Jaderné noviny – 14. 7. 2010: Kdo napsal jádro 2.6.35

29.7. | Jirka Bourek | Jaderné noviny | 3147×

Aktuální verze jádra: 2.6.35-rc5. Citáty týdne: Andrew Morton, Matthew Garrett. Vývojové statistiky jádra 2.6.35, tentokrát včetně hlubšího pohledu na to, kdo stojí za vývojem různých oblastí jádra.

Obsah

• Aktuální verze jádra: 2.6.35-rc5
• Citáty týdne: Andrew Morton, Matthew Garrett
• Vývojové statistiky jádra 2.6.35

Aktuální verze jádra: 2.6.35-rc5

Současné vývojové jádro je 2.6.35-rc5 vydané 12. července. A začlenil jsem tu věc okolo minimalizace defconfigů ARM, která ale není poslední slovo v celé záležitosti okolo defconfigů. Vzhledem k tomu, že to odstraňuje téměř 200 tisíc řádků šumu z defconfigů ARM, je to poměrně velká událost. Na záležitosti ohledně výchozí konfigurace ARM jsme se dívali před několik týdny a Linus přetáhl ze stromu Uwe Kleine-Königa, který pro pročištění defconfigů poskytl výchozí bod. Zkrácený changelog je připojen v oznámení, všechny detaily jsou k dispozici v kompletním changelogu.

5. července bylo vydáno pět stabilních jader: 2.6.27.48, 2.6.31.14, 2.6.32.16, 2.6.33.6 a 2.6.34.1.

Citáty týdne: Andrew Morton, Matthew Garrett

Hm, zase jedna z těch úžasných zpráv, kde ani ona sama, ani její zdrojový kód vůbec nenapovídají, co ji způsobilo a jak to spravit.

-- Andrew Morton

V této oblasti to byl obzvláště zajímavý rok. Vytvořili jsme obecnou infrastrukturu pro správu napájení, nalepili ji do PCI a začali ji implementovat na úrovni ovladačů. pm_qos je přepracováváno, aby se zlepšila výkonnost a škálovatelnost, protože vidíme čím dál tím více ovladačů, které potřebují vyjádřit svá vlastní omezení. A samozřejmě jsme tu měli konverzaci ohledně probouzecích zámků/blokování uspání, která neskončila nijak uspokojivě, i když Rafael nyní pracuje na implementaci, která by poskytla ekvivalentní funkcionalitu s jiným API pro uživatelský prostor.

-- Matthew Garrett poskytl náhled na svět správy napájení v Linuxu

Vývojové statistiky jádra 2.6.35

Originál tohoto článku pro LWN.net napsal Greg Kroah-Hartman.

Pokračujeme v tradici shrnutí statistik týkajících se verze linuxového jádra před jeho vydáním – zde je shrnutí toho, co se v jaderném stromě Linuxu odehrálo za posledních pár měsíců.

Toto vydání jádra se zatím dočkalo 9460 sad změn od 1145 různých vývojářů. Pokračujeme tedy v trendu z posledních několika verzí jádra, jak co se velikosti změn, tak co se velikosti vývojové komunity týče, což je vidět z následující tabulky:

Jádro	Patchů	Vývojářů
2.6.29	11 600	1170
2.6.30	11 700	1130
2.6.31	10 600	1150
2.6.32	10 800	1230
2.6.33	10 500	1150
2.6.34	9 100	1110
2.6.35	9 460	1145

Období, kdy se neustále zvyšovala aktivita vývojářů – s každou verzí více vývojářů i změn – pravděpodobně dosáhlo vrcholu. Pokud je tomu tak, není to špatně; mnoho z nás si kladlo otázku, kde komunita narazí na své hranice. Při deseti tisíci změnách v každém vydání je tato hranice poměrně vysoká, takže není důvod k obavám, protože jádro je stále s přehledem nejaktivnějším softwarovým projektem na světě.

