Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Čekají nás pochopitelně ale i jiná témata a předem se omlouvám všem odpůrcům fotoaparátů mezi hardwarem, dnes to bude hlavně o nich. Urodilo se jich totiž poměrně dost v jediném týdnu, takže případné stížnosti prosím směrujte firmám Sony, Nikon a Panasonic . Příště už najedeme zase do normálních kolejí.
Konkurenční Nvidia si své prvenství ve výkonu jednočipové grafiky udržela poměrně dlouho. Kvůli enterprise a HPC segmentu zariskovala a vedle běžného GPU GK104 (poprvé přišlo na GeForce GTX 680) navrhla a u TSMC v rané fázi 28nm výroby vyráběla také GK110, obrovský čip o 7 miliardách tranzistorů, který si samozřejmě nechala zákazníky řádně zaplatit. A byly to právě zakázky jako superpočítač v Oak Ridge National Laboratories, které umožnily celou tuto nákladnou legraci a i pozdější uvedení GeForce GTX Titan a její následné nižší verze GeForce GTX 780 – ty vzaly Radeonu HD 7970 jeho výkonnostní prvenství v desktopech.
AMD si až doteď vystačila, resp. musela vystačit s ne-tak-elegantním konceptem dvoučipového Radeonu HD 7990. To se (dle všech náznaků a dostupných informací) příští týden změní, Radeon R9 290X jí prvenství opět vrátí. Jeho GPU s více než 6 miliardami tranzistorů dá ve hrách větší výkon než 7miliardová Nvidia. Karta přitom navrátí do herního světa superširokou 512bitovou paměťovou sběrnici, kterou svého času použila ATI u Radeonu HD 2900XT(X). Takty paměťových čipů tak nebudou muset být tak vysoké jako u 256 či 384bit sběrnice, resp. to celé dá prostor v velmi vysoké propustnosti, pokud by byly použity čipy s frekvencí kolem 7,0GHz hranice (realita bude na 5,0GHz u referenčního modelu).
Vedle referenčního modelu zobrazeného na fotografiích lze očekávat na trhu spíše modely nereferenční. Ať již postavené na referenčním designu karty, jen s lepším chladičem, nebo i s překopanou napájecí částí, je jasné, že na vlajkové lodi se výrobci grafik s GPU od AMD vyřádí. Uvidíme za několik dnů.
Sony konečně prolamuje bariéru v obou významech sousloví o velikosti snímače. Na trh přichází full-frame bezzrcadlovky A7 a A7r, vybavené 24Mpix, resp. 36Mpix snímačem. S nimi pochopitelně přichází první objektivy schopné takto velké kolo vykreslit a budou přicházet i další, ale to není podstatné. Podstatná je skutečnost, že full-frame u Sony se již nerovná pouze podivné, těžké a drahé podivnosti jménem A99 (s polopropustným zrcátkem a elektronickým hledáčkem), ale jsou zde i tyto dvě nové levnější alternativy. Fotoškoda nacenil oba přístroje (bez objektivů) na 38 490, resp. 53 990 Kč, a to je výtečné.
Dnes se tu nebudu s ohledem na větší množství foťáků podrobněji vrtat v parametrech, vezměte zavděk informací, že jde o přístroje, které spadají do kategorie „game-changer“ a je jen na nich, jestli/jak se jim podaří tento předpoklad naplnit. Technologickou výbavu mají na zcela špičkové úrovni.
Sony vrhá na trh ještě jeden vynikající přístroj, který je vůbec prvním svého druhu: Cybershot RX10 je totiž něčím, co vypadá jako ultrazoom, případně zrcadlovka, ale sedí někde mezi tím. Je to foťák s 20Mpix BSI CMOS snímačem slušné velikost 1„, tedy výrazně větším, než má třeba Panasonic FZ200 (1/2,3“) či kdokoli jiný. Přitom nad ním sedí výtečný světelný objektiv s rozsahem 24 až 200 mm (tedy 8,33× zoom, což definici ultrazoomu poněkud odporuje) a konstantní světelností f/2.8.
Jde tedy o ekvivalent oblíbeným drahým profi kompaktům RX100, resp. hlavně RX100 II, se kterým RX10 sdílí stejný snímač. RX10 je kompromisem několika kategorií přístrojů a jako takový není vhodný pro každého a současně ne každý bude ochoten na něj vypláznout něco mezi 25 a 30 tisíci Kč (přesnou českou cenu ještě neznám).
Ano, za tuto cenu můžete mít zrcadlovku APS-C se solidním objektivem (18-135 či 18-200), ale horší světelností. Ano, bude RX-desítce podobná rozměrem i hmotností (on totiž s ohledem na množství světelného skla měří 129×88×102 mm a váží 813 gramů), ale těžko to bude kompaktní (jednokusý) přístroj s podporou RAWu, třípalcovým výklopným LCD s 1290k body a OLED EVF s 1440k body, navíc s podporou +80 50p i 24p videa, HDMI výstupem zvládajícím 4k a NFC či Wi-Fi.
Podstatně menší a lehčí fotoaparát (99×55×30 mm, 204 gramů) přichystal Panasonic v rámci (svého) Micro Four Thirds systému. Lumix DMC-GM1 je prťavoučký 16Mpix foťáček doprovázený malým setovým objektivem v rozsahu ohnisek v přepočtu 24 až 64 mm při f/3.5-5.6. Jeho výbava je celkem standardní, odpovídá současné generaci 16Mpix Micro43 u Panasonicu, nebudu se tedy nad ní rozplývat. Za zmínku stojí tohle zejména před manželkou či přítelkyní, která chce něco solidního, ale malého do kapsy. To by tato malá potvůrka, vybavená navíc Wi-Fi či 22 kreativními filtry, mohla zvládnout. Ale je to Micro43, takže si připravte 750 dolarů za kit (odhadem v Česku nějakých 17 000 Kč+).
Je zajímavé sledovat, jak se oba zakladatelé formátu MicroFour Thirds – tedy Olympus a Panasonic – snaží odlišit. Ano, oba produkují fotoaparáty tohoto systému ve všech kategoriích, ale tak nějak mám dojem, že Olympus více tlačí na profi pilku (s modely OM-D E-M5 a OM-D E-M1), zatímco Panasonic se vedle tradiční video cesty (řada Lumix GHx) více pouští do této stylovky. Malý a lehký Lumix GM1 je toho jasným důkazem.
I tak je ale vidět, že systém Micro43 je tak trochu zastropován. A ač je to úplně zbytečné, dávám tomu rok, maximálně dva, než se Olympus/Panasonic pustí na tomto formátu na 18Mpix, či dokonce 20Mpix metu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
já odjakživa v Čechách a Česko sem začíná prosakovat poslední dobou...Ale ne, prosazoval to už Hitler ("Tschechei"), a to v takovém kontextu, že to všichni pamětníci od té doby brali za nadávku. Jenže pamětníci pomalu vymírají. "Česko" je synonymum pro "ČR" asi stejně jako "Čechy" (jiná koncovka na stejném kořeni, ale v zásadě totéž). Historický základ byly nějaké Země koruny české (dnes chybí skoro celé Slezsko, které Marie Terezie prohrála s Prusy), ale to je neaktuální a moc dlouhé. Kromě "ČR" zdá se nemáme korektní název pro celý stát. I ti náckové, když chtěli být přesní, tak to museli nazvat Protektorát "Čechy a Morava".
Bundesrepublik Deutschland popř. Republik Österreich ???A v té které zemi si fakt takhle říkají a ne jenom Deutschland/Österreich? (fakt nevím, z té trochy němčiny, co jsem ve škole vstřebal, mi přišlo, že také používají jenom Deutschland/Österreich)
Česko, Čechy to ukazuje pouze na zemi Českou a kde máme Moravu, Slezko apod. ??Já používám Česko jako synonymum pro Česká republika. Čechy pak jsou Česko bez Moravy a Slezska.
Ale fakt je, že Canon dneska dává proprietární LiIon pack už i do foťáků za 3 kKč. Náhradní stojí jak půlka foťákuPřesně z toho důvodu bych si Canon nekoupil.
A kdyby se někdo chtěl dát na "profesionální" focení, tak může nahodit CHDK (viz google) - díky tomu můžu třeba s PowerShotem A550 fotit do RAW a dělat HDR panorama