Byl vydán Mozilla Firefox 124.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 124 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Man Yue Mo z GitHub Security Lab se podrobně rozepsal o již opravené zranitelnosti CVE-2023-6241 v Arm Mali GPU umožňující získání roota na telefonu Pixel 8 s povoleným MTE (Memory Tagging Extension).
V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Jedním z důkazů, že Linux je významným hráčem v podnikovém sektoru, bylo představení nového linuxového certifikačního programu. Jim Zemlin, výkonný ředitel nadace The Linux Foundation, oznámil vytvoření dvou certifikačních programů – jednoho pro správce systémů (LFCS) a druhého pro techniky (LCFE).
Pravidelným účastníkem těchto konferencí je i Linus Torvalds, který se letos zapojil do panelové diskuse vývojářů jádra. Na přímou otázku, kam by chtěl nasměrovat Linux, Torvalds odpověděl, že se nevzdává myšlenky na významný průnik do světa osobních počítačů. Podle něj nesouvisí ovládnutí tohoto segmentu s jádrem, ale s celkovou infrastrukturou. Pokud se ji podaří zlepšit, měl by mít Linux cestu do strojů koncových uživatelů otevřenou.
V panelové diskusi se probírala také otázka zmenšování jádra. Protože miniaturní počítače jako Raspberry Pi nepotřebují spoustu funkcí, ale spíš minimum místa v úložišti i v paměti. Podle Torvaldse je problém především v tom, že jádro postupně nabaluje nové a nové funkce, které výrobci miniaturních počítačů nebo vestavěných systémů nepotřebují. Proto se uchylují k používání starších, kompaktnějších verzí jádra, které však mohou být zranitelnější.
Panel také řešil problém nedostatku správců jádra pro okrajové hardwarové platformy. Mnohdy se totiž stává, že se o danou platformu stará jediný správce. A pokud odjede na dovolenou nebo onemocní, není nikdo, kdo by implementoval změny předkládané vývojáři. S nejrozšířenější architekturou x86 problémy se správou nejsou a podle Torvaldse se zlepšuje situace i v případě architektury ARM, která se z počátku potýkala s velkými problémy s implementací změn v jádru. Protože však přitahuje stále více zájmu i mezi komerčními subjekty, je znát posun v rychlosti zavádění změn a aktualizací.
Dalším z účastníků, kteří na konferenci vystoupili, byl Solomon Hykes, zakladatel platformy Docker. Představil účastníkům princip fungování „svých“ virtuálních kontejnerů pro koncové uživatele, který významně usnadňuje správu virtuálních desktopů ve větších podnicích nebo u větších poskytovatelů tohoto druhu služeb. I když se jedná o poměrně mladý projekt, získal si popularitu u řady firem.
Společnost IBM, která po odklonu Applu a Sony zůstala u vývoje procesorů architektury Power v podstatě osamocená, se rozhodla tuto technologii nadále podporovat, a proto založila konsorcium OpenPower. To se mezitím změnilo v nadaci, která má už kolem 80 členů. IBM rozvíjí výukové a vzdělávací programy, které zájemce seznamují s možnostmi využívání Linuxu na platformě Power. Nadace se také stará o správu jádra, ovladačů a aplikací pro tuto architekturu. Nasazuje především komerční distribuce Red Hat, SUSE a Ubuntu, které podporu této architektury standardně zahrnují.
Z dalších řečníků můžeme zmínit například zástupce HP a Intelu, kteří kromě svých zkušeností s podporou open source představovali i své působení v oblasti cloudových služeb. Kromě cloudu je populárním působištěm Linuxu a open source technologie 3D tisku. Proto také na LinuxConu vystoupili zástupci společností Local Motors (3D tisk malosériových automobilů) nebo Makerbot (první komerční 3D tiskový systém využívající Linux).
Videa se záznamem jednotlivých vystoupení najdete na specializovaném kanálu na YouTube.
Fotografie z akce si pro změnu můžete prohlédnout na Flickru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: