Klávesnice Logitech: od K740 přes bezdrátovou K800 po TK820 s touchpadem

25. 11. 2015 | David Kolibáč | Hardware | 3672×

Švýcarská značka Logitech má reputaci spíše lepšího výrobce počítačových periferií, přinejmenším v mainstreamu. Při současném přívalu levných, ale nablýskaných výrobků u nás neznámých asijských značek na jedné straně a současně např. povyku kolem mechanických klávesnic na straně druhé se nabízí otázka, zda na trhu zbývá místo pro nejvyšší modelové řady třeba právě Logitechu. Na první pohled jde o poměrně drahé externí „notebookové“ klávesnice – platí se hlavně za značku, nebo kvalita cenu ospravedlňuje? Podíváme se na několik různých modelů: jednodušší podsvícenou K740, bezdrátovou K800 a kompaktní TK820 s touchpadem pro multimediální a podobné systémy. Právě s velkým touchpadem a proprietární technologií Unifying pro spárování až šesti zařízení s jediným přijímačem rovněž vyvstává otazník nad podporou v GNU/Linuxu.

Obsah článku

• Výběr modelů
• Logitech Unifying
• Zkušenosti se psaním
• Rozložení
• Touchpad
• Další dojmy
• Hodnocení

Výběr modelů

Dále diskutované klávesnice jsou spíše tenké s poměrně nízkým zdvihem kláves. Klávesy samotné nemají posuvnou část (slider), nýbrž nůžkový mechanismus (scissor switch), který stabilizuje klobouček klávesy (keycap) – mezi kloboučkem a gumovým tlačítkem, které při stisku přichází do kontaktu s membránou (rubber dome over membrane), už nic není. Je to principiálně podobné jako u drtivé většiny klávesnic integrovaných v současných noteboocích. Zatímco u přenosných počítačů je úspora prostoru kruciální, skladnost externí klávesnice obecně ocenit můžeme a nemusíme. Proč tedy zvolit právě tento typ kláves? Může jít o věc vkusu, stylu psaní na klávesnici (např. zvyku z notebooku) a v neposlední řadě je stisk často „hladší“ oproti především levnějším alternativám, u kterých je větší plocha, na níž dochází ke tření posuvné části klávesy typicky o kryt klávesnice.

Logitech v minulosti používal nůžkový mechanismus především na populární, poměrně levné klávesnici UltraX a pak na nejvyšších modelech z řady diNovo (resp. diNovo Edge). Kolem roku 2010 první jmenovaná zmizela v propadlišti dějin bez náhrady – ekvivalent s cenovkou kolem 500 korun už Logitech nepředstavil – a dřívější diNovo bylo nahrazeno klávesnicemi číslovanými K800, K750 atp. Mezi novinky patří využití miniaturního přijímače Unifying, který je shodný napříč všemi novějšími produkty Logitech a umožňuje jich připojit najednou až šest. Ačkoliv, dá se říct, že ani za diNovo se neobjevila přímá náhrada, tedy klávesnice bez numerického bloku (tenkeyless) dodávaná s externím numerickou klávesnicí.

Následující tabulka shrnuje základní rozdíly mezi v současnosti nabízenými klávesnicemi (pro „velké“ počítače) Logitech s nůžkovým mechanismem – nazývaným Perfect Stroke (s výjimkou K750/K760, u kterých toto označení použito není). Nutno ale podotknout, že i mezi modely, které tuto nálepku mají, se zdvih a odezva kláves liší. Totiž, v případě „ostrůvkových“ (chiclet) kláves je použit mechanismus s menší délkou úhozu a „ostřejší“ odezvou, k čemuž se vrátíme posléze. Pro účely článku jsem srovnával klávesnice K740, K800 a TK820 se starší diNovo (Y-RZ42; ze sady diNovo Cordless Media Bluetooth Desktop).

model	připojení	podsvícení	klávesy	kompaktní	rozložení	polohovací zařízení	napájení
K740	USB kabel	ano	cylindrické, klasické	ne	„Win“	ne	kabel
K750	Unifying	ne	sférické, ostrůvkové	ne	„Win“/„Mac“	ne	solární, interní baterie
K760	Bluetooth	ne	sférické, ostrůvkové	ano	„Mac“	ne	solární, interní baterie
K800	Unifying	ano	sférické, klasické	ne	„Win“	ne	kabel, AA články
K810	Bluetooth	ano	sférické, ostrůvkové	ano	„Win“	ne	kabel, interní baterie
K811	Bluetooth	ano	sférické, ostrůvkové	ano	„Mac“	ne	kabel, interní baterie
K830	Unifying	ano	sférické, ostrůvkové	ano	„Win“	touchpad	kabel, interní baterie
TK820	Unifying	ne	sférické, ostrůvkové	ano	„Win“	touchpad	AA články

Logitech Unifying

Kapitolu o tom, jak zmíněné počítačové periferie „rozchodit“ v GNU/Linuxu, můžeme vzhledem k povaze standardu USB (resp. tříd USB HID) v dnešní době přeskočit. Stačí do počítače zapojit kabel, potažmo přijímač Unifying – v tom případě se hodí ještě bezdrátovou klávesnici/myš zapnout – a zařízení používat.

Co když ale chceme využít „jednotící“ schopnosti proprietární technologie Unifying, tedy např. připojit klávesnici a myš (nebo ještě touchpad, trackball aj.) k jednomu přijímači? Logitech poskytuje – taktéž proprietární – softwarový balík SetPoint pouze pro MS Windows a konkrétně Unifying Software navíc pro OS X a ChromeOS, nikoliv však běžné linuxové distribuce. Naštěstí existuje svobodná, uživatelsky vcelku přívětivá alternativa Solaar.

Instalace je obvykle snadná: Solaar je v současné době obsažen, a to obvykle v nejnovější verzi 0.9.2 z roku 2013, v repozitářích běžných distribucí jako Debian, Ubuntu nebo Fedora a pro řadu dalších distribucí jsou k dispozici balíčky neoficiální; v krajním případě můžete sáhnout po ruční instalaci. Mezi základní závislosti patří Python, GTK 3 a udev; volitelná je podpora oznamovací oblasti novějších desktopových prostředí jako Gnome Shell nebo Unity.

Uživatelské rozhraní se vyvolá přes kontextovou nabídku ikony v „systémové oblasti“ panelu. Tlačítko Pair slouží k párování dalších zařízení – stačí je vypnout a zapnout, zatímco aplikace zobrazuje dialog informující čekání. Podobně Unpair v kartě konkrétního zařízení zruší párování s přijímačem.

V jednotlivých kartách se zobrazují informace o stavu baterie, příp. šifrování komunikace a pokud odklikneme ikonku „informace“, vlevo se ukáží také detaily jako verze firmwaru atp. Jestliže zařízení podporuje konfiguraci, např. přepnutí „funkčních kláves“ z multimediálních funkcí na obvyklé F1-F12, měl by se ukázat odpovídající přepínač.

Pokud preferujete ovládání pomocí příkazového řádku, nabízí se použít solaar-cli. Příkaz solaar-cli show vypíše seznam zařízení spárovaných zařízení s připojeným přijímačem (nutno ale dodat, že v případě více připojených přijímačů nahodile zobrazuje jen jeden z nich).

$ solaar-cli show
Unifying Receiver [/dev/hidraw5:17069642] with 1 devices
1: Wireless Illuminated Keyboard K800 [K800:C1B68AB0] offline

Další zařízení spárujeme tak, že ho vypneme a zapneme po spuštění solaar-cli pair.

$ solaar-cli pair
Pairing: turn your new device on (timing out in 20 seconds).
Paired device 2: Wireless Trackball M570 [1028:M570:7B5AA08B]

Můžeme si všimnout, že periferie jsou očíslovány. Tato čísla slouží k přístupu k zařízení při rušení párování (solaar-cli unpair číslo) nebo konfiguraci.

$ solaar-cli unpair 2
Unpaired 2: Wireless Trackball M570 [M570:7B5AA08B]

Parametr config s číslem zařízení nám ukáže dostupné možnosti konfigurace. Když pak za config číslo přidáme ještě název a hodnotu, Solaar se pokusí provést nastavení. V následujícím příkladu je to prohození funkce řádku funkčních kláves klávesnice (aby vracely F1-F12 bez držení modifikátoru Fn).

$ solaar-cli config 1
[5E5E30F8:keyboard]
# Wireless All-in-One Keyboard TK820

# Swap Fx function
#   possible values: on/true/t/yes/y/1 or off/false/f/no/n/0
fn-swap = True
$ solaar-cli config 1 fn-swap n
fn-swap = False

Zaznamenal jsem ovšem, že nastavení staršího modelu K800 v příkazovém rozhraní selhalo. Nabízí se souvislost s tím, že K800 implementuje HID++ verze 1.0, nikoliv novější, lépe podporované 2.0 (přehled najdete na webu projektu); nicméně s konfigurací v GUI problém nebyl.

$ solaar-cli config 1
[C1B68AB0:keyboard]
# Wireless Illuminated Keyboard K800

# Swap Fx function
#   possible values: on/true/t/yes/y/1 or off/false/f/no/n/0
# fn-swap = ? (failed to read from device)

# Hand Detection
#   possible values: on/true/t/yes/y/1 or off/false/f/no/n/0
# hand-detection = ? (failed to read from device)
david@desktop:~$ solaar-cli config 1 hand-detection n
solaar-cli: error: failed to set 'hand-detection' = 'False' [False]

Tím výčet schopností aplikace Solaar končí. Na webu můžete najít několik dalších projektů s podobnou funkcionalitou, leč zpravidla jsou starší. Konkrétně jde o ltunify, Logitech Unifying-tools a v neposlední řadě kousek kódu, který zaslal do jaderné konference Benjamin Tissoires nedlouho po uvedení technologie Unifying na trh.

Zkušenosti se psaním

Po pasáži věnované obecně technologii Logitech Unifying se vraťme ke klávesnicím, a to hlavně k té stěžejní záležitosti — jak se na nich vlastně píše.

Rozložení kláves v alfanumerické sekci je ve všech případech standardní, tj. s rovnými, nepůlenými řádky, relativním posunutím každého řádku o polovinu klávesy (resp. čtvrtinu klávesy mezi řádkem „domovským“ a tím nad ním) a se vzdáleností sousedních kláves 19 mm. Na klávesách F a J jsou obvyklé široké „zuby“.

Co se liší, to je za prvé tvar povrchu kloboučků kláves. Přestože Apple s klávesnicemi Aluminium nastolil trend plochých ostrůvkových kláves, ostrůvkové klávesnice Logitech včetně TK820 mají kloboučky kláves mírně vyduté (konkávní), příp. na krajních řádcích (s mezerníkem nebo funkčními klávesami) vypuklé (konvexní). Oproti novějším klávesnicím značky Lenovo (např. na thinkpadech počínaje X1) ale vršky nejsou vykrojené podle tvaru válce (tj. cylindrické), nýbrž koule (sférické). To kvituji s povděkem. Usnadňuje se tím navigace hmatem a trefování kláves uprostřed. Jen dva současné modely nemají ostrůvkové klávesy: K740 (ještě s cylindrickými kloboučky) a K800. Jejich povrch je sice v důsledku větší, ale to nehraje žádnou roli, protože se jedná o vyplnění mezer mezi klávesami.

Popisky kláves jsou provedené poměrně vkusně a zarovnané na střed, přičemž na podsvícených modelech jsou osvětleny prakticky rovnoměrně, zvláště při jednom symbolu na klávesu – nesrovnatelně lépe, než na libovolné stávající mechanické klávesnici se spínači Cherry MX apod. Za zmínku také stojí velice hladký povrch kloboučků podsvícených kláves, po kterém suché prsty takřka kloužou. To nemusí vyhovovat každému. Nepodsvícené klávesnice mají naopak mírně drsný povrch kláves.

Další rozdíl spočívá ve hmatové odezvě. Gumová tlačítka obvykle poskytují při „promáčknutí“ podobnou odezvu na začátku úhozu, přičemž jejich kvalita odpovídá poměrně vysoké ceně klávesnic. Pak ale následuje dopad klávesy „nadoraz“. Přinejmenším pro starší klávesnice (diNovo, K740, K800) s nůžkovým mechanismem Perfect Stroke je charakteristická až nezvyklá délka úhozu kolem 3 mm při relativně nízké síle 60 cN nutné pro aktivaci. Při psaní tak obvykle prst stihne během úhozu zpomalit tak, že nedochází k dopadu na kryt klávesnice plnou silou. U ostrůvkové TK820 už ale tento dojem nemám, ačkoliv se mi nepodařilo změřit odlišnou výšku mechanismu kláves. Může to být také kovovým vyztužením klávesnice, které se nemůže prohnout jako plast. Každopádně pocit při psaní se o kousek více podobá bušení do hliníkového plátu Apple Aluminium.

Pokud vyhledáváte opěrky zápěstí nebo packy pro přizvednutí zadní hrany klávesnice, vězte, že K740 a K800 disponují obojím, zatímco kompaktní modely jsou jednak kompaktní a jednak buď ploché, nebo TK820 má fixní sklon daný otvorem na baterie. Nožičky K740/K800 jsou pogumované, aby neklouzaly po stole. Opěrka zápěstí, či spíše dlaní je na K740 rovněž pogumovaná a příjemně dlouhá, ale na druhou stranu ji nejde odpojit, pokud ji nepotřebujete. V případě K800 je také pevnou součástí těla klávesnice, pogumovaná ale není (povrch je z matného plastu) a především je o několik centimetrů kratší, co ji aspoň pro mě činí nepoužitelnou.

Nakonec několik vět ke zvuku. Ostatně, potenciální absence hluku je jedním z důvodů, proč zvolit jakoby „notebookovou“ klávesnici. Žádná z uvedených klávesnic není zvláště hlučná. Určitou představu si můžete udělat z nahrávek psaní. Za vypíchnutí stojí, že na starší diNovo se totiž dá psát takřka neslyšně. Na K800 už uvolnění klávesy lehce klapne, ale aspoň je to konzistentní. Podobné klapání na K740 je výše položené a méně konzistentní. Ani jedno by však nemělo obtěžovat nikoho v okolí. Jenže s TK820 jsem narazil. Stisk kláves jako takový je o něco hlučnější, zřejmě jako důsledek ostrůvkové konstrukce a kovového plátu, leč to by ještě nevadilo. Problém je s klávesami stabilizovanými drátkem. O něco hlučnější mezerník či Enter by šlo překousnout, ovšem Caps Lock vysloveně cinká. Na druhou stranu, musí se nechat, že kryt klávesnice je v každém případě vcelku solidní a oproti celé řadě levných klávesnic při běžném používání např. nevrže.

Rozložení

Rozložení klávesnice je něco, co je vidět na obrázcích, ale snadno se na to zapomene. Dovolím si vypíchnout jen několik odlišností.

V prvé řadě Logitech dodává na evropské trhy klávesnice lokalizované. To implikuje především dvouřádkovou, relativně úzkou klávesu Enter a extra klávesu na místě pravé části levé klávesy Shift, jak to specifikuje standard ISO/IEC 9995. Na „velkých“ klávesnicích K740 a K800 stojí za povšimnutí užší klávesy ve vnějších sloupcích alfanumerické sekce; tzn. Shift, Enter, Backspace, tabulátor a Caps Lock jsou o čtvrtinu klávesy užší než obvykle.

Jestliže často používáte modifikátor AltGr vpravo od mezerníku, je dobré všimnout si, jak daleko vpravo se vlastně nachází. Na K740/K750/K800 je to až pod klávesou tečka na QWERTY a na kompaktních modelech o klávesu více doleva, tj. pod čárkou. Mezi AltGr a Ctrl navíc chybí pravá klávesa Windows/Super a klávesa pro vyvolání kontextové nabídky. Na jejich místě je buď modifikátor Fn (který se nijak nehlásí operačnímu systému), nebo na kompaktních klávesnicích nic, pak jsou vpravo od Ctrl zmenšené šipky a Fn se nachází na opačné straně.

Zmíněná klávesa Fn slouží k aktivaci sekundárních funkcí (zmenšených!) kláves v řádku s Esc. Na K740/K800 jsou ve výchozím stavu ještě F1 až F12 přístupné na jeden úhoz – pro ovládání přehrávače atp. potřebujeme přidržet Fn. Ale na TK820 (nebo K810 atd.) už je to naopak. Pro přepnutí je nutné použít software (např. Solaar diskutovaný výše), leč toto nastavení se neuchovává perzistentně v klávesnici.

Také uspořádání navigačního bloku je mimo K800 upravené. K740 má dvouřádkovou klávesu Delete; Insert je tedy odsunutý o řádek výše, což nepotěší příznivce zkratek pro kopírování (Shift-Insert apod.) převzatých z IBM CUA. Kompaktní klávesnice pro změnu tento blok kláves nemají vůbec – Delete je v pravém horním rohu nad Backspace, Insert vlevo od něj (na TK820/K830) nebo chybí (na K810) a zbývající čtveřice kláves Home-End-PageUp-PageDown je nahrazena kombinacemi Fn a šipek, které jsou pod pravou klávesou Shift.

Touchpad

Logitech v současnosti nabízí dva touchpady – levnější Wireless Touchpad a T650, konkurenta pro Apple Magic Trackpad – a několik klávesnic s integrovaným touchpadem. Dotyková plocha v klávesnici TK820, která se mi dostala do ruky, na první pohled připomíná právě vyšší model T650, a vyvolává tak docela velká očekávání. Sice si nemůžeme touchpad umístit vlevo od klávesnice nebo třeba před ni, ale to se týká spíše menší skupiny uživatelů. Na první omak působí čtverec 10,5×10,5 cm velice dobře; po hladkém povrchu prsty příjemně kloužou a citlivost je dobrá. Jenže odsud už je to jízda z kopce…

Hlavní průšvih spočívá v tom, jak je implementováno klikání. U jiných polohovacích zařízení (trackballů, trackpointů, rollermouse, některých touchpadů) oceňuji tlačítka oddělená od mechanismu pro pohyb kurzoru, a to netrpím ničím ani vzdáleně připomínajícím Parkinsonovu chorobu. Na TK820 se ovšem kliká buď dotykem, nebo stiskem celé dotykové plochy podobně jako na několika kontroverzních generacích notebooků Lenovo ThinkPad. Ani jedna varianta není ideální. Hladký, citlivý povrch je sice skvělý pro gesta táhnutím, ale klepnout přesně na drobnější odkaz nebo tlačítko na obrazovce je značně nesnadné. Tím spíš, když stisk celého touchpadu vyžaduje větší sílu, a to nekonzistentně mimo rohy – neustálé přesouvání prstů do rohu pro změnu zdržuje (palec nejde pořádně použít, touchpad z krytu klávesnice nevyčnívá). Kryt klávesnice v pravém dolním rohu navíc nepůsobí nejpevnějším dojmem, chybí tam šroubek, a vskutku: praskliny v těchto místech jsou častou závadou.

Ani implementace gest a vůbec funkcí touchpadu není ideální. TK820 se totiž systému nehlásí jako klávesnice a touchpad, nýbrž jako dvojice klávesnic. (Používal jsem ji na Ubuntu 15.04 a 15.10, tj. s jádrem 3.19 a 4.2, s různými desktopovými prostředími.) Tedy žádné nastavení citlivosti, různých gest pro posouvání atd. pomocí mocných nástrojů jako synclient, resp. GUI GPointing Device Settings. Gesta jsou napevno zakódovaná ve firmwaru a vesměs se překládají na klávesové zkratky navržené primárně pro některou z novějších verzí MS Windows. Přiřazení gest shrnuje tabulka níže.

Aby to nebylo všechno, touchpad občas přestane na gesta reagovat úplně. Jak je to možné? Jedná se o důsledek zkratky pro deaktivaci gest, a sice Fn + klepnutí levým „tlačítkem“ touchpadu. To můžete provést velmi snadno omylem, zvláště pokud máte ve zvyku otevírat odkazy v novém panelu kombinací Ctrl + klepnutí, protože Ctrl a Fn jsou hned vedle sebe.

Dovedu si představit, že tento touchpad může být užitečný pro navigaci v prostředí pomocí gest, ale stávající uživatelská rozhraní počítají s pohybem grafického kurzoru – možná kdyby klávesnice navíc obsahovala kupříkladu trackpoint…

pohyb	počet prstů	funkce
klepnutí	1	primární klik (mouse 1)
klepnutí	2	sekundární klik (mouse 3)
táhnutí	2	posouvání podle směru (mouse 4-7)
klepnutí	3	klik „kolečkem“ (mouse 2)
táhnutí na šířku	3	zpět/vpřed (mouse 8-9)
táhnutí shora	3	Win-D (kódy 125 a 32)
táhnutí nahoru	3	Win (kód 125)
táhnutí na šířku	4	Win-levá/pravá šipka (kód 125 a 105/106)
táhnutí shora	4	Win-M (kód 125 a 50)
táhnutí nahoru	4	Win-Shift-M (kód 125, 42 a 50)

Další dojmy

Na závěr se pokusím zodpovědět několik častých dotazů.

Je běžné, že především membránové klávesnice nezvládají registrovat současný stisk více než dvou kláves. Naráží na to hlavně hráči akčních her, a tak se setkáváme s otázkami, zda klávesnice neblokuje např. při kombinaci kláves Shift-W-mezerník nebo libovolném výběru kláves ze čtveřice WASD. Odpověď? Testované klávesnice sice všechny mají pouze 2KRO, ale bezdrátové modely K800 a TK820 paradoxně neblokují při žádné kombinaci Shift-W-mezerník, WASD, ESDF, IJKL aj., zatímco drátová K740 blokuje mezerník při kombinaci s Shift-W. Zlí jazykové tvrdí, že Logitech tak učinil schválně, aby podpořil prodeje své řady herních periferií. Přitom analogická kombinace s ESDF funguje korektně.

Dále několik slov k Logitech Unifying. Jaký je dosah? Testoval jsem klávesnici na 10 metrů přes tři sádrokartonové zdi a nesetkal jsem se s problémem. Na rušení jsem narazil pouze občas bezprostředně po zapojení přijímače – ve zvuku z externí zvukové karty se objevily artefakty, ale přijímač stačilo odpojit a znovu připojit. Se horší odezvou se setkávám pouze při probouzení trackballu Logitech M570, u klávesnice jsem dosud žádné úhozy neprováděl zbytečně, ani s touchpadem jsem nenarazil na zpoždění. Nutno ale podotknout, že se jedná o dům na okraji vesnice, obecně s minimem rušení. Co se bezpečnosti týče, Logitech u klávesnic slibuje šifrování přenosu (128bitovým AES, PDF), leč pochopitelně se nabízí otázka důvěryhodnosti proprietární implementace.

S bezdrátovým připojením souvisí výdrž na baterie. Podsvícené klávesnice (v mém případě K800, dále K810/K811/K830) je potřeba při celodenním používání denně připojovat microUSB kabelem k počítači. U ostatních modelů mi možnost použít kabel chybí, protože hlášení stavu nabití je vcelku nepřesné (±10 %), a tak je při obvyklé výdrži v řádu týdnů až měsíců interval, kdy může šťáva kdykoliv dojít, poměrně dlouhý.

Podsvícení, je-li přítomno, je bílé, což neurazí. Dá se regulovat v několika krocích nebo vypnout. Nevšiml jsem si, že by blikalo, ani jsem nezaznamenal bzučení či pískání, na což jsem velice citlivý. Podsvícení na bezdrátové K800 se navíc automaticky zhasíná za účelem šetření energie; díky senzorům pohybu by se mělo automaticky zapnout po opětovném přiblížení ruky nad klávesnici. Funguje to ale zvláštně. Někdy se klávesy náhle rozsvítí po pouhém mávnutí nad opěrkou dlaní a jindy – hlavně na numerickém bloku – se nic neděje, dokud nestisknete klávesu.

Hodnocení

Cena diskutovaných klávesnic se na českém trhu pohybuje řádově mezi dvěma a třemi tisíci korun. To je relativně hodně, když uvážíme, že jednak stejné peníze stojí některé ergonomické (tj. půlené) nebo mechanické klávesnice, se kterými jde občas i zatloukat hřebíky, a jednak maloobchodní cena stejného zboží je třeba v USA o třetinu nižší. Také je to absolutně hodně, pokud vám vyhovuje a vydrží chicony za dvě stovky.

Pokud se oprostíme od poměřování cen, třeba K800 je vcelku tichá, slušně zpracovaná klávesnice s tříletou zárukou, výhodami relativně univerzální bezdrátové technologie Unifying (jestliže bezdrát potřebujete) a velmi dobrým podsvícením. Osobně bych upřednostnil některý kompaktní model, protože numerický blok mi spíše překáží – věc osobních preferencí. V tom případě je nepříjemné výchozí přiřazení různých „multimediálních“ funkcí klávesám F1 až F12, ale jak jsme si ukázali, díky aplikaci Solaar ani to, ani párování více zařízení s jedním přijímačem, není zásadní problém.

Také na K740 se píše příjemně, měkce. Považuji ji za krok vpřed ze starší řady UltraX, jenže na druhou stranu… jak se postavit ke skoku na až trojnásobnou cenu (přibližně 600 Kč ve srovnání s ~1800 Kč)? Opěrka rukou nebo podsvícení nejsou pro každého; rozložení je navíc o něco méně standardní.

Naopak touchpad v TK820 mě vysloveně zklamal absencí samostatných tlačítek a tím, že se v systému nehlásí jako samostatný touchpad. Nabízí se otázka, zda K830 trpí stejným problémem. Odpověď neznám. Se samostatným touchpadem Wireless Touchpad jsem v zásadě spokojený.

Dodávám, že jsem měl možnost letmo vyzkoušet levnější modely bez nůžkového mechanismu kláves, namátkou K400, a troufám si tvrdit, že ten rozdíl v ceně za větší komfort a konzistenci mechanismu kláves stojí, pokud trávíte netriviální množství času psaním.

       

Komentáře

[_]

mam z te recenze pocit, ze kdyby tyhle klavesy staly 200 korun a klasicka chicony 3000, koupil bych si tu chicony...

[Rezza]

Ted hledam nejakou mensi klavesnici s touchpadem, ale hlavne pres Bluetooth. Jestli vubec neco takoveho existuje...

[David Adamczyk]

Takove klavesnice s touchpadem dela napr. Lenovo (thinkpad style) vcetne trackpointu.

[Fluttershy, yay!]

