Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Poznámka redakce: Tento článek je součástí série rozhovorů s představiteli vybraných politických stran před parlamentními volbami 2010. Následujícím stranám jsme rozeslali stejnou sadu dotazů, abychom jim umožnili se vyjádřit k tématům blízkým zaměření portálu AbcLinuxu.cz:
(Rozhovory vycházejí v abecedním pořadí podle názvů stran. Redakční úpravy textů spočívaly pouze v odstranění mluvnických či terminologických chyb.)
Odpovídá RNDr. Tomáš Svoboda, předseda odborné komise ICT v KDU-ČSL.
1) Hodláte zjišťovat možnosti úspor ve státní politice nákupu IT řešení? Pokud ne, v čem spatřujete výhody současné praxe? Pokud ano, jaké postupy chcete při uvažovaných změnách uplatnit?
Rozhodně ano. Především v ČR po zrušení Ministerstva informatiky chybí strategické řízení, což vede k vyšším nákladům a horším výsledkům. Je potřeba tuto část činnosti bývalého MIČR (strategii a koncepci elektronizace státní a veřejné správy) obnovit a svěřit ji instituci dostatečně nezávislé na těch, kdo tyto činnosti vykonávají (MV, MPO). Domníváme se, že tato instituce (nemusí být nutně vytvářen nový úřad) by měla být politicky a zájmově co nejneutrálnější a informačně co nejotevřenější.
2) Považujete Linux a open source software za přijatelnou alternativu k proprietárnímu softwaru v oblasti veřejné správy? Pokud ne, kde vidíte nedostatky? Pokud ano, jaké jsou podle vás výhody?
Ano. Považujeme za správné, aby proprietární i svobodné softwary spolu soutěžily za rovných konkurenčních podmínek, což povede k výběru lepších řešení a ke snižování cen.
Rovné podmínky ale v současnosti neexistují ani vzdáleně. Prvním krokem k jejich zavedení je důsledné používání otevřených datových formátů.
Velmi reálné je už v současné době intenzivní využití open source v serverových aplikacích. Na desktopech je zatím pozice proprietárního softwaru mnohem pevnější.
3) Jaké jsou vaše plány pro zlepšení počítačové gramotnosti studentů a obyvatel? Figuruje v těchto plánech používání open source softwaru?
Z volebního programu KDU-ČSL vyplývá jednoznačná podpora zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva. Toto stanovisko je technologicky neutrální – nedělá rozdíl mezi svobodným a proprietárním softwarem. To by nebylo nic originálního, protože stejně hovoří téměř všechny strany.
KDU-ČSL se však v této věci speciálně zaměřuje na
4) Budete prosazovat používání otevřených standardů dokumentů, např. v Evropě i ve světě často nasazovaného formátu openDocument (ODF) namísto proprietárních formátů?
Ano. Důsledné využívání otevřených formátů je logický, přirozený požadavek
Musí se ale jednat o skutečně otevřené formáty bez proprietárních nadstaveb a úchylek.
5) Jaký je váš postoj k donedávna tajně projednávané dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)? Je potřeba další dokument nad rámec WTO a WIPO?
KDU-ČSL přispěla k tomu, že obchodní dohoda ACTA vyjednávaná v utajení byla 21. 4. 2010 zveřejněna. Zuzana Roithová byla jedním ze 4 poslanců Evropského parlamentu iniciujících požadavek na transparentnost vyjednávání. KDU-ČSL podporuje zavedení přísnějších pravidel proti padělkům, především těch, které ohrožují zdraví spotřebitelů. Nicméně spolu s řadou právních odborníků a evropskými a americkými spotřebitelskými organizacemi máme přetrvávající obavy z negativních dopadů ACTA v oblasti patentového a trestního práva. Je třeba například dořešit rozlišení komerčního padělatele a nekomerčního uživatele/spotřebitele, odpovědnost poskytovatelů internetového připojení za aktivity uživatelů, status softwarových patentů a jejich porušení.
Ve věcech internetu a softwaru se také angažoval europoslanec KDU-ČSL Jan Březina, viz mezinárodní dohoda proti padělání: Evropský parlament požaduje odtajnění jednání a brání práva uživatelů internetu, který svůj postoj shrnuje větou: „Padělání a kopírování zkrátka nelze házet do jednoho pytle. Postihování kopírování pro vlastní potřebu by bylo v příkrém rozporu s právy na osobní svobodu a na informace, k nimž se EU tradičně hlásí.“
Zásadní výtkou ze strany KDU-ČSL je pak to, že se ACTA nevyjednává se zeměmi, kde je porušování práv k duševnímu vlastnictví nejvíce rozšířeno, např. s Čínou, a proto se domníváme, že ACTA bude zatím neproduktivním nástrojem v boji proti padělkům, které zaplavují evropské celní úřady.
6) Je podle vás nutné přitvrdit zákony na ochranu duševního vlastnictví, nebo naopak systém reformovat a přizpůsobit novým technologiím a možnostem šíření chráněných děl?
KDU-ČSL považuje současný autorský zákon v principu za vyhovující. Některé jeho části jsou např. v porovnání s autorskými zákony v Evropě velmi benevolentní a výhodné pro uživatele, na čemž má historickou zásluhu m.j. náš poslanec Ludvík Hovorka. Přesto KDU-ČSL podporuje další vhodné novelizace autorského zákona, neboť ICT je jednou z nejdynamičtějších oblastí, a proto musí i právní regulace reagovat na nejnovější trendy. Všechny změny by měly být založeny na principu vyváženého právního prostředí, které na jedné straně vytváří pobídky pro kreativitu autorů a na druhé straně dává jednotlivým uživatelům a společnosti právní jistotu, jak mohou s vytvořeným dílem nakládat.
Lze uvažovat o změnách v oblasti softwaru, tak aby autorská práva nebyla zátěží. U budoucích novelizací autorského zákona nám bude záležet mj. na odstranění komplikací bránících flexibilnějšímu nakládání se softwarem, což je mimo jiné otázka nepřevoditelnosti autorských práv k počítačovému programu. Je určitě žádoucí, aby pro české autorské právo nebyla neřešitelnou záležitostí např. „public domain“, a „open source“ nebo „free software“ nebyly neznámými pojmy. V tomto ohledu z nás, v jistém smyslu – v kontextu globálního světa – české, resp. kontinentální autorské právo někdy činí cosi jako izolovaný ostrov.
Také část týkající se výjimek a omezení je možné v souladu s čl. 5 evropské směrnice o informační společnosti z roku 2000 rozšířit a přidat další výjimky (např. při školní výuce, v případě parodie apod.).
Důležité je také zlepšit činnost a transparentnost kolektivních správců autorských práv. Proto KDU-ČSL podporuje Evropskou komisi, která má na podzim navrhnout celoevropskou legislativu, mající tento problém pomoci vyřešit. Naši europoslanci budou mít možnost prosazovat odpovídající pozměňovací návrhy.
Podle legislativního plánu bude další novelu autorského zákona předkládat ministerstvo kultury na konci roku 2010 a KDU-ČSL by se ráda v Poslanecké sněmovně pokusila o vhodnou aktualizaci pravidel, která jsou potřeba pro užití děl v digitálním prostředí.
7) Proč souhlasíte, či nesouhlasíte s povinným paušálním poplatkem organizaci OSA (Ochranný svaz autorský) při nákupu prázdných úložných médií, tiskáren a dalších produktů, které by teoreticky mohly být zneužity k nelegálnímu šíření chráněného obsahu?
KDU-ČSL zastává názor, že současná vyhláška ministerstva kultury 408/2008 Sb. není řešením nejšťastnějším, ale je řešením legitimním, vycházejícím z platného autorského zákona.
Nějaký systém náhradní autorské odměny je nutný – to vyplývá i z platných mezinárodních smluv. Stanovení výše poplatků vyhláškou je ale neflexibilní postup, kdy nelze rychle reagovat na vývoj cen na trhu. Zejména první vyhláška v tomto ohledu vůbec neodpovídala realitě, dnes je situace přece jen o poznání lepší.
Doporučujeme jednat spíše o tzv. německém systému, kde výši náhradní autorské odměny určuje nikoliv ministerstvo, ale je výsledkem vyjednávání mezi zástupci autorů a průmyslu vyrábějícího nenahrané nosiče. Státní správa vstupuje do hry jako nezávislý arbitr jedině v okamžiku, když nejsou strany schopné dohody.
8) Chcete něco doplnit ke kterémukoliv z uvedených témat?
Program KDU-ČSL předkládá vizi vlídné, přátelské, vzájemně komunikující a stále se vzdělávající společnosti. Ohledně zvýšení gramotnosti v oblasti ICT je mezi našimi prioritami podpora počítačové gramotnosti u skupin výrazně opomíjených, např. lidí, jichž se dotkl fenomén „digital divide“, který samozřejmě přesahuje hranice pouhého přístupu k technologiím. Do takových skupin mohou patřit třeba lidé nad 50 let, manuálně pracující nebo lidé z odlehlejšího venkova, etnické menšiny, některé matky na mateřské dovolené apod. Chceme udělat co nejvíce pro to, aby toto „sociální vyloučení jiného typu“ postupně mizelo. Cesty jistě vedou jak skrze nejrůznější rekvalifikační programy, tak přes fiskální opatření směřující k co nejširší dostupnosti informačních a komunikačních technologií.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
20.5.2010 00:18
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Fajn, to bych bral. Proč je tedy nelegální sdílení?Náhradní odměna je za možnost vytvořit si kopii pro osobní potřebu, ne za to, že vytvoříš kopii pro jiné.
...pronáší kecy o tom jak je stahování hudby nelegální...Kde vidíš něco o vytváření kopie pro jiné?
Problém je se stahováním hudby, která pro stahování legálně uvolněna nebyla, typicky warez, p2p a pod.Ne není, hudbu podle našich zákonů můžeš stáhnout bez ohledu na to, jak to uděláš. Nesmíš pouze sdílet.
20.5.2010 11:37
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Problém je se stahováním audiovizuálních děl, která nebyla zveřejněna. TakžeProblém je se stahováním hudby, která pro stahování legálně uvolněna nebyla, typicky warez, p2p a pod.Ne není, hudbu podle našich zákonů můžeš stáhnout bez ohledu na to, jak to uděláš. Nesmíš pouze sdílet.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
s/hudbu/zveřejněnou hudbu. A jinak samozřejmě s nelegálně šířenými věcmi je problém ten, že aby je bylo možno stáhnout, někdo musí zákon porušit (pokud to tedy nedělá v zemi, kde neplatí autorské zákony)
20.5.2010 11:41
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 12:06
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 13:21
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Zrovna audio díla si můžeš stáhnout bez ohledu na to zda je jeho zveřejnění legální, či ne.Jen bych si dovolil upřesnit, že zveřejnění díla je termín, definovaný zákonem, a je vždy legální. Mluvíš o nelegálním šíření, čili distribuci.
Nejsem si však jistý zda to platí i pro video (filmy, klipy, ...).Platí to pro veškerá zveřejněná audiovizuální díla, samozřejmě za předpokladu, že tato neporušují jiné zákony.
Jinými slovy, kdyby to dokonale fungovalo, tak jsme vlastně ve výsledku ve stejné situaci jak kdyby to zakázaly úplně, protože nebude od koho - leda pouze to co sami zveřejní...Ten zákon má ve své podstatě umožňovat zkopírovat si zakoupená média, či nahrát si televizní nebo rozhlasové vysílání. Určitě nemá podporovat nelegální šíření děl. Tím neříkám, že mi tohleto nějak vadí, sám jsem rád, že si mohu beztrestně za pár kaček stáhnout film, či oblíbený seriál.
"Náhradní odměna pro autory"? Ano, ale s tím, že mohu dílo šířit a stahovat (bez omezení). Jinak je to jen další vyděračská technika jak z nás mámit peníze.O nahradní odměně jsem nemluvil, ani mne nenapadá, jak ji kvalitně řešit. Ale tvůj požadavek na právo za něj šířit autorská díla je nesmyslný a nikdy bych na něj nepřistoupil. Spíš bych změnil systém příplatku za média. Například (možná je to blbost) prodej samolepek o příslušné hodnotě, jejichž nalepení na médium by legalizovalo daný disk pro ukládání autorských audiovizuálních děl. Chtěl bych si uložit film na DVD, nalepil bych na něj samolepku třeba za 20 korun. Na harddisk třeba za 500.
20.5.2010 21:57
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 22:42
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Problém je je však v tom, že já rádio neposlouchám, na televizi se nedívám, natož abych si z nich něco stahoval. Proč je tedy musím platit také?Jsem na tom podobně a poplatek ČT a ČRo mne štve mnohem více, než pár blbých kaček pro OSA.
A na to i na i z medií na kterých, nemám vůbec žádný audiovizuální obsah.To se mi také nelíbí - jak jsem psal, byl bych klidně pro několikanásobně vyšší poplatek, ale jen za média, kam si skutečně daná AV díla ukládám.
Např. vyplácet autorům (držitelům autorských práv) např. měsíční rentu z vybraných poplatků podle prodejnosti (oblíbenosti) jejich děl. NAPŘÍKLAD!!!Při současné výši poplatků by vybrané poplatky často nezaplatily ani náklady na výrobu filmu. Jestli stojí film 100 milionů dolarů, tedy asi 2 mld korun, na DVD narveš 3 filmy a zaplatíš autorské 3 koruny, tedy 1 Kč/film, tak je to poplatek opravdu směšný. Navíc zjišťovat oblíbenost děl je absolutně nereálné - musel by být centralizovaný světový registr, kam by každý zaevidoval, že si pořídil kopii konkrétního díla, ať už stažením prostřednictvím internetu či jiné soukromé sítě, zkopírováním z DVD, od kamaráda, či z TV. A to vůbec neuvažuji ten byznys, který by si někteří založili na falšování údajů v této databázi.
20.5.2010 23:02
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
No,... ano, zvláště když si vezmeš že balík 10 medií jednoho druhu koupí (dejme tomu - nemám přesná čísla) 1000 lidí / za den a z každého zaplatí 3kč. Nenech se vysmát, ty čísla jsou astronomická, a neplatí se jen z nosičůPodle ročenky OSA za rok 2008 je to ročně už víc než půl miliardy korun, z toho polovinu inkasuje OSA a druhou si rozdělují ostatní správci.
21.5.2010 18:28
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Podle ročenky OSA za rok 2008 je to ročně už víc než půl miliardy korunTakže je relativně skutečně malý, protože ČT podobnou sumu hrubým odhadem vybere měsíčně (ale tímto se rozhodně nechci OSA zastávat - to ani omylem). Divím se, že nikdo nenapadnul OSA za to, že si z toho nechává celou polovinu, protože věřím, že poměr mezi českou a zahraniční produkcí určitě není 1:1 (a finančně už vůbec ne) (nebo OSA přímo zastupuje i zahraniční společnosti?). A nebo ti ostatní správci jsou také z ČR a na zahraničí se z vysoka kašle? Jak to vůbec funguje?
21.5.2010 21:36
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Našim autorům a nakladatelům ale vyplatila přes 400 milionů tedy skoro 3x víc než do zahraničí.A to bych ještě věřil tomu, že nejvíce vyplácí těm našim umělcům, kteří už se prakticky neprodávají… :)
20.5.2010 13:03
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 13:22
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 13:54
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Vlastnik, ktery o auto kradezi prisel, bude mit auto opet k dispozici a zlodej, ktery auto ukradl, zase bude bez nej.Opravdu? Nebude to náhodou tak, že vlastník dostane auto, zloděj bude mít své peníze a okradeným se stane ten, kdo auto koupil? A já jsem řešil ve svém příspěvku hlavně toho posledního - tedy toho, kdo vědomě stahuje nelegálně sdílený film, versus člověka, který zaplatí za ojeté auto a přitom prakticky nemá šanci zjistit, že je kradené.
Opravdu? Nebude to náhodou tak, že vlastník dostane auto, zloděj bude mít své peníze a okradeným se stane ten, kdo auto koupil?Než podvedený kupující ze zloděje peníze vysoudí včetně odškodného, tak to zhruba tak bude.
20.5.2010 15:12
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Než podvedený kupující ze zloděje peníze vysoudí včetně odškodného, tak to zhruba tak bude.A to znamená měsíc, rok, 10 let, nebo nikdy?
A já jsem řešil ve svém příspěvku hlavně toho posledního - tedy toho, kdo vědomě stahuje nelegálně sdílený film, versus člověka, který zaplatí za ojeté auto a přitom prakticky nemá šanci zjistit, že je kradené.Rikate vedome, ale copak existuje nejaky jednoduchy zpusob jak zjistit, zda je dilo sireno legalne nebo ne? Neco jako co najdu na warez forech je nelegalni? Nebo neni to za penize, je to nelegalni? Co ja vim, kdo co kam podle jakych zakonu nahral?
20.5.2010 18:59
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 20:36
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 12:14
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
To je postavený na hlavu - ti jiní, tu kopii zaplatí v poplatcích, které platí oni. Je samozřejmé, že nemohu vyžadovat poplatky za dílo samotné - max. pouze za náklady jako je cena média, atpd...Fajn, to bych bral. Proč je tedy nelegální sdílení?Náhradní odměna je za možnost vytvořit si kopii pro osobní potřebu, ne za to, že vytvoříš kopii pro jiné.
Náhradní odměna je loupež z pozice hrubé síly a státní moci. Když mě oloupí řadový občan jako jsem já, riskuje tím opravdu mnoho. Naopak nějaká firma OSA, společnost s ručením omezeným, smí zjevně brát lidem peníze neomezeně, navíc s podporou státu, a neriskuje v podstatě nic. Proti lupiči se alespoň fyzicky silní jedinci mohou bránit tak, že mu dají do držky, případně mu omlátí hlavu o zeď. Proti OSA se takto bránit nelze. Aspoň ne beztrestně, ne v rámci přiměřené obrany. Přijdete do obchodu a bez zaplacení výpalného si žádné datové médium nekoupíte.
S odváděním poplatků za média nikdy nebudu plně souhlasit. Byl bych ochoten něco takového tolerovat za jistých podmínek:
Už několikrát se v tisku objevily zprávy o údajném propojení OSA s organizovaným zločinem. Já samozřejmě nedovedu posoudit jejich pravdivost, ale co si asi lze myslet o instituci, která v podstatě v ničem nepodniká a nevyvíjí nějakou zjevnou investiční aktivitu, přestože se její příjmy řádově liší od výdajů? Jistě, jednou za tok zveřejňuje jakýsi přehled příjmů a výdajů, ale ruku na srdce, proč by ten přehled měl být pravdivý? Příjmy z ohromných akcí v O2 Areně tam samozřejmě být musí, ty nelze jen tak utajit. Jenže každý rok se v celé České republice odehrají statisíce plesů a drobných koncertů, kde se o cenách smlouvá za nejasných podmínek a které lze v podstatě zcela utajit.
