abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 18:00 | IT novinky

    DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    včera 14:22 | IT novinky

    VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    včera 04:44 | Nová verze

    Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 01:00 | Nová verze

    ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    18.4. 22:11 | IT novinky Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    18.4. 20:55 | Nová verze

    Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    18.4. 17:22 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 13
    18.4. 17:11 | Nová verze

    ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    18.4. 12:11 | IT novinky

    Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 10
    18.4. 05:11 | Komunita

    #HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    KDE Plasma 6
     (68%)
     (11%)
     (2%)
     (20%)
    Celkem 566 hlasů
     Komentářů: 4, poslední 6.4. 15:51
    Rozcestník

    Jaderné noviny - 18. 3. 2009

    16. 4. 2009 | Jirka Bourek | Jaderné noviny | 3547×

    Aktuální verze jádra: 2.6.29-rc8. Citáty týdne: Andrew Morton, Patrick McHardy, Linus Torvalds. Ts'o: Zpožděná alokace a problém souborů o nulové délce. Garrett: ext4, očekávání aplikací a správa napájení. Jádro má nové logo. Pohled na ftrace. Odkud přišlo 2.6.29.

    Obsah

    Aktuální verze jádra: 2.6.29-rc8

    link

    Současné vývojové jádro 2.6 je stále 2.6.29-rc8 vydané Linusem 12. března. Obsahuje obvyklou sadu oprav a tempo patchů se rozhodně zpomaluje. Ve skutečnosti se zdá, že se stabilizuje do bodu, ve kterém doufám, že se blížíme ke konečnému 2.6.29 a že toto by mohlo být poslední -rc. Uvidíme. Zkrácený changelog je v oznámení, v kompletním changelogu vizte všechny detaily.

    V době psaní tohoto článku bylo od vydání 2.6.29-rc8 začleněno téměř 200 sad změn. Většinou jde o opravy, také je zde nové logo maskota, ovladač pro adaptéry Server Engines BladeEngine 2 a ovladač "Dave" pro ethernetové řadiče na deskách Qong FPGA.

    Současné stabilní jádro 2.6 je stále 2.6.28.8 vydané 16. března. Ve stejnou dobu byla vydána aktualizace 2.6.27.20. Obě obsahují více než obvykle dlouhý seznam důležitých oprav.

    Citáty týdne: Andrew Morton, Patrick McHardy, Linus Torvalds

    link

    Bylo to přidáno před pěti nebo šesti lety a nikdy jsem nemusel sníst svůj klobouk.

    -- Andrew Morton

    S velkým zpožděním jsem konečně vydal první kompletní veřejnou verzi svého kódu nftables (včetně uživatelského prostoru), které jsou míněny jako náhrada pro iptables. Jsou napsány od základu a od iptables se v mnoha ohledech liší jak co se vlastností, tak návrhu týče...

    -- Patrick McHardy

    Tyhle diskuze už mě opravdu přestaly bavit. Viděl jsem téměř nulové kritické myšlení. Pravděpodobně proto, že každý, kdo o tom měl alespoň nějaké pochyby, jednoduše z diskuze zmizel. Takže tady je můj příspěvek: začněte v malém, začněte znovu a začněte přemýšlet i o jiných záležitostech než jsou jenom kontrolní body.

    -- Linus Torvalds se snaží restartovat diskuzi o kontrolních bodech

    Ts'o: Zpožděná alokace a problém souborů o nulové délce

    link

    Zde je text od Teda Ts'o o ext4, zpožděné alokaci a robustnosti. Jaká je nejlepší cesta kupředu? Prozatím bych Ubuntu hráčům, jejichž systémy neustále padají a kteří by chtěli používat ext4, doporučil připojovací volbu nodelalloc. Nevyčísloval jsem, jaký bude v tomto režimu postih na výkonnosti, ale měla by být lepší než u ext3 a alespoň se tímto způsobem nebudou muset bát, že se jejich soubory v důsledku zpožděné alokace ztratí. Dlouhodobě by autoři aplikací, kteří mají obavy ze ztráty souborů při nečistém vypnutí, měli opravdu používat fsync.

    Garrett: ext4, očekávání aplikací a správa napájení

    link

    Zde je příspěvek Mattgewa Garretta k debatě o ext4. Nevhodný pro lidi, kterým vadí klení. Milí autoři souborových systémů - vývojáři aplikací rádi zapisují spousty malých souborů, protože to hodně věcí významně zjednodušuje. To je v pořádku, protože čistá výkonnost souborového systému není na seznamu priorit typického vývojáře aplikací vysoko. Odpověď není, 'ehm, všichni byste měli používat sqlite'. Jestliže jediný efektivní způsob, jak používat souborový systém, je použít místo něj databázi, pak to naznačuje, že jste nenapsali souborový systém vhodný pro typického vývojáře aplikací, který si libuje v ukládání věcí do souborů místo do binárních blobů, které končí s úplně odlišnou sadou patologického chování.

    link

    Jak všichni ví, do hlavní řady se v takto pozdní fázi vývojového cyklu začleňují pouze důležité opravy. Jednou z oprav, kterou Linus začlenil 13. března, je SVG obrázek "Tuze", maskota konference linux.conf.au 2009 ve vysokém rozlišení. Tuz, jehož nový domov je v Documentation/logo.svg má světu připomínat problémy, kterým čelí populace tasmánských čertů, a že účastníci linux.conf.au podporují snahu zachránit tento druh před vymřením.

    Pohled na ftrace

    link

    Linux má poměrně hodně možností sledování, nejvýznamnější je SystemTap, ale konkrétně toto řešení ještě stále není jednoduše použitelné, částečně přinejmenším pro svou závislost na nástrojích a konfiguraci v uživatelském prostoru. Další možnost, která původně přišla z práce na realtimovém Linuxu, je ftrace. Ftrace je uzavřené řešení, které nepotřebuje žádné nástroje nebo podporu z uživatelského prostoru a které je užitečné pro vysledování problémů - nejenom v jádře, ale i v jeho interakci s uživatelským prostorem.

    Jméno ftrace pochází ze "sledovač funkcí" [function tracer], což bylo jeho původním účelem, nicméně nyní může dělat víc než to. Byly přidány různé další sledovače, které se mohou dívat na věci jako přepínání kontextu, jak dlouho jsou zakázaná přerušení, jak dlouho trvá, než se úlohy o vysoké prioritě mohou rozběhnout poté, co byly probuzeny atd. Zrození v realtime stromě je patrné na aktuálně dostupných sledovačích, ale ftrace také obsahuje framework pro pluginy, což umožňuje snadné přidání nových sledovačů.

    Na vhodně konfigurovaném jádře - s povoleným CONFIG_FUNCTION_TRACER - se k ftrace přistupuje přes souborový systém debug. Ten je typicky připojen takto:

    # mount -t debugfs nodev /debug

    To vytvoří podadresář /debug/tracing, který se používá k řízení ftrace a pro získání výstupu tohoto nástroje.

    Konkrétní sledovač, který použít, se vybírá zápisem do /debug/tracing/current_tracer, potenciálně po zjištění, které sledovače jsou k dispozici, čtením /debug/tracing/available_tracers. Na současném čistém jádře Fedory vypsání dostupných sledovačů vyústí v:

    # cat /debug/tracing/available_tracers
    power wakeup irqsoff function sysprof sched_switch initcall nop

    Sledování je poté zapnuto či vypnuto zápisem do /debug/tracing/tracing_enabled. Sledovač funkcí by se použil takto:

    # echo function >/debug/tracing/current_tracer
    # echo 1 >/debug/tracing/tracing_enabled
    ...další příkazy nebo aktivity, které sledovat...
    # echo 0 >/debug/tracing/tracing_enabled

    To vytvoří sledování všech volaných jaderných funkcí společně s časovou značkou, která umožní jadernému hackerovi zjistit, co se uvnitř jádra děje.

    Výstup z ftrace lze číst z jednoho z mnoha souborů v adresáři tracing:

    • trace - obsahuje výstup sledování v čitelné podobě

    • latency_trace - obsahuje výstup stejného sledování, ale organizován je tak, že lze diagnostikovat problémy s latencí, také v čitelné podobě

    • trace_pipe - obsahuje stejný výstup jako trace, ale je míněn k přesměrování do roury příkazu. Na rozdíl od předchozích dvou čtení z toho souboru výstup spotřebovává.

    Kruhový buffer používaný ftrace má pevnou velikost (určenou podle souboru buffer_size_kb), takže záznamy v tracelatency_trace se přepisují.

    Zde jsou příklady výstupu ze sledování funkcí. Hlavička pomáhá dekódovat různé pole ve sledování. Takto vypadá výstup z trace (značně pozměněný za účelem stručnosti):

    # tracer: function
    #
    #           TASK-PID    CPU#    TIMESTAMP  FUNCTION
    #              | |       |          |         |
                bash-3330  [000]   147.799029: sys_open <-syscall_call
                bash-3330  [000]   147.799030: do_sys_open <-sys_open
                bash-3330  [000]   147.799030: getname <-do_sys_open
                bash-3330  [000]   147.799031: kmem_cache_alloc <-getname

    Toto je výstup latency_trace (podobně upravený):

    # tracer: function
    #
    function latency trace v1.1.5 on 2.6.29-0.215.rc7.fc11.i586
    --------------------------------------------------------------------
     latency: 0 us, #120119/5425477, CPU#0 | (M:desktop VP:0, KP:0, SP:0 HP:0 #P:2)
        -----------------
        | task: -0 (uid:0 nice:0 policy:0 rt_prio:0)
        -----------------
    
    #                  _------=> CPU#            
    #                 / _-----=> irqs-off        
    #                | / _----=> need-resched    
    #                || / _---=> hardirq/softirq 
    #                ||| / _--=> preempt-depth   
    #                |||| /                      
    #                |||||     delay             
    #  cmd     pid   ||||| time  |   caller      
    #     \   /      |||||   \   |   /           
        bash-3330    0.... 3531221us : sys_open (syscall_call)
        bash-3330    0.... 3531222us : do_sys_open (sys_open)
        bash-3330    0.... 3531222us : getname (do_sys_open)
        bash-3330    0.... 3531223us : kmem_cache_alloc (getname)

    Každý řádek v obou výstupních formátech ukazuje jedno volání funkce s jednou úrovní zpětného sledování [backtrace], společně se jménem procesu, ID procesu a informací o tom, na kterém CPU volání proběhlo. Výstup latency_trace také poskytuje informaci o tom, jestli byla zakázána přerušení, jestli bylo vyvoláno přeplánování, jestli funkce běžela v kontextu přerušení a jestli byla zakázaná preempce. Časová značka výstupu latency_trace je relativní vůči začátku sledování, udána je v mikrosekundách; mezera mezi časem a dvojtečkou je pole, které může být nastaveno na '!' nebo '+', aby se přitáhla pozornost na obzvláště dlouhá zpoždění (v tomto příkladu je toto pole vždy prázdné). Hlavička bohužel trochu mate v tom, kam ukazují pole "delay" (zpoždění) a "caller" (volající).

    Sysctl kernel.ftrace_enabled určuje, jestli je vstup do funkce zaznamenán jako součást sledování. Zapnout ho lze jedním z těchto dvou příkazů:

    # sysctl kernel.ftrace_enabled=1 
    nebo 
    # echo 1 >/proc/sys/kernel/ftrace_enabled

    Bez toho je mnoho sledovačů v podstatě k ničemu.

    Půl tuctu různých sledovačů je popsáno v rozsáhlém Documentation/ftrace.txt, který je uložen ve stromě zdrojových kódů jádra. Kromě sledovače funkcí je zde sledovač sched_switch, který sleduje a hlásí přepínání kontextu v jádře a ukazuje přitom probuzení procesů společně s tím, kdy jsou naplánovány. Každý záznam ve sledování obsahuje značku společně s prioritami a stavy dotčených procesů.

    Sledovač nop není sledovač, ale lze ho využít k vyčištění kteréhokoliv sledovače, který je zrovna aktivní. V hlavní řadě je sedm dalších sledovačů, které se ještě nedostaly do dokumentace. Kromě nich je ještě více sledovačů, které míří do jádra 2.6.30.

    Jsou zde čtyři, které hledají maximální čas strávený v daném stavu a zaznamenávají toto maximum (v trace_max_latency) společně se sledováním funkcí, které byly v tomto stavu zavolány. irqsoff hledá nejdelší čas strávený se zakázanými přerušeními, preemptoff nejdelší čas strávený s vypnutou preempcí. Kombinace těchto dvou dává sledovač preemptirqsoff. Poslední sledovač wakeup zaznamenává nejdelší latenci mezi okamžikem, kdy je proces s nejvyšší prioritou probuzen a kdy je naplánován.

    Každý z nich pomáhá omezením množství sledovacích dat, kterými se jaderný hacker musí probrat. Pro jádra, která jsou konfigurována s CONFIG_DYNAMIC_FTRACE je zde další způsob, jak tato data filtrovat. Dynamické ftrace umožňuje uživateli vybrat, které jaderné funkce jsou do sledování buď zahrnuty, nebo z něj vyjmuty. Soubor available_filter_functions vypisuje seznam funkcí, které mohou být filtrovány, přičemž zapsání jména funkce do set_ftrace_filter či set_ftrace_nofilter tyto funkce zahrne nebo vynechá. Seznam lze doplňovat pomocí standardního operátoru přesměrování >> v shellu. Navíc je zde podpora pro divoké znaky [wildcards], takže:

    echo 'hrtimer_*' >/debug/tracing/set_ftrace_filter

    bude sledovací informace sbírat jenom pro funkce časovače s vysokým rozlišením.

    Další sledovače dostupné v jádře hlavní řady (tj. v tom, ze kterého bude 2.6.29), zahrnují:

    • power - sleduje přechody mezi napájecími stavy CPU

    • function_graph - podobný sledovači funkcí, ale sleduje jak vstup do funkce, tak její opuštění, což umožňuje vygenerování grafu volání.

    • sysprof - periodicky (určeno sysprof_sample_period) generuje výpis zásobníku pro běžící proces nebo jaderné vlákno

    • initcall - sleduje vstup a opuštění inicializační funkce během bootu systému

    • branch - sleduje předpovídání skoků a jejich vykonávání

    • hw-branch-tracer - ke sledování vykonávání skoků používá vlastnost Branch Target Stack (BTS) procesorů x86

    • mmiotrace - sleduje paměťově mapované I/O

    Vytváření čitelného výstupu přímo v jádře nedávno vedlo k tvrdým otázkám od Andrewa Mortona: Proč pořád pokračujeme ve vkládání těchto hezkých vypisovačů a hezkých parserů do jádra? Nebo jinak, jak těžké je pro uživatelský prostor přečíst textový soubor, provést několik základních náhrad a zase ho vypsat? Jiní ale argumentují, že jednoduchost toho dostat přímo od jádra čitelný výpis je přesně to, díky čemu je ftrace tak užitečné.

    Andrew argumentuje, že pevný formát je obtížnější zpracovávat [parse] skripty a výstup je pouze anglický. Tvrdí, že nějaký druh API by věci zjednodušilo. Poukázal na výstup latency_trace jako příklad a řekl:

    [...] a teď je třeba se zamyslet nad tím, jak by toto rozhraní bývalo bylo navrženo, kdybychom se rozhodli k němu přistupovat něčím chytřejším, než je 'cat'.

    Vždyť se na to podívejte. Všechno to zarovnávání sloupců mezerami, zbytečné popisování "us", ta podivná záležitost se symbol(symbol) atd. Navíc by to mělo být více sebepopisující. Teď parser buď musí předpokládat, že druhý znak v "0d..1" je "irqs-off", nebo se musí naučit interpretovat ascii art.

    Místo nutnosti mít nějaký nástroj v uživatelském prostoru, který by interpretoval výstup ftrace, může jaderný hacker rychle dostat to, co potřebuje, od samotného jádra. Jak upozornil Ingo Molnár, na cílovém stroji nemusí být prostředí pro překlad, takže přímý výstup ze sledování je užitečný: Soběstačné osazení jádra sledovacími nástroji je klíčový koncept pro použitelnost. Navíc řekl, že výstup je navržen k tomu, aby byl skriptovatelný, ale pokud to není dostatečné, jsou možnosti, jak vygenerovat čistý výstup. Celkově považuje hezké vypisování jádrem za potřebnou vlastnost:

    IMO by diskuze o hezkých výpisech v jádře neměla být náboženská, ale technická. Hezké vypisování je nástroj a jako nástroj ho občas lze využít k hloupým účelům a občas k užitečným účelům. Zdá se, že tvrdíš, že dělat to v jádře je vždycky hloupé - a s tím silně nesouhlasím a považuji to za krajní názor - z důvodů naznačených výše.

    Volby, na které se Ingo odkazuje, jsou přístupné v souboru trace_options, který vypisuje současné nastavení, když je přečten, změna nastavení je možná zápisem. Formát výstupu řídí volby raw, hex a bin (společně s nějakými dalšími, které rozhodují o tom, která pole jsou vypisována). Tyto volby mohou vygenerovat výstup ve formátu, který může být použitelnější pro nástroje. Možnost získat data ze sledování bez jakéhokoliv nástroje je, přinejmenším někým, považována za velmi důležitou součást ftrace.

    Existuje mnohem více voleb a vlastností, které zde nejsou pokryty. Výše zmíněný dokument ftrace.txt je dobrý počáteční bod pro ty, které zajímá více detailů.

    Kromě sledovačů, které jsou v současnosti v hlavní řadě, je jich další hrstka, která se připravuje do 2.6.30. To zahrnuje nový sledovač událostí, který umožňuje sledování událostí plánování, zamykání a obsluhy přerušení. Stejně tak je zahrnuto nepřetržité sbírání statistik pro pracovní fronty a predikci skoků.

    Ftrace je užitečný nástroj, který může poskytnout skvělé diagnostické informace z běžícího jádra. Není to všeobecný nástroj, stejně tak není vhodný pro lidi, kteří nemají povědomost o vnitřnostech jádra, ale rozhodně má svá využití. Kolem ftrace je v současnosti hodně aktivity, na linux-kernel poletuje mnoho patchů a vylepšení. I když možná přímo neomezuje závist z Dtrace, je to nástroj, který dnes používá mnoho vývojářů.

    Odkud přišlo 2.6.29

    link

    Tady v redakci Jaderných novin jsme velcí tradicionalisté, a proto, jak se vývojový cyklus 2.6.29 blíží ke svému konci, nás tradice nutí podívat se na to, odkud ten kód přišel.

    K 17. březnu bylo do jádra 2.6.29 začleněno 11 610 neslučovacích sad změn. Tyto patche přidaly ohromujících 1 228 000 řádků kódu a dokumentace, odstranily jich 401 000; jádro 2.6.29 bude mít o 827 000 řádků víc než jeho předchůdce. V tomto cyklu se zúčastnilo nějakých 1166 vývojářů. Autor tohoto článku se s pocitem, že je to možná rekord, rozhodl podívat se na předchozí jádra:

    VerzeVývojářů
    2.6.22885
    2.6.23854
    2.6.24950
    2.6.251124
    2.6.261027
    2.6.271022
    2.6.281078
    2.6.291166

    Zdá se, že je zde jasný trend: jaderná komunita vývojářů se během posledních pár let výrazně zvětšila. Počet zaměstnavatelů, kteří za těmito vývojáři stojí (175), se zvětšil o málo, ale kvůli nejistotě platnosti spojení zaměstnavatele s vývojářem je vhodné toto číslo nebrat příliš vážně. Stačí říct, že je tu pár firem, které podporují vývoj jádra.

    Zde jsou statistiky jednotlivých vývojářů:

