíří neověřená blbost. Bylo by to velice legrační, kdybych si neuvědomoval vážnost a důsledky této situace (ve vztahu k práci médií, kluk ať si třeba přelepí flašku od koly vlastní etiketou a prodává to jako BolgenCola).

[stilett]

Tak tak. Klukovi tleskám, stydět by se měli všichni ostatní zúčastnění. Informací je hodně, něco si vymyslet může každý, takže lidé by měli klást důraz na ověřování pravdivosti. Ale to je bláhové přání. Stačí se podivat, kolik lidí dobrovolně platí Blesku a podobným za to, že jim systematicky lžou (titulky neodpovídají obsahu článku a obsah článku neodpovídá realitě). A přitom čtenáři vědí, že jim můžou máloco věřit.

Když slyším Události na Nově, mám někdy chuť tlouct hlavou o zeď. Přesto mají největší sledovanost - prostě jsem v menšině.

[Elven]

podla mna je fajn, ze nieco dal dokopy a ze su s tym ludia spokojny (teda aspon cast z nich). nechapem vsak jedinu vec, to sa ho nikto predtym nepytal ze ako to dal vlastne dohromady? vsak jedna takato otazka a uz by bola o tom uplne ina diskusia.

[Michal Vyskočil]

kluk ať si třeba přelepí flašku od koly vlastní etiketou a prodává to jako BolgenCola

No v tom případě by u něj byli právníci rychleji, než bys myslel, že je vůbec možné .

BTW: navrhuji přidat kategorii humor i pro články.

[Robert Krátký]

BTW: navrhuji přidat kategorii humor i pro články.

Taky jsem o tom včera uvažoval

[Tomáš Heger (geckon)]

Když jsem ten článek v noci četl, tak jsem se po asi dvou odstavcích díval, v jaké rubrice to je a řekl jsem si, že Humor zřejmě neexistuje, když je to v Různé. Za Humor se také přimlouvám

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Kdyby to delal opacne (prilepoval etiketu zname firmy k vlastnimu produktu) tak ano, pokud by to ale delal tak, jak jsi popsal, co by tim porusil? V nekterych pripadech ma samotna lahev specificky tvar a ten je chranen jako (tusim) prumyslovy vzor, tam nevim jak je to se zakony, ale u genericke lahve (nebo kdyby rovnou preleval obsah do vlastnich lahvi s vlastnima etiketama) by to AFAIK melo byt plne legalni.

[Radovan Garabík]

"Opravoval" som asi pred rokom a čosi jednej známej (netechnickej) počítač (zavírený, zaspywareovaný...), navrhol som jej Linux (lebo Windows tam nemala veľmi legálne) - nechcela ani počuť. Že sa s tým ináč robí, ona sa to učit nebude, s nikým nebude môcť interoperovať... tak som jej navrhol iný operačný systém, dost rozšírený a užívateľsky prítuľný, s názvom Ubuntu... súhlasila, jediné čo jej po nainštalovaní vadilo bola lišta na hornej strane obrazovky. Po presunutí na dolnú stranu už nemala žiadne problémy a Ubuntu používa dodnes...

[Hulka]

Panebooože .. je možný že jsou lidi tak hloupý? :D

[otakar]

Lidi nejsou hloupí.

Lidi nejsou adminy.
Lidi nejsou výrobci praček.
Lidi nejsou konstruktéry TV.
Jsou pouze uživateli a bohatě jim to stačí.
Stačí to i pro pochopení napsané hlouposti?

[pavlix]

Hloupost je, když odmítáš něco na základě názvu, a přitom stačí (zjednodušeně řečeno) změna názvu.

Stačí to i pro pochopení napsané hlouposti?

Nevím, co chceš na hlouposti chápat? Maximálně se s ní můžeš smířit.

[otakar]

Nevím, co chceš na hlouposti chápat? Maximálně se s ní můžeš smířit.

Dokud žiji, smiřování nepřichází v úvahu. Někdy stačí číst podruhé či potřetí a pochopení se dostaví i bez vysvětlování.

[Marek Bernát]

Mám pocit, že myslel skôr rozlišení než pochopení. Ako zistíš, či niečo je, alebo nie je hlúposť, ak nie si v danej tematike odborník? Občas to fakt nie je jednoduché. Málokto si ide overovať zdroje až k prameňom. A potom ešte aj tak musí overiť, či tvrdia pravdu samotné pramene

[pavlix]

Mám pocit, že myslel skôr rozlišení než pochopení. Ako zistíš, či niečo je, alebo nie je hlúposť, ak nie si v danej tematike odborník?

