HW novinky: Indové chystají počítač za 700 Kč

6. 8. 2010 | David Ježek | Hardware | 3110×

Hlavní novinkou minulého týdne bylo pro grafiky nepochybně uvedení profi karet Quadro z generace Fermi. Nvidia tak doplnila zbývající střípky v oblasti trhu, na kterou cílí nemálo svého úsilí. Vedle nich se také podíváme na zajímavou desku od ASRocku, novinky v optických médiích u Verbatim a také na to, jak si to Indové představují s vývojem 35dolarového přenosného počítače.

Obsah

• Nvidia představila 3× Quadro generace Fermi
• Deska ASRock s CPU VIA PV530
• Verbatim: BD-R 6× Printable ano, DVD+R DL 16× ne, 100GB BD-R příští rok
• Počítač za 35 dolarů? V Indii ano

Nvidia představila 3× Quadro generace Fermi

Všichni profi grafici mohou jásat, bozi se konečně sklonili před jejich žadoněním. Kalifornská Nvidia nyní po Teslách a Geforce uvádí na trh i karty Quadro na bázi architektury Fermi. A to hned tři modely – nejnižší Quadro 4000 s 256 CUDA jádry a 2 GB GDDR5. Dále je tu střední Quadro 5000 s 2,5 GB paměti a 352 CUDA a nakonec nejvyšší Quadro 6000 s celými 6 GB GDDR5 a pochopitelně 480 CUDA procesory. Vedle nich firma ohlásila i mobilní verzi Quadro 5000M s 320 CUDA jádry s 2 GB GDDR.

Jako vždy nové grafiky doplňuje i samostatný produkt řady Plex, konkrétně Quadro Plex 7000 v rackovém i stolním provedení. Ten nese dvě nejvyšší Quadro karty, tedy celkem 12 GB GDDR5 paměti a 896 CUDA procesorů. Ceny všech produktů odpovídají jejich kategorii, za karty je to 1199, 2249, resp 4999 dolarů, Plex vyjde na 14500 dolarů, mobilní grafiku pak čekejme v pracovních stanicích firem HP a Dell.

Nvidia vydala i příslušné nové verze nástrojů jako Application Acceleration Engine (AXE) s Cg Toolkit 3 s podporou tesselace a iray, OptiX 2 pro raytracing a SceniX 6 (doplněk pro OptiX 2). Každopádně se sluší připomenout, že Quadro poskytuje v double-precision, stejně jako Tesly, polovinu výkonu co v single. GeForce pouze osminu. Tolik k výpočetnímu hledisku, rendering asi nechám bez komentáře, pouze doplním, že karty Quadro FX (značení FX tedy nyní již Nvidia nepoužívá, ale to není podstatné) a jejich varianty jsou jedinými u Nvidie, které na výstupech DisplayPort podporují plné 10bit zobrazení (pro monitory jako HP DreamColor a další ultra-wide-gamut IPS panely).

Deska ASRock s CPU VIA PV530

Takové nezvyklé srdíčko osadil ASRock na svoji desku PV530 (ano, nese shodné jméno). Tato µATX deska, která nabízí elementární základ pro nenáročné PC, nese odvozeninu procesoru VIA C7 zvanou PV530. Ta představuje jakousi 90nm variaci na intelí Atom. Zapomeňte každopádně na x64, jde o 32bit CPU se 128 kB L2 cache připojené na 800MHz sběrnici VIA V4. V základu běhá na 1,8 GHz, ale i tato deska jako správný ASRock podporuje přetaktování.

Čipsetovou část doplňuje klasický VIA VX900 s grafikou VIA Chrome9 HC3, která zvládá i HW akceleraci H.264 a další věci (bohužel pod Linuxem to asi bude slabší), nicméně je zde i PCI Express ×16 slot (má však jen 8 linek). Sama Chrome9 postrádá jakýkoli jiný výstup kromě D-Sub, to je v této kategorii celkem obvyklé, dále jsou zde 4 USB porty (a další čtyři lze vyvést záslepkami), po jednom COM a LPT a dva PS/2. Zvuk je též od VIA (V1705), 100Mbps síť obsluhuje Atheros AR8132L.

