Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Jak již zaznělo v minulém díle, soubor debian/rules obsahuje Makefile, který zapříčiní vytvoření balíčku. Napsat vše, co je potřeba pro vytvoření balíčku přímo do tohoto souboru, asi není nejlepší, takže vzniklo několik nástrojů, které nám práci usnadní. Nejstarší a dnes již nepodporovaný byl debmake. Dnes již však téměř všechny balíčky používají debhelper. Ten se skládá ze sady mnoha příkazů, přičemž každý má na starosti jednu konkrétní část tvorby balíčku.
Debhelper samozřejmě není jediný nástroj, který lze pro vytváření balíčků
použít. Existuje mnoho projektů, které se snaží debian/rules ještě
zjednodušit, nebo případně automaticky generovat. Debhelper je však zdaleka
nejpoužívanější a některé nadstavby jej stejně používají.
Nejrozšířenější nadstavba je bezpochyby CDBS. Jedná se o sady include skriptů
pro make, které u balíčků jež se chovají standardně (například GNOME programy, pythonovské moduly a podobně) umožní zcela vynechat vlastní psaní pravidel. Stačí do debian/rules napsat vhodné include a vše bude automaticky fungovat. Za vším tímto je však stále schován Debhelper a pokud nám něco přestane fungovat, nevyhneme se jeho naučení.
Dalším zajímavým projektem je YADA. Ten jde cestou podobnou RPM a veškeré
informace o balíčku jsou uloženy v souboru debian/packages. YADA z pak něj vygeneruje debian/control, debian/rules a případně i další skriptíky. Tímto nástrojem se však zabývat nebudu, protože s ním nemám žádné zkušenosti.
Naším hlavním pomocníkem při vytváření debian/rules je tedy Debhelper. Ten se v současné době skládá téměř z padesáti skriptů, z nichž každý má na starosti jinou část vytváření balíčku. Když se podíváme do našeho balíčku, zjistíme, že se jich i v takto jednoduchém balíčku používá poměrně dost. Hlavní příčina toho je, že každý skript se stará právě o jednu věc a tím je umožněna dostatečná
granularita vytváření našeho skriptu.
Všechny příkazy Debhelperu najdete zdokumentované v man stránkách, takže kdykoliv potřebujete o některém z nich podrobnější informace, příkaz man vám pomůže. Ty nejdůležitější si však popíšeme; buď dnes, nebo v některém z následujících dílů.
Jak vlastně celkové vytváření balíčku funguje? Nejprve se standardně
zkompiluje, instalace se pak provádí do adresáře debian/jméno-binárního-balíčku, kde se provedou závěrečné úpravy a tento adresář se zabalí do finálního balíčku. Pokud náš zdrojový balíček vytváří více balíčků, obvykle se instaluje do adresáře debian/tmp a jednotlivé části se pak za pomoci skriptů z Debhlepera nakopírují do správného adresáře pro daný balíček.
Tento příkaz by se měl objevit na začátku každého pravidla a jediné, co má na starosti, je zkontrolovat, jestli se nacházíte ve správném adresáři (tedy nejvyšším adresáři zdrojáků).
Další příkaz, který se vyskytuje často. Tentokrát jen pro pravidla, která mohou vytvářet soubory s právy superuživatele, tedy pro cíle jako install, clean, binary-arch a binary-indep. Jak již jeho název napovídá, jen kontroluje, jestli máte dostatečná oprávnění. Jak již jsem upozorňoval v minulém díle, tak balíčky se nekompilují pod skutečným superuživatelem, ale v prostředí fakeroot.
Vyčistí adresář debian od dočasných souborů vzniklých při kompilaci a
instalaci.
Skripty začínající na dh_install mají na starosti instalaci různých druhů souborů na správná místa do balíčků. Protože se jedná o poněkud obsáhlejší téma, bude jejich podrobnějšímu popisu věnován další díl.
Skript dh_link slouží pro vytváření symbolických odkazů a opravu těch existujících podle Debian Policy. Pro vytváření se zadávají parametry ve stejném pořadí jako u příkazu ln.
Tento skript odstraní ladicí symboly z programů a knihoven v balíčku. Tím se sice balíček zmenší, ale v případě pádu je obtížnější získat přesný popis problému. Proto je doporučeno u většiny knihoven ještě vytvářet -dbg balíček, který bude obsahovat tyto ladicí symboly. Obsah tohoto balíčku vygeneruje dh_strip automaticky po zadání parametru
--dbg-package=jméno-debug-balíčku.
Projde nainstalovanou dokumentaci a soubory větší než 4 kB zabalí gzipem.
Opraví práva u souborů v balíčku. Opraví například chybná práva pro standardní adresáře, odstraní setuid a setgid bity a podobně.
Zkopíruje skripty a informace o balíčku do adresáře
debian/jméno-binárního-balíčku/DEBIAN. Z tohoto adresáře se po vytvoření
balíčku stane archív control.tar.gz.
Zjistí závislosti na sdílených knihovnách a vytvoří proměnné pro nahrazení v závislostech, které posléze použije dh_gencontrol.
Nahradí proměnné v souboru debian/control a zapíše verzi do
debian/jméno-binárního-balíčku/DEBIAN/control.
Spočítá MD5 kontrolní součty souborů v balíčku a uloží je jako
debian/jméno-binárního-balíčku/DEBIAN/md5sums.
Vytvoří binární balíček. Tento skript v podstatě jen zavolá dpkg-deb s vhodnými parametry a ten se již postará o vlastní vytvoření balíčku.
Na závěr jsem si nechal nový přírůstek do rodiny Debhelpera, jedná se o
odpověď na různé zjednodušování debian/rules pomocí CDBS a podobných. Skript
dh je pro standardní balíčky (v současné době používající autoconf,
distutils nebo Build.PL) schopen provést veškeré potřebné kroky a v případě
ideálního balíčku může být soubor debian/rules zjednodušen až na tři řádky:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#!/usr/bin/make -f
%:
dh $@
Ve skutečném světě to tak jednoduché většinou není, ale i tak si pomocí tohoto nástroje můžeme ušetřit dost práce.
Nyní již máme stručný přehled toho, co se při vytváření děje, a příště se podíváme na část, kterou jsme dnes poněkud vynechali - instalaci souborů do správných balíčků a na správné místo.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
|
|
|
|
|