Podle mého osobního názoru je OSA poblémová organizace, kterou by měla neustále prověřovat policie. Kdyby stejným způsobem jednala a hospodařila kterákoliv jiná společnost s ručením omezeným, už by byla denně přetřásaná ve všech médiích.
Každému je asi jasné, proč OSA není kritizovaná v médiích. Média nikdy nejsou nezávislá. Každou televizi, každé rádio někdo vlastní, ať už je to stát nebo soukromá firma. A ten někdo musí odvádět poplatky ... hádejte komu! 
Na čem asi záleží výše těch poplatků? Nápověda: Tabulky na to nejsou. Něco podobného platí pro hudební školy, hudební skupiny a spousty dalších institucí. Všichni drži hubu a krok a platí (relativně přijatelné) výpalné. Nikdo se nezajímá, kde peníze skončí.
20.5.2010 21:07
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 21:27
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 21:32
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 22:25
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 22:35
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 22:47
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.5.2010 23:16
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
21.5.2010 18:13
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Ty tama půjdeš jednou za tři roky, tak si řekneš, že tě pár korun nezabije. Ale co já, když zrovna tudyma vede cesta domů... A na kolotoči se svezu dejme tomu jen jednou za rok.Vždyť víš, že s tímto souhlasím. Také se mi nelíbí paušální vybírání poplatku za média, používaná za zcela jiným účelem. Mně jen vadil ten požadavek na možnost neomezeného užívání díla po zaplacení určitého (skutečně nízkého) poplatku. Ono by to také mohlo hypoteticky dopadnout tak, že by se ("když se vám to nelíbí") poplatek zrušil, zrušily by se výjimky v zákonech a platila by pro av díla stejná pravidla jako pro software či databáze. A vláda by s úšklebkem na rtech prohlásila: Máte, co jste chtěli
22.5.2010 11:37
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
22.5.2010 17:54
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
já jsem přesvědčen, že tímhle způsobem se jednotlivé projekty (minimálně z české tvorby) časem zaplatí (nebo mohou zaplatit).Netuším, kolik stojí české projekty a jaké množství je jich ročně produkováno, nesleduji je, protože natrefit na dobrý nový český film je stejně pravděpodobné, jako vyhrát v loterii. Ale je možné, že máš pravdu, určitě české filmy nestojí miliony dolarů.
Když se podíváš na jednotlivá vystoupení všech těch chytráků z OSA a pod, tak už dneska se nám snaží namluvit, že žádné takové vyjímky neexistujíJo, to máš naprostou pravdu, chování "ochránců autorských práv" je často demagogie nejhrubšího zrna.
...protože natrefit na dobrý nový český film je stejně pravděpodobné, jako vyhrát v loterii...
Možná i méně. Já jsem ještě nikdy neviděl dobrý český film. Česká kinematografie je ubohost a ostuda. Když někdo špatně podniká a poskytuje nekvalitní služby, zkrachuje. Jen kinematografie může klidně produkovat průjem a daňoví poplatníci musí držet zobák a platit za to.
O tomhle jsem kdysi napsal do blogu, tenkrát v souvislosti s jednou nesmyslnou divadelní peticí. O filmu je řeč až ve druhé polovině toho blogpostu, zato však dost podrobně.
24.5.2010 23:04
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
nikdyTakové filmy jako Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, Pyšná princezna, nebo třeba Vyšší princip, či Cesta do hlubin študákovy duše a většina Zemanových kreslených filmů rozhodně nejsou ubohost a ostuda. Ale to, co se produkuje cca posledních 30 let, je opravdu bída.
24.5.2010 23:21
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Ten vyjetej volej sem už neměl pít.
Třeba zrovna tato scéna je pěkná. Ale jinak mi nikdy nebylo jasné, proč česká kinematografie tolik sází na chlast. Když budu chtít vidět zbořené lidi všude kolem, navštívím nějaký lokál. Kvůli tomu nepotřebuju sledovat film...
Když to srovnám třeba se starými francouzskými komediemi: Nemám je zrovna moc rád. Jsou na jedno brdo. Spousta hloupých lidí, hloupý hlavní hrdina, spousta křiku... Ale jedna věc je zajímavá: Kolikrát se Louis de Funès ožere? Kolik vulgarismů pronese? Kdepak, nic takového v těch filmech není. A právě v tom možná tkví jakási elegance, kterou těmto klasickým filmům nelze upřít. Elegance, kterou český film nikdy neměl. Snad jen za první republiky, ale tehdejší filmy se pochopitelně nedají přímo srovnávat s těmi dnešními, zejména vzhledem k naprosto odlišné technické úrovni.
25.5.2010 08:07
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
...proč česká kinematografie tolik sází na chlast...
Víš, nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Asi máš pravdu a řekl bych, že to bude tím, že česká kinematografie tvoří hlavně pro průměrného českého diváka. A co si budeme namlouvat, v naší zemi lidé kteří pijí málo, nebo vůbec (měřím podle sebe, nepiji skoro vůbec, a když tak skleničku vína na chuť a to opravdu jen příležitostně - tomu říkám, že piji málo) jsou docela vzácní.
Vím, že s tím asi spousta lidí nebude souhlasit, ale když o tom tak přemýšlím, jsme národ pivařů a v těch filmech se to asi prostě jen odráží....
Tmavomodrý svět a Pelíšky (a dál například Musíme si pomáhat, Želary, ...) by mohly být naprosto skvělé historické filmy, vhodné klidně jako součást výuky dějepisu ... kdyby ovšem nebyly úplně zkažené nějakými milostnými zápletkami a jinými sračkami, které takový film degradují o pár úrovní níž. Sice možná ne až k Rosamunde Pilcher, ale dost blízko.
Pro srovnání bych zminil například Bitvu o Midway, Zachraňte vojína Ryana, Pearl Harbor... Tady by se samozřejmě daly vyjmenovat stovky dalších filmů. Nějaký ústřední pár je ve většině těchto filmů (a zejména v Pearl Harbor), ale nikde není středem pozornosti jako v Tmavomodrém světě.
Tmavomodrý svět je po technické stránce možná jeden z nejzdařilejších českých filmů, ale je tam pořád ten samý problém: Spousta žvástů v místech, kde by správně měla být jen řeč olova. Je to něco jako nepříliš zdařilý Forrest Gump v českém provedení.
Nemluvě o tom, že žádný ze zmíněných českých filmů se neobešel bez nedobrovolných dotací od českých daňových poplatníků. 
kdyby ovšem nebyly úplně zkažené nějakými milostnými zápletkami a jinými sračkami, které takový film degradují o pár úrovní níž.To je tvůj subjektivní názor. S kterým já nesouhlasím. Imho naopak film je sračka, pokud se v něm mluví jen "řečí olova". V životě to totiž tak nikdy není...
Zrovna Vyšší princip bych asi ani já nehaněl. Jako nízkorozpočtové tuctové zfilmování povídky zkrátka „tak nějak ujde“, tj. nezdá se mi, že by to byl totální propadák. Filmy z první republiky rovněž nehodnotím, protože technická úroveň byla tenkrát úplně někde jinde.
Měl jsem na mysli především filmy z nedávné doby. Především posledních 20 let. Že se za komoušů točil většinou odpad, to mě nepřekvapuje. Nicméně těch posledních 20 let českého filmu příliš nechápu.
Netřeba uvádět nejstrašnější příklady typu Slunce, seno... nebo Kameňák N. I filmy, které se tváří jaksi seriózně a někdo si je troufne nazvat „velkofilm“, jsou tak nějak ubohé. Nejprimitivnější hollywoodská střílečka je pro mě nesrovnatelně atraktivnější. Nemluvě o tom, že ta střílečka si na sebe vydělá. Žádný daňový poplatník ji nefinancuje, natožpak nedobrovolně.
Američtí filmaři natočili v Praze spoustu filmů, které jsou mimořádně kvalitní po stránce technického zpracování a triků (což je to hlavní, ne-li jediné, co na filmu hodnotím a oceňuji). Tohle čeští filmaři nikdy nedokázali. Bolek Polívka chlastající v Praze, na to se zmohli. To se jim podařilo několikrát. Otázka je, jaký má něco takového smysl.
Nejprimitivnější hollywoodská střílečka je pro mě nesrovnatelně atraktivnější.Aha.
...
...které jsou mimořádně kvalitní po stránce technického zpracování a triků (což je to hlavní, ne-li jediné, co na filmu hodnotím a oceňuji)
25.5.2010 16:16
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
25.5.2010 23:39
Drom | skóre: 24
| Kdyne
To je ovšem výstavní ptákovina. Předně tu nikdo nehovořil o prodeji; řeč byla pouze o bezpatném sdílení.
Když si uděláte kopii toho řetízkáče, pak jistě budete mít právo prodávat vstupenky dalším.
Data jsou nehmotná. Lze je přenášet a kopírovat téměř zdarma. Zkopírováním dat nespotřebovávám hmotné prostředky ani peníze ostatních lidí.
Kolotoč je hmotný objekt, který má provozní náklady a omezenou kapacitu. Provoz kolotoče je pochopitelně placená služba, podobně jako představení v divadle nebo cesta vlakem.
21.5.2010 18:07
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Otázka je, co to znamená „neomezené užívání“. Pod tím si představuji něco komerčního, na čem bych vydělal peníze. Například bych vlastnil nějaký lokál s pódiem, kde bych pouštěl hudební nahrávky, vybíral vstupné a tak podobně.
Co tedy ještě je neomezené užívání a co už není? Je snad DRM ochrana, která umožňuje přehrání filmu pouze 24 hodin, zcela normální? Mně to tak nepřipadá. Co třeba přehrání BluRay disku členům rodiny? Co třeba skupině pěti přátel, kteří mě navštíví?
Rozhodně nezpochybňuji práva podnikatelů (nazývaných umělci) a jejich investorů (nazývaných producenti, nakladatelství, vydavatelství). Pokud by byly schváleny příliš radikální změny, může se stát, že v oblasti hudby a filmu přestanou podnikat ti nejlepší, protože už to nebude ziskové. To by nejspíš nikdo nechtěl. Dnes ale funguje opačný extrém, který je taktéž naprosto nevhodný. Online nákup médií je zoufalý boj s DRM, což je noční můra, která oficiálně počítá s existencí pouze jednoho operačníhos systému. Kromě toho je problém sdílet na Internetu třeba i deset a víc let staré nahrávky a filmy. Stále je to nelegální.
Mezi autory a státem by měla být jasná dohoda: Stát zaručí ochranu autorských práv po dobu (například) pěti let od vydání díla. (Taková ochrana autorských práv není zdarma. Na spoustě případů musí pracovat policie a soudy.) Výměnou za to bude po uplynutí této lhůty celé dílo public domain. Současná situace je neúnosná, protože všichni platíme výpalné firmě OSA, s. r. o., a to za média, na která čistě oficiálně vzato nesmíme ukládat žádný chráněný obsah bez (dalšího) zaplacení. To je nepřijatelná situace. Mně je jedno, jak se bude řešit, ale musí se vyřešit.
22.5.2010 18:14
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
Otázka je, co to znamená „neomezené užívání“.Já to myslel tak, že s tím mohu libovolně nakládat, bez ohledu na to, zda komerčně, či ne. Tím, že zdarma rozdávat cizí autorské dílo, na kterém chce autor vydělat, ho docela sprostě okrádám (i když určitě ne o částky, které si tak rádi vyčíslují). Když vezmu sám sebe - dřív jsem utrácel celkem dost peněz za LP, později CD. A dnes? Když chci něco stáhnout, zaplatím si pár Eur za Megaupload a postahuji si, co chci. Za poslední rok jsem koupil jediné CD (přestože ho mám i stažené), a to En Toute Intimite z koncertu Lary Fabian. (Ta holka má sice peněz dost, ale zaslouží si, aby se její desky prodávaly.)
Co tedy ještě je neomezené užívání a co už není? Je snad DRM ochrana, která umožňuje přehrání filmu pouze 24 hodin, zcela normální? Mně to tak nepřipadá. Co třeba přehrání BluRay disku členům rodiny? Co třeba skupině pěti přátel, kteří mě navštíví?DRM mi také normální nepřipadá, ani si nemyslím, že by mělo být porušením autorských práv zmíněné domácí kino. Dřív, když se nedalo bezeztrátově kopírovat, nikdo nic neřešil a bylo to mnohem jednodušší :)
Mezi autory a státem by měla být jasná dohoda: Stát zaručí ochranu autorských práv po dobu (například) pěti let od vydání díla.Ono něco na ten způsob je. Nevím kolik let to je, určitě mnohem více, a navíc se to začíná měřit od smrti autora. A trochu odbočím: je docela zvláštní, že u knih se takové problémy neřeší, přitom knihy narozdíl od filmů vydrží "čerstvé" mnoho let, za půjčení knih z knihovny platí jen ti, kdo tam chodí, když se někde objeví úryvek z knihy, nikomu to nevadí. Nejlepší je vykašlat se na debilní filmy a číst si
Když vezmu sám sebe - dřív jsem utrácel celkem dost peněz za LP, později CD. A dnes? Když chci něco stáhnout, zaplatím si pár Eur za Megaupload a postahuji si, co chci. Za poslední rok jsem koupil jediné CD...A kdyby fungoval jednoduchý legální prodej po Internetu bez DRM, platil bys dál Megaupload, nebo bys dal přednost legálnímu nákupu? Důvod, proč u nás taková nabídka není, mimo jiné vyplývá z historických zvyklostí v mediálním průmyslu, které popisuji v dalším odstavci. Já osobně si stojím za tím, že dokud se mediálnímu průmyslu z rukou nesebere klacek, kterým se pokouší zákazníky nahnat zpátky do kamenných obchodů, tak se rozumného legálního prodeje po Internetu nedočkáme. A nejjednodušší způsob, jak ten klacek sebrat, je zlegalizovat nekomerční sdílení.
A trochu odbočím: je docela zvláštní, že u knih se takové problémy neřeší, přitom knihy narozdíl od filmů vydrží "čerstvé" mnoho let, za půjčení knih z knihovny platí jen ti, kdo tam chodí, když se někde objeví úryvek z knihy, nikomu to nevadí.Ono je to dané tím, že historicky autorská práva ke knihám zůstávají autorům, zatímco u hudby a filmů je autor musí odevzdat vydavateli. Autorská práva ke knihám jsou roztroušená mezi spisovatele, kteří mají jiné starosti než honit čtenáře po soudech, a autorská práva k hudbě a filmům jsou soustředěné v rukou 5 obřích nadnárodních korporací.