Verbatim: BD-R 6× Printable ano, DVD+R DL 16× ne, 100GB BD-R příští rok

Tak by se daly stručně shrnout novinky na poli optických médií asi nejznámějšího výrobce: Mitsubishi Kagaku Media. Firma bude od nynějška prodávat svá média již jen pod značkou Verbatim, ale to se českého trhu v podstatě netýká. Co se ale týká i nás, to je dostupnost 6rychlostních BD-R disků Verbatim, které mají povrch upraven pro potiskování, což dnes umí celá škála levnějších tiskáren. 100GB Blu-ray disk po vzoru Sharpu firma chystá na příští rok, pravděpodobně na jaře.

Za co je ale třeba zatlačit slzu, je škrtnutí plánů na 16rychlostní dvouvrstvá DVD. DVD±R DL se tak u Verbatimu zastaví na 8rychlostním zápisu. Osobně to nepovažuji za takovou katastrofu, zápis 8× není příliš dlouhý a pokud disků nepálíte kvanta, dá se to přežít. 16rychlostní by beztak byly nesrovnatelně dražší, přeci jen vyladit dvouvrstvý disk pro rychlý zápis je výrazně náročnější než u jednovrstvého. Stejně tak končí výroba 12rychlostních dvouvrstvých DVD, zájem zákazníků zkrátka výrazně opadá. Mimochodem, důsledkem téhož je i to, že nám DL disky obecně za poslední měsíce opravdu hodně zlevnily. Dejte si však pozor na ty nejlevnější (DL média za 15 Kč od různých značek moc trvanlivosti nemají).

Počítač za 35 dolarů? V Indii ano

Projekt OLPC se poměrně dlouho trápil s ideou 100dolarového notebooku, ale ani to není meta konečná. Indická vláda nyní představila vlastní přístroj, jehož cena se zastavila na doslova šokujících 35 dolarech, přičemž pro školy je v plánu srazit náklady na jeden přístroj dokonce na 20 a později i 10 dolarů. Pomiňme fakt, že pak bude počítač cenově srovnatelný s jednou střídmou návštěvou hospody a rovnou se společně podívejme, o co jde…

India's $35 laptop

Ve zkratce: Jde o počítač bez pevného datového úložiště (avšak s WiFi, USB, 2GB RAM a dotekovým displejem), který ponese data pouze na paměťové kartě. Indickým školákům bude k dispozici pro surfování na internetu, čtení dokumentů a další vzdělávací aktivity. Na jeho vývoji spolupracovaly s vládou dva indické technologické instituty, nyní se jedná s předními výrobci hardwaru a podle toho se teprve uvidí, zda je myšlenka realizovatelná při uvedených cenách (přeci jen bude třeba domluvit co nejnižší marže výrobců komponent, na druhou stranu více než milardová a stále rostoucí Indie je zatraceně vhodné odbytiště a to IT firmy vědí již řadu let). Při troše štěstí má tento projekt šanci pozvednout zoufale nízkou gramotnost v zemi a z toho i plynoucí chudobu nejen v periferních oblastech a v důsledku třeba také vysoké zamoření populace virem HIV.

       

Komentáře

[anonym]

> pozvednout zoufale nízkou gramotnost v zemi a z toho i plynoucí chudobu nejen v periferních oblastech

A ja myslel, ze ke cteni a psani staci papir a tuzka za 10 Kc.

[pc2005]

Ovšem ten komp sice stojí jako 70 tužek a papírů, ale imho se do něj vejde víc než 70 stránek a "tužka" v něm nikdy neubývá.

[Jan Zahornadsky]

Zato spotřebuje energie možná víc než je potřeba na výrobu odpovídajícího počtu tužek a papírů.

Myslím, že toto je irelevantní. aby byla Indie konkurence schopná v moderní společnosti, nepotřebuje lidi, co umí používat papír a tužku, ale klávesnici a Linux (možná )

[pc2005]

Jestli to pojede na ARMu, tak možná ne. Takovejch 10W je minimální věc. Jinak pokud by se na jeden papír vešlo 2kB, tak do 2GB se vejde milion stránek.

[Jan Zahornadsky]

No když si to zkouším trochu přesněji upočítat, tak asi ano. Ale to nic nemění na tom, že podle mně rozhodně není úspora papírů a tužek hlavním důvodem vývoje toho zařízení. Tím je spíš vize indických škol produkující technologicky zdatnější lidi (co nedokáže libovolné množství tužek ani jiných nedigitálních potřeb).