Touchpad tam AFAIK není už od UltraNav, které pod Lenovem mělo problémy s firmwarem (blbě fungoval trackpoint).

[jehovista]

"Rozložení klávesnice je něco, co je vidět na obrázcích, ale snadno se na to zapomene." Tak na to bych nespolehal. Uz jsem dvakrat vracel klavesnici, protoze mela jine rozlozeni, nez na obrazku v e-shopu.

[Fluttershy, yay!]

To je věc lokalizace (typicky ANSI/ISO/AT) – v obchodech to mají běžně popsané blbě. Ale netýká se to přímo vlastností daného modelu (třeba absence pravé klávesy Windows/Menu nebo oddělení/posunutí funkčních kláves).

[yena]

Aneb jak udelat vedu z takove kraviny jako je klavesnice.

[Zdenek Henek]

Kraviny?

Jen bych se zeptal:

1. pisete vsema deseti? 2. pisete kazdy den cca 6 - 8 hodin?

Predpokladam odpovedi ne a ne.

Problemy se zapestim asi taky nemate, ale verte mi, ze se muzete klidne dostat do stavu, kdy zapesti boli tak, ze si neotevrete ani lednicku. To se mi nastesti nestalo, ale myslim, ze za to muzu dekovat firme Maltron a jejich 3D klavesnicim.

http://www.maltron.com/shop/product/5599-maltron-two-hand-3d-fully-ergonomic-keyboards-for-the-usa

Nejlepsi a nejuzitecnejsi kus HW,ktery doma mam.

[kyknos]

ja teda vsema deseti nepisu, pouzivam metodu dvou krouzicich orlu :D (proste neprepisuju texty a obvykle me pri psani brzdi jine veci, nez mlaceni do klavesnice), byly doby, kdy jsem psal podstatne vic nez 8 hodin denne

se zapestim mi to ale nikdy ani v naznaku nic neudelalo

za to jsem malem skoncil na chirurgii ze spatne mysi a z prepracovani s grafickym tabletem

[tom62]

Maltron a jejich 3D klavesnicim

Zajímavé. Jak dlouho vám trvalo se na tom naučit rychle psát?

[Fluttershy, yay!]

Já maltron nemám (a spíš si vytisknu dactyl cave nebo Katy80), ale mám ErgoDox a TypeMatrix 2030, měl jsem Kinesis Advantage (o posledních dvou jsem tu psal články) a pár dalších věcí. Zvyknout si na psaní mi trvalo pár dní (prostě posunutý spodní řádek), ale při každé výrazné změně rozložení jsem tak týden zápasil s úplně odlišnou polohou kláves jako Backspace nebo Enter.

[zdenek henek]

Na Maltron QWERTY klavesnici jsem se "ucil" priblizne dva tydny, ale to uz jsem umel psat vsema deseti. Pouzivam QWERTY rozlozeni. Pokud by neprestalo zapesti bolet, tak jsem byl pripraveny se naucit i Maltron rozlozeni pro US klavesnici. Kdyz pisu na jine klavesnici, tak akorat palce "hledaji" enter a sipky. Prechazet mezi Maltron QWERTY a notebookovou klavesnici se da docela bez problemu.

[dumblob]

Díky za pěknou recenzi. Ostatně mě utvrdila, že Logitech klávesnice nejsou můj šálek kávy mezi nízkozdvihovými klávesnicemi.

[Jendа]

Příloha:

• thefuck.png (189837 bytů)

Co se bezpečnosti týče, Logitech u klávesnic slibuje šifrování přenosu (128bitovým AES, PDF), leč pochopitelně se nabízí otázka důvěryhodnosti proprietární implementace.

Není potřeba se otazovat, už v tom paperu je napsáno, že to stejný znak zašifruje na stejný znak. Cracknutí je potom otázka triviální frekvenční analýzy.

OK, předpokládejme, že ten, kdo to navrhl, měl víc mozku, než ten, kdo psal paper. V další kapitole se dočteme, že si to při párování sjednává nové klíče. Na to bych taky moc nevěřil, nečekal bych, že by klávesnice uměla třeba rozumně silný Diffie-Hellman.

Dále,

The encryption applies to all standard keyboard keys (a, s, d, f...) and modifiers (Shift, Ctrl, Alt...). The multimedia keys (Play, Pause, Mute...) that may be implemented in some keyboards are transmitted in clear text.

ukazuje, že to šifrování tam nejspíš někdo dolepil na poslední chvíli.

Bonus: kdo zanalyzuje text na základě informací o časování paketů s keystroky?

[Fluttershy, yay!]

Čekal jsem, kdo se první chytne. IMHO ten dokument dělal někdo naprosto nekompetentní, nakonec i ten přijímač na tom obrázku je o generaci starší, o generických klipartech nemluvě. Jenže bohužel je to zřejmě primární oficiální zdroj (lepší jsem nenašel).

Relevantní informace doporučuji hledat kolem jaderného ovladače (diskuze v LKML) nebo ltunify. Co se toho pamfletu týče, nenarazil jsem ani na žádný dokumentovaný útok.

[set]

Jakou byste doporučili kompaktní klávesnici (bezdrátový set klávesnice+myš) s tlačítky s nízkým zdvihem? Něco na tento způsob? http://sety-klavesnice-mysi.heureka.cz/hp-wireless-desktop-c6020-p0q51aa/

[Fluttershy, yay!]

Sady jsou až na naprosté výjimky nesmysl (preference tvaru/citlivosti myši, pofidérní kvalita).

Z klávesnic třeba některý ten lepší logitech, externí thinkpadí klávesnice atd.

[set]

Preferované jsou spíše malé jednoduché myšky s lehce stisknutelnými tichými tlačítky i kolečkem.

[Fluttershy, yay!]

Mikrospínače v myších takřka zpravidla nejsou tiché a kvalitní kolečko aby jeden pohledal. Třeba CM Storm Xornet ale měl požadavky v zásadě splňovat.

[repoo]

http://sety-klavesnice-mysi.heureka.cz/rapoo-e9060/ vlastní někdo? vaše zkušenosti?

[Fluttershy, yay!]

Rapoo je typická asijská značka šmejdů. Mám velice negativní zkušenosti i s jejich „lepšími“ výrobky. Takže bych to vzal jenom za předpokladu, že se to (a) nebude moc používat, (b) je k tomu přece záruka a elektroodpad na skládce je „problém někoho jiného“.

[Petr Ježek]

Osobně soudím, že je pro neprofesionální psavce rozhodně lépe využívat zcela běžné klávesnice do 500,- Kč, nejlépe drátové.Újma prstů rozhodně nehrozí a po dvou letech lze starou vyměnit finančně bezbolestně za novou. Ligitech je těžce předražený. Jinak chytří si moho počkat na pád kurzu USD, který přijde spíše dříve než později, zato zcela jistě a nutně.

[Petr Ježek]

Omluva za překlepy, ta lahev vína je zjevně vidět...

[JardaH]

Švýcarská značka Logitech má reputaci spíše lepšího výrobce počítačových periferií, přinejmenším v mainstreamu.

Pro mě firma Logitech představuje strašný šméčko.

Klávesnice ztrácí potisk po cca 2 letech a narazil jsem na značné množství myší, kde tlačítka bylo nutné vyletovat a nahradit novým protože generovalo zákmity (to mě dost překvapilo, protože naposledy kdy bylo nutné na myši něco opravovat, byly zasraný válečky u kuličkových). Co se týče klávesnic, tak obstarožní Chikonku jsem po 10 letech vyměnil jen kvůli tomu, že jsem chtěl myš i klobásnici bez-drát.

Bohužel jsem si koupil právě Logitech...

Momentálně bych si rád koupil nějaké myš/klávesnice kombo, ale bohužel jsem vůbec nenašel, do čeho bych měl jít.

Microsoft a Logitech mi do baráku nesmí :)

[Fluttershy, yay!]

Klávesnice ztrácí potisk po cca 2 letech

Naprosto běžná vlastnost materiálu nebo technologie potisku – nezávisle na značce.

narazil jsem na značné množství myší, kde tlačítka bylo nutné vyletovat a nahradit novým

Opět naprosto běžná vada drtivé většiny současných myší.

[Tomáš]

Především děkuji za obsáhlu recenzi.

Před časem jsem sháněl bezdrátovou klávesnici k Raspberry Pi používanému víceméně (spíš více) jako přehrávač videa (OpenELEC). Padly mi do oka dva kousky od Logitechu (sada myš + klávesnice), ale vždycky to skončilo na nevhodné české lokalizaci. Nakonec jsem koupil All-In-One Media od Microsoftu. Sice to není úplně ono, ale aspoň má normální levý shift.

Mimochodem, ani Logitech nemá na svém webu fotky lokalizovaných klávesnic, takže se to nedá očekávat ani od českých e-shopů.

Chci se zeptat, jak je to s tou lokalizací klávesnic. Jsem zvyklý na "americké" rozložení, tj. s dlouhým levým shiftem a jednořádkovým Enterem. Microsoft to tak dělá i v české verzi, Dell to dělal taky tak, ale poslední notebook už to má taky s krátkým Shiftem. Kromě Logitechu dělá tu "zběsilou" lokalizaci třeba i Apple nebo nově již zmíněný Dell. Většinou tady člověk nemá moc na výběr a dostane tu "zběsilou" lokalizaci. Jenom pár klávesnic se dá sehnat v americkém provedení (musí se koupit přelepky), jinak se musí objednat v zahraničí.

Existuje na to rozložení nějaká norma? Kdo ji vymýšlel a proč to tak komplikoval? To máme jiné ruce než třeba Američani?

[Fluttershy, yay!]

Viz ISO/IEC 9995. Pokud někdo (Microsoft) u nás strká české popisky (typicky mizerné polepky) na klávesnice s fyzickým rozložením odpovídajícím příslušnému standardu ANSI, je to kvůli „katování kostů“.

Apple to pouze „vylepšil“ tím, že jejich dvouřádkový Enter je enormně úzký.

[dumblob]

V tomto případě bych výjimečně uvítal „katování kostů“ i u dalších výrobců.

[Fluttershy, yay!]

Kdyby mi to nebylo šumák, důrazně bych se ohradil, a to z více důvodů.

[dumblob]

A i přesto, že Ti to je šumák, by mě docela zajímalo co těmi odkazy máš na mysli. Nenalézám totiž na odkazovaných stránkách nic, co by vylučovalo použití ANSI fyzického rozložení.

[Fluttershy, yay!]

Angle mod nebo rozdíl počtu kláves.

[dumblob]

Ju, počet se o 1 liší (různé počty kláves jsou dnes běžné - těžko se hledají dvě klávesnice s naprosto standardním počtem kláves) a Angle mod se snaží využít právě tuto jednu klávesu navíc. Jedna klávesa mi však přijde jako zcela margiální záležitost

[Fluttershy, yay!]

Rozdíl je v tom, pod jakým úhlem je ruka při psaní ZXCVB, vzhledem k asymetrickému posunutí řádků. Uvolnění vzdálené pozice B je milý bonus – třeba pro účely extra modifikátoru.

[dumblob]

Bonus je to v případě, že mohu „natočit“ levou půlku dělené klávesnice tak, aby „osa“ klávesnice byla rovnoběžně s „osou“ předloktí. V opačném případě totiž při psaní stačí jemně v zápěstí „přitočit“ dlaň s prsty k tělu pisatele a voilá, prsty jsou přesně nad ZXCV.

Jelikož však mám k dispozici pouze jednu dělenou klávesnici a to pouze na jednom místě, které téměř nenavštěvuji, tak zvyk na rozložení s milým bonusem se stává hodně nemilým.

[Fluttershy, yay!]

Bonus je to v případě, kdy přesně to, co popisuješ, možné není. Ostatně, ruce nad „standardní“ klávesnicí netvoří (nebo by neměly tvořit) rovnostranný (resp. symetrický) trojúhelník.

[kyknos]

Nikdy jsem nepochopil tu zalibu v us rozlozeni. A to jsem amifil. Na ceske klavesnici neco chybi?

[dumblob]

Ano, na ANSI fyzickém rozložení je lépe dostupný Enter a levý Shift. A díky tomu, že hodně měním místa kde pracuji si nemohu všude přemapovat pravou část klávesnice na zcela vlastní softwarové rozložení s offsetem jedna či dvě klávesy vpravo.

[Fluttershy, yay!]

Pokud se budeme držet fyzického rozložení a rozdílu mezi „ANSI“ a „ISO“, pak rozdíly jsou dva:

• další levá klávesa Shift (ANSI) versus klávesa navíc (ISO)
• poloha/rozměry/tvar kláves Enter/Return a zpětné lomítko (umlaut)

Velké klávesy v případě ANSI jsou o fous „blíž“ písmenkům a ten Enter/Return je lépe stabilizovaný, potažmo jednodušší na výrobu. Na druhou stranu, ISO má klávesu navíc, zpětné lomítko (umlaut) „blíž“ písmenkům a fyzicky větší Enter/Return.

[kyknos]

Ja mam teda fyzicke rozlozeni klaves snad vsude jine a nejakou korelaci s jazykem popisku moc nepozoruju.

[dumblob]

Nejde o korelaci s jazykem popisků, nýbrž o výše zmíněné ­velké klávesy­.

[kyknos]

Neni to jedno?

[dumblob]

Těm, kteří preferují komfort před "běžným použitím" to jedno není.

[kyknos]

ja treba preferuji zcela urcite komfort pred nepohodlim, ale jedno mi to je

napada me spousta dulezitejsich parametru klavesnice

[dumblob]

ja treba preferuji zcela urcite komfort pred nepohodlim, ale jedno mi to je

Jak známo, výjimka potvrzuje pravidlo.

napada me spousta dulezitejsich parametru klavesnice

To je dobře, alespoň máte v Evropě výrazně větší výběr.

[Tomáš]

Jak píšou kolegové, není nad pořádný Shift a Enter. Kromě toho na programování je snad jedno, jakým jazykem mluvím, všechny používané programovací jazyky vycházejí z angličtiny.

Na českém rozložení naopak něco přebývá, ta klávesa vedle levého Shiftu.

[Jendа]

Já klávesu u levého shiftu používám na \ a |, ta vedle backspace se blbě mačká s modifikátorem.

[kyknos]

Ale vsechny anglicke znaky jsou i na ceske klavesnici - cestinu ignorovat je blbost a prepinat klavesnice jeste vetsi.

[Fluttershy, yay!]

To je debata, zda je lepší zabíjet hřebíky šroubovákem, nebo imbusem.

[kyknos]

ne

[Fluttershy, yay!]

Co „ne“?¹

Řeč je o rozloženích navržených jako workaround na mechanicky nedokonalých strojích, přičemž tato rozložení se stala průmyslovými standardy (1) v době, kdy se již přecházelo na hardware (Underwood front-stroke), na kterém byl tento workaround kontraproduktivní (Kay, 2013); (2) v důsledku popularity primitivních odinovských metod menežmentu (Taylorismus), potažmo selhání trhu.

¹ Laskavý čtenář si povšimne uvozovek, pro něž symboly nejsou ani na jednom diskutovaném rozložení.

[kyknos]

pokud to myslis takhle, tak ano, ale ja mluvil trosku o necem jinem

[Fluttershy, yay!]

Tím jsem pouze naznačoval, že by bylo lepší povznést se nad žabomyší války a příp. přesunout pozornost k něčemu, co je navrženo s ohledem na (a) fyziologii uživatele, (b) technologie, které nejsou z období, kdy state-of-the-art zdrojem energie bylo uhlí.

[Jendа]

technologie, které nejsou z období, kdy state-of-the-art zdrojem energie bylo uhlí

A to je kdy? Uhelné elektrárny mají pořád nadpoloviční většinu…

[Fluttershy, yay!]

-->Oxford Advanced Learner's Dictionary
-->state of the art

adjective
using the most modern or advanced techniques or methods; as good as it can be at the present time:
The system was state of the art. * a state-of-the-art system