Ve středu 15.2. od 18:00 proběhne na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně únorové setkání Czech JBoss User Group. Tentokrát bude tématem vytváření opravdových Java EE aplikací s JBoss AS. Zahraničním hostem bude Pete Muir, který posluchačům ukáže, jak se taková aplikace vytváří. Více informací na wiki stránce akce.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ssl_protocols a SSI příkaz if podporuje pojmenované zachycení (tzv. capture) v regulárních výrazech.Zatímco na Core i7 990X Extreme Edition si ještě nějakou chvíli počkáme, vzorky serverového procesoru Xeon X5690 již putují k partnerům. Intel tímto víceméně pomalu uvádí na trh další nejrychlejší šestijádro v řadě, jehož možnosti ve škádlení k mezím ještě vyšším jsou opravdu úctyhodné. Zatímco základní frekvence tohoto procesoru je 3,46 GHz, už je na světě validace v CPU-Z s frekvencí 5,0 GHz (dosaženo na desce EVGA Classified SR-2).
Jinak z hlediska parametrů se nic zvláštního neděje, stále je zde 256 kB L2 na jádro a celkem 12 MB L3 pro celý procesor, s Turbo Boost si sám sáhne až na 3,60 GHz. Nový Xeon je kompatibilní s většinou desek na bázi čipsetů Intel 5500 a 5520, zprovoznění je jen otázkou nového BIOSu. TDP 130 W by nemělo překvapit, cena také ne, ale raději ji ani nebudu hledat :-).
Nejasnost provázející „drby“ o příští generaci grafik ATI Radeon nyní zdá se definitivně rozlouskl tchaj-wanský web DigiTimes. Možná si z minulosti (řada HD 5000 je tu s námi už skoro rok) vybavíte řeči o „Northern Islands“, resp. „Southern Islands“ termínech označujících blíže nespecifikované projekty.
Vězte tedy, že „Northern Islands“ je označení původně plánované 32nm série GPU vyráběných stále u TSMC. 40nm značně problémovou výrobu si ATI v negativním slova smyslu „vyžrala“ na Radeonu HD 4770, na němž se poučila, a pro GPU řady HD 5000 patřičně architekturu vyladila tak, aby s ní v TSMC nebyly přehnaně velké problémy, Ale na 32nm výrobu zkrátka musela posléze zapomenout – jak jsme si před časem psali, TSMC od ní zcela ustoupila a soustředí se rovnou na 28nm.
ATI tak stála před několika málo scénáři, z nichž jako ten nejvhodnější vyšlo částečně stáhnout ocásek a připravit další generaci taktéž na 40nm procesu, který tou dobou snad již bude odladěn velmi dobře (a nyní je to již jasné, ten poslední rok se v TSMC samozřejmě neflákali) a co se týče 28nm výroby, tu již nechme budoucnosti a Globalfoundries. „Southern Islands“ označuje tuto sérii, s níž ATI ještě stále setrvá u 40nm výroby u TSMC.
Vše, co bylo připravováno na 32nm výrobu, tak nyní musí/muselo projít úpravami vedoucími ke zmenšení rozměrů GPU, které stále musí, tak jako „Cypress“ (HD 5000) i generace 4800 a 3800 před ním, trefit onen optimální střed poměru výkon/spotřeba/výrobní náklady. Radeony HD 6000 tak budou o malinko okleštěnější, než jak byly původně plánovány. Ale pokud si u ATI můžeme být něčím od dob Radeonů 3800 jistí, tak tím, že to bude stát opět za to, pokud vyhlížíte výraznější upgrade grafického výkonu (jestli bude mít smysl upgrade z HD 58xx, to je otázka jiná).
Jinak Radeony HD 5000 nám nyní trochu cvičí s cenami směrem dolů, je to přirozený důsledek velice dobré GeForce GTX 460, kterou Nvidia před časem uvedla na trh, jejíž příchod nejen vrátil ceny grafik do „důstojných mezí“, ale současně způsobil i pokles cen na vlastním poli (v tuto chvíli stojí za zmínku například zlevňující GTX 470 a čekáme na příchod mainstreamových/low-end karet Nvidia). Nová generace grafik ATI se má objevit již příští měsíc.
Americké ministerstvo obrany prostřednictvím agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) rozjíždí v těchto (tý)dnech velice důležitý projekt zaměřený na vývoj a konstrukci superpočítačů příští generace, která posune výkon těch největších strojů z řádu PFLOPS do EFLOPS (tedy do řádu miliónů TFLOPS). V tuto chvíli je veřejně známo hlavní zastoupení dvou týmů, které budou na projektu pracovat každý odděleně z vlastního úhlu pohledu.
Jeden tým vede kalifornská Nvidia a jejími partnery ve vývoji EFLOPS superpočítače jsou firmy jako Cray, Národní laboratoře Oak Ridge či šest špičkových amerických univerzit, z nichž se sluší zmínit třeba MIT. Tento tým půjde pochopitelně GPU cestou a na svoji práci již obdržel grant ve výši 25 miliónů dolarů (aktuálně něco přes půl miliardy Kč – to je myslím zhruba cena za pár set metrů dálnice v ČR, že? Jen abyste měli srovnání :-)).
Další firmou, která na projektu pracuje, není nikdo menší než Intel, vedle něj se EFLOPS problematikou bude zabývat ještě jeden tým. Zatímco u Nvidie tak nečekám nic jiného než Fermi, případně „Fermi 2“, Intel nepochybně sáhne do klobouku s nápisem „Larrabee“ a spolu s vlastní procesorovou architekturou nakonec představí něco, co mu pomůže finančně zahojit rány, které mu jeho (ne první a jistě ne poslední) neúspěšný pokus o vstup na GPU bojiště přinesl.
Reálné výsledky ale hned tak nečekejme, DARPA s nimi počítá tak na rok 2018.
Když už jsem Intel zmínil, zalovím v budoucích vodách ještě jednou. Firma je známá svými kvalitními a rychlými SSD již řadu měsíců (pod vlastní značkou je přeprodává i Kingston), takže jsou v hledáčku mnoha zájemců. Ti se mohou těšit na až 600GB SSD stavějící na flash čipech vyráběných pokročilou 25nm technologií doprovázenou novými řadiči (tradiční kámen úrazu levnějších SSD). Intel se víceméně hodlá zbavit čipů SLC a nasadit pouze MLC (multi level cell), v enterprise SSD však ve variantě eMLC (Enterprise MLC, odolnější, kvalitnější čipy s vyšším garantovaným počtem záznamových cyklů). Ještě v letošním roce, převážně tedy na předvánočním trhu, se dočkáme nové generace typu X25-M s kapacitami 160, 300 a 600 GB, příští rok v prvních týdnech/měsících pak dojde i na 1,8palcové SSD, které povýší kapacitně na 160 a 300 GB (nástupci X18-V). 25nm čipy vznikají v továrnách IM Flash Technologies (IM = Intel Micron, jde o společný podnik produkující čipy už i pro další zájemce).
Minule představenou 5600dpi myš od Razeru měla dnes původně jako závěrečná třešnička doprovázet nová 5700dpi myš Logitech, ale nakonec jsem se rozhodl změnit plány. Za prvé, Logitech se svými cenami sám často diskvalifikuje z výběru, ale hlavně tu máme ještě větší blázny. Těmi jsou inženýři z firmy Roccat, známého výrobce „eye-candy“ herních hi-end periferií, které všelijak svítí, blikají, mají milión čudlíků a vůbec vše, aby se odlišily. Nejinak je tomu u nově vylepšené verze myši Kone, která dostala do vínku již zmíněný 6000dpi snímač.
Ten je doprovázen i speciální „Tracking & Distance Control Unit“ (TDCU), která si nejspíš má být jako jediná schopná poradit s takto vysokou přesností, ale to máte jedno, stejně je to prostě marketingový název. Myš pochopitelně využívá 1000Hz komunikaci po USB, její chod řídí 72MHz procesor (!), podsvícení je realizováno čtyřmi LED, dále je zde osmice uživatelsky nastavitelných tlačítek (zvládají až 22 funkcí), 576kB onboard paměť pro 5 herních profilů a systém závažíček pro přesné vyladění. To vše můžete mít za 80 €.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
20.8.2010 00:29
herne the hunter | skóre: 11
| tor lara
Třeba by se zjistilo, že ta plastová čočka pod senzorem bez možnosti doostření stojí za starou bačkoru...
Ještě mě napadlo: optické myši by vedle souřadnic X/Y mohly umět snímat i rotaci To by se ve střílečkách mohlo hodit
Kolik toho ten senzor vlastně může vidět? 0.5"x0.5" * 600 dpi = 300 x 300 = 90000 pixelů. A z toho umí dělat mezisnímkovou korelační analýzu v taktu 1k fps? To bude asi hodně speciální procesor, jestli to stíhá na 75 MHz... no možná těch pixelů bude míň, a možná na tom 1 kHz běží jenom komunikace, dekódování obrazu je pomalejší a pozice pro komunikaci se interpoluje/extrapoluje )
Problém je, že v těch myších co jsem viděl já už je jenom jedno pouzdro, surová obrazová data z toho vykostit nejdou.
Ta moje zmíněná Geniuska a pár dalších kusů různých značek "drží" jenom na přírodním hnědém dřevě. Vadí jí nejenom lesklé povrchy, ale třeba i ostrý černobílý text na kancelářském papíře (výtisk z laserovky) nebo dokonce mřížka vytisklá na laserovce. Tomu už fakt nerozumím. Ostatně to písmenko "e" vyfocené na zmíněném odkazu taky není zrovna moc ostré
0.5"x0.5" * 600 dpiSkutečně senzor tvé myši vidí oblast 1,26×1,26 centimetru? Já bych řekl, že u většiny myší je to tak 2×2 mm. K čemu taky víc - uživatel během jednoho tiku stejně myší nepohne o víc.
Ledaže by se rotace neuvažovala/ignorovala, kvůli výpočetní náročnosti...
na většině povrchů díky tomu "tancuje kurzor" třeba i ve chvíli, kdy na myš nesaháte.Proti tomu je jednoducha pomoc - zvolit vhodnou podlozku pod mys.
No to si povime. Az budes mit poradny (velky) LCD a k tomu mys s malym DPI, tak se "uhonis".Mam 1920 pixelu na sirku a pro prejeti z jednoho konce na druhy staci s uplne obycejnou mysi prejet par centimetru.
(ale ano, jeste vyrabi i "normalnejsi" kusy)
23.8.2010 00:52
Petr Maleček | skóre: 23
| Plzeň - Bolevec
20.8.2010 08:35
20.8.2010 10:41
20.8.2010 15:40