Když se podíváme na jednotlivé vývojáře, počet a velikost příspěvků jsou stále poměrně velké:

Nejaktivnější vývojáři 2.6.35

Podle sad změn Mauro Carvalho Chehab 228 2,3 % Dan Carpenter 135 1,3 % Greg Kroah-Hartman 134 1,3 % Arnaldo Carvalho de Melo 121 1,2 % Johannes Berg 105 1,0 % Ben Dooks 98 1,0 % Julia Lawall 96 1,0 % Hans Verkuil 92 0,9 % Alexander Graf 84 0,8 % Eric Dumazet 82 0,8 % Peter Zijlstra 79 0,8 % Paul Mundt 79 0,8 % Johan Hovold 75 0,7 % Tejun Heo 74 0,7 % Stephen Hemminger 74 0,7 % Mark Brown 71 0,7 % Sage Weil 70 0,7 % Alex Deucher 68 0,7 % Randy Dunlap 67 0,7 % Frederic Weisbecker 66 0,7 %

Podle změněných řádek Uwe Kleine-König 194249 18,5 % Ralph Campbell 53250 5,1 % Greg Kroah-Hartman 31714 3,0 % Stepan Moskovchenko 30037 2,9 % Arnaud Patard 28783 2,7 % Mauro Carvalho Chehab 27902 2,7 % Eliot Blennerhassett 18490 1,8 % Luis R. Rodriguez 16555 1,6 % Daniel Mack 16176 1,5 % Bob Beers 11703 1,1 % Jason Wessel 10502 1,0 % Viresh Kumar 10499 1,0 % Barry Song 10116 1,0 % James Chapman 9645 0,9 % Steve Wise 9580 0,9 % Sjur Braendeland 8775 0,8 % Alex Deucher 7721 0,7 % Jassi Brar 7554 0,7 % Sujith 7544 0,7 % Giridhar Malavali 6867 0,7 %

Uwe Kleine-König, který pracuje pro Pengutronix, dominuje žebříčku podle změněných řádek díky patchi, který Linus právě přetáhl do 2.6.35-rc5 a který vymazal téměř všechny soubory s výchozí konfigurací (defconfig) ARM. Když Uwe tento patch zaslal, Linus reagoval takto:

No, jenom těžko můžu odmítnout přetáhnout něco, co odstraňuje téměř 200k řádek. Takže to přetáhnu rád. Už jenom tahle jediná řádka v tvém e-mailu je docela síla:

> 177 files changed, 652 insertions(+), 194157 deletions(-)

Kromě tohoto velkého pročištění je většina práce v ovladačích. Ralph Campbell odvedl hodně práce na ovladačích Infiniband a na pročištění ovladačů ve staging. Stepan Moskovchenko a Arnaud Patard přispěli několika novými ovladači do stromu staging. Mauro Carvalho Chehab pracoval na ovladačích Video for Linux – což shrnuje šest největších přispěvatelů podle změněných řádek.

Toto jádro je velmi podobné předchozím i podle zaměstnavatelů; do vydání 2.6.35 přispělo 177 různých zaměstnavatelů:

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35

Podle sad změn (žádný) 1429 14,2 % Red Hat 1185 11,8 % (neznámý) 904 9,0 % Intel 637 6,3 % Novell 559 5,6 % IBM 295 2,9 % Nokia 253 2,5 % (konzultant) 215 2,1 % Atheros Communications 175 1,7 % AMD 173 1,7 % Oracle 169 1,7 % Samsung 163 1,6 % Texas Instruments 162 1,6 % (školství) 140 1,4 % Fujitsu 138 1,4 % Google 122 1,2 % Renesas Technology 102 1,0 % Analog Devices 98 1,0 % Simtec 96 1,0 % NTT 93 0,9 %

Podle změněných řádek Pengutronix 195175 18,6 % Red Hat 82334 7,8 % (žádný) 79313 7,6 % (neznámý) 72426 6,9 % QLogic 72131 6,9 % Novell 49651 4,7 % Intel 47260 4,5 % Code Aurora Forum 40081 3,8 % Mandriva 29105 2,8 % Atheros Communications 29055 2,8 % Samsung 25817 2,5 % ST Ericsson 20463 2,0 % Analog Devices 18889 1,8 % AudioScience Inc. 18545 1,8 % Caiaq 16194 1,5 % Nokia 14891 1,4 % Texas Instruments 14864 1,4 % (konzultant) 14209 1,4 % IBM 12235 1,2 % ST Microelectronics 11728 1,1 %

Ale dost už toho obvyklého pohledu na jádro jako na jeden celek. Tentokrát zkusíme něco jiného a příspěvky rozdělíme podle funkčních oblastí jádra.

Jádro je poněkud neobvyklé v tom, že je to vyspělý kus kódu, který se ale stále poměrně často mění v celém svém objemu. Nejsou to jenom ovladače, co se mění, ale i „základní“ kód jádra. To je pro vyspělý kód poměrně neobvyklé. Základní kód jádra – ty soubory, které používají všechny architektury a uživatelé bez ohledu na konfiguraci – tvoří 5 % (podle řádek kódu) a zjišťujeme, že 5 % změn jádra se odehrává v tomto kódu. Čistá čísla pro „základní“ jaderné soubory jsou pro 2.6.35-rc5 tato:

Akce	Řádek	% všech změn
Přidáno	27,550	4,50 %
Smazáno	7,450	1,90 %
Změněno	6,847	4,93 %

Zde je potřeba upozornit na to, že procenta u smazaných řádek jsou trochu mimo kvůli tomu obrovskému promazávání výchozí konfigurace, které bylo zmíněno výše.

Takže když se změny v jádře odehrávají uniformně, znamená to, že také uniformně přispívají stejné firmy, nebo některé přispívají do některých oblastí více než do jiných?

Jádro jsem rozdělil na šest různých kategorií:

• základ: sem patří soubory v podadresářích init, block, ipc, kernel, lib, mm a virt

• ovladače: to zahrnuje soubory v podadresářích crypto, drivers, sound, security, include/acpi, include/crypto, include/drm, include/media, include/mtd, include/pcmcia, include/rdma, include/rxrpc, include/scsi, include/sound a include/video.

• souborové systémy: soubory v podadresáři fs

• síťování: soubory v podadresářích net a include/net

• specifické pro architekturu: soubory v podadresářích arch, include/xen, include/math-emu a include/asm-generic

• různé: ostatní soubory, které nepatří do žádné z výše uvedených kategorií

Podle těchto kategorií se velikost jádra 2.6.35 dělí takto:

Kategorie	% řádek
Základ	4,37 %
Ovladače	57,06 %
Souborové systémy	7,21 %
Síťování	5,03 %
Specifické pro architekturu	21,92 %
Různé	4,43 %

Zde jsou firmy, které nejvíce přispívají do různých oblastí jádra:

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (základ)
Podle sad změn Red Hat 218 16,5 % (žádný) 148 11,2 % IBM 66 5,0 % Novell 60 4,5 % Intel 59 4,5 % (neznámý) 57 4,3 % Fujitsu 33 2,5 % Google 30 2,3 % Wind River 22 1,7 % Oracle 22 1,7 % Nokia 22 1,7 % (konzultant) 22 1,7 %	Podle změněných řádek Wind River 9535 25,4 % Red Hat 6277 16,7 % Novell 2385 6,4 % (žádný) 2074 5,5 % IBM 2064 5,5 % Intel 1480 3,9 % Fujitsu 1431 3,8 % Google 1417 3,8 % VirtualLogix Inc. 992 2,6 % ST Ericsson 957 2,6 % caiaq 707 1,9 % (neznámý) 614 1,6 %

U firem přispívajících do základního kódu jádra není žádné překvapení. Tyto firmy do Linuxu přispívají už dlouho a je to základem jejich strategie. Wind River má velký počet změněných řádek díky práci Jasona Wessela, který pročistil kódovou základnu KGDB a začlenil ji do hlavní řady.

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (ovladače)
Podle sad změn (žádný) 1022 18,1 % (neznámý) 678 12,0 % Red Hat 528 9,4 % Intel 499 8,9 % Novell 336 6,0 % Nokia 199 3,5 % Atheros Communications 165 2,9 % (školství) 94 1,7 % IBM 86 1,5 % QLogic 86 1,5 %	Podle změněných řádek QLogic 72122 12,2 % (žádný) 61356 10,4 % (neznámý) 60802 10,3 % Red Hat 47204 8,0 % Intel 39891 6,7 % Novell 36951 6,2 % Code Aurora Forum 34888 5,9 % Mandriva 28867 4,9 % Atheros Communications 28844 4,9 % AudioScience Inc. 18535 3,1 %

Protože ovladače tvoří 50 % z celkové velikosti jádra, příspěvky zde uvedené se podobají celkovým statistikám firem. Firma AudioScience Inc. se protáhla do seznamu podle změněných řádek díky práci Erica Blennerhassetta na ovladači asihpi.

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (souborové systémy)
Podle sad změn Red Hat 134 15,9 % Oracle 77 9,1 % New Dream Network 76 9,0 % Novell 76 9,0 % (neznámý) 73 8,7 % (žádný) 58 6,9 % NetApp 42 5,0 % Parallels 39 4,6 % IBM 23 2,7 % Univ. of Michigan CITI 23 2,7 %	Podle změněných řádek Oracle 7194 24,2 % Red Hat 6392 21,5 % Novell 3989 13,4 % (neznámý) 3081 10,4 % (žádný) 2024 6,8 % New Dream Network 1423 4,8 % NetApp 897 3,0 % Google 857 2,9 % Parallels 687 2,3 % (konzultant) 546 1,8 %

Stejně jako u ovladačů příspěvky do souborových systémů odpovídají silným stránkám jednotlivých firem. New Dream Network nemusí mnoha lidem nic říkat, ale vývoj souborového systému Ceph je dostal do seznamu největších přispěvatelů. V University of Michigan odvedli mnoho práce na NFS, což tuto organizaci dostalo mezi prvních deset.

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (síťování)
Podle sad změn SFR 74 9,6 % (konzultant) 73 9,5 % Red Hat 72 9,3 % (žádný) 67 8,7 % ProFUSION 55 7,1 % Intel 45 5,8 % Astaro 35 4,5 % Vyatta 34 4,4 % (neznámý) 34 4,4 % Oracle 20 2,6 % ST Ericsson 20 2,6 % Univ. of Michigan CITI 20 2,6 %	Podle změněných řádek Katalix Systems 9213 24,2 % ST Ericsson 8003 21,0 % (konzultant) 3691 9,7 % Univ. of Michigan CITI 2334 6,1 % Astaro 1956 5,1 % Red Hat 1882 4,9 % Intel 1607 4,2 % SFR 1555 4,1 % ProFUSION 1065 2,8 % (žádný) 1060 2,8 % (neznámý) 1035 2,7 %

Jako v seznamu pro souborové systémy se i u síťování objevuje velký příspěvek University of Michigan stejně jako mnoha dalších linuxových společností. Začínají se tu ale také objevovat ne tak známé firmy.

SFR je francouzská společnost zabývající se mobilními telefony, která přispěla mnoha změnami v základním kódu síťování. ProFUSION je firma pracující s embedded aplikacemi, v této verzi jádra přispěli do vývoje Bluetooth. Katalix Systems je další firma zabývající se embedded aplikacemi, hodně přispěli do kódu l2tp. Astaro je firma, jejíž činnost se týká bezpečnosti sítí, přispěli mnoha změnami v netfilteru.

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (specifické pro architekturu)
Podle sad změn Red Hat 146 7,2 % (žádný) 143 7,0 % IBM 120 5,9 % Novell 109 5,4 % Samsung 100 4,9 % Texas Instruments 94 4,6 % AMD 90 4,4 % Simtec 85 4,2 % (neznámý) 75 3,7 % (konzultant) 73 3,6 %	Podle změněných řádek Pengutronix 194211 60,5 % Samsung 15341 4,8 % ST Microelectronics 10038 3,1 % (žádný) 8338 2,6 % Red Hat 7981 2,5 % (konzultant) 6695 2,1 % IBM 6064 1,9 % Novell 5973 1,9 % Code Aurora Forum 5114 1,6 % Analog Devices 4345 1,4 %

Vzhledem k tomu, že soubory specifické pro architekturu tvoří druhý největší kus kódu jádra, seznam přispěvatelů se také podobá seznamu pro celé jádro, objevuje se zde více firem, které vyrábějí hardware a které přispívají do jádra kódem, díky kterému na jejich specifických procesorech Linux funguje.

Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (různé)
Podle sad změn Red Hat 206 26,9 % (žádný) 110 14,4 % (neznámý) 35 4,6 % Novell 28 3,7 % Intel 27 3,5 % IBM 18 2,4 % Fujitsu 16 2,1 % Google 15 2,0 % Wind River 9 1,2 % (školství) 9 1,2 % Vyatta 9 1,2 %	Podle změněných řádek Red Hat 12772 34,0 % Broadcom 6082 16,2 % (žádný) 5156 13,7 % (neznámý) 2757 7,3 % Intel 2212 5,9 % (školství) 1850 4,9 % Samsung 769 2,1 % Wind River 593 1,6 % Fujitsu 592 1,6 % Nokia 532 1,4 % IBM 499 1,3 %

Zbytek různých souborů, které nespadají do žádné z ostatních kategorií, ukazuje, že Red Hat odvedl spoustu práce na nástrojích pro sledování výkonnosti uživatelského prostoru dodávaných s jádrem.

Stejně jako u obecných trendů pro různé kategorie Red Hat naprosto vládne všem oblastem vývoje linuxového jádra, co se týče počtu příspěvků. Žádná jiná firma se neobjevuje mezi prvními deseti ve všech kategoriích jako oni. Když ale příspěvky rozdělíme podle různých oblastí jádra, vidíme, že různé firmy významně přispívají do různých a důležitých částí. Tyto příspěvky jsou obvykle utopeny pod většími přispěvateli, ale specializování přispěvatelé jsou pro rozvoj jádra neméně důležití.

       

Komentáře

[Michal Fecko]

Pekne - mame sa na co tesit...

[optim]

Ne Ralph Campbell, ale Greg Kroah-Hartman odvedl hodne prace na pročištění ovladačů ve staging.

[Love_Dali]

Jj na pořádný KERNEL PANIC!

[Pavel Stárek]

Podle statistik se Canonical za své příspěvky do jádra stydí, nebo neodvádí žádnou práci a za ně ji odvádí vývojáři Debianu. To je trošku smutné

[0K!AS [okias]]

taky jsem ho marně hledal

[trekker.dk]

Podle statistik se Canonical za své příspěvky do jádra stydí

Canonical v podstatě žádné příspěvky do jádra nemá, svoje změny si schovávají pro sebe. Viz např. http://www.kroah.com/log/linux/lpc_2008_keynote.html

[belisarivs]

Tak specialne Greg je pomerne rozporuplna osobnost a ten jeho vycet "ekosystemu", kde chybi treba GNOME a dalsi, bych nebral moc vazne. Myslim, ze na tohle reagovali lide z Canonnical a mam za to, ze dost rozumne.

Nejsem si jisty jestli si patche do jadra nechavaji pro sebe, zda jejich zmeny nejsou prijimane nebo kdo vi co. Ale jako jednoznacne parazity bych je teda nevidel. Ostatne, flamu na toto tema bylo vic nez dost.

[michich]

No když už jsi ho jmenoval... v GNOME není situace nijak výrazně odlišná.

[Marek Bernát]

Mám pocit, že si úplne mimo. Už som sa bavil s pár ľuďmi, ktorí pracujú pre rôzne distrá (Fedora, OpenSUSE) a nikdy som od nich o Ubuntu nepočul nič iné, než že nepracujú s upstreamom. Všetky patche držia pre seba. Tie Gregove štatistiky nie sú vycucané z prstu, tak to proste je. Takže ja ich ako parazitov vidím.

[cronin]

Otazka je, nakolko sa vlastne Canonical vobec potrebuje v jadre hrabat. Mozno im proste staci pouzivat ho "[almost] as is".

[trekker.dk]

Naopak, úprav dělají poměrně hodně, ale do upstreamu neposílají téměř nic.

[0K!AS [okias]]

přesně a kdyby čas od času nechali radši vanillu + security patche, udělali by dobře. Ty **** co dělají s backportováním driverů (třeba nouveau), to je fakt hnus. Lepší, aby je tam necpali. Je z toho tak maximálně hromada problémů, protože vždycky něco poserou...! (a pak si člověk říká, kde je chyba a ono to v vanille funguje)

[Marek Bernát]

Každé distro, ktoré má trochu dlhšie release cykly a mieri na nejakú dávku stability, sa v jadre (a aj vo všetkom ostatnom softe) hrabať určite potrebuje, lebo bugov je v ňom vždy ako maku. Ubuntu v tom nie je žiadna výnimka.