GNU R prakticky - 3. díl

21. 1. 2015 | Karel Kulhavý | Návody | 4702×

Dnes se s vámi podělím o postup získání vhodné matematické funkce, jejíž křivka by protnula požadované body.

Napasování matematické křivky na reálná data

V minulém díle jsme načítali data ze souboru. Pokud data v souboru reprezentují měření, může nás zajímat, jak v nich odhalit matematickou závislost.

To nebudeme dělat nijak sofistikovaně pomocí specializovaných funkcí, ale prostě tak, že ručně trefíme nějaké křivky, až to bude vypadat hezky.

Dělal jsem analogový záznam barevné fotografie černobílou tiskárnou na papír a potřeboval jsem zjistit, jak reaguje laserová tiskárna na různé úrovně šedé, abych ji mohl simulovat v matematickém modelu. Pomocí modelu jsem pak mohl obejít nutnost výsledek při ladění pokaždé vytisknout a naskenovat, což stojí peníze.

V GIMPu jsem vyrobil černobílý gradient a ditheroval ho Floyd-Steinbergem na 1200x1200 DPI 1bitově. To jsem pak na 1200x1200 DPI ČB laserovce vytiskl a vzniklou flekatou zrnitou hrůzu naskenoval. Obrázek jsem zmenšil na velikost 1x256, čímž se částečně zprůměrovaly fleky a zrnění.

Jenže co teď? Jak dostat obrázek z GIMPu do GNU R? Prošel jsem ukládací funkce GIMPu a vidím, že štěstěna nás naštěstí obšťastnila formátem PGM, kde je možné při ukládání zvolit variantu ASCII. První zhruba tři řádky hlavičky se pak v textovém editoru smažou a získáme soubor CSV, který již z minulých dílů umíme načíst. Ušetříme si tak eventuální googlování, zda a jak GNU R podporuje nahrávání dat přímo z bitmap.

Data vypadají tak, že je soubor s 256 řádky, na každém řádku číslo od 0 do 255. My se budeme pokoušet trefit nějakou matematickou funkci. Nejdříve to tedy nahrajeme:

a=read.table("transfer_fine.csv")

Zkusíme co udělá tohle:

plot(a)

Výsledek je opravdu hlubokomyslný:

Aby nám to vytisklo použitelný graf, je třeba vygenerovat ještě nějakou sadu čísel pro osu x:

x=0:255
plot(x,a$V1)

Teď už se nám rýsuje něco, co skutečně připomíná průběh jasu na papíře. Vidíme, že to je očividný nesmysl – křivka není monotónní. Od tiskárny bych čekal, že když se dá tmavší vstup, tak vyleze taky tmavší výstup. Boule před stovkou je výrazný světlý pruh, co na tisku byl. Zřejmě takový ten pruh od válců, co tiskárny rády dělají. On jí taky už docházel toner. Budu tedy tuto bouli ignorovat. Tohle myslím demonstruje typickou situaci při práci s GNU R – člověk se musí vždy nějak rozhodnout, které vlastnosti naměřených dat brát vážně a které zavrhnout jako nepřesnost měření.

Na to se teď pokusíme napasírovat nějakou křivku. Smyslem toho není něco rigorózního, ale hlavně, aby simulace nemusela pracovat s nějakými arbitrárními 256 hodnotami, které by navíc byly do očí bijícím způsobem fyzikálně nesmyslné (nemonotónní).

Nejdřív mě tak od oka napadlo, že by to mohla být křivka kvadratická. Sám jsem to dělal ručně, ale pro zjednodušení článku nadefinuju nějakou funkci

> f=function(a,b,c){plot(x,a$V1)}
> f
function(a,b,c){plot(x,a$V1)}
> f()
Error in xy.coords(x, y, xlabel, ylabel, log) : 
  argument "a" is missing, with no default

Nejdřív „zavolání“ funkce f bez závorek nefungovalo, místo toho to vypsalo její kód. Zdá se, že v R je funkce jakási hodnota, něco jako číslo, jen místo numera je v tom spustitelný kód! Napodruhé při zavolání se závorkami se to zase rozbilo! Protože jsem si nevšiml, že jsem si předefinoval proměnnou a, ve které jsem měl ta naměřená data! No tak to opravíme přejmenováním proměnných:

> f=function(b,c,d){plot(x,a$V1)}
> f()

Vytisklo nám to stejný obrázek jako předtím, i když jsme funkci dali příliš málo parametrů! Z toho plyne mravní ponaučení, že v R se dají funkce volat i s nedostastkem parametrů. Teď tam dodělám nějaké dokreslování té domnělé matematické funkce pomoci funkce lines, která domaluje do již existujícího grafu nějakou křivku:

g=function(b,c){x1=x/c;x2=x1*x1;krivka=b+(255-b)*x2;lines(x,krivka)}
f()
g(30,200)
g(24,200)
g(24,150)
g(24,170)

f()
g(24,170)

Parametr b reprezentuje jakýsi podstavec na kterém je křivka, tedy hodnotu na levém kraji, a parametr c reprezentuje hodnotu x, pro kterou má křivka dát maximální y, tedy 255. Čísla v parametrech jsem nějak odhadl a postupně je přizpůsobil podle toho, jak to vypadalo. Podařilo se nám křivku napasovat na začátku a na konci, ale je pořád nějak moc napnutá! Proto mě napadá, co použít vyšší mocninu než druhou? Ty jsou takové více promáčklé:

g=function(b,c,d){x1=x/c;x2=x1^d;krivka=b+(255-b)*x2;lines(x,krivka)}
f()
g(24,170,3)
g(24,170,4)
g(24,170,5)
g(24,165,5)

g=function(b,c,d){x1=x/c;x2=x1^d;krivka=b+(255-b)*x2;lines(x,krivka)}
f()
g(24,165,5)

Přijde mi to už slušné, ale nelíbí se mi, že v levé dolní části se to drží příliš dlouho na nízkých hodnotách. A tu pravou strmou část to nějak ne úplně vystihne. Napadá mě tedy použít exponenciálu. Ta se v přírodě vyskytuje všude možně. Parametr b bude reprezentovat podstavec exponenciály, c bude mít stejný význam jako předtím a d bude škálovat osu x:

g=function(b,c,d){krivka=b+(255-b)*exp((x-c)/d);lines(x,krivka)}
f()
g(12,170, 20)
g(12,170, 40)
g(24,170, 30)
g(22,168, 30)
g(22,165, 30)

g=function(b,c,d){krivka=b+(255-b)*exp((x-c)/d);lines(x,krivka)}
f()
g(22,165, 30)

Sláva! Podařilo se na naměřená data napasírovat křivku k mojí spokojenosti. Teď už stačí jen koeficienty přenést do nějaké programátorské implementace např. v jazyce C:

/* Vstupni i vystupni hodnoty v rozsahu sede 0-255 */
float sim_printer(float x)
{
        float rv;
        float b=22, c=165, d=30;

        rv=b+(255-b)*exp((x-c)/d);
        if (rv>255) rv=255;
        return rv;
}

Tato funkce nám simuluje i to rovné plato vpravo nahoře. Můžeme ji zapojit do simulace tiskárny a budeme to mít hezky hladké bez těch boulí a nemonotonicity v naměřených datech.

       

Komentáře

[hu]

wtf? To mel byt pribeh o tom, jaky je autor diletant?

[bela]

Diletant je nejen autor, ale i ten, kdo článek schválil.

[koroptev]

neni to ten stejny autor co pomoci r zkoumal snad vysku dveri? to byla taky pekna kokotina

[mankind_boost]

WTF?

[egg]

Stačí nahlédnout o dva díly zpět.

[K>]

A pan autor se racil zjistit, co to je treba takova metoda nejmensich ctvercu, fitovani pomoci metody nejmensich ctvercu, a porovnani kvality fitu? Neracil. Kdyby se uracil, tak by nefitoval metodou pokus omyl a neurcoval kvalitu vysledku od oka.

[Martin]

Otazka je co je cilem. Neco se naucit nebo dosahnout "uspokojiveho" vysledku s co mozna nejmensim usilim.

[ow]

Ano, taky jsem se těšil na to, jak krásně automaticky půjde proložit křivku nějakou polynomickou funkcí. No, dozvěděl jsem se, že autor povznesl použití křivítka a kalkulačky na vyšší úroveň :)

[zruda]

Pokud má být cílem něco se naučit nebo dosáhnout něčeho s minimálním úsilím, tak tento článek nesplňuje ani jedno.

[K>]

Nejmensi usili je prave pouzit nejakou fitovaci metodu. Tak abych nekecal, viz priklad v Octave (v R nejsem tak zbehly): rekneme ze data jsou ve vektorech 'datax' a 'datay', pak definujme krivku, kterou chceme fitovat (treba polynom 2. radu):

F=inline(" pin(1).*x^2 + pin(2).*x + pin(3) ","x","pin");

pak nastavime prvopocatecni odhad (musi byt vzdy, u slozitejsich funkci na tom bude zaviset kvalita fitu, ale u takovehle jednoduche muze byt prvni odhad cokoliv krome nuly):

pin=[1 1 1];

a fit se provede:

[fcomp,p,kvg,iter,corp,covp,covr,stdresid,Z,r2]=leasqr(datax,datay,pin,F);

koeficienty polynomu jsou v promenne p. Jak vykreslit, a v ktere promenne jsou residua fitu, jiz necham na laskavem ctenari (pouzijte help plot, help leasqr). Tak a abclinuxu ma dalsi clanek :)

[Martin]

Hmm, a tohle vse jste se samozrejme naucit nemusel, protoze jste se s tim uz narodil :)

[K>]

To samozrejme ne. A tvrdil jsem to nekde?

[Martin]

Nejmensi usili je prave pouzit nejakou fitovaci metodu

Je to nejmensi usili pro vas, protoze to uz znate. Pokud byste to neznal, tak nastudovat si teorii o aproximaci a pak i pouziti rozhodne neni mensi usili nez zkusmo nastreli jednoduchou funkci, kterou autor zna a po par iteracich mit vysledek, ktery je vyhovujici. Je to debata o nicem ...

[K>]

Aha, nejmensi usili pro AUTORA. ja to chapal jako nejmensi usili pro CTENARE. Ja to chapal, ze nas ten clanek ma neco naucit, abychom to mohli delat s nejmensim usilim. Jenze jelikoz to je nejmensi usili pro autora, tak nas ten clanek ma naucit co? Jak to delat blbe, protoze autor se nenamahal neco si nastudovat? Za tenhle vyplod (clanek bych to uz nenazyval) bych se hodne stydel...

Tak prosim znova. Co nas ma tenhle clanek naucit? Jak nacist csv do GNU R? Jak funkci vykreslit do grafu? Ano, to jsme se mohli z clanku naucit. Problem je, ze v zahlavi je napsane: "Napasování matematické křivky na reálná data", a to ten clanek nenauci. Takze priste prosim piste o necem, co umite, takove ty domaci pokusy s R si nechte na doma.

[Martin]

Tak jste to pochopil. Cely clanek se nesl v duchu toho, co konkretne potrebuje dosahnout autor a to ukazal.

[zruda]

No v tom případě by to neměl být článek, ale jen blog.

[k3b]

Vetsinou mam pochopeni pro zacinajici autory, ale veta "To nebudeme dělat nijak sofistikovaně pomocí specializovaných funkcí, ale prostě tak, že ručně trefíme nějaké křivky, až to bude vypadat hezky." mne dostala do kolen :).

[Heron]

Vetsinou mam pochopeni pro zacinajici autory

Pokud to není jen shoda jmen, což podle tématu a formy článků nevypadá (potom by to byla opravdu obrovská náhoda), tak bych spíše doporučoval si zjistit, kdo daný autor je a potom psát nějaké soudy.

[Jindřich Makovička]

Přesně tak, autor jen tak trochu trollí :)

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Vulgarity.

Zobrazit komentář

[k3b]

Ja autora neznam a jeho jmeno mi nic nerika. Podle urovne clanku jsem jen usoudil, ze se jedna o aktivniho studenta prvniho nebo druheho rocniku, ktery objevil Rko a chce se podelit o sve nadseni. Pred asi deseti lety jsem na VS ucil matlab, tak jsem si clanek precetl pro srovnani a myslim, ze clanky o matematickem SW by mely mit alespon elementarni matematickou uroven.

[Heron]

Ja autora neznam a jeho jmeno mi nic nerika.

Njn, já jsem si až dodnes myslel, že k3b je počítačový software a nikoliv diskutér na abíčku .

Podle urovne clanku jsem jen usoudil

Těžko říct, co bylo původním záměrem autora. Jestli pobavit, tak alespoň u mě se to 100% podařilo. (Při představě, že někdo ručně mění koeficienty podle toho jak ne/pasuje graf.) Je to možná tím, že já nemám rád články, které nenechávají čtenáři žádný prostor. Cílová skupina článků o Rku je (podle mě) ta skupina lidí, která rozhodně ví, co je to metoda nejmenších čtverců (ví to samozřejmě i autor), a nejspíše zná jiný software (nejčastěji asi matlab) a cílem je jim nabídnout alternativu z OSS. Alespoň tak to vidím já. Já Rko neznám. Vím, že existuje, ale na grafy a fitování jsem vždy používal GNUplot. Opravdu nepotřebuju vědět, jakou metodu mám použít, ale je pro mě dobré vědět, že existuje další nástroj, ve které ji mohu použít.

[Bedňa]

Mne to príde že autor je ten istý ako tu pred časom boli blogy o R a ďalších utilitkách. Vždy to bolo celkom zábavné a výsledok sa dolaďoval tak aby vyzeral ako autor chcel. Nejak podobne sa postupuje aj v experimentálnej fyzike aby sa došlo k želaným výsledkom

Článok rozhodne nepokladám za zlý, ale skôr nepochopenie autora ako sa vtipom dostal k želanému výsledku.

[lsk]

Mne treba neformalnost nevadi, mam treba rad Johancin styl psani na root-u. Ale tenhle clanek se mi nelibi. Jindy skvely autor (SW i HW) napsal clanek malo obsazny, styl-nestyl. Predvadi pouziti anticke sosky na zatloukani hrebiku. Jiste, i tak lze ten kus sutru pouzit. Abych jen nebrblal, tady je jine reseni:

• a, kdyz mi jde jen o prepocet a nepotrebuju znat parametry funkce ktera jsou za tim library(mgcv) model.zavislosti <- gam(zmerena.data ~ s(data.na.x)
  Ocekavanou hodnotu pak v neznamych bodech dostanu: predpovezene.hodnoty <- predict(model.zavislosti, data.na.x.kde.mne.zajima.predpoved)
• b, kdyz tusim, jakou funkci chci pouzit, ale neznam jeji parametry. Tak treba tohle vypada jako nejaka logisticka krivka, sigmoida (ma to horni a dolni mez, nejdriv stoupani zrychluje a pak brzdi), treba takovahle: y=a/(1 + b*(exp(-c*x))). Parametry a,b,c se zjisti takhle: sigmoidni.model <- nls(zmerena.data ~ SSlogis(data.na.x, a, b, c)) summary(sigmoidni.model)

pokud chcete jinou funkcni zavislost: ?nls pokud chcete kreslit predikovane cary ?plot ?predict

Pokud se chcete naucit s Rkem trochu zachazet a potrebujete to cesky (jinak built-in manuals, google): navody Pavla Drozda. Kurzu, navodu, kucharek,... je na R na internetu plno, mirenych od uplnych zacatecniku po lidi s pozadavky na ruzne specialni typy analyz.

[egg]

kdyz mi jde jen o prepocet a nepotrebuju znat parametry funkce ktera jsou za tim library(mgcv) model.zavislosti <- gam(zmerena.data ~ s(data.na.x)

Ocekavanou hodnotu pak v neznamych bodech dostanu: predpovezene.hodnoty <- predict(model.zavislosti, data.na.x.kde.mne.zajima.predpoved)

Jde k tomu nějak přidat požadavek, aby funkce byla neklesající?

[Olaf]

Takže nejprve tady N týdnů či už měsíců "zvedá" opakovaně kvalitu diskusí Camenic či kdo, pak přestanou vycházet články a nakonec, když vyjdou, jsou to z matematického hlediska naprosté bláboly. Gratuluji abcL! V tak krátkém čase potopit server do hladin těchto hodnot.

[Petr]

Dejme tomu cas.