Portál AbcLinuxu, 16. dubna 2024 11:21
Fedora Core je mrtva, ať žije Fedora. Ano, i tak by mohlo znít motto sedmé verze této distribuce. Jednou z hlavních novinek je totiž spojení repozitářů Extras a Core do jednoho repozitáře Fedora. Pojďme se společně podívat, co se od minulé verze změnilo.
Hlavní novinkou v oblasti instalace je nová instalační metoda. Počínaje Fedora 7 jsou totiž k dispozici dvě Live CD s možností instalace z nich. Jedno je založené na Gnome, druhé na KDE. Třetí možností, jak nainstalovat Fedoru, je tradiční DVD spin. Jeho obdoba, dříve 5 CD, již bohužel neexistuje; chcete-li tedy Fedoru instalovat pomocí CD, můžete tak učinit pouze po způsobu Ubuntu z jednoho Live CD.
DVD Spin je již tradiční metoda, jak nainstalovat Fedoru. A první novinka na vás vyskočí hned při bootování. Poprvé v historii Fedory byl totiž použit GRUB a to ve stejném stylu, jaký bude i po instalaci, tedy s novým balónovým tématem Flying High. Na výběr vám dá mezi textovou a grafickou instalací, nabootováním do stávajícího systému a záchranným módem.
Vyberme tedy grafickou instalaci a pokračujme dál. V textovém režimu se nás ještě zeptá, zda-li chceme zkontrolovat DVD, a pak již naběhne grafický instalátor Fedory – Anaconda. Opět zde figuruje, dle mého názoru pěkně zpracované, balónové téma. Po úvodní obrazovce instalátoru následuje výběr jazyka a dále si vybereme klávesnici (opět máme na výběr mj. mezi českými qwerty a qwertz).
Dalším krokem je pak nastavení oddílů; zde se oproti Fedoře 6 změnily pouze názvy disků, které nyní začínají písmeny sd. To je důsledek použití nového ata driveru. Je dobré si buď zašrktnout políčko Prohlédnout a upravit rozložení oddílů, nebo, obzvláště v případě, že děláte „upgrade“, vybrat vlastní rozložení. Na další stránce si pak můžeme prohlédnout, případně doupravit jednotlivé oddíly. V případě, že instalujete systém na stávající rozložení, stačí pouze nastavit, které oddíly zformátovat, a přiřadit všem cestu připojení.
Dále pak nastavíme GRUB. Můžeme zde pro větší bezpečnost použít i heslo. Další je na řadě síť, nastavení časové zóny, heslo pro správce systému (root) a pak již očekávaný výběr balíčků. Můžete zaškrtnout „Kancelář a Produktivita“, „Vývoj software“ a „Web Server“. Pro podrobnější nastavení je zde volba „Upravit teď“, čímž se nám výběr balíčků na další stránce ukáže ve své podrobnější formě. Také lze, podobně jako ve Fedora Core 6, aktivovat další repozitáře (například livnu). Pak už nás přivítá pouze obrazovka s doplňujícími informacemi k instalaci a po kliknutí na Další se začne instalovat systém. Instalace je docela svižná a dá se celá stihnout (v závislosti na použitém HW a počtu balíčků) kolem půl hodiny.
Instalace proběhla úspěšně a po restartu počítače na nás vyskočí obrazovka Grubu. Vzhledově je totožná s Grubem, který známe již z instalace. Necháme tedy dojet třísekundové odpočítávání a začne nám nabíhat systém. Po chvíli strávené v textovém režimu se zapne rhgb (Red Hat Graphical Boot), který je opět s balónovým tématem a musím uznat, že tentokrát se opravdu povedl. Po naběhnutí všech nastavených služeb nás pak přivítá obrazovka zvaná First Boot, opět s dominujícím balónovým tématem.
Ve Fedoře 7 jde konkrétně o posledních 7 instalačních kroků. Po uvítání nás čekají licenční informace, které byly tentokráte zjednodušeny a zkráceny. Uživatel je tak seznámen se základním rysem licenční smlouvy této distribuce a na EULU je zde pouze uveden odkaz. Také již není vyžadován souhlas s těmito podmínkami. Místo klasického checkboxu vás uvítá pouze text znějící: „Rozumím a prosím pokračovat.“ Na další obrazovce nás čeká již tradiční nastavení firewalu a pak SELinuxu. Standardní nastavení je „Vynucující“, nicméně myslím, že tuto dodatečnou ochranu můžete s klidným srdcem vypnout a ušetřit si tak případně budoucí potíže s porušováním toho či ono zákazu…
Na další obrazovce, již tradičně, nastavíme čas; můžeme též nastavit NTP (síťový časový protokol). A nyní nás čeká další novinka Fedory 7, a to dobrovolná možnost odeslání hardwarového profilu pomocí programu smolt. Tato nová funkce by měla pomoci vývojářům Fedory k získání informací o používaném HW a pomoci tak zlepšit neutěšenou situaci ohledně podpory HW v Linuxu. Pokud se rozhodneme profil neodeslat, budeme ještě jednou dotázáni, zda si to ještě nechceme rozmyslet. Poslední obrazovka je pak věnována vytvoření uživatelského účtu. Zajímavostí je, že pokud použijete příliš jednoduché heslo, jako například svoje jméno, vyskočí okénko s varováním.
Po nainstalování Fedory 7 máme k dispozici jeden repozitář nazvaný Fedora, který obsahuje téměř 8000 balíčků, a vznikl spojením původních Core a Extras. V tomto repozitáři najdeme lecos, co potřebujeme k přehrávání multimédií, které nejsou zatíženy žádným patentem, tedy například theory a vorbisu a formátů ogg nebo mkv (matroska). Pokud však chceme mít z naší Fedory opravdu multimediální stroj, musíme doinstalovat i tzv. dirty stuff - pomocí neoficiálních repozitářů. Je dobré si vybrat buď livnu nebo kombinaci freshrpms/dries. Rozhodně je nemíchjte dohromady, akorát byste se dostali do zbytečných problémů. Doporučováným repoziářem na fedoraforum.org je livna (a tu používám i já). Proto popíšu postup s pomocí tohoto repozitáře.
Nejprve nainstalujeme balíček livna-release. To můžeme udělat například tak, že ho stáhneme a otevřeme pomocí „Instalátoru balíčků“. Tím si zaktivujeme tento repozitář. Nyní stačí otevřít terminál, přihlásit se jako root (su -) a zadat následující příkaz, který nám nainstaluje všechny potřebné knihovny:
yum install gstreamer-plugins-bad gstreamer-plugins-ugly \ xine-lib-extras-nonfree libdvdplay libdvdnav libdvdcss
Dále pak již stačí buď používat Totem (s použitím gstreameru), nebo si nainstalovat svoje oblíbené přehrávače. Mezi ty, které máme s danou konfigurací k dispozici, patří například MPlayer, VLC, Xine, gxine, Kaffeine, Amarok, Listen, Audacious a další. Pokud chceme používat Totem s použitím xine-lib enginu, je potřeba odinstalovat balíčky totem, totem-mozplugin (pokud je nainstalován) a totem-plparser a nainstalovat totem-xine-plparser, totem-xine a totem-xine-mozplugin (pokud chceme Totem používat i jako plugin v Mozille).
Co se týče ovladačů ke grafickým kartám, tak pro karty Intel máme k dispozici ovladače intel (default) a i810, pro nVidii je k dispozici tradiční nv, pak je ve Fedoře k nalezení i (spíše experimentální) nouveau a z livny si můžete nainstalovat proprietární ovladač od nVidie (yum install kmod-nvidia). U ATI pak máme na výběr z otevřeného ovladače radeon, nebo si můžeme z livny nainstalovat proprietární fglrx (yum install kmod-fglrx), který ovšem - dle mých informací - s Fedorou 7 zatím nefunguje. Nicméně, v nejbližší době by měla ATI vydat nový, funkční.
Pokud však chceme používat akcelerovaný desktop, tak moc na výběr nemáme. S AIGLX, které je součástí X.Org, fungují pouze ovladači od Intelu a proprietární ovladač od nVidie a ovladač radeon. Alternativní XGL je nutností, pokud chceme používat fglrx, bohužel však není k dispozici v oficiálním repozitáři. O problémech s akcelerovaným desktopem, mimo jiné, také hovoří počet příspěvků u how-to, které se zabývá tímto problémem na fedoraforum.org - byť ještě na Fedora Core 6 - Fedora 7 nepřináší v této oblasti žádné výrazné změny. V repozitáři je dostupný jak Beryl (0.2.0) tak Compiz (0.3.6).
Dalším často instalovaným proprietárním softwarem je flashplayer. V livně však můžeme najít LGPL náhradu swfdec (yum instal swfdec-mozilla), který dokáže mj. přehrát většinu videí z youtube.
Ve Fedoře 7 je obsažen kernel 2.6.21 a XOrg server 7.3. Dále máme k dispozici GNOME verze 2.18.0 a KDE verze 3.5.6. Standardní instalace nám, jako obvykle, jako základní prostředí nabízí GNOME. Podpora wifi karet by měla též být lepší, hlavně díky ovladačům z wireless-development stromu kernelu, než v předchozích verzích. A s následnými aktualizacemi se dá očekávat ještě další zlepšení, neboť například driver ipw3945 je poměrně rychle vyvíjen. Také byl přidán firmware k těm kartám, ke kterým je volně redistribuovatelný, tedy například ke kartám Intel.
Fedora 7 nám v základním DVD spinu dává k dispozici OpenOffice.org 2.2.0. Pokud instalujeme českou lokalizaci, měl by se automaticky nainstalovat i český slovník a dělení slov. Novinkou oproti Fedora Core 6 je zde, krom novější verze, oddělení slovníků a jejich zpřístupnění některým dalším aplikacím. V repozitáři jsou též k dispozici programy Abiword verze 2.4.6 a Gnumeric verze 1.6.3 pro uživatele Gnome a KOffice verze 1.6.2.
Co se týče webových aplikací, je ve Fedoře 7 obsažen Firefox verze 2.0.0.3 a Thunderbird 2.0.0.0. Dále si můžeme vybrat z alternativních prohlížečů, například Epiphany 2.18.1, minimalistického Dilla verze 0.8.6 nebo textového Elinksu a Lynxu. U mailových klientů máme též poměrně velký výběr, namátkou třeba Evolution verze 2.10.1, Claws 2.9.1 nebo Mutt verze 1.5.14. V kategorii IM můžeme používat například Pidgin (dříve Gaim) verze 2.0.0, Gajim verze 0.11.1 nebo například Kopete, který je součástí KDE. Pro sdílení souborů po Internetu pak máme k dispozici například BitTorrent verze 4.4.0 nebo v livně aMule verze 2.1.3.
Fotografie můžeme upravovat například v GIMPu verze 2.2.14, vytvářet vektorové obrázky v Inkscapu 0.45.1 a na 3D výtvory pak máme k dispozici Blender verze 2.44. Na editování videa máme v livně k dispozici například Avidemux 2.3.0 nebo Kino 0.9.5, na editaci zvuku pak oblíbený Audacity 1.3.2 (v případě oficiáního repozitáře) nebo audacity-nonfree 1.3.2 beta (v případě livny).
Fast user switching. Toto jedna z nejzásadnějších novinek Fedory 7, která by měla ulehčit práci s počítačem, na kterém se střídá více uživatelů. Dříve byly problémy například s právy ke zvukové kartě, pomalostí a nemotorností přepínání mezi jednotlivými uživateli. Dnes již ne. Tato nová funkce je založená na tzv. ConsoleKitu.
Vzhledem k tomu, že Live CD GNOME se příliš neliší od výchozího desktopu klasické instalace, rozhodl jsem se vložit screenshoty až do sekce Live CD. Live CD je jednou z novinek Fedory 7, a proto si zaslouží poměrně dost pozornosti, ale... Ke stažení jsou k dispozici verze i386 a x86_64, jenže druhá jmenovaná se již bohužel na CD nevejde, bylo by tedy asi logičtější pojmenovat ji Live DVD. Ale vzhledem k tomu, že co do použitých aplikací jsou obě mutace totožně, je asi rozumné, aby se jmenovaly stejně.
Nicméně, protože jsem neměl po ruce CD-RW, ale čtyřrychlostní DVD+RW, vypálil jsem stažený obraz na něj. Vše proběhlo bez problémů a po rebootu se zasunutým DVD mě přivítala obrazovka GRUBu. Opět ve stejném stylu jako u DVD spinu a u hotového systému. Dává mi na výběr ze tří možností. Jednak můžu používat Live CD, nebo ho můžu nechat načíst do RAM a pak už se o něj nestarat (nutno však dodat, že vzhledem k použitému softwaru je dobré mít nejméně 1 GB, lépe však ještě více) anebo mohu nechat CD (DVD) zkontrolovat a pak z něj nabootovat.
Protože mám jenom 512 MB RAM a protože jsem si chtěl ověřit, jestli se DVD vypálilo správně, zvolil jsem třetí možnost. Verifikace proběhla poměrně rychle a bezproblémově a začal tedy samotný start. Krom absence rhgb se příliš neliší od klasicého desktopu, takže se můžete těšit na start podpory bluetooth, tiskového serveru cups, nebo třeba startu sendmailu. Nutno dodat, že poměrně velkou část ze spouštěných služeb asi bude málokdo na Live CD používat, ale budiž. Nastavení výchozích služeb nikdy nebyla silná stránka Fedory a nová verze v tomto ohledu nepřináší žádné zlepšení.
Start byl (na to, že jde o Live CD) poměrně svižný a stejně tak i práce se systémem. Nejprve se přihlásíme s jedním jediným dostupným uživatelem (krom roota). Splést bychom se neměli, neboť gdm je zpracován s Face Browserem a lze se tedy přihlásit pouhým poklepáním myši na uživatele Fedora Live. Práce s Live CD je pomalejší než na klasickém desktopu, nicméně pomalá není. To se ovšem změní, pokud se vám podaří otevřít přiliš mnoho aplikací, které už se nevejdou do paměti. Při rozumném používání by však k výraznému zpomalení činnosti nemělo dojít - tím spíše, pokud jste si CD načetli do RAM.
Jedna z prvních věcí, o kterých jsem chtěl zjistit, jestli fungují, byl compiz. A skutečně. Protože mám grafickou kartu od Intelu, nebyly s compizem žádné potíže, a dokonce jsem ani nezaznamenal pomalost překreslování a podobně. Gumová okna i kostka je animováná krásně plynule.
Jedna z věcí, která je také nová, je možnost Instalace systému z Live CD. To je jistě vlasnost, která potěší. Protože je ale instalace, krom faktu, že se při ní můžete dále vesele věnovat rozpracované činnosti, téměř shodná s instalací z DVD spinu, nebudu jí zde rozebírat. Další věc, která jistě potěší, je velké množství písem a velmi dobré pokrytí znaků. Můžete tedy bez problémů číst a psát například japonské texty.
Jedna z důležitých vlastností Live CD je jistě i to, jak dokáže upravit současné nastavení disků. Jednak je zde k dispozici známý Logical Volume Management, který slouží ke správě LVM (a díky němuž si snadno můžete připojit svazek, který byste chtěli mít z Live CD dostupný) a jednak je zde GParted, a to včetně plné podpory ntfs díky balíku ntfs-3g.
Mezi aplikace, které zde najdeme, patří například Abiword a Gnumeric jako zástupci kancelářských aplikací (balík OpenOffice.org je příliš velký), v Gimpu můžeme upravovat fotky, brouzdat po webu můžeme díky Firefoxu, v Evolutionu si zase můžeme vyřídit elektronickou poštu. Ani „instantní“ komunikace však nezůstává pozadu. Textovou komunikaci zvládneme pomocí Pidgin a IP telefonii díky aplikaci zvané Ekiga.
Pro hráče jsou zde hry, které jsou součástí Gnome, takže si můžeme například zahrát sudoku nebo šachy. Jediným, avšak tradičním, zklamáním (i když zde hodně záleží na úhlu pohledu) je absence veškerého patentovaného softwaru, takže DVD si s Live CD nepřehrajete, ani svoji oblíbenou sbírku písní v mp3, ani oblíbené anime zakodóvané s H.264 kodekem. Určitou útěchou je, že alespoň otevřené formáty a kodeky, jako například flac, ogg, vorbis nebo theora, lze bezproblémově přehrát v Totemu nebo Rythmboxu. Také zde nechybí oblíbený Sound Juicer pro ripování hudebních CD.
Celkově bych práci s Gnome Live CD označil za příjemnou. Jedinou změnu, kterou jsem udělal při nastavování vzhledu, bylo přepnutí tapety na širokoúhlou verzi, která je na Live CD též k dispozici; rozlišení 1280x800 mi díky ovladači Intel funguje bez problémů. Též sadu aplikací považuji za poměrně dobře vybranou, pouze služby spouštěné při startu by mohly být nakonfigurované lépe. Celkově bych toto Live CD ohodnotil 9/10. Takže pokud máte rádi modrou barvu nebo Fedoru, nebo chcete mít při ruce Live CD, které se může leckdy hodit, a preferujete jako desktopové prostředí Gnome, tohle Live CD by vám určitě nemělo ve sbírce chybět. Také je to dobrá volba, pokud si chcete Fedoru 7 vyzkoušet, a v případě, že se vám zalíbí, ji, bez nutnosti stahovat celé DVD, nainstalovat.
A jedna poznámečka na závěr. Kdyby fungoval suspend to RAM, dal bych 9.5/10, bohužel, nefunguje. Chyba je v kernelu (byť v upstreamu) a kdyby nešlo o Live CD, tak není problém stáhnout si funkční verzi (například 3149), Live CD bohužel toto, pokud vím, neumožňuje.
Takže teď KDE. Toto Live CD se od předchozího liší hlavně použitým softwarem a použitím KDE místo GNOME. Musíme se tedy rozloučit s Gimpem, oplakat Firefox a Evolution a připravit se na nejhorší – v tomhle případě použití GParted v KDE based distribuci :-D. Protože už poměrně dlouho používám GNOME, nečekejte ode mne v této sekci žádnou chválu, neboť jsem zjistil, že KDE je pro mě spíše utrpení. Snad jediný kladný bod, který si u mě toto Live CD získalo, je použití Berylu místo Compizu. S tím se člověk vyřádí přece jenom více.
Takže nebudu chodit kolem horké kaše a abych moc nenaštval uživatele KDE, rovnou se podívám, co tu je. Takže na multimédia například AmaroK a Kaffeine (oba s enginem xine-lib), do kanceláře KOffice, na web Konqueror, kecátko Kopete a e-mailový program KMail. Pak tu jsou také tradiční konfigurační nástroje, na které jsme ve Fedoře zvyklí, uživatele KDE asi ale moc nepotěší, že jsou napsané v GTK+. Menu je již tradičně rozsáhlé (a pro mě trochu nepřehledné), aplikací na výběr je dost a dost a na sé si jistě přijdou i hračičkové, neboť her je tu asi třikrát více než v GNOME Live CD.
Kdybych měl toto Live CD hodnotit, tak v určitých věcech je stejné jako předchozí, takže nějaké body získá. Například za relativní rychlost a slušnou funkčnost. Bohužel už z principu ale nemůže dosáhnout nějak vysokého hodnocení, prostě proto, že se mi s ním pracovalo vyloženě špatně, což ovšem ale není vina Live CD, ale moje, neboť jsem již příliš zvyklý na GNOME. Takže se pokusím o co nejobjektivnější verdikt. Pokusím se popřemýšlet, jak se s ním bude pracovat uživateli KDE a… Hodnotím ho 8.5/10.
Pro uživatele KDE na Fedoře jistě cenný příspěvek do sbírky, taktéž pro uživatele zvyklé na KDE, kteří si chtějí zkusit Fedoru, je to ideální. Podobně, pokud chcete předvést, jaké všechny efekty, že ten Linux vlastně umí (tady se ale asi budete muset omezit jen na grafické karty od Intelu a pár karet od ATI, se kterými funguje 3D akcelerace pomocí ovladače radeon). Pro uživatele zvyklé na GNOME je to ztráta času.
Fedora 7 je kvalitní distribuce a nemohu se zbavit dojmu, že je stále, byť vydala KDE Live CD, gnomecentrická. Oproti Fedora Core 6 nabízí pár vylepšení (například lepší podporu wifi, fast user switching, tickless kernel), nové verze aplikací (například Firefox/Thunderbird 2, Gnome 2.18, Pidgin 2.0) a opět nový vzhled. Uživatele jiných distribucí asi ničím zásadním neosloví. Zajímavým faktem je zařazení nouveau ovladačů, byť nejsou zcela funkční (dle fedora wiki funguje pouze 2D vykreslování a ještě pomalu), ale to se v budoucnu jistě zlepší. Jedním z negativ je nefungující suspend to RAM, což je způsobno kernelem. Při nahrání některého ze starších kerenelů (konkrétně je to nefunkční počínaje verzí 3180) ale naopak funguje na větším počtu počítačů než doposud. Můžeme tedy doufat, že se v brzké době tento bug opraví. Celkově bych Fedoru 7 hodnotil 9/10.
Fedoru 7 bych doporučil hlavně současným uživatelům Fedory. Uživatele jiných distribucí sice také může nalákat, ale změny zde nejsou tak radikální, jako byly ve Fedora Core 6. Fedora 7 je kvalitní distribuce, která jistě ve srovnání s ostatními hrdě obstojí, a vývojáři odvedli velmi dobrou práci, byť není tentokrát tolik vidět.
30.5.2007 00:38
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
Co se dá dělat ... Zase nějak hnusně ve Fedoře (jako v každé předchozí verzi) nastavili ty fonty. Vždy, když vidím screenshoty z Fedory, jsou tam fonty hnusně velké a hnusně neostré.To je čistě otázka typu monitoru, nastavení a osobních preferencí. Mě se fonty použité ve Fedoře 7 (DejaVu) líbí. Pokud jde o velikost, tak se dají zmenšit (což ostatně dělám vždy) a pokud jde o neostrost tak bych tipnul, že je to nastavené na CRT monitory. Na LCD je dobré zapnout subpixel hinting, pak jsou pěkně ostré. Ale do screenshotů jsem nechal defaultní nastavení.
Desktop zase není graficky sladěný. Jako taková "nedodělávka". Ty ikony jsou, jako když je každá druhá z jiného tématu. A ještě výchozí prostředí GNOME pro idioty (tohle nemyslím vážně, to byl jenom takovej rejp, ve skutečnosti mi GNOME nevadí). Styďte se!Ikony jsou Mist + Logo Fedory. Co tam chybí hrábne si do BlueCurve a co chybí i tam je pak z gnome ikon, tuším. Je fakt, že to pak v některých případech vypadá jako pěst na oko, ale co se dá dělat, Echo ještě není hotové, tak se použilo něco, co alespoň trochu vypadá.
30.5.2007 13:10
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
30.5.2007 13:47
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
30.5.2007 15:01
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
31.5.2007 13:16
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
S tím patentovaným hintovadlem to nemá absolutně nic společného a mě na několika počítačích (LCD screen a notebook s LCD) fugnuje naprosto perfektně i bez kompilace.Mně se to žádným nastavením ještě nepodařilo tak, aby to vypadalo stejně pěkně jako s tím patentovaným postupem. Používám DejaVu fonty.
31.5.2007 13:26
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Teď vážně - velikost písma se odvíjí od DPI monitoru - kolega si teď koupil nějaké Lenovo a má tam na 15" nějakých 1440 x 1050. Tam je potřeba dát extra extra velké písmo, aby člověk nepotřeboval za 14 dní brýle. Jám mám třeba zase notes s 1024x768, kde už je to teda kapku přehnané, ale doma mám na 19" CRT (takže prakticky 18") rozlišení 1280x960 a tam je velikost písma tak akorát. Takže důležitá je hlavně možnost velikost nastavit.
Tohle je bug v Gnome (např. zde je jeho Red Hatí verze) na kterém se snad bude pracovat. Cesta jak dostat něco rozumnějšího je v konzoli spustit
xdpyinfo |grep resolution
Výsledné číslo (nebo nějaký průměr, ale tím si nejsem jist) je potom potřeba zadat do příslušného políčka v nastavení/Písmo/Advanced (nebo jak se to jmenuje)/DPI. Následně všechny aplikace, které toto číslo neberou (totiž nejsou Gnome, např. Firefox/Thunderbird) musí být přemluveny aby brali System Settings jako DPI (což je hodnota v Gnome panelu, ne to xdpyinfo -- další bug).
Výsledek mi připadne docela použitelný.
Matěj
30.5.2007 07:47
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
Fedoru bych na server nedával. Krátká doba podpory.
30.5.2007 08:27
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
, ale pak mi vysvetlete, proc naprosto neznama distribuce odnekud z Afriky, ktera vznikla nedavno, je dnes tak popularni - nedela neco jinak? - lepe?.
Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, ze jedine Ubuntu pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebuje (jde to videt na rozsireni, z uplne nezname nove distribuce je 1 na trhu) - neni to zadna "super" distribuce, jen vyvojari reaguji na pozadavky uzivatelu.Mereno cim? Distrowatch.com???
Ostatni distribuce se zacinaji "chytat za nos" a zacinaji s tim neco delat. Napr. co je hlavni zmenou Fedory 7, nebo OpenSuse 10.3 ? - instalace z Live CD a odstraneni "bordelu" v instalacnich baliccich (dependency hell), a moznost opravdu minimalni instalace - nema Ubuntu tyto vlastnosti uz davno?Rekl bych ze zmeny jsou opravdu nekde jinde, ale vymlouvat vam to nebudu. Co se tyce bordelu a zavislosti, tak Ubuntu ma vskutku maslo na hlave! Pouze, kdyz nekdo na takovy problem narazi, je hned na ubuntaky oznacen za debila, BFU a pry to je problem mezi klavesnici a zidli... A to nemluvim o tom, ze s kazdou instalaci nove verze Ubuntu narazim vzdy na nejaky hloupy a otravny problem.... Napriklad Kubuntu 7.04 mi v kombinaci Intel 865PE + WD 160GB HDD odmita detekovat disk. Jako jedine distro ze vsech "hlavnich"! Opravdu uzasna distribuce... obvzlast zajimave je, ze DEBIAN timto problemem netrpi.
PS: klidne me ted sezerteJasne, zkompilovali to ugalatuga-domorodci v Mosambiku.... voe
30.5.2007 09:00
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
Bohuzel, Ubuntu bych novackovi nedoporucil ani omylem,A mohl byste i napsat proč, to mě zajímá?
chybne nastavene zdroje pro APT primo instalatorem systemuV které verzi? Toho jsem si nevšiml. A to jsem instaloval všechny.
odkazy na knihovny ktere prokazatelne nejsou v repozitarichTo je furt ten problém s instalací Skype? Kdo takovou hnusnou věc vůbec používá (tohle je řečnická)? Vzhledem k tomu že Skype proprietární a ten repozitář v němž se vyskytnul asi nebyl oficiální, řekl bych že až tolik se nestalo. No nic, oprav mě jestli se pletu.
HW nekompatibilita - 7.04 napriklad odmita rozeznat WD 160GB HDD (bezny typ) na chipsetu Intel 865PE (bezny typ)No jo, to se stává. Každé distro má pár případů kdy prostě nejede. Naštěstí je jich tolik a vždycky nějaké funguje.
Malo "klikacich nastroju". Editace .conf souboru je bezva. Ale kdyz se podivam do Ubuntu wiki, tak je to sama editace .conf souboru, a mam pocit jako bych byl na foru ARCHu a ne user-friendly distra.S tímto naprosto souhlasím. Chtělo by to víc konfiguračních GUI. Na druhou stranu, návody na editaci .conf souborů jsou, myslím, hodně užitečné a osvětové. Jejich absence by mi hodně chyběla. Nicméně, je vidět že Ubuntu není pouze pro začátečníky, ale i pro lidi co se rádi učí a nebrání se pracovat klasickým debiánním způsobem. A Arch mi přijde docela user-friendly. Díky zkušenostem s Ubuntu jsem se ho naučil (pro svoje účely) skoro hned.
Prosim, s odpovedi typu "ja takove problemy nemam, tudiz neexistuji" se neobtezujte. Dostalo se mi jich od urvanych ubuntaku uz prehrsel....Já takové problémy nemám. Někdo je má, někdo ne. Jako u jiných dister. O co jde... Jsem moc rád že jich existuje tolik a že si můžu vybírat. Dost mi ale vadí ten nepřátelský tón, kterým někteří lidé kazí atmosféru linuxových diskusí.
30.5.2007 12:06
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
Udělej mi radost a zaregistruj se ať si tě můžu blokovat i ten hnůj kolem tebe, protože pročítat vlákna s flamem mě fakt nebaví. Díky.
30.5.2007 17:35
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
30.5.2007 17:27
karoliner | skóre: 9
| blog: karoliner
| Mosty u Jablunkova
31.5.2007 22:35
Milhouse | skóre: 15
| blog: MilhouseLand
).
No, teď už to nemám čerstvě v paměti, ale tuhle hlášku jsem tuším viděl když nainstalujete ovladač od NVIDIE přes správce nesvobodných ovladačů kdy stačí restartovat X server a ještě i na jiných místech někde v návodech k Ubuntu.
30.5.2007 12:59
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
At je s Ubuntu spokojeny kazdy. Ja mu to preju. Me lezou na nervy ty vykriky Ubuntu rullez. Tahle diskuze je toho dukazem. Proc se v diskuzi o Fedore objevi nejaky Ubuntu urvanec??? Proc? A hlavne, nez mi zacnete tvrdit, ze to tak je u kazdeho distra, tak neni! Vsiml jste si ze by tu rval nekdo Debian rulez, Mandriva rulez??? NE. Je to vzdy jan a pouze ubuntu rulezz. Tnhle stupidni projev s masove tyka jen uzivatelu ubuntu a clovek ma pak pocit, ze prumerny uzivatel ubuntu ma asi IQ 75... Samotne distro ale za to nemuze...Podivej se na muj prispevek, a pak na tvuj. Pozorne si je precti, tak a pak nekoho kritizuj. A radim ti se trochu nad sebou zamyslet, kdo je tady XXX urvanec. Nevim proc ti moje posledni otazka, proc se naprosto neznama distribuce tak rychle rozsiri pripada hloupa. Proc tedy podle tebe je kolem Ubuntu tolik zfanatizovanych "urvancu" - nejak je ta distribuce musela pritahnout - a nemyslim ze by to bylo dilo nejakych Africkych samanu, kteri ze modli za Ubuntu. PS: ja navic servery postavene na Fedore pouzivam (RHEL i CENTOS) a proto vyvoj Fedory mne zajima a snad mam pravo na clanek o Fedore reagovat a klidne ji i zkritizovat - pod clankem s Ubuntu klidne vyjadrim i nazory na nej, nemam s tim problem.
Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, ze jedine Ubuntu pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebuje pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebujeNasledne "davani za vzor" tomu dava korunu. Ta veta je proste nabeh na flame jako prase, Ale co je horsi, nikdy jsem tu nepotkal nekoho s vetou "... ze jedine Debian (mandriva, Suse, Gentoo...) bla bla bla je to spravne....... Jen same Ubuntu.... Proto ubuntu urvanci
30.5.2007 13:52
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
30.5.2007 17:48
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
Muj nazor pro zmenu je, ze Ubuntu si udelalo supermarket z Debianu.Ano udelalo, proc ne. Z Fedory jsi zase udelal supermarket RHEL, z RHELu bere CENTOS, atd. Je rozsireny nazor, ze Ubuntu bere uzivatele Debianu. U mne to bylo presne naopak - po vyzkouseni Ubuntu mam na serverech prevazne Debian (predtim vetsinou Slackware a Suse) a Ubuntu by mne tam ani nenapadlo davat (snad nejakou LTS verzi)
Takze Ubuntu je z 95% Debian a z 5% mozna Ubuntu. Tudiz tezko muze byt vzorem, kdyz samo je prebalenou kopii....Aha, tak proc Debian + Ubuntu tolik lidi pouziva - kdyz jsou to vlastne skoro totozne distribuce. Ze by ti "samani" z Afriky v tech 5% zamerne poskodili programy aby Ubuntu mohlo byt prohlaseno jako nejhorsi distribuce? Uvedomujes si, kolik lidi pouziva tyto dve distribuce? - Jsou to podle tebe vsichni idioti?
1.6.2007 22:00
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Tak na todle musim reagovat a asi jsem tedy ignorant...Tak to asi ano.
Zkousel jsem Kubuntu 7.04 na stolnim pocitaci. Hruza, nez jsem vubec zprovoznil ovladacena Nvidii (a to se *buntu tak chvasta jak to ma hezky poreseny), todle je ciste BFU pohled stejne jako ten tvuj na Fedoru.Problém je v tom, že ten ignorující BFU není schopen rozeznat Ubuntu od Kubuntu, když byl všude propagován byl násroj pro Ubuntu. Pokud však dáte na rady pseudoodborníků a pseudozanlců typu jeden pán povídal, že... Je to jen a jen váš problém, ne Ubuntu.
Ja sice jeste Fedoru 7 neinstaloval (potrebuju ted funkcni pocitac a nez bych nastavil apache, PHP, BIND, SVN, PostgreSQL... tak bych uz nestihl udelat veci do skoly, ale to je ted jedno),Tak proč je k tomu proboha vyjadřujete? O Fedora Core 6 se nebavím. Porovnával jsem a zkoušel aktuální stabilní verze od obou.
ale vcera jsem pomahal jedne kamaradce (BFU) nainstalovat Fedoru a jedinej problem co mela (spis ale nemela) bylo rozdeleni disku. To jsi vybiral anglictinu ze jsi nemel instalaci v cestine?Představte si, že jsem angličtinu nevybíral.
K tomu ze je 64bitova verze na DVD, no, ja mam i386 verzi na DVD, ale asi jsi myslel Live CD/DVD, to je ale neco trosku jinyho, v te opravdu neni ceska instalace, ale to by sis musel stahnout to spravny abys to poznal...Tak překračovat kolejní limit přenesených dat pod sankcí několikadenního zákazu přístupu na internet kvůli tomu, že nějaká ubohá distribuce není schopna být vydávána na 1 CD, opravdu, ale opravdu nehodlám. Jediné, co bylo možné, bylo to, že jsem stáhl LiveCD na DVD, protože se jim to na CD ani nevešlo. A zda je to jiné nebo ne mně vůbec, ale opravdu vůbec nezajímá, propagováno je to jako víceméně rovnocenná instalační možnost a víte co, já jsem zvyklej na komfort, v Ubuntu to jde na CD, česky, se správně nastavenou klávesnicí. Ve Fedoře ne. Tečka.
K tem notifikacim o update, spoluzak co mel Fedoru 6 si porad stezoval ze ho to otravuju a ja jen dekuju ze to neni (nebo u 6 jeste nebylo) v KDE.Vy neumíte argumentovat. Vy namísto toho, abyste uznal, že by to mohlo vypadat lépe, tak napíšete, že to někoo otravuje a vy sám to nepoužíváte. Já se tomu můžu vysmát, protože v Ubuntu vás to neobtěžuje, jedině vám zobrazí ikonku v panel a y si můžete prohlédnout, co se má instalovat, nebo si přes pravé tlačítko naisntalujete rovnou vše. Můžete si ty automatické aktualizace vypnout nebo zvolit automatické stahování a instalaci na pozadí nebo třeba kontrolu obden, týden, čtrnáct dní... Prostě jak chcete.
K podpisum, kamaradka mi nic nerikala takze to asi probehlo v pohode.Ale museli jste stahovat a obětovat instalační DVD (pomnuli to, že někdo, kdo má 32bitový procesor mohl využít skutečné LiveCD na CD). Nevím, proč bych to dělal, když mi bohatě stačí víceméně základní systém z CD a když si potřebuju distribuci vyzkoušet, zda nemá problém s některou částí mého HW v notebooku. Nevím, proč instalovat něco zbytečně a pak zjistit, že něco nejde, to si nedokážu představit. Nehledě na to, že to LiveCD můžu vzít kdykoliv s sebou a ukázat lidem ze svého okolí jako prezentaci, nechtěl byh stahovat dvakrát to samé jen proto, abych ot mohl prezentovat a nemohl z toho instalovat.
Pocet balicku je v tomto pripade nepodstatny protoze 8 tisic je naprosto dostatecky a stalo se mi jen parkrat ze mezi nimi neco nebylo (nejvic me boli SIM ktery kvuli tomu nepouzivam). K ikonam, nevim nevim, ale kdo chce tak si je zmeni ne? To je jen detail.
Vy si přímo protiřečíte hned v dvou souvětích po sobě. Nejprve je to nepodstatné a dostatený počet balíků a pak vás bolí, že se vám párkrát stane, že tam není, co potřebujete a omezujete se tak při nepoužívání například SIMu, který kvůli tomu nepoužíváte. Dobře vám tak. V Ubuntu byste ho měl.
Grafický koncept Fedory rozhodně za přeplácaný nepovažuji. Naopak mi přijde velmi decentní, s dominantní uklidňující modrou. Oproti shiny konceptu Ubuntu se mi líbí víc. Imitaci MacOS jsem svého času na své Fedoře měl, poslední dobou mě ale omrzela, mimo jiné taky proto, že mi přišla přeplácaná. Rád jsem se vrátil k defaultu…
1. nevím, detailně jsem ani jedno ani druhé nezkoumal, nicméně nějaký důvod ta velikost určitě má.
2. Nebyly k ničemu, většina věcí se dala dopořádku ještě před vydáním, jenže co nikoho nepálí, nikdo nespraví, že? Viděl jsem lidi na test-listu stěžovat si na různé věci, ale tahle mezi nimi nebyla.
3. a 4. Automaticky přednastavené na českou klávesnici, jazyk a časové pásmo? A jak to má proboha ten instalátor zjistit? Jistým řešením by mohla být lokalizace LiveCD, ale to už je čistě a jen na české komunitě Fedory. I když Fedoru penězi a vývojáři sponzoruje Red Hat, většina vývojářů a lidí kolem Fedory ji dělá zadarmo – nelze tedy po vedení fedory chtít, aby vytvářela padesát jazykových mutací LiveCD. Na to prostě nejsou lidi.
5. Fedoru 7 již nemělo smysl dál odkládat. Jako systém byla hotová, všechny BLOCKERY byly uzavřeny. Že nefungují updaty je problém serverů, ne systému. A ten problém se řeší. Fedora 7 je velký předěl hlavně kvůli tomu, že jsme dostali k ruce nový nástroj na buildy, koji (výborná věc, má samá pozitiva, oproti tomu, co jsme měli předtím v extras je to neuvěřitelný skok vpřed) a nástroj na updaty bodhi. Ten byl bohužel dělán na poslední chvíli a ještě není úplně odladěný, ale něco potřeba bylo, interní nástroje Red Hatu používat nemůžeme (ty se dříve používaly pro updaty balíčků Core, které bylo pod správou Red Hatu) a v Extras žádný nástroj nebyl. Prostě se balíček buildnul, podepsal a během následujícího dne byl v Extras. Teď se ale více zaměřujeme na kvalitu a ex-Extras mají nyní stejné podmínky jako ex-Core. Bohužel bude chvíli trvat, než se to ustálí a updaty budou opět plně funkční. Nemělo by to však trvat dlouho. Je třeba to také vidět v kontextu. Vývojářum ex-Extras teď přibylo mnoho práce a zrovna tito vývojáři jsou dobrovolníci, kteří to dělají zadarmo. Nemůžeme po nich chtít zázraky. Nic nám vlastně nedluží, spíš naopak, ale to už si franta uživatel asi nemyslí…
6. SIM, to je jedna konrétní aplikace. Osm tisíc balíčků je ohromné číslo a, dle mého skromného názoru, pro drtivou většinu uživatelů plně dostačující. Pokud někomu nějaká aplikace chybí, tak má dvě možnosti, buď jí zabalí sám, nebo o ní požádá. Nemůžeme čekat, že někdo bude zadarmo balit aplikace o které nikdo nemá zájem…
7. Vám se zdá, že se tomu nevěnuje dostatečná péče? Péče ale není vše a zavděčit se v těhle věcem všem prostě nelze. Je spousta uživatelů, kteří když vidí ubuntu, tak se jim, obrazně a nadneseně řečeno, dělá nevolno. Abych se přiznal, patřím mezi ně, naopak fedora core 6 a fedora 7 patří k mým oblíbeným, pokud jde o defaultní vzhled (ale tady pozor, pouze GNOME, defaultní KDE u mě vyvolává ještě horší pocity než Ubuntu).
Osobně jsem toho názoru, že dělat několik různých typů instalací není zrovna nejlepší. Franta uživatel si prostě odklikne patnáckrát další, já si tam upravím pár věcí (například rozložení oddílů, instalované balíčky a pod.). Ideální pak je, pokud textová instalace je velice podobná té grafické. Myslím si, že více různých typů instalací spíše uživatele mate, ale někdo to tak má třeba radši. Já jsem rád, že ve Fedoře se vývojáři soustředí na jeden typ instalace a snaží se ho udělat co nejlépe, že Ubuntu to dělá jinak mi nevadí, ale nepovažuji to, z mého pohledu, za výhodu Ubuntu.
Jinak, k těm LiveCD. Ono, ve Fedoře 7 má uživatel nástroje na vytvoření vlastního spinu distribuce, takže si klidně můžete nainstalovat Fedoru síťovou instalací a LiveCD si vytvořit podle vlastních preferencí – například i s obsaženými ovladači na nvidie a ati, kodeky na divx a pod.
A k tomu shlédnutí… Mno člověk se občas splete, tohle jsem přehlédl, správně mělo být zhlédl A k odstavcům: není třeba se vypisovat s tagy, stačí udělat prázdný řádek. Je to napsané dole pod tlačítkem náhled.
2. Nebyly k ničemu, většina věcí se dala dopořádku ještě před vydáním, jenže co nikoho nepálí, nikdo nespraví, že? Viděl jsem lidi na test-listu stěžovat si na různé věci, ale tahle mezi nimi nebyla.Nemám as na betatesting Fedory. Dělám dost jiných věcí. Pokud jsou jiné dsitribuce bez takových chyb, nemám moc důvodů se s Fedorou dále zabývat.
3. a 4. Automaticky přednastavené na českou klávesnici, jazyk a časové pásmo? A jak to má proboha ten instalátor zjistit? Jistým řešením by mohla být lokalizace LiveCD, ale to už je čistě a jen na české komunitě Fedory. I když Fedoru penězi a vývojáři sponzoruje Red Hat, většina vývojářů a lidí kolem Fedory ji dělá zadarmo – nelze tedy po vedení fedory chtít, aby vytvářela padesát jazykových mutací LiveCD. Na to prostě nejsou lidi.Já také musel přeložit grafický isntalátor Ubuntu sám v době maturit a složité situace. Kdybych to neudělal, svět by se nezbořil, ale nestihlo by se to do LTS verze před rokem. Ale třeba by to udělal někdo jiný do některé z dalších vydání. Tady se hezky ukazuje, jak má velikost a ochota komunity ohromný dopad na kvalitu, použitelnost a atraktivitu produktu.
7. Vám se zdá, že se tomu nevěnuje dostatečná péče? Péče ale není vše a zavděčit se v těhle věcem všem prostě nelze. Je spousta uživatelů, kteří když vidí ubuntu, tak se jim, obrazně a nadneseně řečeno, dělá nevolno. Abych se přiznal, patřím mezi ně, naopak fedora core 6 a fedora 7 patří k mým oblíbeným, pokud jde o defaultní vzhled (ale tady pozor, pouze GNOME, defaultní KDE u mě vyvolává ještě horší pocity než Ubuntu).Vím, že není možné se zavděčit všem, ale jsou objektivní připomínky (např. mísení ikon a zatím jejch malé množství) u standardní instalace - to, co uvidí normální uživatel po isntalaci. Já vím, že změnit se to dá jednoduše. Ale první dojem dělá hodně.
Osobně jsem toho názoru, že dělat několik různých typů instalací není zrovna nejlepší. Franta uživatel si prostě odklikne patnáckrát další, já si tam upravím pár věcí (například rozložení oddílů, instalované balíčky a pod.). Ideální pak je, pokud textová instalace je velice podobná té grafické. Myslím si, že více různých typů instalací spíše uživatele mate, ale někdo to tak má třeba radši. Já jsem rád, že ve Fedoře se vývojáři soustředí na jeden typ instalace a snaží se ho udělat co nejlépe, že Ubuntu to dělá jinak mi nevadí, ale nepovažuji to, z mého pohledu, za výhodu Ubuntu.OK, já za výhodu Ubuntu považuji, že je jedno spustitelné CD s grafickým instalátorem lokalizovaným (i) do češtiny a textové CD pro pokročilejší možnosti a PC s méně RAM. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by pokročilý uživatel tu pokročilou nechápal a naopak že by nechápal tu jednodušší. Normální uživatel pak v Ubuntu nemusí kliknout snad ani třetinový počet kliků jako ve Fedoře. Zkoušel jsem si stáhnout, vypálit a nainstalovat Fedoru z DVD, problém s podpisy se již neobjevil, přesot necápu, jak je vůbec možné, že se zcela ignoroval výběr klávesnice při instalaci - ne jednou, pořád, isntaloval jsem to kvůli tomu víckrát, abych se přesvědčil a měl jsem pak velké problémy s heslem. To není prostě systém pro většinu normálních lidí a ani pokroilého uživatele takové základní nedostatky nepotěší. Dalšími byli špatné rozchozovní flashe a javy - návody pro starší Fedory nefungovaly - a poměrně nevhodně navolené standarndí chování Nautilu. Já vím, že se to dá změnit, i to heslo jsem si upravil - ale to jsou desítky dorbobností, nad kerými lidé nebudou chtít přemýšlet, a naštěstí nepotřebují. Sáhnout třeba po Ubuntu či dalších. Mimochodem, po dvou letech intenzivnějšího seznámní s Ubuntu zkouším openSUSE a docela mě mile překvapilo, ba přímo nadchlo. Minimálně si ho prozkoumám a nebudu se ho bát v určitých situacích doporučovat dál.
30.5.2007 09:14
OndraZX | skóre: 27
| blog: OndraZX
| Frydek-Mistek
Rekl bych ze zmeny jsou opravdu nekde jindeHlavni zmeny jsou popsany v CategoryFedora7Features, na Fedore se mi libi, ze je opravdu prinosem ("tahounem") ve vyvoji Linuxu a neboji se zaclenit i velmi nove technologie. Ale je to prece jen vyvojova distribuce pro RHEL. Jen ta defaultni sprava balicku je dle meho nazoru naprosto strasna.
Co je strašného na správě balíčků ve Fedoře? Dle mého má naopak několik zásadních pozitiv.
- Fedora umí instalovat "bloky" balíčků tříděné dle kategorií přes system-config-packages
- Updaty se můžou instalovat i samy v grafice přes pup
- Fedora umí upgrade ze starších verzí (i ob- několik verzí), Ubuntu teď tuším slavnostně představilo upgrade na Feistyho přes nějakou okliku
- RPM podepisuje už asi deset let i pre- a post- instalační skripty (dpkg tuším teď už konečně taky)
- instalace probíhá vždy neinteraktivně
(Na druhou stranu se nedá upřít aptitude snaha o řešení krizových situací, které yum jenom zahlásí - ale myslím, že jde mít aptitude i ve Fedoře.)
Napr. co je hlavni zmenou Fedory 7, nebo OpenSuse 10.3 ? - instalace z Live CD a odstraneni "bordelu" v instalacnich baliccich (dependency hell)
No nevim, v zivote jsem instalaci z Live CD nepouzil (Live CD samotne ano, ale to bylo uz pro FC6). To takzvane "Dependency hell" je normalni mytus, kteri siri ti, kdo nepochopili, k cemu ty zavislosti vlastne jsou. Je pravda ze F7 teprve instaluju ^_~, ale neprijde mi, ze by mezi FC6 a F7 byly nejake vyrazne architekturni zmeny, ktere by nejak resily nejake (jake vlastne?) problemy se zavislostmi.
-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/
6.6.2007 22:03
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
7.6.2007 01:13
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
Článek je špatně čitelný kvůli reklamě na Sun, v pravé části. Nemám nic proti reklamě, chápu její potřebu, ale AbcLinuxu si musí uvědomit, že text vedle něčeho blikajícího číst nebudu. Problém jde naštěstí řešit připsáním parametru "varianta=print" do url.
Pro mně je neexistující 5CD verze omezením. Tady v práci mám Fedoru na slabém stroji, bez DVD mechaniky a připojení k inetu je pro nás tvrdě limitované. Ano, šlo by to, s instalací bych si poradil sdílením z jiného stroje, ale proč se tak namáhat, když má stará verze mi stačí.
7.6.2007 01:27
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
To neni problem Fedory, ale Intelu. Jiz nejakou dobu pouzivam testovaci verzi video driveru, ktera sama hackne video bios behem inicializace a celkem to chodi.
!)
Nesouhlasím s doporučením vypínat vynucující režim SELinuxu. Díky SELinuxu je Fedora nesrovnatelně lépe zabezpečená než jiné distribuce. Díky targeted policy výborně izoluje běžící služby, aniž by omezoval uživatelskou práci. Mnoho chyb v policy bylo během vývoje vychytáno. Navíc díky utilitě setroubleshoot (která byla už v FC6, ale v F7 by měla být spouštěná defaultně, pokud vím) jsou SELinuxové zásahy ihned patrné a nehrozí záhadná selhávání jako dřív, kdy si uživatel nemusel hned uvědomit, co se děje.
Pokud někomu SELinux u nějaké služby opravdu překáží a neumí si sám přidat vlastní modul do policy (i když ani to není nijak zvlášť obtížné), tak si může selektivně vypnout ochranu jen pro tu danou službu. Vypínat kvůli tomu celý SELinux není moudré.
Ano, mám rád SELinux. Zachránil už nejednoho serverového admina.
6.6.2007 21:44
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
7.6.2007 01:22
little.owl | skóre: 22
| blog: Messy_Nest
| Brighton/Praha
30.5.2007 08:56
30.5.2007 11:09
2.6.2007 10:56
30.5.2007 08:34
30.5.2007 09:28
yum install powertop. Ale nemyslím si, že by si s tím hodně lidí hrálo. Spíš si s tím hrají vývojáři Fedory a ve Fedoře 8 (potažmo možná už v updatech Fedory 7) se budeme moci setkat s patchnutými aplikacemi, aby dělaly míň (nebo pokud možno žádné) zbytečných wakeupů. Ale díky za připomínku, nenapadlo mě, že bych to mohl zmínit.
30.5.2007 17:17
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
31.5.2007 14:17
/sbin má v PATH jenom root, nikoli normální root, stejně to tak má i Debian (ale Ubuntu už ne ).
export PATH=$PATH:/sbin alebo set PATH=$PATH:/sbin ;)
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.