Mageia 2 po půl roce užívání #1: instalace, zabydlení, KDE

16. 10. 2012 | David Ježek | Návody | 9280×

Druhé vydání svobodného forku Mandriva Linuxu, distribuce Mageia 2, přišlo na svět 22. května tohoto roku. Tentokrát jsme se na systém rozhodli podívat trochu jiným okem, nikoli v rychlosti screenshotové recenze, ale dlouhodobějším používáním. Jak tedy hodnotíme Magieu 2 po čtyřech měsících dennodenního užívání?

Než si odpovíme na otázku z perexu, přiblížíme si samozřejmě systém Mageia 2 jako takový a představíme si hlavní desktopová prostředí, aplikace a postupy, které v ní fungují (či nefungují).

Obsah

• Úvod
• Instalace, aktualizace, první spuštění
  • Boj s grafickými ovladači
• Zabydlení
  • Několik ukázek z KDE
  • Instalace podrobněji
• Nastavení systému
• Nastavení KDE
• Aplikace
• Problémy
  • Mageia 2 obecně
  • KDE specificky

Úvod

Mageia 2 se zrodila z popela Mandrivy (která se zase před lety zrodila spíše klonováním z Mandrake Linuxu). Je tak jasné, že jejím srdcem je jak balíčkovací systém RPM, tak i nástroje používané Mandrivou, tedy zejména její ovládací centrum a primární využívání desktopu KDE. To ale není dogma, Mageia 2 nabízí jak nové GNOME 3 s GNOME Shellem, tak cosi, čemu říkají „GNOME Classic“ (na GNOME se podíváme příští týden).

Systém si lze stáhnout skrze domovský web, a to v podobě instalačního DVD pro 32bit a 64bit x86 stroje, tak dual-arch CD – tyto případy nenesou nesvobodné ovladače – tak i formou LiveCD ve variantách pro čtyři různé oblasti, přičemž CD označované „Europe 1 – America“ nese podporu zemí českých.

Instalace, aktualizace, první spuštění

Dnes vás neobdařím screenshoty z virtualizované instalace, nýbrž reálnými fotografiemi z instalace na následujícím stroji: Intel X48 + Pentium Dual-Core 2,93 GHz, 8 GB DDR2-1066, GeForce GTX 550 Ti / Radeon HD 5450 (o VGA za chvíli podrobněji), 1TB HDD SATA, BD-R(E) SATA + 1,5TB USB + USB skener Epson.

Instalace je celkem klasickou záležitostí, proces známý z několika předchozích verzí Mandrivy probíhá i zde: nekoná se tedy souběžné zadávání údajů a kopírování systému na disk, tak jak to umí Ubuntu.

Instalační pevný disk ve výchozím stavu nesl Windowsovou instalaci. Mageia 2 implicitně navrhuje využití volného místa na takovém disku, my ale použijeme disk celý s drtivou většinou svěřenou /home partišně (použití 12GB oblasti pro systém se nakonec ukázalo jako více než dostatečné, snad až přebytečně štědré).

Mageia 2 nijak neláme přes koleno novinky, nevnucuje ani btrfs, ani (nedejbože) reiser4 či něco takového, nadále se drží osvědčeného souborového systému ext4. To ale samozřejmě nebrání v možnosti použít takřka cokoli.

Po instalaci probíhá nastavení a kontrola služeb, zadání uživatelů, případně nastavení stažení aktualizací.

Poté se již systém restartuje a proběhne první spuštění. Zalogujme se tedy rovnou do KDE.

Boj s grafickými ovladači

Systém jsme instalovali nejprve v konfiguraci s GeForce GTX 550 Ti, abychom si ověřili a) jak běží nouveau a b) jak snadné bude překlopit vše na uzavřený ovladač Nvidie. Dá se říci, že nouveau odvádí v rámci implementovaných vlastností pro tuto Nvidia Kepler architekturu GPU svoji práci dobře, GUI se zobrazuje správně a svižně, videa běží plynule i ve fullscreenu (byť bez hardwarové akceleraci decodingu – pozor, nezaměňovat s hardwarovou akcelerací zobrazení samotného videa, resp. jeho scalingu na rozlišení monitoru).

Problém ale nastane ve chvíli, kdy chceme instalovat ovladač Nvidie (totéž pak platí i pro AMD, možná dokonce v horší míře). Ovladač se sice povaluje v repozitářích (byť obvykle starší verze, než která je k dispozici přímo u Nvidie), jeho vpáchání do systému se podaří, ale jednoduše se nezprovozní, protože v kernelu je stále zadrátován nouveau a instalační systém jak samotné distribuce Mageia 2, tak (pokud to zkusíme ručně) vlastního ovladače Nvidie toto neumí vyřešit.

Je mi jasné, že v tuto chvíli se na mě řada z vás sesype s tím, že je to snadné a je potřeba jen udělat kroky 1,2 až 15 a pak vše jede, nicméně z pohledu začátečníka prostě žádnou takovou informaci nedostávám a tato linuxová distribuce mě tak nechává na holičkách s nouveau (a jeho neschopností power-managementu Keplerovské generace). Zlatý instalátor GPU ovladačů, který má v sobě obsaženo Ubuntu.

Po přehození na Radeon HD 5450 se scénář v podstatě opakoval, jako neznalý uživatel není člověk prakticky schopen ovladač nainstalovat (akorát tedy, pokud si dobře pamatuji, tak v případě AMD celý proces „chcípl“ ještě dříve, na nějaké chybové hlášce ovladače AMD). Jediná výhoda AMD je v tom, že pasivně chlazený Radeon HD 5450 (podobně by to bylo třeba u GeForce GT 610) je karta tak úsporná, že případná absence schopnosti free ovladače kartu podtaktovávat či řídit ventilátor, nehraje významnou roli ani z hlediska dB, ani z hlediska W. Vše další se tedy již koná s Radeonem HD 540 v PC a dělám si u Mageia 2 velký černý puntík.

Zabydlení

Jedna z prvních věcí, kterou průměrný uživatel bude řešit, je nastavení času. Instalace NTP je naštěstí bezproblémová, pouze o pár kliknutích myší.

Stejné platí i pro první pouštěná videa ve výchozím KDE přehrávači. Pokud do té doby nebyly nastaveny zdroje softwaru/repozitáře, systém si o to řekne a poté stáhne patřičné kodeky do PC.

V tu chvíli pochopitelně začnou přitékat i první aktualizace (pokud jsou k dispozici). O všem distribuce adekvátně informuje skrze podporu v samotném KDE.

Jedno malé doporučení: je vhodné ze seznamu dostupných zdrojů zcela odebrat instalační CD, protože systém má tendenci jinak primárně tahat instalovaný software nikoli z mirrorů, ale právě z CD, o které si tak pořád říká. A koho by dnes bavilo instalační CD stále vkládat do mechaniky .

Několik ukázek z KDE

Mageia 2 používá zvukovou nadstavbu PulseAudio. S integrovanou zvukovkou jsem nezaznamenal žádný problém, vše funguje zcela korektně, ať již jde o výstupy jednotlivých zařízení, tak mixování aplikací.

Klasický monitor systému á la KDE. Sám o sobě generuje byť minimální, tak nezanedbatelné vytížení CPU v závislosti na velikosti svého okna. Možná za to může nastavení KDE z hlediska 3D/akcelerace prostředí, která jednoduše nemůže být na HD 5450 s open-source ovladačem úplně ideální.

Instalace podrobněji

Instalační aplikace má daleko do eye-candy protějšku z Ubuntu, ale i tak je poměrně slušná. Balíčkovací systém informuje o novinkách, postará se o závislosti s jejich výpisem pro odsouhlasení a nakonec po potvrzení shrnujícího dialogu vše stáhne a nainstaluje. Tady asi principiálně není co vytknout. Přiznejme si, že věci jako uživatelské recenze známých provařených aplikací v Centru softwaru pro Ubuntu nikdo moc nečte.

Instalovat lze i z ručně stažených balíčků, což platí například pro nástroje Avasys/Epson pro skenery Epson.

Pak již VueScan funguje jako po másle (pokud máte podporovaný skener, s nějakým novějším flatbedem od Canonu s podporou pro filmy na to zapomeňte, tam jste odkázáni na Windows).

Repozitáře nenesou jen samotné aplikace, ale i meta balíčky (například pro desktopová prostředí) a také třeba pluginy pro GIMP.

Nastavení systému

Jak zdejší sekce Desktopy nasvědčuje, wallpaper je asi nejdůležitější část výbavy. V Mageia 2 no problemo, neboť se mění v samotném Nastavení plochy KDE .

Vše distribuční se nastavuje v Ovládacím centru.

V něm lze nastavovat aktualizace, zdroje softwaru, volat instalační aplikaci.

Vše ostatní je předmětem velmi detailních nastavení.

Nastavení KDE

Možnosti v nastavení prostředí KDE jsou tak obrovské, obsáhlé a vaz-lámající, jako ve všech jiných distribucích. Mageia 2 se v tomto nijak zvlášť neliší.

Vypíchněme si ještě třeba Bluetooth. Funguje zcela bezproblémově, s obyčeným BT-USB 2.0 donglem za ±100 Kč.

I o kopírování, jakož i dalších aktivitách, je uživatel informován v pravé dolní části.

Aplikace

Dolphin v jedno- a dvou-panelové podobě.

V KDE se vám o hudbu a video postarají třeba přehrávače Amarok a Dragon.

O prohlížení fotografií zase GwenView.

Případně si vám dovolím představit jednoduchou utilitku GpicView.

Na pokročilou editaci včetně RAWů je tu samozřejmě digiKam. Jen je pro RAWy nejprve potřeba si v nastavení přepnout na plnohodnotný import RAWu, nikoli jen práci nad 8bit verzí.

Problémy

Mageia 2 obecně

Na Mageie je třeba oproti Ubuntu znát, že má výrazně menší komunitu vývojářů. Nové verze softwaru – pokud jej vůbec v Mageia repozitářích najdeme – jsou přidávány s často až velkým zpožděním. Tato moje kritika platí obecně za celý téměř půlrok, protože se situace nelepší.

Některá rozhodnutí jsou pak doslova „na zabití“ – napříkla Firefox je v Mageia 2 ve verzi LTS, tedy 10.něco. Takže zatímco tu máme Firefox 15 s lepší správou paměti, načítáním záložek až po kliknutí a dalšími věcmi (mám na mysli výchozí nastavení, neboť se domnívám, že stejně jako není v konkurenci Ubuntu košer chtít po líném uživateli instalovat GPU ovladač ručně, není ani košer chtít po něm, aby googlil řešení a hrabal se ručně v about:config), Mageiy jakoby se to netýkalo.

Načítání balíčků v ovládacím centru je velmi pomalé. Toto prohledávání, které se děje při spuštění aplikace, i po instalaci balíčků, často trvá několik vteřin. Diplomaticky napíšu, že „na něco takového jsem si již odvykl“.

Nevím jestli je to konkrétní závada mého PC (na kterém jinak Windows se stejnou věcí běží zcela stabilně), ale Adobe Flash ve Firefoxu v Mageia 2 = extrémně vysoké riziko Kernel Panicu. Na live vysíláních ČT z LOH 2012 to znamenalo u 720p přenosu jistotu Kernel Panicu do půl minuty od spuštění, 480p verze přenosu vydržela běžet třeba hodinu bez problému. Na YouTube jsem kvůli tomuhle musel přepnout na HTML5, aby se riziko z větší části eliminovalo. Teneto problém se týkal Firefoxu/Flashe v KDE i GNOME, nesouvisí tedy s akcelerací desktopového prostředí. Na pochvalu Mageia 2 ale musím dodat, že všechny takové Kernel Panicy (a že jich bylo!) vždy ustála na jedničku a dokázala zachovat data na discích uvést do pořádku (zejména se to týkalo samozřejmě žurnálu na /home partišně, kde je největší provoz).

KDE specificky

KDE počátečních verzí řady 4.8.x mělo v Mageie 2 problémy s častým padáním. Myslím že tehdy šlo o verzi 4.8.2, kde KWin padal i několikrát za den. Všechna čest, systém se z toho vždy vzpamatoval, jen službu restartnul a jelo se dál bez nutnosti se odhlašovat či restartovat celé PC. Ale zkrátka první týdny po uvedení Mageiy 2 byla KDE verze (pro mě) prakticky nepoužitelná. Nyní s KDE 4.8.5 je situace lepší, ale samozřejmě vyšší verze KDE 4.9.x by nebyla na škodu.

Příště se podíváme na GNOME v obou mageiáckých variantách a také další prvky této distribuce.

       

Komentáře

[shadowlurker]

gtx 550 ti je fermi, nie kepler

[pushkin]

To neřeš, čtyři měsíce také nejsou půl roku...

[David Ježek]

kepler x fermi - ano chyba.

toho půl roku se týká věku distribuce. čtyři měsíce se týkají souvislého používání jako primárního OS. neznamená to, že jsem mageiu2 nepoužíval už předtím

[2012]

takžde desktop padne několikrát denně + pokud se otevře stránka s Flashem, tak kernel panic. Kdy že měl bejt ten rok linuxu? S tímhle ten kapytalizmus nevybudujete soudruzi...

[SpookY]

Tro-lo-lo-lo-lo-LOL ???

Linux má to výhodu, že když jedna věc padá, tak si najdu jinou. S ohledem na to, jakým směrem se vydala současná "moderní" prostředí, tak je pro uživatele nejlepší je nenasazovat vůbec niKDE (GnomesHell taky není výhra).

Sám používám poslední stable Xfce na Xubuntu a jsem spokojený. Zrovna minulý týden mi moje soukromá workstation (Xeon E3-1230) běžela 4 dny bez vypnutí a jediného problému.

A pokud jde o rok Linuxu? No ten přece byl už loni, když Android převálcoval všechny ostatní mobilní platformy. A samozřejmě serverový segment a celý internet je rájem linuxu. Jsou jen dva druhy počítačových uživatelů - ti, co Linux používají a ti, co o tom neví

PS: co je kapytalizmus nevím, ale pokud myslíte kapitalizmus, tak ten nehodlám ani udržovat, natožpak budovat

[marek_hb]

troll jsi leda ty - uvědom si, že je rok 2012 a některý věci by prostě měly fungovat

[Hovadko]

Máš recht

[Kozzi]

Ale ony ty veci funguji, to ze ma jeden konkretni clovek, problem na konkretni distribuci, rika jen to same co to, ze me napriklad to same se deje i ve windows a to je prosim tady u me taky rok 2012

[Petr Ježek]

V tom případě jste vemi nešťastný člověk z toho, že až příliš mnoho věcí nefunguje. Platí to nejen o technice. A pokud nejste nešťastný, neb netušíte, že něco nefunguje kromě toho, na co jste zrovna náhodou narazil... Takže na dobře argumentujícího diskutéra příště s úctou, a ne s trollem...

[2012]

Zrovna minulý týden mi moje soukromá workstation (Xeon E3-1230) běžela 4 dny bez vypnutí a jediného problému.

4 dny bez vypnutí a jediného problému. :))) tak to je na šampáňo. good for you. takže ještě tak deset dvacet let a budete na úrovni Windows 95. Ty běžely do seknutí celejch pět tejdnů!!!

[Václav "Darm" Novák]

To byla vážně nešťastná poznámka :) Ale těch pět týdnů pod Windows 95 bych chtěl vidět. To na to nikdo nesahal, ne? NT, to bych chápal…

[D.A.Tiger]

A kolikrát jsi je během té doby musel přeinstalovat?

[2012]

Většinou po každym seknutí :)

[D.A.Tiger]

Tak to byly asi opravdu lepší, protože já vůbec nevím co to reinstalace je (pominu-li případ, když vyjde nová stable verze Debianu).

[David Jaša]

Ten kernel panic by stál za zapnutí kdump (tedy pokud ho mageia má) a vytažení backtracu. Tohle není normální.

[Mám také zkušenost]

Hezký den všem. Také se podělím o zkušenosti s Mageiaou. Jsem BFU, takže nerozumím těm trpajzlíkům co běhají pod kapotou :) Mageiau nainstaluje skutečně i blb, tedy i já. Co požaduju od mého notebooku? - přístup k internetu (preferuji Operu) - přehrávání videa a hudby (preferuji VLC a Clementine) - omalovánkové prostředí (tedy KDE) - nějaký klient pro komunikaci s GTalk - obvyklé programy (tedy LO, K3B...)

Opera a videa na youtube mi šly sami, jak je v článku napsaný nějaký kernelpanic, nevím co to je, rozlišuji jen jde/nejde a v Mageiae to prostě funguje. Když to srovnám s Ubuntu, tak tam se mi videa na Youtube rozchodit nepodařilo. VLC a Clementine, hned po instalaci fungují, tedy za mě OK. KDE - mě nepadá, dá se dost přizpůsobit. Používám Pidgin - funguje jak má.

Mageia je stabilní, konzervativní OS. To konzervativní považuji za největší přidanou hodnotu, vše šlape a funguje, je to odzkoušené a odladěné, chcete-li nejnovější verze aplikací doporučuji Fedoru, tam ale počítejte s tím, že se občas stane, že něco nebude šlapat jak má.

Toliko tedy já a má zkušenost s MGA2.

Jen pro doplnění, mám zkušenost s těmito distry: Fedora, Mandriva, Mageia, Opensuse, Ubuntu, LinuxMint, PCLinuxos, Ubuntu, Kubuntu, Debian.

Nyní aktivně využívám já, nebo lidi v mém okolí (starám se jim o to): Mageia, Opensuse, PCLinuxos

[ludolph]

No ja nevim, jestli ma teda smysl pouzivat vubec neco jineho nez distribuce zalozene na (X, K, L, Edu, ... atd.)Ubuntu.

Mandriva byla sveho casu mozna nejlepsi KDE distribuce a navic s vynikajici podporou a komunitou. Mageia 2 uz bohuzel tak propracovane a vymazlene KDE nema. A s jeji stabilitou to take neni slavne.

Kupodivu posledni Kubuntu 12.04 a nastupujici 12.10 maji KDE ve velice dobrem (opravdu!!!) stavu. Kdyz k tomu prictu repozitare obsahujici skoro vse po cem jen muzete zatouzit a komunitu kolem Ubuntu obecne... Vrele doporucuji KUBUNTU. Uz to neni ta hruza z dob verzi 9.x a 10.x.

[Ubuntu? - nikdy]

No vidíte a já zase tvrdím, že komunita kolem Ubuntu je spolek nejarogantnějších ajťáků na světě. Vše je o proiritách konkrétního uživatele.

[little.owl]

No ja nevim, jestli ma teda smysl pouzivat vubec neco jineho nez distribuce zalozene na (X, K, L, Edu, ... atd.)Ubuntu.

Hezke. A ted ciste fakticky, proc ne treba Fedoru/RHEL ci CentOS?

[fri]

Na dvou strojích mám Kubuntu a Mageiu. Překlad stránek distribuce Mageia jsem dělal a doplňuju. České stránky spravuje Petr Šafařík (http://mageia.cz/). Tam najdete aktuality v češtině. Dotazy k běhu distribuce položte ve fóru.

Původní stránky pro Mandrake/Mandrivu na http://www.mandrivalinux.cz/ mi přijdou, co jsem se po dlouhé době díval, udržovací. Ale fórum stále žije.

To by mě trochu i zajímalo, jestli Mandrivu někdo používá čistě, anebo je to v kombinaci s další distribucí, případně má to od Rusů -> ROSA (http://mib.pianetalinux.org/blog/news/rosa-news/1230-rosa-media-player-15), nebo tak jako já, přešel na Mageia + cokoli dalšího. -> Tím chci naznačit, že to vidím tak, že se na to, aby byla sranda v diskuzi pod článkem, není potřeba vyhrazovat jen jako skalní uživatel jen jedné věci.

I když samozřejmě Mája jede!

[Dan]

Tak za sebe mohu říci že mám na PC + NB Mandrivu 2010.2. Obávám se že to tak asi bude ještě dlouho. Zkoušel jsem jak novější Mandrivu tak Mageiu 1+2 a žel obojí se mi jako BFU nepodařili zprovoznit relativně jednoduchou a pohodlnou cestou.(Mageia 2x po instalaci a aktualizaci zčernala tím bylo vyřešeno.) Je paradox že live CD vždy běželo bezproblémově. Konzervativnost programů mi nevadí. Zatím vše co potřebuji s tím si vystačím. Je pravdou že bych rád se posunul ale trvám na tom aby vše celkem rychle fungovalo a ne abych trávil čas diskusemi či hledáním. Stránky Mandrivy snad krom fóra jsou mrtvé. Stránky Mageii mi taky krom diskuze nepřipadají moc živá. Svého času se tam zveřejnila galerie screen a na dotaz aby uživatelé popsali jak docílili zobrazeného bylo ticho. Rád bych přešel ale zatím se bojím a nechci si rozhodit něco co funguje. Uvidím na jaře.

[fri]

V roce 2010 jsem na podzim koupil notebook, žel jak na potvoru je to železo, kde mi obrazovka "zčernala", jak tomu říkáte taky hned po instalaci, vlastně to samé se dělo u všech distribucí, co jsem zkusil i po celý rok 2011. Dařilo se na tom, tak starší openSUSE 11.3. Chyba byla/je/a třeba i dál bude v něčem s jádrem, myslím. S Mageiou 2 jsem se jich na to teda zeptal a odpověděli mi s odkazem na Ubuntu, kde to taky řešili a nějak vyřešili.

Bylo to diskutováno někde tady:

http://ubuntuforums.org/showthread.php?t=1744809

Protože bych úpravy nějakého souboru někde nerad znovu řešil přes příkazový řádek, leda tak s vytištěným popisem toho, co přesně udělat, aby se to pak při každém spuštění znovu rozsvítilo, a bylo něco vidět, jako normálně, tak mám v úmyslu, že dokud to poběží, tak tam nějakou čistou instalaci taky radši dávat nechci. Není v podstatě důvod. Ten Linux tam může být klidně deset let, kdyby to to železo (baterka) vydržela, a pořád na něj bude spolehnutí. Takže snad jedině nějaká aktualizace by to mohla zase podělat.

Ovšem předtím, než jsem to někdy v červnu? pořešil, tak jsem se spokojil s poněkud otřesným řešením: Nahlásil jsem to jako problém Máje:

https://bugs.mageia.org/show_bug.cgi?id=6058

K tomu, co jsem tehdy dělal podle na Ubuntu stránkách se nacházejícího návodu, jak jsem to e-mailem poslal jednomu od Mageii, aby viděl, že to zafungovalo, viz dále:

1) I managed to launch the system in graphical mode already before, when choosed "Vermilion based cards" during the installation, but the resolution was bad, and only 1024 x 768 or 800 x 600 and even one smaller could be chosen then in monitor manager for KDE.

2) Also I made the changes in graphical mode: just adding of the command/script described in /etc/rc.local:

(under superuser: su; (super) password) I´ve copied and pasted into rc.local file:

#!/bin/sh -e
#
# rc.local
#
# This script is executed at the end of each multiuser runlevel.
# Make sure that the script will "exit 0" on success or any other
# value on error.
#
# In order to enable or disable this script just change the execution
# bits.
#
# By default this script does nothing.

setpci -s 00:02.0 F4.B=00

exit 0

3) To that thing with hibernation.

I made in terminal (to be sure me to do all, what can be made)" I´ve installed nano editor before, and worked under superuser account (root)

touch /etc/pm/sleep.d/screen.brightness
chmod +x /etc/pm/sleep.d/screen.brightness
nano /etc/pm/sleep.d/screen.brightness

I´ve copied, pasted and saved in nano editor:

#!/bin/bash
case "$1" in
thaw|resume)
/usr/bin/setpci -s 00:02.0 F4.B=00>/dev/null
;;
*)
;;
esac
exit $?

The description in that Ubuntu comment: "This script sets the monitor brightness back to 100% after waking up from hibernating.""

[Dan]

Díky za radu, ale myslím že se píše rok 2012, a já opravdu nejsem programátor a čím dál více chápu význam slov "zapni a užívej". (Vím že je to velmi často problém výrobců HW co nedodávají ovladače, ale žel já za to nemohu a neovlivním to) Neháži flintu do žita a počkám na jaro, třeba se urodí něco zvláště povedeného...

[Petr Ježek]

LinuxMint? Pro vás přinejmenším pozoruhodné, pokud ne ideální distro.

[Brad]

Přesně, já mám Mandrivu celkem na třech desktopových strojích - 1x 2010.1 a 2x 2010.2 (z toho jeden je u známých jako hlavní PC; pouze jediný stroj je dualboot s XP), a zatím se mi taky do ničeho jiného nechce (dokonce jsem v případě nouze odhodlán jet na tom tak dloho, dokud budou aspoň nějaké funkční repozitáře - ještě zvážím).

[Petr Ježek]

Zdravím, já jsem Mageiu pouze testoval, ale nikdy ostře nenasadil. Primárně používám Arch, na pracovním Thinkpadu jsem ale už před dvěma lety přežehlil Mandrivu Mintem a byl klid (to říkám jako člověk, který měl Mandrake od verze 7.0).

[fri]

To já už nevím, co to bylo v roce 2002 za verzi. Box se čtyřmi cédéčky?

[honza_c]

Můžu potvrdit, Kubuntu 12.04, skrz backporty KDE 4.9.1 a všechno funguje naprosto krásně. A to jsem roky používal Debian a *buntu jsem nemohl ani cítit. Kubuntu mi jede na notebooku, který nevypínám, ale pouze uspávám do RAM, a to několikrát denně (uptime v tuto chvíli skoro 18 dní). Taky několikrát denně odpojuji a připojuji externí monitor (doma x škola). Xka, Plasma, Kwin, všechno funguje, nic nepadá a neseká se. Je pravda, že jsem se setkal s několika bugy, občas se na některých plasmoidech nevykresluje všechno správně, ale to jsou opravdu prkotiny, které nemají vliv na funkčnost. Zatím to vidím tak, že pojedu na LTS Ubuntu tak dlouho, jak to jen půjde a budu provozovat KDE a případně další potřebný soft v novějších verzích z backportů.

[fri]

Jo, jede to krásně, jen mě u Ubuntu a dalších distribucí při instalaci vždycky překvapí logika zadávání hesla pro uživatele. Instalátoru stačí zadat jen jedno heslo, nějakým rozlišením mezi hesly zrovna mě neobtěžoval.

V Kubuntu jsem se díky tomu dopracoval k tomu, že se stejným heslem přihlašuju jako uživatel, a stejným heslem jako superuživatel (root). Zajímavé je to, že když v Dolphinu zadám su, a pak heslo, výsledkem je odpověď: su: Selhání autentizace.

Jdu na to tedy chytře. Když instaluju nějaký program ze zdrojáků, udělám třeba qmake, make, a pak pokračuju spuštěním Krusaderu, třeba rovnou v superuživatelském režimu, kde svou akci zakončím příkazem make install. Já těch příkazů o moc víc stejně neznám.

Teď mě dostalo to, že tento osvědčený postup mi v případě Razor-qt přestal vycházet, takže jsem se kvůli tomu musel odhlásit a znovu přihlásit do KDE.

To v Mandrake, Mandrivě, Mageie jsem vždycky při instalaci chápal, kde a jak zadat heslo pro uživatele a kde pro superuživatele - správce systému. Z tohoto pohledu se jedná o špičkové systémy, které pochopily, že to, co od nich očekávám, od nich budu čekat i příště. líbí se mi ta jiskřivá inteligence, která za tím stojí.

[gtz]

No i můj Suse umí použít během instalace jedno heslo. Poslední verze už mají defaultně nastaveno, že heslo uživatele == heslo admina a autologin. Tyto dvě položky škrtám skoro vždy.

BTW: nemusí se u buntu zadat sudo su?

[fri]

Jak teď vidím tak musí. Jinak, já chci, aby se mezi těmi hesly rozlišovalo. Proč bych měl mít jen jedno heslo, když můžu mít dvě?

[gtz]

Však jsem psal já to už během instalace ruším tak, aby jak uživatel tak i admin měl své heslo.

[little.owl]

Proč bych měl mít jen jedno heslo, když můžu mít dvě?

A kdyz k tomu prihodite sifrovany disk mate tri. A kdyz mate treba pocitace ctyri, mate krasnych dvanact hesel!

[fri]

I kdybych těch počítačů měl pět, jakože nemám, tak si vystačím se dvěma hesly. Viz moje obliba čísel 5 a 2.

http://www.linuxexpres.cz/blog/muse-2-0#form

[Petr Ježek]

A tohle se má jako používat pracovně? Miluji systémy, kde i vývojářům vládne čipsožravý nagelovaný uživatel. Mimochodem, příkazy su a sudo mají zcela jiné účely, i když mnohdy totožné výsledky...

[rADOn]

Padajici kwin je se znacnou pravdepodobnosti problem v ovladaci grafiky. Na fungujicich ovladacich (pro me intelky a binarni blob od nvidie) slapou kde bez problemu uz nekdy od 4.2.

[David Jaša]

Některá rozhodnutí jsou pak doslova „na zabití“ – napříkla Firefox je v Mageia 2 ve verzi LTS, tedy 10.něco.

Dodávat ne-LTS Firefox znamená vyhradit několik lidí na řešení problémů při upgradech (opravy programů nad xulrunnerem) a následné testování - a to furt dokola, v rytmu mozillího střílení snapshotů aktuálního stavu zdrojáků. Nemám pocit, že by Mageia měla dost lidí na to, aby si mohla dovolit takový luxus. (Spíš se divím, že na to má Ubuntu/Canonical dost lidí, ale když většinu práce autsórsují do Debianu, tak si to asi opravdu můžou dovolit.)

[Petr Ježek]

Spíš se divím, že při nedostatku vývojářských kapacit se nejde metodou out of the box se všemi potřebnými závislostmi (s instalací třeba do /opt). Podle uvedené logiky bych v Archu neměl ani FF LTS, mám však 15.0.1.

[Petr Ježek]

Edit: Teď již FF 16.0.1 po aktualizaci před okamžikem :)

[rastakajakwanna]

Zmiňovat UPTIME do 1 měsíce je směšné ;) Většinou jsem slavil stovky dní a restart byl obvykle jen kvůli delšímu než dlouhému výpadku elt. Ovšem všechny moje (nejen pracovní) stroje i na XP vydržely stejně dlouho bez obtíží (případně restart procesu/service problém vyřešil). Takže netuším co tu máte s pár dny uptime. A když už jsme u toho, momentální uptime mé pracovní stanice na WinXP (firemní volba) je 42dní bezchybného chodu. (C:\>uptime 15:58:10 uptime 42 days, 01:10:01 )

Na Mandrake jsem se snažil vyrůstat a donutil mě dělat se systémem šílené věci, které mi po přechodu na OpenSUSE 9 (10.1-10.4) přišly jako neskutečně zbytečné. Stejně jako mi přišlo zbytečné, co jsem dělal s OSuse po přechodu na LTS LinuxMint 5 Fluxbox (Ubuntu Hardy Heron), který kvůli nekompatibilitě hardware běží dodnes. Originálního na tom systému už sice moc nezbylo, ale stabilita je skálopevná. To jen kdyby to někoho zajímalo.

[gtz]

Pak již VueScan funguje jako po másle (pokud máte podporovaný skener, s nějakým novějším flatbedem od Canonu s podporou pro filmy na to zapomeňte, tam jste odkázáni na Windows).

No já mám starší Canon, který není Linuxem podporován vůbec (Canon 8400F). Tehdy byl kupován právě kvuli jeho kvalitnímu zpracování negativů. Nejnovější sane ho nepodporuje a ve Wine se dá sice nainstalovat, ale padne ihned na hubu. Přitom je to hi model Canonu někdy z roku 2004/2005.

[rastakajakwanna]

Zrovna tenhle jsem se snazil rozjet na vsech vyse zminenych systemech :) Nakonec skenuje se Sane, ale na diapozitivy muzu zapomenout.

Resenim muze byt rozjet VMWare Player v rezimu XPMode, nainstalovat skener do XPcek a odkaz na aplikaci do menu materskeho systemu. Je to jako popohanet kozy dalkove rizenym autickem pres internet z Balear islands, ale muze to byt cesta :)

[gtz]

Se SANE scanujete na podobném scanneru co mám já (8400F)? Sane ať dělám co dělám nic ani když jsem se díval na devel od Sane. V Wine to je o ničem, drivery se natáhnou ale celé to padne na nějaké vyjímce. No já ten scanner používám nativně ve Vistách (fuj) v Adobe CS4 (Wine == nic ) , které mám jen kvůli němu

[Petr Ježek]

Tento skener není SANE podporován, což je uvedeno v seznamu podporovaných zřízení.

[gtz]

Zrovna tenhle jsem se snazil rozjet na vsech vyse zminenych systemech :) Nakonec skenuje se Sane, ale na diapozitivy muzu zapomenout.

Odpovídal jsem na jeho reakci s chtěl jsem po něm vědět jak docílil toho, že scanuje se Sane. Dokonce ani placený linux SW nemá pro něj drivery.

[rastakajakwanna]

Pardon, neni to presne ten typ. Taky je priblizne tak stary, spis starsi (2001/2003) taky ma prihratku na negativy a taky nebyl vypsany jako podporovany v SANE. Ale do dusledku brano jsem vlastne off-topic. Sorry za nadeje.

Je to uz dlouho, co jsem to resil a nemam typ po ruce. Ale tehdy se mi to haluzacky podarilo vyresit tim, ze podobne vnitrnosti byly pouzity jeste u jineho typu, ktery byl mezi podporovanymi. Takze jsem nejak SANE vnutil, ze je to jiny typ a s nizsim rozlisenim a bez negativu se skenovat dalo. Nechci kecat, nepamatuju si vic podrobnosti.

Nenavrhoval jsem Wine (a pokud uz Wine pak i s extra knihovnama, s doinstalovanym .NET a dalsima chybejicima castma, pak by to mozna mohlo jet). Navrhoval jsem virtualizovany windows a provoz skeneru skrz jejich aplikaci instalovanou uvnitr guesta. VMWare pak umi (lepe nez Win7 XPmode) vyhled do guesta omezit jen na otevrenou aplikaci a po jejim ukonceni guesta zase uspat. Lepsi reseni nez dualboot.

[rastakajakwanna]

Myslet znamena.. ale mam dojem, ze to byl tenhle (3200) http://www.sane-project.org/unsupported/canon-3200f.html

Nebo nektery jeho pribuzny, protoze jeho presnou podobu maji jen na podivne vypadajich strankach v Cinstine.

[gtz]

Díky, podívám se znovu. Zkoušel jsem SANE vnutit i podobný, ale nezdařilo se.

[gtz]

ve Wine jsem se to snažil rozchodit už hodněkrát a vždy to padlo při natáhnutí ovladačů na nějaké vnitřní vyjímce. VMWARE player používám dost často, protože mi tam pro testy běží pár věcí. No prozatím to asi nechám jak to je, protože jsem před nějakou dobou koupil nějaký low-model od HP (scanner-kopírka) a pro nějaké normální věci mi to prozatím postačí. Stejně když bych dělal něco jiného s negativy apod. tak musím do VIST. Totiž já na pomocné zpracování používám SILVERFAST Pro a ten se mi ve virtuálu nepodařilo rozchodit (nevím proč, remcal cosi kdesi tak jsem to tam nechal ... nebyl na to tehdy čas)

[Petr Ježek]

No, ono je docela dobré informovat se na linuxem podporovaný HW, než se něco pořídí a pak to kupodivu (?) neběhá.

[Petr Ježek]

Na webu SANE je seznam podporovaných zařízení. Domácí skenery jsou za hubičku, stačí si vybrat ten s kompletní podporou. Profi skenery se stejně řeší síťově, takže žádný zásadní problém.

[gtz]

To snad vím, ale v roce 2004 tam můj nebyl. Tehdy to byl HI model od Canonu. Měl jsem předtím 9400F což byl podobný model s IEE1394. Tyto scannery jak jsem psal patřily ke špičce pro scanny diapozitivů. Např. ta 9400F jich uměla vzít najednou 24, můj jen 12.

[gtz]

Scanner byl pořizován v roce 2004 s tím, hlavně na převod diapozitivů. Tehdy v tom roce 2004 jsem sice běžel již na Suse, ale na nějakou smysluplnou práci s scannerem šlo zapomenout.

[Dima]

Tato recenze trochu tak zavani tim, ze ji psal ubuntak. A na prikladu instalaci ovladcu Nvidia je videt,ze autor nevi,ze ovladace pro graficke karty se instaluji pres Ovladaci centrum Mageia. A ne prectl, na obrazovce napovedu,zeb by mel sputit XFdrake, ktere vse nastavi jak se ma, a vesele se jede na proprietarnym ovladaci dal. Tak, ze to neni slozitejsi nez v Ubutnu, ktere vubec nema nic podobneho jako Ovladaci centrum Mageia Linuxu. Pro mnohe uzivatele neni az tak dulezite mit nejnovejsi programy. Pro ti kdo chce vse nejnovejsi existuje Arch Linux. Od doby vydani pouzivam Mageia a nikdy jsem nevidel kernel panic kvuli Flash Playerovi. A ne jenom v teto distribuci aj v jinych. Az tak mi nevadi,ze je starsi Firox nybrd ho nepouzivat. Pouzivam Operu a na stranach Opera se da stahnout istalacni rpm balik, coz se neda rict o FireFoxu. To same plati pro Google Chrome. KDE uz dlouhou dobu funguje stabilne. Hodne zridka spadne plazma, ale to nikdy nevede k restartu pocitace. A nejlepsi KDE vzdy mely Mandriva (Mageia) a SUSE. Nikoliv Kubuntu. Kubuntu vzdy melo nepatcovane KDE. Dokonce na strankach distrowatch.com Mageia je na druhem miste za Linuxem Mintem

[David Ježek]

• autor samozřejmě o ovládacím centru ví, ale žádný proprietární ovladač mu skrze něj (resp. xfdrake) nabídnut nebyl. a ani mu nebyla nabídnuta při startu informace, že tam někde se instalace proprietárního ovladače ukrývá, když už mu není nabídnut přímo po prvním spuštění bez nutnosti kamkoli lézti. ale možná je autor ukázkovým případem pebkac a jistě jej rád vyvedete z temnot nějakými screenshoty či návodem.
• jinak pro autora také není důležité mít bleeding-edge distro, ale domnívá se, že zrovna u firefoxu, který s každou další major verzí prodělává důležitý vývoj, by bylo vhodné vedle 10.0.0.x LTS zařadit do nějakého repozitáře i verzi aktuální. autor se také domnívá, že argumentovat v tomto jakousi uzavřenou operou je přinejmenším zvláštní.
• autor netvrdí, že kde je nestbailní, naopak přece sám v recenzi konstatuje, že se situace od vydání distra již velmi, velmi zlepšila. autor také shledává argumentování pořadím v žebříčku na distrowatch zcela irelevantním, s ohledme na to, jak je stanovován.
• autor si dovoluje tvrdit, že není zaslepeným ubuntistou, to jen vy toto vidíte v každé sebemenší kritice dister jiných než *buntu. tedy v tomto případě mageia 2.

[_dworkin]

V mandrive i mageii byla uz historicky nejjednodusi cesta ziskat proprietalni ovladac uz pri instalaci. Chce to mit jen pripojeni k internetu. Nabizi to myslim pri nastavovani grafiky. Pak to jeste nabizi v drakconfigu hardware -> prohlizet a nastavovat hardware -> graficka karta. Za ty roky se to hodne zjednodusilo, kompiluje se to samo pri upgradu jadra, clovek se nemusi vrtat v konzoli.

PS: Nedavno jsem na jednom starem PC menil posledni hruzu od mandrivy (predchozi byly super i knizky) za xubuntu (ktere jsem asi 7 let nevidel) a neprijde mi spravce balicku lepsi/hezci. .) Horsi je bohuzel nastaveni firewallu. Oproti zvyku v spravci jen zkontrolovat, ze mam vse nezaskrtle, jsem zjistoval, proc me online test ukazuje co ukazuje. Nez jsem prisel na to, ze bud nainstaluji graficke udelatko. Nebo budu muset studovat iptables. Pozitivni je mnostvi ruznych balicku. Tam kde v mandrive/mageii se musi na strance daneho programu najit nejaky rpm, tak tady to je uz v repozitari.

[David Ježek]

tak jsem se v tom povrtal a je to z velké části můj pebkac a z menší části "hloupost" mageiy. podrobnosti dám do druhé části článku (předběžně příští týden, pokud mě přes víkend neunesou ufouni)...

[Dima]

Bod 1. Proprietarni ovladac v DVD Free verzi se nabizi, az po te co byly povolene NON-Free zdroje. V Live verzi s KDE nebo GNOME proprietarni ovladace se instaluji pri instalaci. Tato informace v recenzi nebyla zminena. Na strankach distribuci je to uvedeno. Ani s prechodem na novejsi jadro je to jednoduche. Instaluje se dkms balik, ktery zajisti automatickou instalaci ovladace pro nove jadro.

Bod 2. Zaradit novejsi verzi bylo by vhodne jen v pripade,ze byla otestovana. Je to jen na tvurcich distribuci. To, ze Opera je uzavrena nicemu nevadi a plni svou funkci stejne dobre jako Firefox. A to,ze je uzavrena mi az tak moc nevadi. Nejsem az tak skalni v ohledu pouziti jen software s otevrenym kodem. Samoremne,ze radsi pouziji otevreny program.

Bod 4. Vsechny clanky na nejakou non-Ubuntu distribuci porovnavaji recenzovanou distribuci s Ubuntu. Uvital bych kdy by se porovnani provadelo spis s nekolika distribuci anebo v pripade Mageia s distribuci orientovanou na KDE.

[Josef]

Díky za velice hezky napsaný článek. Jsem naprosto spokojený bfu s Kubuntu. Proto jsem velice rád když narazím na zmínku o KDE. Je jich jako šafránu oproti Gnome.K+

[Mhv21]

Existuje již v KDE nějaký Widget na monitorování frekvence cpu?? Něco jiného než strašně vypadající Bubblemon.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

To je nějaký vtip? Co je na tom dlouhodobého? Já opět vidím jen screenshotovou recenzi a věřím tomu, že ty screeny se možná zpracovávali čtyři měsíce. Nicméně článek na mne působí, že autor nepochopil a nebo se nechtěl seznámit s konceptem oné distribuce. Naví píše i o nedostatcích, které se týkají většiny distribucí a nejsou nikterak spojené pouze s Mageiou. Postrádám také hodnocení, v čem je lepší a v čem horší, než jiné distribuce? Ale jak jsem psal, já to beru jako screenshotovou recenzi a je mi jedno, jak dlouho ona distribuce byla na disku.

[Joelp]

Celý článek jsem ani nedočetl. Když autor neumí instalovat a konfigurovat ovladače, tak má používat před připravené proprietární ovladače. Nemůže se pak divit, že dostane kernel panic.

Dále že autor neví a ani se nepokusil zjistit co to je ESR verze Firefoxe a ani se neobtěžoval podívat jak se to píše.

Zbytek článku ani nestojí za řeč.

[pedro]

To je takový ten článek, mám doma Ubuntu a když nainstaluji distribuci ne-Ubuntu1 nebo ne-Ubuntu2, tak zjišťuji, že některé věci fungují jinak (a to se mi nelíbí!), některé balíčky jsou ve starším případně novějších verzích (a to se mi nelíbí!), cizí distribuce nabízí jiné ovládací centrum (a to se mi nelíbí!), jiné nenabízí nic (a to se mi nelíbí!). Proprietární drivery na grafiku jsem neinstaloval (protože to není jako v Ubuntu a co bych to zkoumal, radší napíšu, že je to složité) a jako perličku přihodím, že jsem měl kernel panic z (proprietárního!) flashe... Bé, bé, bé, že se na to nevykašleš.

Vzhledem k pozici oné hrozné Magei na Distrowatch soudím, že toto asi není zkušenost průměrného uživatele této distibuce. Recenze je odpad.

[Dusan]

Malá otázočka. Čo si s tým robil?

Mám MAG 1 na notebooku Dell latitude 6520 (táto verzia je nutnosť pre jeden proprietarny blob+flash) a ešte teraz vychádzajú bezpečnostné updaity. Po ubdatoch ide bez problémov. Má menej balíčkov. Grafika nvidia ovládače binárny blob. (bohužiaľ)

Mag 2 domáci desktop. Skladačka s nvidia kartou. (bohužiaľ nutnosť binárneho blobu). Po updatoch a nonstop používaní je to luxus. Už je viac balíčkov ale také špeciálne ktoré by som chcel aegisub, agros2d, tupi, free-cad niesu alebo ich treba doinštalovať z tretích strán.

príklad tretích strán. Sú ešte nejaké španielske a ešte nejaké. Ak bude niekto chcieť pridám ich, ale tie mám na domácom kompe.

http://petos.cz/rpm/mageia/

Teraz testujem alfu mag 3 vo virtualboxe. Všetko ide v pohode čo som vyskúšal.

Princíp distribúcie:

http://www.mageia.org/cs/about/

Podľa môjho názoru, samotná distribúcia je stavaná (tak isto ako mandriva2011 a staršia) pre mierne pokročilých užívateľov. Prevažnú časť vecí si doma vieš nastaviť klikaním ale aspoň čiastočne musíš vedieť čo robíš.

To znamená, že je vhodná pre domácich "nastavovačov=správcov" a kutilov.

Distribúcia je prevažne dosť konzervatívna, ale nie zas tak ako Debian. Viacmenej sa tam nachádzajú stable balíčky alebo balíčky s dlhodobou podporou ako firefox 10 ESR v mag 2.

Vlastne sa podobá dosť openSUSE. Aj keď tí majú "asi" viac peňazí. Pretože mag je čisto komunitná záležitosť. http://www.mageia.org/cs/donate/

[JirkaSirka]

Tak jsem se pokusil Mageiu na noťasu instalovat - a nic z toho. Nastavení sítě při instalaci selhalo. Ale aspoň jsem grafické rozhraní ručně nastavil stejně,jako jsem ho měl v Mandrivě (2010.2) A po rebootu: "Failed to start Wait for Plymouth Boot Screen to Quit". Takže nic, nechám úvahy o Mageie zase na nějaký čas plavat.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Tato informace je nic nevypovídající, žádná zmínka o postupu a ani o železe.

[JirkaSirka]

Železo: HP ProBook 4510s Postup: prostá instalace a reboot

Ale fakt je, že jsem měl problémy už i s instalováním Mandrivy 2011 (instalační disk nepoznán) a posledního Mintu s KDE (něco podobného), takže asi bude nějaká překážka v noťasu?

případně dík

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Pokud to chceš zkusit, tak jestli si instaloval z CD, zkusil bych to z Flashky, jestli není problém v mechanice. Jinak klasika, překontrolovat paměť, disk.

[JirkaSirka]

Tak jsem to udělal přes Live CD - to jsem se mohl přihlásit k síti a pak si to ze sítě stáhlo všechno potřebné. Že mě to nenapadlo dřív. Magneia vypadá hezky, rychle, jen se mi po vypnutí nebo restartu zruší lišta v KDE. Takže to musím ještě nějak doladit.

[phr]

Nastavení sítě při instalaci selhalo

To mi dělalo pravidelně i v Mandrivě. Ale po instalaci se síť dala v pohodě nastavit a pak už nebyl problém.