OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Ony vlastně tyhle nové SSD od Kingstonu nejsou vůbec ničím zajímavé. Kapacity od 120 po 960 GB prodává kdekdo už dávno, stejně je to s řadičem Marvell 88SS1074, který i kdyby byl sebelepší, pořád nemůže moc udělat s úzkých hrdlem 6,0Gbit/s SATA rozhraní, a k tomu tu máme levné TLC čipy, které sice umí srazit cenu SSD, ale také životnost. Začněme s ní: Kingston udává u řady UV400 takové množství zapsatelných dat (TBW - total bytes written), které odpovídá přibližně 340 přepisům celého prostoru SSD. To je hodnota na úrovni spousty jiných SSD s 15nm/16nm TLC čipy Micron/Toshiba-SanDisk (dnes WD). Není to žádný zázrak, ale SSD vydrží samozřejmě o něco víc a je to hodnota postačující pro takové to obyčejné domácí použití sestávající spíše ze čtení než zápisů.
Z dalších věcí tu vedle rychlosti čtení zastropované SATA rozhraním na 550 MB/s máme rychlosti zápisu pro 120 - 240 - 480 - 960GB model odstupňované na hodnotách 350 - 490 - 500 - 500 MB/s. Jde samozřejmě o sekvenční přenosy, náhodné jsou v reálu pomalejší. IOPS také nijak nevybočují, ani spotřeba, která je typicky kolem 700 mW, maximálně při zápisu pak 2,5 W. Prostě tahle SSD ničím nepřekvapují, a to ani cenou, protože na jejich cenách sedí spousta jiných SSD od spousty jiných výrobců, a to včetně starších SSD Kingston V300. Snad jen pro fanoušky této značky by tak UV400 mohly být zajímavé, ale spíše ve vyšších kapacitách. Záruka je tříletá.
Velmi zvláštní a pro specifické použití vytvořenou výpočetní kartu uvádí Nvidia. Model Tesla M10 je v podstatě čtveřicí starších GeForce GTX 750 Ti se čtyřnásobkem obvyklého množství paměti, to vše na jedné kartě. Tesla M10 tak nese 4× 640 = 2560 CUDA jader, dále 4×8 = 32GB GDDR5 paměti a pokud pomineme mizerný výkon tohoto grafického jádra v double-precision, pak její síla je ve schopnosti pracovat najednou s až 28 video streamy H.264 1080p/30, resp. poskytovat až 64 instancí virtuálních GPU. To třeba pro případ, že byste si chtěli postavit nějaké to cloudové 3D grafické udělátko. Karta má TDP 225W (čtveřice GeForce GTX 750 Ti s 4× 2GB DDR5 by měla 240 W, ale tady asi hrají roli i takty) a je chlazena pasivně, přičemž napájena je 8pin PCIe konektorem, což stačí přesně pro onen 225W odběr.
Největší prodejce zrcadlovek postupuje z hlediska vlajkových lodí ve full-frame segmentu po jasných evolučních krocích. Na trhu má danou generaci a generace+1 je ve vývoji v podobě reálně existujícího a předváděného snímače s 1,2× cropem, přičemž probíhají již ranější fáze vývoje generace+2. Aktuálně to tedy znamená, že na trhu máme 50Mpix full-frame zrcadlovky Canon EOS 5DS / 5DSr a Canon již na výstavách předvádí 120Mpix model, po kterém zase o pár let později bude následovat 250Mpix model.
Dle toho, co bylo na Canon Expo v čínské Šanghaji k vidění, se máme na co těšit. Je jasné, že demonstrace probíhala za dobrých světelných podmínek kvalitně nasvícené umělé scény, ale i tak byl oproti současným fotoaparátům nárůst detailnosti fotografií markantní. RAWy z tohoto zkušebního modelu mají velikost lehce přes 200 MB. Předváděčka probíhala s objektivy Canon 24-70mm f/2.8 II, 11-24mm f/4 a 300mm f/2.8, čímž výrobce tak trochu naznačuje, že jejich kvality sahají vysoko za 50 megapixelů. Každopádně tyhle mnoho-megapixelové zrcadlovky a bezzrcadlovky jsou dobrým řešením kupříkladu pro fotografy-krajináře, kteří si nemohou dovolit střední formát (ať již 50Mpix od Pentaxu za 1/4 miliónu, nebo 100Mpix od Hasselbladu/Phase One za 1 až 1,5 miliónu), nebo jsou „příliš líní“ na střední či velký filmový formát. Něco podobného bude nejspíš přespříští rok platit o v té době uvedené finální 120Mpix full-frame zrcadlovce Canon, byť její cena bude téměř jistě přes 100 tisíc, možná ke 130 až 150 tisícům korun. No a tou dobou se začne na výstavách objevovat vývojový model 250Mpix full-frame zrcadlovky. A megapixel war pokračuje dál…
Poměrně matoucí zprávy o případném nástupci aktuálního Xboxu One, který bude zaměřen na 4k rozlišení, se objevily v posledních týdnech, možná už i měsících. Jednou se psalo, že bude, podruhé zase, že nikoli, nicméně s ohledem na to, že „4k Playstation 4“ by Microsoftu mohla hodně ublížit, takže „4k Xbox One“ podle všeho také vznikne.
A já si drze dovolím odhadovat – čistě na základě toho, že současný Xbox One a současná Playstation 4 nesou z 99 % shodné APU – že tohle je právě ta věc, na které to celé visí. V obou případech potřebuje 4k nástupce výkonnější čip, ať již z hlediska CPU, tak zejména z hlediska GPU. To musí obsahovat podporu hardwarové akcelerace 4k videa minimálně v H.265, lépe i VP9 (kvůli YouTube). Jinými slovy: nové CPU, nové GPU a hlavně nový výrobní proces. Cokoli, co tyhle nové konzole případně ponesou, už těžko může být s rozumnou spotřebou a nutností chlazení vyrobeno 28nm procesem, téměř jistě půjde o FinFET čip(y), ať již 14nm od GlobalFoundries, nebo o 16nm od TSMC. Jestli lze předpokládat, že půjde opět o monolit od AMD? Se vším vědomím, že GeForce GTX 1080 je nyní reálně dostupná jako první FinFET grafika si lze jen těžko představit, že by u nové půlgenerace konzolí zcela měnili výrobci hardwarovou platformu. Vedle 4k se pak hovoří o nutnosti dostatečného výkonu pro VR. Drby také hovoří o podpoře externích GPU, ale ač budou tyhle konzole umět 4k výstup a 4k video, nečekejme dostatek výkonu pro 4k hry. Ten ve 100 % případů nemá ani GeForce GTX 1080.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: