ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Současný vývojový kernel nese označení 4.5-rc2. Vydán byl 31. ledna a podle Linuse se práce na vydání zrychlily: „Ještě v pátek jsem měl v plánu zmínit, jak prima je nový trend malých rc2 vydání, protože až do pátku nebylo příliš mnoho žádostí o zařazení. Jenomže se ukázalo, že všechny žádosti se objevily až o víkendu a 4.5-rc2 nakonec až tak malým vydáním nebude. Za víkend se prakticky zdvojnásobila.“
Stabilní aktualizace: 3.14.60 a 3.10.96 byly vydány 29. ledna a o dva dny později je následovaly 4.4.1, 4.3.5 a 4.1.17.
*Nejhorší* chyby jsou ty, kde kód dává smysl a na lokální úrovni funguje bez problému, ale kombinace dvou nebo tří částí kódu, které jsou jednotlivě srozumitelné, z jakýchsi podivných důvodů nefunguje – kvůli absenci tranzitivity. S tím je opravdu těžké se vypořádat.
Vskutku, paměťový model definovaný výhradně testy lakmusovými papírky by se dal kvalifikovat jako exotická forma mučení.
Bylo nebylo, blokové I/O plánovače, zodpovědné za optimalizování proudu I/O požadavků k úložným zařízením, byly oblastí intenzivního vývoje. Charakteristika rotujících disků znamenala, že výkon I/O se hodně různil podle toho, v jakém pořadí byly požadavky vyřizovány. Změny v hardwaru (hlavně přechod k SSD) způsobily úpadek motivace na práci v této oblasti. To nejlepší, čeho může u moderních disků I/O plánovač dosáhnout je, že zůstane stranou. I přesto přetrvává aspoň nějaký zájem na vylepšování I/O plánovačů a dokládá to zejména návrat plánovače BFQ (budget fair queuing).
Plánovač BFQ vyvinuli Paolo Valente a Arianna Avanzini a naposledy se o něm psalo v červnu 2014. Je odvozen od plánovače CFQ I/O, který je obsažen v současných jádrech. Na většině systémů se jedná o výchozí plánovač, ačkoliv někteří uživatelé s rychlejšími disky jej nahrazují některým z jednodušších plánovačů. Nicméně, BFQ se od svých kořenů v CFQ za tu dobu hodně odchýlil.
Pro podrobnosti o tom, jak BFQ funguje, viz zmíněný článek z roku 2014. Následuje jen velmi zkrácené shrnutí. Pro jakékoli blokové zařízení BFQ vytvoří frontu požadavků pro každý proces v systému. Každá fronta získá rozpočet, který představuje množství I/O provozu, které může vyslat k diskové jednotce v daném plánovacím cyklu. Rozpočet je stanoven plánovačem podle priority I/O a pozorováním I/O chování procesu. Odesílaný kód (pod názvem B-WF2Q+) obsluhuje každou frontu zvlášť; v jednotlivých krocích je uvolněno určité množství I/O až do výše přidruženého rozpočtu. Správným nastavením rozpočtů se BFQ snaží zajistit, aby každý z procesů dostal spravedlivé množství dostupného I/O pásma, a to v celkem malých mezích latence.
Hlavní myšlenka je jednoduchá, ale reálný svět je o něco složitější, a tak BFQ, stejně jako předtím CFQ, nashromáždil velké množství heuristik, jejichž cílem je zlepšení výkonu v konkrétních oblastech. Dochází ke sloučení front spolupracujících procesů ve stejné oblasti disku, což umožňuje větší konsolidaci požadavků. Pokud proces vykonávající požadavek na čtení vyprázdní svou frontu před vyčerpáním rozpočtu, bude zařízení na krátkou dobu označeno jako nečinné, aby tak proces získal šanci vytvořit další požadavek. Procesy, identifikované jako soft realtime (ty s mírnými požadavky na šířku pásma a pravidelně přerušovaným cyklem žádostí) získají vyšší prioritu, stejně jako právě začínající procesy atd.
Podle všeho se BFQ od června 2014 příliš nezměnilo. Popisované heuristiky jsou více méně stejné. Jistě došlo k odstranění chyb a zlepšení výkonu na základě zkušeností z využívání plánovače v ostrém provozu – plánovač se dodával v několika méně rozšířených distribucích a zřejmě byl využíván v některých telefonech. Původní patche pocházely od Paola z univerzity v Modeně a Reggio Emilia, ale ty současné chodí z adresy v Linaru, což by mohlo naznačovat nějaký komerční zájem.
Plánovači BFQ se dostalo v roce 2014 dobrého přijetí – na rozdíl od navrženého postupu zavedení do jádra. V té době byl BFQ přidán jako nový I/O plánovač spolu s ostatními do kernelu, bohužel komunita kolem jádra neměla vůbec chuť na další plánovač, natož takový, který by se tolik podobal plánovači CFQ. Vzhledem k tomu, že BFQ je hlavně vylepšením CFQ, bylo Paolovi doporučeno zapracovat na sérii patchů vyvíjejících CFQ požadovaným směrem. To se snadněji řekne než udělá, přestože BFQ původně z CFQ pochází. Tyto dva plánovače se během vývoje BFQ značně vzdálily. V důsledku tohoto požadavku zmizel BFQ plánovač z e-mailové konference na více než rok.
Jeho návrat naznačuje, jak mají BFQ vývojáři v plánu uspokojit požadavek, který jim byl zadán. Nový patchset se skládá z 22 změn, rozdělených do tří kroků:
V době psaní tohoto článku nebyl ještě nový patch nikým komentován, takže se teprve ukáže, zda komunita patch přijme či nikoli. Dá se říct, že jaderní vývojáři mají rádi kód, který se vyvíjí po menších krocích. Velký kus nového kódu v jediném patchi je složitý na kontrolu a je velké riziko problémů s výkonem či regresemi. CFQ se hojně využívá, jeho destabilizace po několik vydání není nejlepší nápad. Je tedy možné, že tento příspěvek nebude o moc úspěšnější než ten předešlý.
Na druhou stranu, možná v současné době neexistuje lepší způsob, jak BFQ do kernelu dostat. Pokud by nadšení pro BFQ bylo nízké, znamenalo by to, že bude odsouzen k životu mimo hlavní strom i nadále. Jenže BFQ se zdá být prokazatelně lepší než CFQ a jeho heuristiky jsou srozumitelnější, takže motivace pro zavedení do jádra by tu byla. Lze si představit, že vybudovat kvalitní kód bude nějaký čas trvat, takže bychom se BFQ mohli dočkat třeba ve vývojovém cyklu 4.6. Tou dobou by vývojová komunita mohla přijít na způsob, jak tento kód začlenit a jak ho učinit dostupným celé uživatelské komunitě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: