Debian

19. 12. 2002 | Michal Semler | Recenze | 21544×

Představení distribuce z pohledu dlouholetého uživatele.

Debian - linuxová distribuce

S Debianem pracuji již pět let a rutinně jej používám jak na desktopu, tak na mnoha serverech. To mi snad dává skromnou, malou možnost o této distribuci napsat alespoň trochu fundovaný článek. Předem upozorňuji, že nemohu nikdy vystihnout vše, co Debian umožňuje a asi to ani není možné. Debian je totiž pravděpodobně největší linuxová distribuce, alespoň co se počtu balíčků týče vyvíjená mnoha stovkami dobrovolníků.

Úvod

Debian sám o sobě je naprosto volný produkt a jak již jsem uvedl výše, je pouhou prací dobrovolníků a je to pravděpodobně nejvíce portovaná distribuce na světě. Podporuje dnes přes deset platforem a nainstalujete jej při troše práce prakticky na jakýkoliv počítač, který obsahuje architekturu podporovanou linuxovým jádrem. Nenajdete v něm žádné balíčky, které nejsou zcela zdarma a pod licencí GPL. Celá náplň této distribuce je velice konzervativní. To se projevuje tak, že nová stabilní verze vychází příbližně po 2 letech. Proto také současná stabilní distribuce má označení 3.0r0 (kódový název woody) oproti jiným distribucím, které se "honosí" ve stabilní řadě již čísly okolo 8 .

V Debianu naleznete hned 3 vývojové větve lišící se stářím balíčků. Stabilní řada má většinou staré balíky, které se hodí na použití na serverech, popřípadě na desktop pro začátečníky, kteří si nedovedou odstranit různé chyby nalézající se v dalších řadách. Je velice stabilní a odzkoušená.

Další řada je označována jako testing (kódový název sarge) a je to řada kandidující na vydání jako stabilní distribuce. Obsahuje relativně nové balíky a je vhodná na desktop, na server bych jí z různých důvodů nenasadil až do fáze, kdy se testing změní na frozen. Tím se ukončí přidávání nových balíků do distribuce a začíná fáze dolaďování chyb, která trvá okolo půl roku. Poté frozen vyjde jako stable a starý stable se stane historií a můžete si jej stáhnout z archívu, ale již bez podpory - aktualizace balíků obsahujících chybu po jejich vydání.

Nejvíce "vpředu" se nalézá vývojová větev, která nikdy nebude prohlášena za stable a která se nazývá a navždy se bude nazývat kódovým názvem sid. Do této větve se přidávají dosud neodzkoušené produkty, často se v ní vyskytují problémy se závislostmi a obsahuje ty nejnovější varianty programů. Není vhodná pro začátečníky ani pokročilé uživatele, hodí se jen pro fajnšmekry.

Možná jste si povšimli podivných kódových názvů verzí Debianu. Ne, není to náhoda. Každá verze nese kódový název dle některé postavičky z animovaného filmu Toy Story (mimochodem doporučuji, je to opravdu zábavný film).

Instalace

Tento odstaveček jsem zařadil vlastně jen jako protipól pochybného článku, který vyšel na serveru root.cz. Předem upozorňuji, že Debian opravdu NENÍ o tom, jak snadno se instaluje. Ten, kdo vyžaduje snadnou instalaci nechť se rovnou obrátí jinam. Debian je distribuce o POUŽÍVÁNÍ, ne o jeho instalaci, což autor článku na rootu pravděpodobně nepochopil.

Debian můžete nainstalovat hned několika způsoby - z CD, z diskety, z jakéhokoliv jiného záznamového média umožňujícího bootování PC, za pomoci technologie jidgo ("rozparceluje" vám celou distribuci tak, aby se vešla na dané médium a rozloží jí poměrně inteligentně na tolik médií, kolik je třeba), či prostým kopírováním z disku na disk (pro hardcoristy jako já). Za použití disket si vystačíte buď se třemi disketami a systémem nfs, nebo třemi disketami a poté deseti dalšími disketami, na kterých naleznete celý základní systém a následně již za použití internetu doinstalujete vše potřebné.

Další možností je boot z CD. Zde mne v poslední verzi velice nemile překvapilo, že již i debian přešel na instalaci za pomoci framebufferu, stále se ovšem naštěstí tváří jako klasický mód pro instalaci z disket. Máte na výběr mezi jádry řady 2.2 (jako standard) a nebo 2.4. Po instalaci velice doporučuji přeložit si vlastní vanilla jádro z kernel.org.

Správa balíků: nejsilnější zbraň debianu

Debian pravděpodobně nejvíce vítězí ve správě balíků. Je to jeho největší výhoda. Povězme si nyní něco o tom, co to je, jak to vypadá v praxi, a co to řeší.

Debian je vybaven systémem balíků se závislostmi. To se v praxi znamená, že uživatel zadá, že chce nainstalovat kupříkladu sshd, zadá apt-get install ssh a systém sám vyhodnotí, jaké balíky ještě uživatel potřebuje mít v systému pro správný chod aplikace. Ty mu nabídne k zahrnutí do instalace. Dále nabídne balíčky, které jsou obsahově příbuzné nebo jinak spojené s danou aplikací, a nabídne jejich instalaci (typicky dokumentační balíčky s popisem funkcí programu). Když uživatel další balíky, na kterých daná aplikace "životně" závisí, nedovolí nainstalovat, proces instalace selže a aplikace není nainstalována vůbec. V případě doporučených balíčků instalace pokračuje. Uživatel není ovšem ochuzen o možnost řídit vkládání balíků, na kterých aplikace životně závisí. To se řeší skrze program dpkg, ale o tom třeba až v některém dalším článku. Za domácí úkol ukládám dpkg --force-help . Debian kromě řádkové utility nabízí i několik grafických nadstaveb pro instalaci balíků, z nich nejznámější a nejpoužívanější je dselect.

Všechny debianí balíčky (soubory s příponou .deb) jsou kompilovány pro procesor i386 (týká se řady procesorů Intel 32bitů). To se projevuje nižším výkonem, když máte novější CPU. I tento problém Debian řeší. Jednoduše si přeložíte daný balíček přímo na míru svému procesoru příkazem apt-get build-dep jmeno_baliku; apt-get -b source jmeno_baliku. Připravte se ovšem na stažení kompletních zdrojových kódů a několik minut, hodin, dní práce vašeho CPU .

Odinstalace balíků probíhá ve dvou stupních. V prvním je odstraněna aplikace, ale její konfigurační soubory nejsou smazány. V druhém stupni je možno odinstalovat komplet celou aplikaci i s konfiguračními soubory, a opravdu po dané aplikaci nezbyde naprosto nic. Uživatel má možnost řídit, který typ zvolí.

Stejně perfektně probíhá i přechod z jedné verze stabilní do druhé. Po původní nezbydou naprosto žádní pohrobci. Jako důkaz může posloužit snad můj stolní počítač, který nebyl reinstalován od jeho první instalace před pěti lety a stále neobsahuje žádné soubory, které by po původních verzích zbyly.

Používání

Po instalaci balíků přichází na řadu nastavení. Všechny konfigurační soubory jsou narozdíl od jiných distribucí uloženy v adresáři /etc/. Odpadá tím někdy zdlouhavé hledání typu "Bože, kam to jen ti vývojáři dali??..." Spustitelné soubory jsou uloženy v adresářích /bin/, /usr/sbin a /usr/bin a to logicky podle toho, kdo má dané soubory používat. Logy naleznete v adresáři /var/log, stejně jako doručené e-maily v adresáři /var/spool/mail.

Snad jsem nastínil na několika příkladech, že na rozdíl od jiných distribucí jsou obsahy adresářů uspořádány přísně logicky a o obsahu se vedou v diskuzích sáhodlouhé debaty.

Závěr

Debian je dle mého názoru nejlepší distribucí s perfekně propracovanou správou balíčků se Sílou Super Krávy. Nehodí se pro lidi, kteří instalují bezhlavě distribuce a poté nadávají, že jim instalace nevyhovuje. Debian je o používání. V instalaci žádné super dojmy nehledejte. Budu rád, když mi dáte vědět vaše osobní zkušenosti s používáním této distribuce.

A mimochodem, "Už jste dnes bučeli?"

       

Komentáře

[Jan Marek]

Díky za článek o Debianu. Co se ale týče zbytků po upgradech, pak bych nesouhlasil: občas je třeba projít /etc strom a zbavit se souborů s příponami .dpkg-old apod., které vzniknou čas od času po reinstalaci. Ale jinak musím souhlasit s tím, že ač používám různé větve Debian-u tak jsem ještě nebyl nucen reinstalovat kompletně celý systém. Přinejhorším stačilo: vi /etc/apt/sources.list, nahradit jméno nové verze např. unstable distribuce a poté: apt-get update; apt-get dist-upgrade a bylo to. Už jsem takto na dálku upgradoval jeden server a proběhlo to bez problémů (jediné problémy byly že tam bylo málo místa na disku, ale to je jiná písnička a přesto jsem to tam dostal!!!). Zdraví Honza Marek

[Jiri Bajer]

Zbytky po odinstalaci softu mohou byt, ale apt na ne pri odinstalaci upozorni (napr. removing pcmcia: cannot remove /etc/apm, directory not empty apod.). Vyrazny rozdil oproti RedHatu, ktery jsem donedavna pouzival je ve velikosti systemu - minimalni instalace RH nakynula cca z 200(6.2) na 400(8.0) MB, u Debianu se do 350MB vejde nesitova workstation s gcc a WindowMakerem bez office aplikaci. Instalace je intuitivni, jedine, na co jsem se musel podivat do HW dokumentace jsou Hrefresh a Vrefresh u monitoru. Prace s dselectem je pohodlna, balicku je az moc. B-) Pri pouziti B&W monitoru se rozlucte se statusbarem (foreground color=background color) a na slabem stroji (i486DX266,32MB RAM) je rozpakovani balicku extremne pomale, ale jak se to jednou nainstaluje, tak to bezi! Pri instalaci balicku pocitejte s tim, ze se cachuji ve /var a zabiraji dost mista - po nainstalovani dselect nabidne jejich smazani. Na to chce dat pozor hlavne u firewallu a spol s malym diskem.

[Jan Marek]

Pro výmaz balíků z cache slouží příkaz apt-get clean. Honza

[Jindřich]

Nevím to přesně na megabajt, ale "nesitova workstation s gcc a WindowMakerem" se u RH 7 vejde do 350 MB určitě taky. RH 8.0 je kapitola sama pro sebe, já mu říkam Red Hat XP.

[Libor Klepac]

diky za clanek
prave se chystam na kompletni reinstall domacich pocitacu a vsude bude woody - ted je na serveru rh6.1 a na desktopu rh7.1
uz jsem si vyzkousel nainstalovat woodyho pokusne na mensi disk a po prvnim spusteni a osmakani systemu jsem si rekl - je to bomba - oproti tomu bordelu v rh, a nabiha to mnohem rychleji(nedaval jsem tam tolik balastu,co skoro nepouzivam )

jinak bych mozna mohl varovat nekoho kdo instaluje poprve,aby instaloval s rozmyslem - tim myslim - nedavat vsech 7 cd najednou do apt - skoncite s se spoustou zabranyho mista na disku od toho jak chcete vsechno zkusit

jo a jeste poznamka pro autora : bacha na to pouzivani spojeni "ze je neco o necem" - beha mi z toho mraz po zadech

[Peter.Bodnar@ttc-telecom.sk]

no, ja vo firme bezim debian uz 6 rokov ako centralny router di inetu, bolo to svojho casu P-120 a za 6 rokov bol vypnuty 3x (a restartnuty asi 6x, pri upgrade jadra). teraz mam uz nove PC, bezim na nom ako inak zase debian, dalsie2 servery robia file-server, mail server, PDC pre wokna, intranetovy inf. system (postgres+phpgroupware) a pod. a k tomu celemu je zavesenych 8 bezdiskovych linuxovych terminalov + niekolko Linux desktopov a Linux notebookov (ako inak, zese debian) (ano, aj par wokien.. )skusal som aj ine distra (suse,rh) ako desktopy, ale vzdy som sa vratil k debianu prave pre jeho prehladnost pri instalacii (inak ja napr. na notebooku vzdy zo zasady bezim sid-a aby som si osahal novinky

[Martin Slouf]

I ja pouzivam debian (zatim pouze 10 mesicu -- prechod z rh 6.2). I za tu chvilku musim potvrdit, ze je to nejlepsi Linuxova distribuce, ktera se mi dostala na komp a zadna jina uz mi tam nesmi. Pouzivam ho na vsechno (skola, prace, internet) a jsem naramne spokojeny uzivatel.

[frank]

Pozor na kategoricke soudy. Tezko rozhodnout o necem, ze je nejlepsi. Mozna, ze jde jen o Vas subjektivni pocit, ze pro Vas a Vase pc je to ta nejlepsi distribuce Tim, ze jiz zadne jine distro ani nevyzkousite, se imho akorat ochuzujete.

[Anselm]

Neda mi to abych si nerejpnul. Ctu kvanta clanku o Linuxu a uz se mi z ironickych slovnich spojeni typu "narozdil od RedHatu" a "ten autor na rootu" zacina trochu zvedat kufr. Sam pouzivam Debian, ale nemuzu si pomoct, nedokazu "sve" distro opevovat a ohrnovat nos nad jinymi, nebo snizovat cizi pohled na vec. Prectete si diskusi pod clankem, na nejz autor narazel. Tolik flamu na jednom miste...

[Petr]

Souhlas - mluvis mi z duse. Nekdy mam pocit ze se autori clanku ci prispevku v diskusi chteji "blejsknout" jak jsou skalnejsi priznivci te "sve" distribuce nez ten druhy. Ze ze sebe delaj blbce pred normalne uvazujicimi lidmi si asi v zapalu psani neuvedomuji ... Pritom je to proste - nekomu vyhovuje to, jinemu ono. Kazdy at si zvoli co mu vyhovuje a neotravuje.

[Jarda]

Nic vic a nic min... Debian rules... Zacinal jsem na Debianu, Debian je na serverech i na desktopech a s Debianem i umru ))

[Jindřich]

Debian for prsident!

[fyzik]

apt-get mi prisel jako nejsilnejsi stranka Debianu, ovsem existuje i pro systemy postavene na RPM balickych, stahnete (a nainstalujte :) ) si balicek apt-rpm . ja to pouzival na RH a pohoda. mluvim v minulem case, protoze jsem nasel Gentoo Linux a podle meho soudu je to to nejlepsi, co je - kuk na http://www.gentoo.org . Distribuce ve zdrojovych kodech, preklad presne na miru Vaseho pocitace, podpora pres http://forums.gentoo.org , system balicku stejne pohodlny jako apt-get, proste lahoda. MMCH, portovani cele distribuce Gentoo na architekturu Alpha zabralo jednomu cloveku DVA dny ;)

[Karel Louda]

Tak, tak, gentoo je bozi, ale pro modemistu tohle nema cenu. Leda by cely gentoo existoval na vice CD jako Debík.

[Leoš Literák]

gentoo 1.4.1 muzeme vypalit v AbcPalirne. zkuste zatlacit na jeho vyvojare, at udelaji ISO image s ostatnim softwarem a budeme je klidne palit taky

[Rexxor]

U Gentoo bych rekl, ze to tak jednoduche neni. Zkuste ho testnout. Ja mam 2 disky - na 1. Debian se vsim vsudy, kancelarske baliky, gnokii, XFce, MPlayer atd. Je to stabilni system, o ktery se mohu oprit. Coz ocenuji. Na druhou stranu Gentoo v sobe skryva mnoho novinek (mam ho na 2. disku), ktere ne vzdy chodi a ne vzdy ty skripty jsou napsane dobre. Nedokazu si predstavit, ze by vydali CD. Ono to neni o softu ve zdrojacich, ale o skriptech ke kompilacim, ktere se ladi a upgraduji, pribyvaji kazdym dnem Proto je asi nemozne vydat CD, po kterem touzi lide bez pevne lajny Ty skripty by si museli delat nebo opravovat sami. Jinak urcite CD s nejpouzivanejsimi programy (nejake to KDE, GNOME a par jinejch hovadin) existuje. Samozrejme obsahuje i zakladni system. Stahovat muzete na ftp://ftp.ibiblio.org/pub/Linux/distributions/gentoo/releases/build/1.2/gentoo-i686-1.2.iso nebo 1.4_rc1-r2 ftp://ftp.ibiblio.org/pub/Linux/distributions/gentoo/releases/1.4_rc1/x86/livecd-basic-1.4_rc1-r2.iso

[Jindřich]

gentoo je určitě dobrý, ale ta kompilace zabere. Máte-li navíc pár starých rachotin, které při kompilaci vyhazují chyby, tak se líp hodí něco s binárními balíčky, tedy spíš Debian.

[Hanc Pavel]

Debian ma bezkonkurencne nejlepsi vyber binarnich baliku, to co se musi u jinych distr. kompilovat se vyresi snadno jedinym apt-get install. Ostatni distribuce jsou fine, ale Debian je proste nejlepsi !

[Samael]

A kdyz jste takovy frajeri pres Debian tak me poradte jak rozchodit GForce 4 MX 440 na Debianu. Stahnul jsem si original ovladace na grafiku, nainstaloval a zkomiloval jadro a stejne to nejede, ptal jsem se uz vice lidi a nikdo nevi co s tim. Tak jsem zvedavej.

[Michal Čihař]

apt-get install nvidia-kernel-src nvidia-glx-src
less /usr/share/doc/nvidia-kernel-src/README.Debian
zless /usr/share/doc/nvidia-glx-src/README.Debian.gz

[Jarda]

Mam GeForce4 MX420 a na Debianu no problem! Na firme a v NetH@ll - internetove kavarne mam ruzne jine GeForce2 MXnnn na vsem je Debian a No-Problem!!! Soucasti Debianu jsou balicky ktere si umi zkompilovat nvidiacke drivery a udelat balik, ktery se nainstaluje a....

[Martin Slouf]

delal jsem to pred tydnem, nevyhodou debianovske instalace (jak doporucuje jeden kolega prede mnou) je prilisna slozitost a zalezi na presne verzi driveru od nvidie. proto doporucuju postup, ktery nvidia uvadi ve svem readme. (vyzaduje par nedefinovanych kroku ): 1) podle verze jadra instaluj kernel-headers 2) /usr/include si prejmenuj svoje /usr/include/linux na neco jinyho (uz to stejne nebudes potrebovat nikdy) 3) udelej link /usr/include/linux -> /usr/src/kernel-headers/... (nepamatuju si presne cestu k adresari linux) 4) pak staci pouze make v adresari, kam si rozbalil nvidia pro kernel a to samy pro glx. 5) doporucuju stahnout i dokumentaci v PDF, kde se uvadi vsechny direktivy do XF86Configu, vcetne par reseni s nestabilitou (treba proruzne verze jadra aj.) 6) me osobne to prijde mene stabilni nez s driverem nv (ktery ovsem G4 nerzochodi ) pri OpenGL aplikacich mi to 2 * kouslo Linux, do te doby naprosto neslychana vec (ale ted jsem to snad vychytal, takze je pouzivam (jsou fakt o dost rychlejsi) m.

[RedDragon]

Uplne nejlepsi je nevymyslet nejake vlastni postupy, ale udelat to debianovskou cestou. Doporucuji vzdy prolezt dostupne stranky, napr. ty na bugs.debian.org. Konkretne k instalaci nvidia balicku si prectete nasledujici http://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?bug=108176 .

[Linuxmania]

vsichni se tu vytahuji jak je jejich distro to nejlepci.....tak se taky pridam..slackware je the best of the best!!. Ale nic pro newbie!Volba je jasna- Slackware na servery a redhat jako desktop.

[Karel Louda]

No to me povidej, ja MULUJU SLACKWARE!!!!!!!!!! A mam ho na moji domaci sunce, takze i na desktop je fajn.

[frank]

Utilita apt je portovana i do distribuci s baliky rpm. A urpmi od mandrake take neni spatne. Takze bych to s tou bezkonkurencnosti neprehanel.

[Petr Kucera]

Od te doby co mi ho Honza Marek ukazal a rekl jak ho nainstalvat a pracovat s nim (za coz mu moc dekuji) uz snad nic jineho pouzivat nebudu.Pres sve zacatecnicke problemy s Debianem jsem se celkem v pohode prenesl a ted mi bezi jak ve firme,tak i u nekolika zakazniku k me plne spokojenosti,na svem NB mam SIDa.Po novem roce se chystam na prechod z RH 7.3 na Woodyho,u zakazniku kde jsem to jeste nestihl.

[ja]

vy vsetci co tu zatracujete nadradenost debianu len preto, ze uz aj ine distribucie prebrali jeho apt, vam vsetkym unikla pointa tohoto clanku. debian je tvoreny asi najviac developermi spomedzi vsetkych distribucii a z toho vyplyva: - cistota (porovnajte si taky /etc v suse, alebo redhate s /etc v debiane) - stabilita, predsa len ak mate k dispozicii tolko ludi na testovanie, je to o niecom inom ako pri inych distrach (v LFS3.3 book najdete peknu kapitolu o stabilite napr.RedHatu) - pokrokovost (viac hlav, viac rozumu) stavil by som sa, ze takych 70% novych features v inych distrach ma povod vo vete "let's see how they do it in debian". APT, automaticky upgrade menu (uz to prebral mandrake, jigdo (made in debian), ... - versatilita - pripravuje sa debian optimalizovany pre 686, pre deti (4-9), pre juniorov (10-15), pre notebooky a pre desktop. Kto to este robi? - velkost - ktora ina distribucia ma k dispozicii tolko balickov? (cez 10 000) - glitters - drobnosti, ktore donho pridavaju ludia ako vy(dobrovolnici). skusal som aj ine distra, a chybalo mi plno veci, ktore som povazoval za samozrejme (s debianom som aj zacinal). napriklad "apt-cache search" - vedel som co chcem robit, ale nevedel som akym programom. V debiane sa staci opytat cez uz spomenuty apt-cache search - dokumentacia - opat to pochadza z obrovskej uzivatelskej a vyvojovej zakladne. v Debiane mate zdokumentovane skoro vsetko. 99.8% prikazov ma svoju "manpage" odporucam majitelom inych distribucii pri citani manualu pozriet na koniec manpage a dost casto tam najdete tuto nam debianistom znamu vetu: "This manual page was written for the Debian GNU/Linux distribution (but may be used by others) because the original program does not have a manual page." ale vacsina tychto veci uz bola spomenuta v clanku. tak nechapem ludia preco ste si ten clanok naprecitali predtym, nez ste zacali nadavat. ked autor tvrdi ze debian je najlepsie distribucia, tak je to veta podlozena na dokazoch a nie pocitoch. disposable(at)host.sk

[Jan]

Dobry den, chtel jsem se zeptat jestli je Debian dobry pro zacatecniky protoze si mi libi jeho pristup ke vsemu a hlavne stabilitou po mandrake a redhatu jsem znechucen .. Dik Honza

[Dalibor Dvorak]

Ja si myslim, ze debian je vhodny aj pre zaciatocnikov. Pamatam sa ked som niekedy v roku '98 instaloval po prvy krat linux, ano, bol to debian , na svoju, dnes uz neexistujucu Amigu. Slo o m68k port. Vtedy som bol uplny amater (nie zeby som bol teraz nejaky profik ) a o linuxe som vela ponatia veru nemal. Ale pokial ma clovek skutocne chut a prejde si zopar manualov a how-to, mnoho sa nauci. Staci mat proste chut a vytrvalost a vsetko sa da. A ako uz bolo napisane nieco podobne v niektorom z prispevkov ... zacal som s debianom, s debianom aj umriem D

[CIJOML]

tak to jsme dva ;)

[ja]

ten vyrok pochadza odo mna :)

[Martin Chloupek]

Má vůbec smysl se tady hádat čí distribuce je ta nejlepší?? Debian je dobrej, o tom není pochyb. Ale vsechno je to prece jenom LINUX, tak o co de??? Ja pouzivam RH, jsem s nim spokojenej a nemam v umyslu ho menit!!!

[BoodOk]

Nema smysl se hadat. Podotknu pouze, ze kdo se musi zacit starat o vice jak 2-3 linuxove systemy zrejme k Debianu jednou tak jako tak prejde, a to prave kvuli sprave balicku a jejich mnozstvi. Ad Mandrake, RedHat a dale. Take pouzivaji ruzne napodobeniny apt, ale u nich clovek nikdy nevi. Vzpominam si pouze na problemy s prechodem z rpm3 na rpm4. To mi stacilo a byla to posledni kapka.

[Izak]

No ja RedHat pouzivam pro vice PC a apget mi teda vubec nechybi. Pokud delam update baliku (ci instalace neceho noveho) mam na to autoupdatovaci system, ktery jsem si sam nasal a ktery vi co ma nainstalovano. Kdyz neco pridam sama si to kazda stanice doinstalije (zkracene receno). Jinak nechapu proc by mel byt RH nestabilni ??? Dale na male disky a malo pameti je jedinou funkcni volbou Slackware (Debian vytuhne na malo pameti atd., RH samozrejme taktez). Ale abych pravdu rek, nekdy me RH poradne s***, ale resim to tak ze jejich upraveny soft preplacnu svim nebo standartnim a je to. Jako priklad je mozno uvest GDM v RH8, ktery nedonutite aby nevnucoval UTF8 kodovani ... no staci stare gdm a uz si to nacita z locales(klidne UTF, nebo iso ... zalezi co nastavite), nebo u tusim RH7.0 v podstate nefungovala samba, ale porad lepsi nez M$ Windows. No a pro zacatecniky, kteri se nehodlaji stat experty, ci jsou jen uzivatele a chcou si linux sami nainstalovat jedine Mandrake (mozna SuSe, ale spise ne). RedHat, Debian, Slackware ani neskousejte (jedine ze by vam jej nekdo nakonfiguroval).

[Martin Dvořák]

V případě RedHatu mám jednu zásadu, vždy používám minimálně verze x.2 nebo vyšší (v případě RH7.3). Člověk pak nemá zbytečně problémy ;)

[BoodOk]

Nejde o stanice. Jde o servery z nonstop provozem. Jak upgradujete RH6 na RH7 nebo RH8 za behu, bez restartu masiny a mrazeni v zadech, ze Vam posleze nabehne. Bezne menim v Debianu jadro na stroji pres pul republiky a je to OK, s RedHatem bych si to nikdy nelajznul, a to napr. z duvodu nedoresenych zavislosti mezi verzi jadra a pouzitymi balicky.

[honza]

pouzivam linux ~ devet let, z toho debian sest, predtim slackware a redhat. moje zkusenost rika, ze prace s touto distribuci je cinnost velice efektivni. pro priklad: debian instalujete jednou, po te uz jenom upgradujete za chodu. update na aktualni verzi se vsemi bezpecnostnimi opravami jednim/dvema prikazy. valna vetsina toho, na co si vzpomenete uz v distribuci je; nemusite nejen kompilovat, ale zkoumat nastaveni, ktera budou spolupracovat s moji distribuci. a vsechny vyse uvedene vyhody jsou tu stale pritomny spolu s moznosti, ze si to chcete delat rucne, nikoliv automaticky. instalace debianu z prikazove radky (ala debootstrap). spousta malych vychytavek, ktera je nastavena implicitne (napr. program neco pise do vlastniho logu, mam logrotate - zacne se rotovat i tenhle log atd.) kdyz vyjde nova verze debianu, mam jistotu, ze je opravdu dosti stabilni, muzu ji instalovat na server. a vetsina chyb distribuce (drobnych) je uz nekde dokumentovana. distribuce debianu ve stavu 'frozen' je stabilnejsi nez lecktera nova oficialni verze jine distribuce. debian delaji profici, vydavaji novou verzi ve chvili, kdy je opravdu vychytana a tez uz dosti otestovana (spousta lidi uz instaluje frozen). je to distribuce, ktera neomezuje administratora v tom, ze musi pouzivat konkretni administracni nastroje (nedejboze graficke), ale zaroven mu velice jednoduchymi nastroji umoznuje pracovat efektivne. takze umoznuje administrovat jich pomerne velke mnozstvi.

[llama]

no ja nevim, ale kdyz jsem to instaloval, docela me polekalo, ze to psalo nejaky informace, ze kdyz zatrham nejaky balicky, tak to bude provadet jejich instalaci opakovane, ze to nejak neumi sesumirovat zavislosti a ze se to taky nemusi podarit... prislo mi to takovy dost nevedecky a nahodny.. je to takhle porad? nebo jsem to jenom spatne pochopil?

[BoodOk]

Pravdepodobne jste pouzil dselect. Doporucuji jej nepouzivat vubec. Pouzivejte apt-get!

[Karel Tejnora]

Mne se na Debianu libi, ze kazdy balicek (a to dokonce i s jadrem jako balickem) se chova obdobne. Kouknu na man, kouknu do /usr/doc/<balicek> a README.Debian.gz a jsem v par minutach milionkrat chytrejsi. Jedine co mne tak trosku vadi je, ze se setrvava na gcc 2.95. S gcc 3.0 to jeste nebylo tak horky ale gcc 3.2 mno uz by to mozna chtelo. Apropo jsem slysel, ze uz se chysta transfer na gcc3.2, nevite nekdo neco bliz? Na debianplanet.com je diskutovana instalace Debianu ze zdrojaku. Ano to je mozne. Parada je na tom to, ze vlastni build dostane i vetsi nejmensi minoritni cislo

[Peto_MiG]

Pridam svoj nazor. V Linuxe som zaciatocnik, skusal som predtym RedHat, ale nikdy mi to akosi uspokojivo nechodilo, v Mandrake 8.1 som mal tiez problemy. Skusil som Debian a citim, ze to je system, pri ktorom by som chcel ostat. Ale je to boj. Zatial neviem, ako spojazdnit diakritiku pod X. Viem, ze GNOME ma na to applet a KDE to tiez ma dajako spravene, ale pod IceWM sa mi nedari. Ked mam nainstalovat beznemu userovi Linux, tak siahnem po Mandrake 9.0, pretoze tam som schopny vacsinu veci spojazdnit, na rozdiel od Debianu. Ale zda sa mi, ze Mdk i RH si prilis vela veci riesia po svojom namiesto aby vyuzili pripadne doladili existujuce Linuxove riesenia. To sa mi nepaci. A je to asi aj jednym z dovodov, preco je Mandrake taky pomaly. Mimochodom, myslim, ze aj KDE samotne sa uz dost odchyluje od racionalnosti. Nie je predsa mozne, aby na Athlone XP1600 bol GNOME komplente nabehnuty 7 sekund po zapnuti pocitaca (!!), a KDE samotne nabiehalo tolko isto! Pod Debianom sa mi este nestalo, ze by mi zrazu zcista jasna prestalo nieco fungovat, ako sa mi stavalo pod Mandrake napr.napalovaci soft. Ale budem Debanu povdacny, ak aspon tu diakritiku doriesi.

[ApoC]

Chtěl bych se zeptat, jestli někdo nevíte, jak v Debianu vytvořit takovou malou LIVE distribuci.Aby měla mnou zkompilované jádro + balíky, jan ty, které si sám vyberu atd. A to vše bez nutnosti tento systém nainstalovat na HDD a potom ho přenést na CD jako obraz. Moc díky.