A to může mít i docela zajímavé dopady. Pokud to skutečně dotáhnou do konce, tak budou z těch indických škol vycházet lidi, kteří budou mít zkušenosti s nějakým svobodným operačním systémem (předpokládám, že při té ceně za zařízení tam ani nic jiného nebudou dávat, licence nečeho jiného by to mohly příliš prodražit).

[Mti.]

licence neceho jineho v takovem mnozstvi by to mozna vyrazne neprodrazily, staci aby nekteri nechteni chteli

[Petr Maleček]

Ten "laptop" se mi líbí, půjde to sehnat za podobnou cenu i u nás ? :D ... dal bych si jeden do kuchyně, jeden do předsíně, jeden na WC a jeden nad zrcadlo do koupelny, když se ráno holím, abych si mohl přečíst ABCLinuxu :D

[sdff]

nad zrcadlo? snad misto zrcadla. jestli to bude mit webkameru, tak to nahradi zrcadlo a muzes v dalsim okne cist i abicko.

[mikirc]

To neni spatny napad. Za ty penize bych si to taky poridil vickrat jak jednou :D

[Stanislav Brabec]

Na E-bayi i jinde se poslední dobou roztrhl pytel s levnými čínskými 7″ ARMovými netbůčky s Linuxem nebo WINCE. Ctějí za ně 30–100$ (podle konfigurace, někdy i méně, někdy více). Podle vzhledu jsou asi všechny z jednoho zdroje.

Takže můžete objednávat už dnes.

[mikirc]

na e-bay jsem dlouho nebyl, hned se podivam diky za info

[Stanislav Brabec]

Když tak poreferujte, jak se to dá hackovat.

Při nákupu neznámého hardware mám vždy obavy, že slovo Linux je použito jen jako reklama. Drzost mnohých nezná mezí, a pod Open Source Linux Support si představují 32bitový blob s jedním .h suborem.

Hned další vyšší model ARMového notebooku (CT-PC89E) takový problém má. Je tam linux, ale nemáte roota (naštěstí byli dostatečně neschopní sestavit bezpečnou distribuci, a tak už je heslo roota známé), zdrojáky kernelu (na porušení GPL hrají mrtvého brouka). Takže majitele čeká nechutný reverse engineering kombinací GPIO na aktivaci periférií.

[pavlix]

naštěstí byli dostatečně neschopní sestavit bezpečnou distribuci

Distribuce odolná proti získání roota lze udělat snad jen za pomoci nějakého cryptohardwaru, který je odolný proti přečtení klíče :).

[Stanislav Brabec]

Kdyby šlo o nějaký sofistikovaný exploit neznámý v době vydání, neřeknu, ale získat slabé heslo příkazem john na slabé šifře z veřejně čitelného souboru, to už je docela ostuda.

[pavlix]

Já narážel na povídání o bezpečnosti, o které nemůže být při přímém přístupu k úložnému zařízení řeč, leda by byla použita kryptografie s dobře chráněným klíčem.

Na druhou stranu, použití čitelného soubory s (byť hashovanými) hesly je ostuda, to uznávám.

[davkol]

Hádám, že nijak zvlášť. Informace o čipech veškeré žádné, autoři prasí, seč mohou. Fuj!

[belisarivs]

Ta posledni veta je trochu nestastne formulovana.

Jak se da pozvednout vysoke zamoreni HIV?

[mikirc]

Neni to mysleno, ze kdyz budou mit doma PC tak budou cely den brouzdan na netu a na sireni HIV nebudou mit cas?

[fred]

víc linuxu = míň sexu ;)

[J. M.]

belisarvis správně upozorňuje na to, že ta poslední věta říká, že rozšíření těch levných počítačů má pomoct pozvednout vysoké zamoření populace virem HIV. Což jistě není bohulibý záměr.

[w4rr10r]

Je to bohulibý záměr, totiž snaha u nepřemnožení se lidstva.

[Jirka]

Cela tiskovka byl jeden velky trapas. Ten krám se nebude nikdy vyrábět, na to vsadím boty. Evidentní grant a cucaní veřejnych peněz.

[mikirc]

Ale kdyby to vyrobili i s minimalnim rabatem tak by na tom mohl vyrobce i vydelat. Nebot kdyby to pustil i do sveta. tak by se toho muselo prodat kvantum. To by si koupil kazdy. I ten kdo to nepotrebuje by si to koupil kdyz je to tak levne. Normalni jev, ze lide koupi vse co je opravdu levne, ikdyz to nepotrebuji.