OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
--delete
maže soubory, které byly mezitím smazány na zdroji, což v našem případě snad ani není důležité, a --min-size=1
se vyhne prázdným souborům. --max-size
10 megabajtů je tam kvůli perlám jako kompletní výpis genetického kódu člověka. Samozřejmě v ASCII, aby byl ještě 4x větší než ve skutečnosti. A ve více verzích. Tím si nějaký ten gigabajt ušetříme. No a na závěr je URL, které snad nemusím vysvětlovat. Nicméně mohu vysvětlit, proč rsync a ne třeba wget – wget si Projekt Gutenberg výslovně nepřeje, protože by přetěžoval jeho systém, a místo toho doporučuje rsync.
Na stránku A4 se vejde asi 2000 znaků, 10 megabajtů pak odpovídá pěti tisícům stránek. Do toho by se měl vejít i voluminózní román – nebo Bible. Co by se tam ale nemuselo vejít, je buddhistický ekvivalent Bible, Pálijský kánon:
Pálijský kánon.
Zdroj: DhJ~commonswiki z Wikimedia Commons pod licencí CC-BY-SA.
Pokud se rsync přeruší, typicky z důvodu pádu některého z defektních embedded zařízení, na kterých je dnešní spotřební Internet dle mého názoru vystavěn, je možné ho prostě znova pustit. On si ty přenesené soubory už sám přeskočí. Toto je ostatně samotná hlavní myšlenka rsyncu: na rozdíl od scp nepřenáší již jednou přenesené.
Toto přeskakování stažených souborů může trvat delší dobu a být spojeno s výpisem většího množství informativních hlášek. Při jiném použití rsyncu ale může naopak probíhat velmi rychle a bez hlášek. Odvíjí se to od odlišné situace dané nastavením přepínačů, které zřejmě umožní rsyncu někdy provést urychlující optimalizace a někdy ne. Srovnatelně komplexní rsync příkaz používám například na projektu optického pojítka Ronja, kde velikost synchronizovaného adresáře je 6,7 GB a při malé změně proběhne synchronizace rsyncem velmi rychle.
Původní příkaz rsync, ke kterému Projekt Gutenberg nabádá nedoporučím, protože stahuje všechno možné, audio nahrávky, multimediální data, strojově generované sekundární soubory. Na uvedené stránce píšou, že těch souborů jsou pak 2 milióny. Mirrorování pak trvá neúměrně dlouho:
rsync -av --del ftp@ftp.ibiblio.org::gutenberg /var/www/gutenberg
Zde si jako cvičení z Unixu, která jsme na Matfyzu mívali, uvedeme pár příkladů, jak se na stažený archív podívat.
du -sm pg
Vypíše spotřebu místa na disku v megabajtech. Není to jen součet velikostí souborů, ale započítávají se i části bloků souborového systému, které zůstaly souborem nevyužité.
find pg -type f -ls | tee filelist.txt
Vypíše všechny soubory, ale ne adresáře, ve formátu, který obsahuje kromě jména souboru i délku souboru a další informace, a současně tento výpis ukládá do souboru
filelist.txt
. Příkaz find bez explicitního zadání akce (-ls) vypisuje pouze cesty k souborům, ale ne jejich délku. K tomu je tam pevně zabudován -ls který má pevný formát výpisu. Vzhledem k tomu, že výpis souborů trvá dlouho (asi 55 tisíc souborů), tento výpis se pak hodí když se chceme podívat, co je v nejdelších souborech. Obsah souboru
filelist.txt
si ukážeme v příštím díle a budeme pokračovat dalšími příkazy pro inspekci obsahu projektu Gutenberg.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
kompletní výpis genetického kódu člověka. Samozřejmě v ASCII, aby byl ještě 4x větší než ve skutečnosti.kdyby sis to přečetl, tak bys zjistil, že by ti dva bity opravdu nestačily