Ale tady nejde o žádný odborný problém. Tam bych chápal odkazování se na to, že lidi často nejsou odborníci.

Málokto si ide overovať zdroje až k prameňom. A potom ešte aj tak musí overiť, či tvrdia pravdu samotné pramene

Abych zjistil, jestli mi nějaký nástroj vyhovuje (ať už je to kladivo nebo software na počítač), na to nepotřebuju dělat rešerši zdrojů.

Myslím, že za výše zmíněný problém může právě to, že se lidi snaží hledat vědecký přístup k jinak jednoduchým věcem.

[Marek Bernát]

Asi máš pravdu, reagoval som na niečo trochu iné, než čo bolo vo vlákne.

Samozrejme, ale len pokiaľ vieš so všetkými tými nástrojmi pracovať, že áno... Nie všetko je tak jednoduché ako kladivo A zrovna výber operačného systému je pre bežného človeka asi tak jednoduchý, ako pre mňa výber nástroja vhodného na opravu motora v aute (o ktorom viem asi toľko, že robí brm brm ).

Myslím, že hlavný problém je v tom, že ľudia nič nehľadajú. Proste majú svoje názory a nulovú snahu o rozšírenie vedomostí. U mňa to tiež nie je inak, tak isto nerozumiem väčšine vecí v tomto svete, ale len tomu, čo ma baví a o čom mám chuť sa dozvedieť viac.

[pavlix]

Zajímavé, že v případě Linuxu se ta snaha hledat neprojevuje a v případě Ubuntu ano.

[Marek Bernát]

Tomu sa hovorí negatívne konotácie. Človek má asi väčšiu snahu dozvedieť sa viac o nových veciach, než zisťovať, či náhodou nemá nesprávny názor na staré známe veci. Ten druhý prípad je totiž jednak neefektívny (overovať všetky svoje názory by zabralo dosť času) a jednak prináša zistenie, že človek mal dlho úplne blbý názor (čo môže byť nepríjemné)

[Hulka]

No ty seš mi nějakej filozof. Když už takhle, tak jistě znáte jedno přísloví: "není ostuda neznat, je ostuda nevědět". Tj. já nejdu zesměšňovat lidi kteří o linuxu nikdy neslyšely (je to vzhledem k monopolu windows i logické). Ale připadá mi velice hloupé když někdo něco odmítá jen kvůli tomu že někde nějaká bába povídala. Tj. když nejmenovaná známá se už rozhodla používát Ubuntu protože někde slyšela jakej je to super systém, proč si o něm tedy něco nezjistila? Případná pozdější výměna systému není tak jadnoduchá jako vyměna ponožek na nohou. Známá si totiž zřejmě myslela že neví o problematice dost aby si nenechala poradit od známého který je technicky zdatnější než ona sama, ale už byla natolik "chytrá" že věděla že linux je "jen" pro odborníky. Takoví lidi jsou dle mě hloupí - co nevědí ale ani si nenechaj poradit.

[pavlix]

Takoví lidi jsou dle mě hloupí - co nevědí ale ani si nenechaj poradit.

Ba ba.

[Ash]

Lidi nemusí být konstruktéři praček, ale nechat si prodat mikrovlnku místo pračky jen díky tomu, že je na krabici napsáno "pračka"... :D

[Ant]

Ted jsem tady vybuchl smichy!

Neveril bys, kolik lidi si koupi pracku jen podle barvy nebo jak se jim libi. Spotreba vody? Pche ... Spotreba elektriny? Pche ... Zivotnost materialu? Pche ... Programovatelna? Pche ... Kazdy trh je tvoren z 99% laiky. Desi me, ze jsem urcite castokrat soucasti tech 99% a ani si to neuvedomuji.

[Radovan Garabík]

mňa najviac dostal lacný analógový CRT TV prijímač s obchodným názvom TV-DIGI (alebo tak nejako) v Tescu...

[Zopper]

Není to jen možné, je to jisté. Já jsem, po svých zkušenostech, naznal, že nebudu vůbec nikomu nabízet OS linux, ale OS Ubuntu. Když někdo bude vědět, že je Ubuntu linux, tak to je jedno a když to vědět nebude, aspoň to neodmítne proto, že linux je složitý.

[Zopper]

PS: Samozřejmě souhlasím s odpovědí Otakara. Já zase připadám ostatním jako hloupý třeba když přijde řeč na sport (moje oblíbená ironická věta: "Fotbal je to, co se hraje s malým černým míčem na ledu, nebo velkým strakatým na trávě?" to vyjadřuje celkem přesně).

[JeCh]

Ale asi nebudeš rozebírat s lidma v hospodě, koho má vzít trenér na MS a jestli má vlastně trénovat přežvýkavec nebo šišlavej Lojza.

Jenže lidi, který ví o problematice kulový, tak jsou často přesvědčený o tom, že to ví líp než odborník z oboru.

[Grunt]

jediné čo jej po nainštalovaní vadilo bola lišta na hornej strane obrazovky

Zvláštní, též jsem zažil, že se běžní uživatelé snaží po prvním setkání s Ubuntu tlačit tu lištu dolů. že by nějaká vývojová vada?

[vlastikroot]

Já mám taky v GNOME radši jednu lištu dole. Je pro mě dost nepřirozený furt jezdit myší nahoru. Naopak třeba v DWM mám radši tu lištu nahoře, protože do ní neklikám.

[Let_Me_Be]

Furt jezdit mysi nahoru? Proc nahoru? Drtiva vetsina aplikaci ma veskere ovladaci prvky nahore.

[vlastikroot]

No kvuli taskbaru. Jakože já moc aplikací nepoužívám (potřebuju chromium, pidgin a xterm s vimem), jde hlavně o to přepínání.

[pavlix]

Já myslel, že taskbar je v gnome by default dole.

[Ant]

jde hlavně o to přepínání

Si nadefinuj klavesove zkratky a zbav se taskbaru definitivne.

[vlastikroot]

To nejde, přepnout přímo mezi třeba 7mi aplikacemi aplikacemi. To už spíš tiled WM a taskbar nemít.

[Ant]

Co nejde? Jeden stisk klavesove kombinace vyvolani menu se vsemi programy na plose. Druhy stisk volba programu z toho menu (napr. horka klavesa F pro Firefox).

We will destroys the Christian's legion

Tohle je urcite spatne. Najdi si ten originalni citat jeste jednou (ze by We will destroy the Christians' legion)?

[Ant]

Nebo jeste rychleji nez pres menu je mit nadefinovane zkratky (napr. Ctrl-Alt-F pro Firefox) a kdyz se to zmackne, tak se zkontroluje, jestli uz to bezi, kdyz ne, tak se to spusti, jestli ano, tak se zkontroluje, jestli to je v popredi a kdyz ne, tak se to tam presune a da se tomu 'focus'

[vlastikroot]

Ale tak, já nemám rád složitý věci Prostě pro mě to nejde. A ten citát je dobře (Lilith Mater Inferorum)

[Jakub Lucký]

7 aplikací na jedné ploše?

[vlastikroot]

Na notu u mě uplně normální věc. Virtuální plochy taky nepoužívám, nikdy jsem si na to nezvyk (a na DWM to zas vubec nepotřebuju). Ale občas jsem se divil, jak na tom někteří bývalí windowsáci byli najednou závislí. Mě to nechytlo no.

[Jakub Lucký]

Jak mám víc jak 3 okna na ploše, tak začínám být strašně nervózní... Obvykle vedu jedno maximalizované... A ploch dvanáct...

[Marek Bernát]

+1

Keby som mal 50" uhlopriečku, tak kľudne aj 10 okien. Ale na tomto pididisplayi asi ťažko A mať ich položené na jednej ploche cez seba (napr. všetky maximalizované), v tom nevidím skutočne žiadny zmysel.

[vlastikroot]

Když to tak vemu, pokud bych nakonfiguroval WM tak, že mi dá na každou plochu jedno okno maximalizovaně, plochy vytváří dynamicky a navíc je pojmenovává podle názvu okna ... nepřipadá ti to jako popis taskbaru ?

[Marek Bernát]

No veď taskbar je primitívna správa okien, to je jasné. Takže neprekvapuje, že rovnaký efekt v kvalitnom WM dosiahneš tiež. Otázka je, ktoré z mainstreamových WM by ti skutočne takéto nastavenie -- až skriptovanie -- umožnili

[vlastikroot]

Jenže tu jde o ten detail, že k čemu mi je jakýsi kvalitní WM třeba celý v haskellu, když mi stačí openbox (nebo cokoliv jinýho) a nějaký panel.

[Marek Bernát]

No, napríklad na to, že niekedy človek chce mať na jednej ploche naraz okná dve. To tvoje riešenie s taskbarom ti nič takéto neumožňuje (aspoň nie pohodlne). Ale ak to nepotrebuješ, tak si s taskbarom zrejme vystačíš.

[Jakub Lucký]

No, jako výhody virtuálních ploch vidím hlavně organizaci na několika úrovních

1) Uvnitř aplikace (taby v prohlížeči)

2) Uvnitř plochy (přepínám mezi programovacím oknem a dokumentací)

3) Organizací celku (na jednotlivých (pevně daných) plochách mám druhy aplikací)

A virtualní plochy mám v mřížce 4x3, takže mám i nějakou grafickou představu (prohlížeč a IM je na [1,1], terminál s rootovskou screen [4,1], mocp (přehrávač) na [4,2]) (+ popř náhled na panelu)

[vlastikroot]

To je na můj mozek moc složitý. Já prostě organizaci nemám, WM používám stylem - potřebuju okno chromia -> najdu v taskbaru -> kliknu -> mám - a podobně. Nejvíc se mi líbil přístup masoxu, tam jsem prostě jen kliknul na ikonku a měl okno, jedno jestli puštěný nebo ne.

[Jakub Lucký]

Já jsem ji právĕ taky nemĕl... s přechodem na Linux (cca v tvém vĕku) jsem nejdřív začal dĕlat pořádek v souborech a po půl roce přišlo na postupnou systematizaci v používání ploch...

[Martin Matějek]

3) Organizací celku (na jednotlivých (pevně daných) plochách mám druhy aplikací)

Takhle to mám taky. Ovšem s tím rozdílem, že nemám pevně dané plochy, ale aplikace mám pokud možno rozházené po virtuálních plochách. Když něco kompiluju, konfiguruju a potřebuju nápovědu od google, tak si radši na ploše s webovým prohlížečem udělám bordel, než bych musel pořád přepínat. Kdybych to měl všechno mít na jedné ploše, tak mě to bude strašně rozptylovat a přepínání mezi okny moc divoký (jak myší, tak přes ALT+TAB). Zase na druhou stranu, občas něco spustím „na pozadí“ na jiné ploše (u kompilace která bude tak jako tak trvat dlouho si pustím seriál) a pak na to zapomenu.

[Jakub Lucký]

Jo, to já se špatně vyjádřil... Já mám 3 plochy, kde mám stabilně některé věci, ale zbytek je spíše nahodilý a často přesouvám okna z plochy na plochu, podobně jako to popisujete...

A zapomínání některých věcí je taky obliba... Sakra, na co tu mám to zapnuté FTP na tuhle doménu... Co jsem tam jenom chtěl?

[Matlák]

používám to podobně. Na matici ploch a mapování na klávesy už jsem si zvyknul. Jde o to že člověk opravdu rozlišuje nejen na úrovni jednotlivých aplikací, ale i mezi skupinami které jde snadno organizovat (například na prohlížeče, přehrávače, virtuální stroje, komunikátory atp...)

Zase to vyžaduje trochu abstraktního myšlení a organizaci práce (například těžko se dělá drag&drop kterýžto nepoužívám na fluxboxu prakticky vůbec). Na masoxu je to snazší na to intuitivní pochopení, na windows je to výsledek spíš degenerace (pravda win7 ten nedostatek částečně řeší, byť přesným kopírováním masoxího přístupu)

[Let_Me_Be]

No prave proto se ptam proc jezdit nahoru, kdyz se mys v 90% pripadu vyskytuje ve vrchni tretine obrazovky.

[progdan]

Spis zazity zvyk z majoritniho systemu

[pavlix]

Spis zazity zvyk z majoritniho systemu

Hlavně zažitý z předchozího systému.

[progdan]

A tim byva pri prechodu zpravidla majoritni system.

[pavlix]

A tim byva pri prechodu zpravidla majoritni system.

Jenže to je jen statistická hodnota, ne obecné pravidlo. Spousta lidí přechází mezi různými OS. A je mi jedno, jaké procento (promili) tvoří celkově mezi uživateli počítačů.

Hodnotit cokoli podle statistických hodnot napříč celým spektrem uživatelů počítačů mi přijde zbytečné, zvlášť když se bavíme o přechodu na (velký) Linuxový desktop, což je samo o sobě statistická anomálie.

Jako statistiky se na mnoho věcí hodí, ale jejich interpretace je z 99% chybná :).

[Martin Doucha]

Já jsem zase zvyklý mít lištu nahoře. Někomu přijde pohodlnější to, někomu ono. A když člověk přechází z Windows, kde měl lištu dole a neuměl jí přesunout jinam, tak je prostě zvyklý na lištu dole. I když to může být z donucení.

[Rovano]

Od objevení krásy dvou lišť nechápu distribuce s Gnome a jednou lištou.

[Zopper]

+1 Já si dávám dvě lišty i v KDE

[Lovap]

Som skúšal Ubuntu s dvomi lištami a nejako sa mi to nepáčilo - občas som pri potrebe zavrieť/minimalizovať okno, klikol na prvky na hornej lište umiestnené približne v tom mieste ako ovládacie prvky okna (zavrieť/minimalizovať). Po nejakej dobe ma to nasrdilo a dal som hornú lištu dole a spodnú som odstránil.

[=^..^= AmigaPower®]

že by nějaká vývojová vada?

Ano, blbuntu prapůvodně vzniklo v černobilu, proto ta lišta nahoře, vyblitý barvy a gnome...

[Hulka]

To mi připomnělo nedávno zveřejněnou soutěž o "geniálním" 12 letém účastníkovi soutěže který vyhrál první místo v programování pro mobilní zařízení Nokia N900: http://zdrojak.root.cz/clanky/programatorska-soutez-o-telefon-nokia-n900-zna-sve-viteze ... akorat ten aspon i neco napsal

[Hulka]

Omlouvam se za ten link: Zde

[Tomáš Peroutka]

Haha a to kdyby objevil SUSE Studio, tak by mohl říkat, že to naprogramoval za dvě hodinky...

[astray]

Kdyby byl geniální, tak by použil jádro Hurd

[Jirka]

No jo, ale to ten jeho OS byl dokonceny az pristi rok.

[Jendа]

Poposhop! Mimochodem, když je mu 16, jak tam může být napsáno 1990-2010?

Our Windows license ends very soon and we will have to use such programs. We got one program from Moscow, but it has so many troubles so we had a lot of problems installing it befora we got Denis program.

A jmenoval se ten program z Moskvy crack.exe nebo keygen.exe?

Škoda, že jsem o možnost být šestnáctiletým géniem nedávno přišel.

[pc2005]

Škoda, že jsem o možnost být šestnáctiletým géniem nedávno přišel.

Tak máš možnost být sedmnáctiletým géniem, osmnáctiletým, devatenácti..

BTW: Lol co to je za patičku?

[Jendа]

Přistálo nám to v komentářích na KP a přišlo mi to zajímavé. Čím víc podezřelých, tím líp, ne?

[imploder]

Jak můžou mít lidi negativní názor na něco, o čem netuší, že to existuje? Asi teda víc lidí ví, že existuje Linux (a prý se těžko používá atd.) a neví, že existuje Ubuntu, nebo to ví a mají o něm narozdíl od Linuxu pozitivní, idealizované představy.

[=^..^= AmigaPower®]

Скачать BolgenOS LiveCD с нашего сайта!

[Amarok]

я не буду работать про тебя, треклятый капиталист!

[xHire]

Na tomhle BolgenOSu se mi nejvíc líbí potisk klávesy mezi klávesami 'Fn' a 'Alt' na tom Samsungovém nettopu. Ač jsem slyšel i o lepší variantě, tak je tahle pořád mnohem lepší než to moje bílé kolečko se čtyřmi černými zprohýbanými obdélníčky…

[xkucf03]

jj, to je principiálně nové

[Habo]

Podľa mňa to má jedno obrovské pozitívum: V tom ospravedlnení boli pekné screenshoty Linuxových prostredí takže si myslím že by to mohlo na obyčajných ľudí urobiť dobrý dojem...

[benghi]

Mno, z článku to vypadá, že BolgenOS je předělaný Ubuntu a je to považovaný snad skoro za podvod. Zajímalo by mne, jaký je Váš názor na Android.

[pavlix]

Předělání Ubuntu není podvod a nikdo to tu netvrdil. To by musel být podvod i předělání debianu :). Jaký je váš názor na takové Ubuntu :D.

[zulu]

Asi ti uniklo to, že BolgenOS nebyl prezentován jako drobné úpravy něčeho, ale jako kompletně vlastní tvorba všeho.