    Nejaktivnější vývojáři v 2.6.29
    Podle sad změn
    Chris Mason6715,8 %
    Takashi Iwai1731,5 %
    Jaswinder Singh Rajput1581,4 %
    Stephen Hemminger1541,3 %
    Mike Frysinger1501,3 %
    Christoph Hellwig1431,2 %
    Ben Dooks1421,2 %
    Alexey Dobriyan1381,2 %
    Ingo Molnár1331,1 %
    Rusty Russell1271,1 %
    Steven Rostedt1100,9 %
    Mauro Carvalho Chehab1090,9 %
    Mark Brown1080,9 %
    Sam Ravnborg1080,9 %
    David S. Miller1070,9 %
    Greg Kroah-Hartman1050,9 %
    Harvey Harrison1010,9 %
    David Howells1000,9 %
    Russell King930,8 %
    Paul Mundt870,7 %
    Podle změněných řádků
    Greg Kroah-Hartman28088320,8 %
    Luis R. Rodriguez716045,3 %
    Chris Mason699355,2 %
    Daniel Krueger565344,2 %
    David Kiliani413713,1 %
    David Daney187671,4 %
    Solomon Peachy173861,3 %
    Robert Love152621,1 %
    Sujith147031,1 %
    Inaky Perez-Gonzalez143881,1 %
    David S. Miller134221,0 %
    Jesse Barnes130361,0 %
    Christoph Hellwig125480,9 %
    Michael Hennerich123340,9 %
    Subbu Seetharaman122850,9 %
    Jaswinder Singh Rajput116510,9 %
    Rusty Russell108780,8 %
    Ben Dooks108090,8 %
    David Schleef103250,8 %
    Mark Brown99450,7 %

    Chris Mason se na vrchol v kategorii "podle sad změn" dostal díky začlenění Btrfs. To je jistě významný kus kódu, ale počet sad změn je zde tak vysoký, protože byla začleněna kompletní vývojová historie Btrfs. Vidíme zde tedy o něco více než tři měsíce práce. Takashi Iwai udělal spoustu práce v subsystému ALSA, konkrétně na ovladači Intel HDA. Jaswinder Singh Rajput přispěl mnoha pročišťovacími patchi. Práce Stephen Hemmingera sestávala hlavně ze změny API síťových ovladačů a poté opravy dlouhého seznamu rozbitých ovladačů. A Michael Frysinger přispěl mnoha změnami v architektuře Blackfin.

    Pokud se podíváme na řazení podle počtu změněných řádků, výsledný obraz se trochu liší. Jako v 2.6.28 Greg Kroah-Hartman nacpal do stromu -staging velké množství svinstva (jeho výraz); tento kód neobsahuje v gitovém repozitáři původní informace o autorovi (i když ocenění v kódu samozřejmě zůstávají). Luis Rodriguez udělal spoustu práce na bezdrátových ovladačích Atheros a subsystému cfg80211; velká část jeho práce je spojena s podporou regulace bezdrátových zařízení. Daniel Krueger svého místa v žebříčku dosáhl zasláním jediného patche: síťového stacku Systec Electronic openPOWERLINK. David Kiliani je další jednopatchový zázrak; jeho je ovladač pro karty Meilhaus ME-IDS pro sběr dat. Danielovy a Davidovy patche přešly do stromu -staging, přes -staging se tedy do hlavní řady dostala práce tří z pěti největších přispěvatelů kódu.

    Statistiky zaměstnavatelů spojených s vývojáři vypadají takto:

    Nejaktivnější zaměstnavatelé v 2.6.29
    Podle sad změn
    (žádný)161213,9 %
    (neznámý)137811,9 %
    Red Hat122910,6 %
    Oracle9928,5 %
    IBM7496,5 %
    Intel6865,9 %
    Novell6325,4 %
    (konzultant)3703,2 %
    Analog Devices2822,4 %
    Fujitsu2121,8 %
    (školství)2041,8 %
    Renesas Technology1651,4 %
    Nokia1631,4 %
    Vyatta1541,3 %
    Parallels1491,3 %
    Simtec1381,2 %
    Atheros Communications1311,1 %
    AMD1301,1 %
    Wolfson Microelectronics1040,9 %
    SGI1000,9 %
    Podle změněných řádků
    Novell30618322,7 %
    (neznámý)19722414,6 %
    Atheros Communications962027,1 %
    Oracle938467,0 %
    (žádný)928116,9 %
    Red Hat770875,7 %
    Intel622654,6 %
    SYS TEC electronic GmbH565344,2 %
    Analog Devices446593,3 %
    IBM405603,0 %
    (konzultant)289832,1 %
    Cavium Networks187671,4 %
    Renesas Technology169461,3 %
    Nokia119510,9 %
    Simtec108860,8 %
    Broadcom103140,8 %
    Wolfson Microelectronics101470,8 %
    Freescale85200,6 %
    Chelsio77380,6 %
    QLogic73220,5 %

    Čísla u zaměstnavatelů se mezi jednotlivými verzemi příliš nemění; většinou se objevují stejné společnosti. Nově se na seznam dostaly Vyatta (podporuje práci Stephena Hemmingera) a některé firmy (Simtec, SYS TEC, Cavium Networks), které dodaly podporu pro své vlastní produkty.