Ono něco na ten způsob je. Nevím kolik let to je, určitě mnohem více, a navíc se to začíná měřit od smrti autora.U nás je to aktuálně 70 let od smrti autora. Ještě nedávno to bylo jen 50 let a někteří (mimo jiné John a jeho politický cirkus) to už zase chtějí o dalších 20 let prodloužit. K čemu je ale proboha tak dlouhá doba ochrany? Chápu, že před 100 lety byla pro autory řádově delší návratnost investic než dnes, takže to potřeba bylo. Ale teď, když většina tvorby mizí z pultů obchodů sotva rok od vydání a opravdu slavných umělců, kteří se prodávají víc než 10 let, je jen hrstka? 5 let by bohatě stačilo.
22.5.2010 19:58
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
A kdyby fungoval jednoduchý legální prodej po Internetu bez DRM, platil bys dál Megaupload, nebo bys dal přednost legálnímu nákupu?Vzhledem k tomu, že Magaupload je (z mé strany) legální, zůstal bych při něm (u toho CD oceňuji i trvanlivé lisované CD a booklet - a opravdu mám chuť si něco koupit jen zcela výjimečně - a pokud bych se měl rozmyslet, zda si koupit Laru za 50 korun "legálně" formou on-line dat, nebo fyzické CD za 300, dám opět přednost tomu CD, i když chápu, že drtivou část nedostane umělec, ale distribuční společnosti a různí příživníci) S druhým odstavcem souhlasím - klidně těch 10 let.
))))))))))) Vskutku, orizinelni.
BTW: Vzpominam si, jak se tehdy objevila oscanovana prihlaska do KSC podepsana Bobosikovou. Kupodivu, ani komunisti ji nevzali ... A to se tolik snazila, v SSM to dotahla opravdu daleko.
20.5.2010 11:50
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
. No, každopádně jsem zvědavý na další strany...
Navíc něco v tom Evropském parlamentu přecejen dělají (Roithová).No, to je dost diskutabilní. Já Roithový osobně už nevěřim ani nos mezi vočima. Častokrát hlasovala proti svým slibům.
Kde, kdy...atd?
Mozna kvuli ni letos budu hlasovat pro KDU, coz by jinak bylo dost nepravdepodobny.
20.5.2010 08:51
corwin78 | skóre: 10
| Ostrava
20.5.2010 13:16
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 16:55
Darth Phantom | skóre: 18
| blog: Kelvin_Fitnick
| Doma
To je zajímavé, jak všichni podporují OpenSource a Free Software.Jojo, to je opravdu obdivuhodné, jak všechny strany před volbami podporují OpenSource. Či spíše říkají všechno možné i nemožné, aby se zalíbily potenciálnímu voliči. Otázka je, co z toho zbyde po volbách. U téhle strany je jediná jistota, a to, že budou vždy ve vládě a půjdou do koalice třeba i se Satanem.
20.5.2010 11:52
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
20.5.2010 12:35
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
20.5.2010 13:19
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
20.5.2010 13:39
rufuss | skóre: 7
| blog: prckolo
| Olomouc/Zlin
Středová strana je ODS.
20.5.2010 22:14
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Nic ze zmíněných nesmyslů jsem v programu ODS neviděl. Asi hovoříme oba o jiné straně.
22.5.2010 23:11
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Jaký je přesně rozdíl mezi občany a státem? Dokud tam bude velký rozdíl, je to špatně.
Program ODS jsem pochopitelně četl a líbí se mi. I přesto musím konstatovat, že mnohem důležitější než kecy v programu jsou pro mě fakta, tedy konkrétní zákony, které ODS prosazovala v uplynulém volebním období.
Že by ODS považovala občany za dojnou krávu, toho jsem si nevšiml. Na ODS jsem ocenil zavedení poplatků u lékaře. Zdravotní péči potřebuji často a prázdné čekárny se mi líbí. Péče je snadněji dostupná a kvalitnější. Rovná daň je taktéž důležitá. Solidarita je přece přirozeně vyjádřená tím, že se daně vyčíslují v procentech (a ne v absolutních částkách). Nevidím důvod zavádět jinou než lineární závislost na příjmech. Ano, dosavadní zkušenosti mluví za vše.
I přes tolik pozitivních zkušeností ODS nevolím. Jejich pokus o zavedení americké vojenské základny v České republice považuji na krajně nepřijatelný. Arogance, s jakou se snažili tento nápad prosadit proti 70% veřejnosti, této straně z mého pohledu zlomila vaz.
23.5.2010 12:44
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno