OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
V první polovině března se dostalo převážně inkrementálních aktualizací distribucím Porteus Kiosk, DragonFly BSD, Kali Linux, Zorin OS, 4MLinux, FuryBSD, NomadBSD, Clonezilla Live, LibreELEC, Tails, NuTyX a AryaLinux. Bylo také oznámeno přejmenování systému FreeNAS.
Po bezmála půl roce přichází aktualizovaný Porteus Kiosk, na Gentoo založený systém pro veřejné terminály. Seznam změn ve vydání 5.0.0 není zdaleka tak dlouhý, jak by se mohlo z povýšení hlavního čísla verze zdát. Obsažené jádro Linux je z nové větve s dlouhodobou podporou, tedy 5.4 namísto 4.19, a webové prohlížeče, tedy obvykle ta část systému, se kterou uživatelé veřejných počítačů obvykle pracují, jsou Firefox 68.5.0 ESR a Chrome 80.0.3987.122. Další změny čítají především opravy chyb a vůbec možných nepříjemností při používání kiosku: např. přibyla virtuální klávesnice pro zadání hesla při přihlášení k sezení, není-li k dispozici klávesnice fyzická; nebo webové prohlížeče by neměly protestovat při dlouhodobém běhu v perzistentním režimu.
Vývoj systému DragonFly BSD pokračuje. Tento dávný fork FreeBSD, odlišující se zvláště výchozím souborovým systémem HAMMER, resp. HAMMER2, si udržuje jistou dávku kompatibility – ve vydání 5.8 např. přidává nástroj dsynth pro sestavení a instalaci softwaru z repozitáře DPorts vycházejícího právě z portů FreeBSD. Vedle toho také dorovnává podporu hardwaru, zvláště GPU, na úroveň Linuxu verze cca 4.9. Do systému se ovšem dostaly i vlastní změny a opravy, namátkou vylepšení stránkování, aby uživatelské rozhraní a aplikace pracovaly plynuleji, i když je volné paměti málo. Stávající uživatelé mohou provést explicitní upgrade ze staršího vydání… a těm, kteří se k tomu dosud nemají, je k dispozici alespoň menší aktualizace 5.6.3 s několika opravami chyb.
Distribuce Kali Linux zaměřená na testování bezpečnosti sice vychází čtvrtletně a první letošní vydání proběhlo už v lednu, leč chyba v novém instalátoru si vynutila vytvoření opravených obrazů systému 2020.1a. Problém spočíval v tom, že vývojáři distribuce sjednotili instalovatelné obrazy systému s různými desktopovými prostředími do jednoho, který nabízí volbu desktopového prostředí – v instalátoru – jenže kvůli nesplněným závislostem, chybějícím ovladačům vstupních zařízení, se uživatelé mohli ocitnout bez X Serveru. Další opravné obrazy byly publikovány pro Raspberry Pi (2 a novější) a mezi podporovanými počítači přibyl PineBook (a nový PineBook Pro).
Projekt FreeNAS vznikl v roce 2005 za cílem vytvořit open-source systém pro síťová úložiště (NAS). Od samého počátku vychází z FreeBSD (resp. zpočátku m0n0wall), ale pro tehdejší nespokojenost s technickým stavem distribučních nástrojů se od něj v roce 2009 oddělil na Debianu založený coreNAS, posléze přejmenovaný na openmediavault – krátce poté původní FreeNAS převzala firma iXsystems, která rovněž projekt výrazně přepracovala. K FreeNAS navíc přibyla enterprise verze nazvaná TrueNAS, a to pro pole úložišť SAN. Nyní bylo oznámeno, že obě verze se s připravovaným vydáním 12.0 sjednotí. FreeNAS bude přejmenován na TrueNAS CORE, TrueNAS na TrueNAS Enterprise.
Zorin OS, distribuce tradičně imitující uživatelské rozhraní MS Windows, je založená na Ubuntu 18.04, tedy s dlouhodobou podporou. Aktualizace obrazů 15.2 obsahuje aktualizace balíčků včetně Hardware Enablement právě z Ubuntu. Tím pádem je zahrnuto např. jádro Linux 5.3. Týká se to placené verze Ultimate i bezplatných Lite a Education.
Další vydání lehkotonážní distribuce 4MLinux, tentokrát 32.0, bylo prohlášeno za stabilní. Přesouvá se k nové stabilní větvi Linuxu (5.4) a v desktopové variantě aktualizuje grafické knihovny Mesa (19.3.0), Wine (5.2) a aplikace např. LibreOffice (nyní 6.4), Firefox (73) nebo Chrome (79). Novinkou je použití FFmpeg pro generování náhledů ve správci souborů PCManFM nebo podpora AV1. Mezi balíčky přibyly textové editory SciTE, Nano, Vim včetně gVimu a minimalistický emacs mg. K dispozici je také sestavení pro webový server (LAMP).
FuryBSD je nová desktopová distribuce FreeBSD. Ideově navazuje na PC-BSD, z nějž se stal TrueOS, který se přeorientoval na serverová nasazení. Nabízí přednastavený systém s předinstalovaným prostředím Xfce nebo KDE Plasma. Nyní dostupné obrazy jsou založené na FreeBSD 12.1.
Oproti tomu NomadBSD, rovněž v zásadě desktopový obraz FreeBSD (12.1), je již vcelku zavedený. Prioritně ale cílí na užití „za chodu“ – z flešky. Ta musí mít pro nové vydání 1.3.1 větší než 4GB kapacitu. Přibylo rapř. automatické nastavení sítě, Zeroconf, grafický nástroj pro správu uživatelských účtů, český překlad nebo e-mailový klient Mozilla Thunderbird na úkor Claws Mailu.
Výraznějších změn se dočkala „živá“ linuxová distribuce Clonezilla specializující se na záchranu či zálohování diskových oddílů. Pod číslem verze 2.6.5-21 spočívají nejen aktualizace balíčků z Debianu Sid (k 9. březnu), včetně jádra Linux 5.4.19, čerstvé překlady či opravy chyb, ale také přídavků jako Tmux („terminal multiplexer“), scrub (přepis dat, aby se hůře obnovovala) aj. Za pozornost také stojí přechod na FUSEv3, čímž na druhé straně odpadá podpora některých neudržovaných možností připojení.
Přestože i nové vydání LibreELEC jen mírně mění číslo verze – z 9.2.0 pouze na 9.2.1 – změny v tomto systému pro HTPC, resp. analogické jednodeskové počítače, nejsou vysloveně iterativní. Stěžejní součástí je samozřejmě opravná verze multimediálního centra Kodi 18.6, ale také podpora VPN WireGuard a lepší podpora Raspberry Pi 4 za pomoci opatchovaného jádra z Raspbianu, jež zvládá mj. hardwarově dekódovat 4k HEVC obsah. Naopak pokrok v oblasti SoC Rockchip zůstává na pozadí… a na SoC AMLogic už vývojářům nezbyl čas a energie.
Uživatelé Tails, „živé“ distribuce s nástroji pro ochranu soukromí při online aktivitách, by měli – jako obvykle – aktualizovat, dovolují-li to okolnosti: změny promítnuté do verze 4.4 jsou bezpečnostního rázu a dotýkají se nejen klíčových aplikací Tor Browser (nyní 9.0.6) a Mozilla Thunderbird (nyní 68.5.0), některé jsou zahrnuty v novějším Linuxu 5.4.19 či balíčcích z Debianu (curl, ppp, WebKitGTK, Pillow či Evince).
NuTyX 11.4 sdružuje na 1150 aktualizací softwaru za poslední čtvrtletí, sestavených podle příručky Linux from Scratch. Vedle Linuxu 4.19 s dlouhodobou podporou je pro architekturu x86_64 k dispozici i čerstvé vydání 5.5.8, z dalších povýšení verzí možno zmínit např. Python 3.8.2, Qt 5.14.1 nebo desktopová prostředí MATE 1.24 a KDE Plasma 5.18.2, popř. z aplikací kancelářský balík LibreOffice 6.4.1.2.
Také AryaLinux vychází z Linux from Scratch. Používá ale vlastní, stále bouřlivě se vyvíjející správce balíčků alps, který ve vydání 2.4 (následujícím po 2.1) navíc oplývá novým grafickým rozhraní. Dosud ovšem nezvládá přechod na novější verzi celé distribuce, a tak případní uživatelé zatím musejí reinstalovat. Mezi balíčky je pak čerstvě finalizované desktopové prostředí GNOME 3.36, LibreOffice 6.4.0.3 nebo Linux 5.5.8. Jelikož jde původně o indickou distribuci, pozornosti se dostalo podpoře tamních písem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz