Aktuálně: Je Mono právně bezpečné?

22. 7. 2009 | David Kolibáč | Novinky | 3698×

Integrace platformy Mono do distribucí je kontroverzní záležitost, jelikož existuje riziko napadnutí Microsoftem kvůli softwarovým patentům. Zdálo se, že se díky Community Promise, který složil Microsoft ohledně standardů ECMA, kritika utiší. Ale Free Software Foundation vzápětí upozornila na to, že vše není tak růžové, jak se může zdát...

Mono a .NET

Mono je open-source implementace frameworku .NET od Microsoftu. Ten se skládá z rozsáhlého API, podpory pro několik programovacích jazyků a vůbec prostředí pro běh aplikací (virtuální stroj, JIT překladač, garbage collector). Ústředním jazykem je přitom C#, který byl standardizován jako ECMA 334; ústřední knihovny (CLI) byly shrnuty ve standardu ECMA 335.

Dalším pokusem o svobodnou implementaci .NET byl projekt DotGNU, jehož vývoj ale zamrzl. Oproti tomu se Mono bouřlivě vyvíjí, nedávno dospělo do verze 2.4.2, v níž se chlubí implementací nejen standardu ECMA, ale i nezanedbatelné časti knihoven .NET, včetně WinForms, ASP.NET a ADO.NET, přičemž přidává ještě další knihovny. Používá jej nemálo aplikací především pod GNOME, například Tomboy nebo Banshee.

Problémem platformy .NET, v případě její reimplementace, je to, že je pokryta patenty Microsoftu. Mono implementuje nestandardní, patenty pokryté části, například WinForms. To proto, že se snaží o interoperabilitu se svou předlohou, aby bylo možné používat aplikace pro .NET i na jiných platformách. Novell, v jehož dílnách je Mono vyvíjeno především, od smlouvy s Microsoftem dokonce spolupracuje přímo s vývojáři .NETu. Díky oné smlouvě by měl být chráněn před patentovými žalobami, ale co ostatní?

Microsoft tento měsíc složil Community Promise [Microsoft.com: CP] ohledně standardu C# a CLI. Tímto se vzdal možnosti vymáhat svá patentová práva na obsah příslušných standardů. Mnohým srdce zaplesalo.

Sluší se dodat, že vývojáři již dříve tvrdili, že v případě komplikací není problém vyhodit problematické součásti Mona. V souvislosti s definitivním uvolněním základní části frameworku bylo navíc ohlášeno rozdělení distribuce na dvě části, na právně bezpečnou a rizikovou.

FSF upozorňuje

Krátce po „otevření“ standardů ECMA 334 a 335 se ozvala Free Software Foundation, že je v tom háček. Jaký? C# a CLI jsou sice bezpečné, ale konkrétně standard týkající se CLI se pouze odkazuje na některé významné knihovny (pro práci s regulárními výrazy, serializaci, XPath a XSLT, ...), Community Promise se na ně tedy nevztahuje. A to se jedná o knihovny v podstatě základní, využívané v open-source programech.

Těch několik knihoven není jediný problém, na který FSF upozorňuje. Community Promise se totiž vztahuje pouze na patenty nezbytně nutné k implementaci specifikací, nikoliv na patenty obecné.

RMS a FSF tedy doporučují Mono nepoužívat a vůbec se .NET frameworku vyhýbat, a to ne proto, že by se jednalo o špatný software, nýbrž právě kvůli patentovému zatížení a agresivní politice Microsoftu v tomto směru (viz například spor s TomTomem o VFAT).

       

Komentáře

[Petr]

Mono bych do distribucí nedával, i kdyby tam nebyly patentové háčky. Jednoduše mi přijde, že se snižuje "genetická rozmanitost" os/programů. Líbilo se mi, že Linux nabízí jiné řešení, takhle to bude za chvíli všechno stejné, stejně napadnutelné, stejně zaplavené kravinama od "programátorů". Stačí pár programů, které na mono přejdou a už ten moloch bude "muset" mít každý. No a pokud vezmu možnost, že patenty hrozí, tak všechny ty programy co vzniknou, pojedou dál krásně na win, ale na linuxu už ne, takže přijde hromada práce vniveč, možná i hromada uživatelů za těmi programy odejde..

[alblaho]

Já bych řekl, že se tím genetická rozmanitost programů právě zvyšuje. Kromě věcí psaných v C/Pythonu/čemkoliv tu máme aplikace nad Monem.

A že Gtk# programy pojedou "krásně" na Win, toho bych se nebál. Navíc ani milion žalob Mono z Linuxu nevyžene, maximálně se ze standardní instalace přesune do pololegality ke kodekům...

[Martin]

Tohle by možná platilo v případě, že by se .NET nějak více šířil. Mám ale spíš takový dojem, že se v něm rozhodlo psát aplikace jen pár exotů. Takže nějakého "zaplavování" bych se určitě nebál. Na Windows tuhle platformu může Microsoft prosazovat silou peněz a marketingu, na linuxu se podle mě neprosadí čistě proto, že za moc nestojí (až na pár plácnutí do vody typu Banshee nebo F-Spot). Chvilku jsem je zkoušel používat, ale moc dobře to nešlo. Je to možná podobné jako s Javou na desktopu: ten jazyk mám i vcelku rád, má dobré knihovny a vcelku dobře se v něm bastlí (.NET rád nemám ), ale z nějakého důvodu se na desktopech příliš neprosadila (a že jí byla předpovídána hvězdná budoucnost).

Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).

[Grunt]

Mám ale spíš takový dojem, že se v něm rozhodlo psát aplikace jen pár exotů. Takže nějakého "zaplavování" bych se určitě nebál. Na Windows tuhle platformu může Microsoft prosazovat silou peněz a marketingu, na linuxu se podle mě neprosadí čistě proto, že za moc nestojí (až na pár plácnutí do vody typu Banshee nebo F-Spot).

Nechi do toho kecat, ale v .NET je napsán Autodesk Inventor, mám pocit, že i novější Autodesk AutoCADy a všechny podpůrné aplikace k tomu(Autodesk Valut Server,…). Vůbec bych se nedivil, kdyby Microsoft začal distribuovat nějaké Linuxové distro(Díky vztahům s Novellem s největší pravděpodobností nějaké SuSE) s předinstalovanými CADy. Autodesk je pravá ruka Microsoftu(dokonce bych se ho nebál nazvat Microsoftem v oblasti konstrukce). A věřím, že CADy nejsou jediné, ale budou v tom i nějaké jiné Enterprise aplikace. To bych se začal potom asi dost obávat zaplavování.

[Grunt]

No ba. Jsem si to myslel. Buch ho.

[Martin]

O tom, že je na .NET postaveno několik velkých aplikací pro Windows nepochybuju. Já ale mluvil o současné situaci na Linuxu. Tam moc aplikací na Monu neběží a ty, co běží, spousta lidí hned po instalaci nahradí něčím použitelným.

[Martin]

A pokud jde o poslední dvě věty tvého příspěvku:

Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).

[...............23]

Nemyslím že by sa mono stalo niekedy potrebnou súčasťou desktopu, koniec koncov bežný user čo neprogramuje nepotrebuje mať nainštalovanú ani javu a o nič moc nepríde...

[Fluttershy, yay!]

...koniec koncov bežný user čo neprogramuje nepotrebuje mať nainštalovanú ani javu a o nič moc nepríde...

Esmska nebo nějaké webové aplikace, to má být co? To neexistuje?

[...............23]

No pár užitočných vecí v tom je, ale tie používa zlomok ľudí, najpoužívanejšie aplikácie v jave (j2se, nejaké mobily a servery teraz nemám na mysli) imho budú s prehľadom Eclipse, NetBeans a rôzne iné vývojárske veci. Kedysi by to bol asi Azureus, ale toho úplne vytlačil uTorrent... Čo sa týka appletov na webe, tak z hlavy ma napadá jedine Runescape, takže sa dá bez toho kľudne zaobísť. Používať niekoho reálne JavaFX som ešte nevidel, to už Silverlight je na omnoho viac stránkach.

[Fluttershy, yay!]

Nepotřebují nějaká "internetová bankovnictví" Javu?

[...............23]

Aha, to ma nenapadlo, tak to asi bude treba pre trochu viac ľudí než som myslel, ale stále dosť malá skupina.

Na dobrý prehľad si stačí skúsiť dať akože odinštalovať jre, a hneď je vidieť koľko programov to chce zobrať so sebou...

Mono bude podľa mňa potrebné ešte menej...

[...............23]

Zabudol som dodať že pokiaľ sa nejak výraznejšie nerozšíri Silverlight, ale to pochybujem...

[Ilfirin]

Ty mě dostáváš. David už ti vnesl víc než dost argumentů a ty furt trváš na malé zanedbatelné skupině .

[...............23]

No práveže tie argumenty sa naozaj týkajú dosť malej skupiny ľudí. Alebo mi sem teda napíš jeden rozhodný dôvod prečo by nejakej väčšej skupine (tj. aspoň tak 10%) bežných uživateľov mala java na desktope chýbať v prípade že ju nemajú na compe. Proste aký bežný javový program (tj. žiadne SDK, Eclipse a spol.) toľko ľudí používa. Stačí jeden.

[Fluttershy, yay!]

Tobě nestačí to internetové bankovnictví jako nutnost pro přítomnost JRE v systému? Jinak jsou to relativně specializované programy, z hlavy mě napadá ta Esmska (velice užitečná věc, škoda, že o tom ví tak málo BFU), Jiten, Jarnal,... Nepoužívá i OO.org Javu?

[...............23]

Ja netvrdím že v Jave nie je napísaná kopa užitočných programov, len proste väčšina ľudí žiaden z nich nepoužíva, preto som to prirovnal k monu, ktoré je na tom podobne, akurát o dosť výraznejšie. Ono aj pár dobrých vecí v common lispe sa určite nájde, ale myslím že mi nikto nebude odporovať keď poviem že bežný človek na compe interpret common lispu nepotrebuje.

Naproti tomu napríklad Flash je dôležitý, lebo väčšina ľudí proste pozerá videá na nete, ktorých väčšina je sprístupnená práve pomocou flashu...

Internetové bankovníctvo väčšiny bánk JRE nepotrebuje. Nie je to tak dávno, čo zopár týchto IB bolo postavených nad ActiveX, znamená to snáď že vtedy bola podpora ActiveX pre väčšinu ľudí dôležitá? Pre tých čo mali tú banku áno, ale ostatným to mohlo byť kľudne niekde...

[Fluttershy, yay!]

Internetové bankovníctvo väčšiny bánk JRE nepotrebuje.

To je možné. Ale nejde jen o banky, mám pocit, že Javu používal svého času i Pozemkový fond, nebo tak někdo. Těch webových aplikací je prostě více a je velké riziko, že s některou z nich uživatel přijde dříve či později do kontaktu. A v tu chvíli to bude práce na hovno, protože BFU si řekne, že "v těch linuxech zase něco nefunguje", a vrátí se k MS Windows. Ač to bude v podstatě jeho blbost. Stejně tak Moonlight/Silverlight --- už nyní exituje nejeden web, který to používá. A obdobně Flash, třeba mně teď nefunguje, ač mám aktuální verzi apod.

[Marv-CZ]

 

Esmska (velice užitečná věc, škoda, že o tom ví tak málo BFU)

To je naopak dobře. Kdyby to používal každý, tak by to snížilo zisky operátorů a ti by začali jako obvykle vymýšlet nesmyslné restrikce, jak tomu zabránit.

 

[Fluttershy, yay!]

IMHO by pak pro lidi byl snazší přechod na IM (třeba Jabber, že) a to by se operátoři mohli s tou hovadinou jménem SMS jít vycpat.

[ivdo]

Ehm, jabber, kolik stojí mobil který to umí a kolik datový tarif? Výhoda proti sms které můžu poslat i na pevnou linku s telefonem od pana Bella z předminulého století? Jinak sms jsou bezkonkurenčně nejdražší data na světě, už by jim měl nějaký úřad nakopat pr...

[Jendа]

Ehm, jabber, kolik stojí mobil který to umí

2000Kč? Celkem libovolný s Javou - většina posledních 4 let.

kolik datový tarif

39Kč týdně (T-Mobile ČR, Twist Surf+).

[mirec]

Nokia 6070, 1Sk, spotreba dát okolo 10B / minúta, klient Bombus.

[Fluttershy, yay!]

Vodafone, 177 Kč měsíčně za 100MB, pak snížení rychlosti.

[Jardík]

U nás jsou ty jejich SW patenty naprosto k ho*nu a vůbec se jimi v Evropě zabývat nemusíme (díky Bohu)

[mcx]

 Problem je v tom, ze nevieme dokedy to tak bude u nas v EU. Mozno jedneho dna pretalcia SW patenty aj tu. Zatial sa bat nemusime.

[houska]

vidim logo mona a vzpomenu si na tohle :)

[MoB]

F-Spot mi padá, Tomboy nepoužívám a nic jiného v základní instalaci není... takže vlastně ani nemám potřebu na svém Ubuntu nějaké mono mít. Tak jsem ho odinstaloval :) A jinak Microsoftu bych taky nevěřil...

[ZdenálM]

F-Spot se mi líbí, ale bohužel též padá..

[Fluttershy, yay!]

Ještě snad EoG, ne? Ale taky to za moc nestojí. A ještě Banshee... a nějaký kreslící program. Nabaluje se to.

[David Jaša]

Ještě snad EoG, ne?

WTF!?

[Fluttershy, yay!]

Aha, tak možná se mi plete s tím F-Spotem. Fakt nebylo prapůvodně pod Monem? Každopádně blbé je na to dost.

[David Jaša]

EoG bylo před pár lety ořezáno o jakékoliv editační funkce, snad aby si nekonkurovalo s gthumbem. Jinak na něm mám rád jeho schopnost rychlého zoomu i na velkých obrázcích.

[Fluttershy, yay!]

Fotky (deset megapixelů) načítá o dost pomaleji než třeba Gwenview a to bez rozdílu kvality!

[David Jaša]

Zkus na tom načteném obrázku zazoomovat a pak ho posunout. Pak to vypadá trochu jinak. A ty 3,5-4 s, které u mě vezme načtení 30MP obrázku neberu jako žádnou tragédii.

[Fluttershy, yay!]

To záleží na použití. Já prostě potřebuji projít několik desítek 10megapixelových fotek a vyházet ty vyloženě špatné nebo duplicitní. Přitom opravdu nechci čekat čtyři sekundy na načtení obrázku.

[David Jaša]

Tobě se 10MP fotka načítá stejně dlouho jako mě 30MP? Co aktuálně používáš za železo?

[Fluttershy, yay!]

Nejspíše o něco lepší železo než ty. Nevím, co u toho GNOME dělají, v jiných programech problém není --- v EoG otevřu fotku a tři až čtyři vteřiny čekám, až se načte (zoom moc nepoužívám, ale je téměř okamžitý); v Gwenview se mi fotka načte za vteřinu, zoom je otázkou necelé vteřiny.

[David Jaša]

To je právě divné. Načtení 6MP fotky mému EoG trvá něco přes sekundu. Tudíž máš buď slabší železo, nebo ještě více rozbitý systém, než já. Jinak Gwenview se chová jako by si náhledy dělal spekulativně dopředu - když ho spustím na nějakém obrázku, trvá posun na další něco okolo sekundy. Všechny další posuny v adresáři (30MP snímků!) jsou pak okamžité. Zoom obzvlášť těch větších souborů je ale opravdové utrpení, na prohlížení skenovaných map nebo velkých fotek je EoG jednoznačně lepší.

Prostě ač jsou to oboje prohlížedla obrázků, tak mají různý přístup a tím pádem se v různých situacích chovají jinak.

[Fluttershy, yay!]

Ty holduješ thinkpadům T4x, ne? V tom asi nebudeš mít Pentium M "Dothan" (@1.7GHz) a 1GB RAM v dualchannelu --- leda, že bys výrazněji povyměňoval součástky. Za systém mám Ubuntu 9.04 celkem čerstvé a velice málo rozvrtané.

Všiml jsem si, že načítání fotek v maximalizovaném okně (EoG) je trošku rychlejší (možná i dvě sekundy), ale pořád je to otrava. Se zoomováním v Gwenview jsem neměl rychlostní potíže, ale možná je mezi 10 a 30 megapixely rozdíl...

[David Jaša]

Dothana najdeš v novějších - v mé T40 je předchozí generace (Banias@1.6 a RAM upgradnutá na 2 x 512 MB, ale netuším, jestli jede dvoukanálově).

Nejseš náhodou taky zasaženej defaultně zapnutou EXA i na grafikách s malou VRAM, kde ve výsledku všechno zpomaluje?

Dva 30MP obrázky jsou tady, tedy dokud je nesmažu.

[David Jaša]

*tady

[Fluttershy, yay!]

Nemůžu se k nim dostat... o_O

[Fluttershy, yay!]

...Banias@1.6...

Dothan je fakt lepší. Ten tvůj procesor jsem taky měl.

...RAM upgradnutá na 2 x 512 MB, ale netuším, jestli jede dvoukanálově...

Nevím, jak teď, ale jela mi dvoukanálově.

Nejseš náhodou taky zasaženej defaultně zapnutou EXA i na grafikách s malou VRAM, kde ve výsledku všechno zpomaluje?

Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.

[Fluttershy, yay!]

Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.

Tak s downgradem (2.6 → 2.4) mi klesl výkon v glxgears z 515 na 292 fps, (znatelný) nárůst rychlosti načítání fotek jsem nepozoroval. Vracím se.

[David Jaša]

Spíš než downgrade bych zkusil tohle v xorg.conf:

Section "Device"
        Identifier      "Configured Video Device"
        Option          "AccelMethod" "XAA"
EndSection

a zkoušel bych rozdíly v rychlosti na eog.

[Fluttershy, yay!]

Rozdíl zanedbatelný, pokud vůbec nějaký.

[Vin]

Vývoj DotGnu zamrzl? Proč tedy přešli před měsícem z CVS na GIT...?

[Fluttershy, yay!]

Poslední vydání dva roky staré. Podporuje C# 3.0? .NET 3.5 včetně těch microsoftích věcí? Je v distribucích? Mám pocit, že on se pravděpodobně ani nikdy moc nerozběhl.

[psonek]

No kdysi dávno bylo DotGNU co se týče funkčnosti hodně před monem. DotGNU mělo  Je celkem zajímavé že 80% celého DotGNU napsal jeden člověk no a bez něho jde vývoj pomalu.

Jinak DotGNU mělo jako první winforms, C# kompilátor, debugger, běželo asi na 10 architekturách a nevím kolika operačních systémech.  Z techického hlediska je to moc hezký a čitě napsaný projekt. Mono má zase nevímkolik placených programátorů, takže podle toho to tak dnes vypadá.

Mimochodem Českých drahách běží už asi rok počítač s linuxem a něm program napsaný v DotGNU

[Zaphod]

Obávam sa, že počet programov mono a .net začne prudko rásť. Prečo? Pre dokumentáciu. Pre vývoj programov pre grafické prostredia Linxu neexistuje žiadna použiteľná dokumentácia. Buď si človek kúpi knihu na Amazone alebo nemá nič.
Najnovšie som skúšal gtkdialog - zopár príkladov (časť nefunguje). Program pre jednoduchý návrh grafického prostredia odkazuje na štúdium C zdrojákov ako dokumentácie - dosť absurdné. Kopu debát na internete čo s tým.
Glade - návrh Gnome grafického prostredia - dve dokumentácie - zoznam menu a katalóg funkcií Gnome prostredia a niekoľkých programov. Zopár príkladov typu Hello World vyhľadané cez google. To je všetko. Možno v tom neporiadku na internete niečo existuje, ale ako sa k tomu dostať?
Nečudujem sa nedostatku dobre urobených aplikácií pre Linux. Bez dokumentácie sa ťažko programuje. V tomto je Microsoft bez konkurencie. Cez dokumentáciu dáva šancu priemerným programátorom aby sa vyhrali so svojou aplikáciou a priviedli ju do plnej funkčnosti.

[good_one]

Tak nevím. Qt je LGPL. Je zdokumentovaná. Lze zakoupit komerční podpora. Opomenul jste ji záměrně?

[...............23]

Náhodou napríklad Qt má dokumentáciu na dosť dobrej úrovni, imho lepšej než mono. Väčšina knižníc je na tom tiež dosť dobre... (aspoň teda tých ktoré používam)

[...............23]

Inak MSDN na tom tiež nie je úplne ideálne. Veľa častí je kvalitných, to je fakt, ale minule som napríklad hľadal ako používať bluetooth (priamo cez Win32 API), a chvíľu mi trvalo než som sa z toho vysomáril. Alebo som potreboval pomocou SendMessage komunikovať z .NET programu s nejakým natívnym programom, a dokumentácia ku konverzii dát z pointerových typov do C#ovských premenných tiež nebola bohviečo...

[Fluttershy, yay!]

Qt.

[Stanislav Brabec]

Nevšiml jsem si, že by ke grafickým prostředím chyběla dokumentace.

Spusťte si devhelp, zadejte heslo GtkDialog, a vyjede na vás desetistránková dokumentace GtkDialogu. Není v ní ani jediný odkaz do zdrojového kódu.

Stejnou kvalitu má dokumentace prakticky jakékoliv základní GNOME knihovny, D-Bus, HAL.…

Pokud vám nedostačuje dokumentace, pusťte si gtk-demo, které je plné ukázkových programů, kde rovnou vidíte zdrojáky. Nebo GTK+ tutorial, případně vzorové příklady distribuované přímo s GTK+.

Qt/KDE na tom jistě nebude hůř.

Co byste si představoval více.

[Marv-CZ]

Dokumentace pro programování v GTK/Gnome je spousty, ale má jednu vadu. Je zastaralá. Většina jí byl napsaná v době vzniku, kdy se na to opravdu dbalo. Od té doby je jen minimálně aktualizovaná.

[Stanislav Brabec]

Jak jste na to přišel? V mém devhelpu jsou veškeré aktualizace, dokonce včetně připravovaných změn pro ještě nevydané GNOME 2.28. Vzhledem k tomu, že se dokumentace extrahuje během kompilace přímo ze zdrojáků, nemůže tomu ani být jinak.

[Marv-CZ]

Přišel jsem na to tak, že jsem v tom programoval.

Ta dokumentace ze zdrojáků je pěkná v případě, že chci například vědět jaké parametry má konkrétní funkce. Ale když mám obecnější problém, tak je to horor. Třeba taková knihovna Pango a otázka jak v ní nastavit písmo. Vždyť k tomu není ani blbý Overview, o nějakém tutoriálu si člověk může nechat jen zdát.

A i ten popis funkcí a struktur je někdy opravdu "úžasný". Hlavně mě dostává věta: Tato funkce je zastaralá a neměla by se používat. Ale že by k tomu napsali, čím ji nahradili to ne.

Když si dá člověk práci, tak nakonec to co chce zjistí. Ale mnohdy se to náročností od studování zdrojáků moc neliší.

[Stanislav Brabec]

Pravda, u zastaralých funkcí by se mohli zlepšit. Sám jsem nedávno strávil nějaký čas zkoumáním, jak používat GtkTootips bez zastaralé gtk_tooltips_new(), než mi došlo, že bych GtkTootips neměl používat vůbec, a místo toho používat přímo nastavení tipu pro widget.

Jinak studování vzorových zdrojáků je mnohdy nejlepší způsob, jak se to naučit používat. I kdyby byla dokumentace sebedokonalejší.

[pozortucnak]

Pro multiplatformní aplikace tu máme knihovnu wxWidgets. K té je dokumentace dostatek...

[kralyk z abclinuxu]

Je vidět, že dokumentaci Qt jsi v životě neviděl. Ještě o něco lepší než MS.

[Laco]

QT je bezpochyby spickove a dobre zdokumentovane, ale mam taky pocit ze tu ide o GNOME a celkovy bordel okolo neho. Oni asi vydia Mono ako spasu a nedivil by som sa keby pod nim napisali polku GNOME 3.0

[pozortucnak]

Qyoto – A binding for C# or other .NET languages. There is an additional set of bindings Kimono for KDE