    Počet patchů se značkou Revidováno-kým zůstává relativně malý - méně než 5 % ze všech. Nejvíce ocenění revidovatelé jsou tentokrát:

    Vývojáři s největším počtem revizí
    James Morris6420,2 %
    Dave Chinner5116,1 %
    Christoph Hellwig3912,3 %
    Andrew Morton144,4 %
    Eric Sandeen123,8 %
    Daisuke Nishimura113,5 %
    KOSAKI Motohiro103,2 %
    Matthew Wilcox82,5 %
    WANG Cong72,2 %
    Zhu, Yi51,6 %
    KAMEZAWA Hiroyuki51,6 %
    Eric Anholt41,3 %
    Pekka Enberg41,3 %
    Tomas Winkler41,3 %
    Paul Menage41,3 %
    Mike Christie41,3 %
    Grant Grundler41,3 %

    Tato čísla jsou velmi ovlivněna tím, jak je hlášeno revidování; rozhodně se reviduje víc, než je zde vidět. Totéž platí pro ocenění za hlášení chyb a testování. Pro 2.6.29 jsou tato čísla takováto:

    Nejvíce ocenění ohlašovatelé a testeři v 2.6.29
    Ocenění za ohlášeno-kým
    Randy Dunlap133,8 %
    Ingo Molnar72,0 %
    Li Zefan61,7 %
    Alexander Beregalov51,5 %
    Stephen Rothwell51,5 %
    Stefan Richter41,2 %
    Johannes Berg41,2 %
    Eric Sesterhenn41,2 %
    Kamalesh Babulal41,2 %
    Larry Finger30,9 %
    Linus Torvalds30,9 %
    Andrew Morton30,9 %
    Guennadi Liakhovetski30,9 %
    Huang Ying30,9 %
    Daisuke Nishimura30,9 %
    Meelis Roos30,9 %
    Geert Uytterhoeven30,9 %
    Ocenění za testováno-kým:
    Hin-Tak Leung145,2 %
    Mike Frysinger72,6 %
    Larry Finger72,6 %
    Ingo Molnar62,2 %
    Herton Ronaldo Krzesinski62,2 %
    Li Zefan51,9 %
    Daisuke Nishimura41,5 %
    KAMEZAWA Hiroyuki41,5 %
    Andrew Patterson41,5 %
    Meelis Roos41,5 %
    KOSAKI Motohiro31,1 %
    Stephen Gildea31,1 %
    Robert Jarzmik31,1 %
    Serge Hallyn31,1 %
    Eric Sesterhenn31,1 %

    Ve shrnutí byl vývojový cyklus 2.6.29 jedním z nejaktivnějších v historii, do jádra si našlo cestu ohromné množství kódu a padl rekord v počtu spolupracujících vývojářů. Komunita vývojářů by si zaslouženě mohla dát po takové práci přestávku, ale vývoj jádra, zdá se, nikdy nepřestává. V současnosti již spousta kódu čeká na otevření začleňovacího okna 2.6.30, ve kterém celý cyklus začne nanovo.

    (Jako vždycky díky Gregu Kroah-Hartmanovi za pomoc při sestavování těchto statistik.)

           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    Salutis avatar 16.4.2009 13:29 Salutis | skóre: 7 | blog: Salutis
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 18. 3. 2009
    Dobrá práca, tieto Jadrové noviny. Díky.
    Najväčší dar je vedieť posúdiť hodnotu vecí.
    16.4.2009 16:08 YYY | skóre: 29 | blog: martinek
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny - 18. 3. 2009
    Dekuju za pekny clanek. Ten ftrace vypada moc dobre.
    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.