IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Další zajímavou věcí, kterou se Fedora chlubí, je virtuální stroj pro linuxové systémy Xen 2.0. Na stránkách Fedory se hned v úvodu dočtete, že Fedora používá SELinux. Je to sada patchů do jádra a utilit, které mají zvýšit bezpečnost systému. K tématu jsou na stránkách zajímavé FAQ, které vám problematiku trošku přiblíží.
Ke stažení je celkem devět obrazů CD nebo jedno DVD. První čtyři CD obsahují binární balíčky, další čtyři obsahují zdrojové balíčky a poslední CD obsahuje záchranný systém. Je to vlastně kopie systému z prvního CD, ale bez balíčků. Pro instalaci potřebujete pouze obrazy čtyř CD s binárními soubory. CD se zdrojovými balíčky upotřebíte, jen když si budete chtít nějakou aplikaci optimalizovat přímo pro váš počítač. Instalovat je možné i z obrazů CD na disku, nebo stahovat balíky z internetu. V tom případě potřebujete jen první CD (nebo záchranné CD) a jako zaváděcí parametr instalačního programu je třeba zadat askmethod. Instalátor se po spuštění zeptá na způsob instalace. Obrazy CD ale nesmí být na oddílu se systémem NTFS, protože jádro není zkompilováno s podporou tohoto souborového systému. Zvláštní je, že tak je to i s jádrem použitým v distribuci.
Instalační program je přehledný. V levé části okna je text, který by měl poskytnout začátečníkům pomocnou ruku při právě prováděném kroku. Jako typ instalace jsem zvolil Vlastní. I v tomto typu instalace můžete nechat instalátor automaticky rozdělit disk. Pro ruční nastavení oddílů disku se spustí program DiskDruid. Ten je poměrně intuitivní. Pokud chcete instalovat Fedoru na oddíl typu ReiserFS, musíte na začátku jako bootovací parametr zadat reiserfs. Jinak nebude v nabídce souborových systémů, které můžete použít. Po té následoval výběr balíčků. Vybral jsem minimum balíčků s tím, že si zbytek doinstaluji potom.
Instalace proběhla hladce. Jako desktopové prostředí jsem zvolil KDE. Po prohlédnutí všech nabídek je vidět, že jsou zde běžně používané programy - z komunikátorů Gaim a Kopete, najdeme tu i dvojici od Mozilly: Firefox a Thunderbird. Stranou nezůstávají ani serverové aplikace - PostgreSQL, MySQL, Apache a další.
Příjemným překvapením je spousta balíčků pro Javu a vývojové prostředí Native Eclipse. Je to Eclipse zkompilovaná pomocí GCJ z bytekódu do nativního kódu pro počítač. Navíc je upravena, aby vyhledávala své pluginy také ve zkompilované podobě. Dosahuje tak větší rychlosti než původní Eclipse spuštěná přes virtuální stroj Javy. Proces vývoje Native Eclipse je zajímavě popsán v článku na Linux Journal.
K dispozici je celá nabídka grafických konfiguračních nástrojů. S nimi je možné nastavit téměř každou část systému. Některé grafické nástroje jsou povedené, například nastavení obrazovky, kde můžete provést nastavení podobně jako ve Windows. Slabší výjimkou je nástroj pro konfiguraci zvukové karty. Ten detekuje typ vaší zvukové karty, zavede modul a pak přehraje testovací zvuk. Pokud jste nic neslyšeli, odpoví vám stručným hlášením, že "zvuk na tomto systému nebude k dispozici."
Instalaci balíků je možné provést pomocí grafického nástroje. Balíčky jsou seřazeny ve skupinách, přitom jeden balíček můžete objevit ve více skupinách. Je škoda, že chybí vyhledávání balíčků. Instalace z CD je zkouškou vaší trpělivosti. Program nestáhne všechny potřebné balíky z CD najednou, ale klidně vás požádá, abyste to samé CD vložili i několikrát během instalace. Při vkládání CD mi málem došla trpělivost - zvlášť, když v jednu chvíli program požadoval instalační CD ve sledu 1, 2, 1, 2, 1 a to krátce po sobě. Tomuto problému se vyhnete, pokud programu zadáte v parametru --isodir cestu k obrazům CD na disku.
Odebírání balíků pomocí grafického nástroje je problematické. Program prověří závislosti a ukáže seznam balíků, které je potřeba zachovat, a na čem závisí. Řešení ale musíte vymyslet sami, program vám nic nenabídne. Dialog složí pouze pro informaci a je nutné balíky ručně vybrat.
Jako alternativu je možné použít balíkovací systém Yum. Ten se mi zdá vhodnější spíš pro instalace ze sítě. Při každém spuštění aktualizuje všechny repozitáře. Pokud máte pomalé připojení k internetu, asi vás tato vlastnost moc nepotěší. Na druhou stranu s rychlým připojením k internetu máte zaručen stálý přísun aktuálních balíků. Kvůli problémům s autorskými právy není na instalačních CD některý software. To lze vyřešit přidáním neoficiálních repozitářů. Další repozitáře i se zápisem konfigurace můžete najít například na http://www.fedoratracker.org.
Fedora Core je Linux s bohatou výbavou grafických konfiguračních nástrojů. Jsou zde obsaženy běžně používané aplikace a také nástroje pro vývoj v Javě. Slabé místo je správa balíků. Celkově je distribuce uživatelsky přívětivá. Přesto ale svůj Debian neopustím.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
S GNOME v FC1 som vydrzal 5 minut - nasledoval switch do KDE.
S GNOME v FC2 som vydrzal hodinu - nasledoval switch do KDE.
S GNOME v FC3 som vydrzal den - nasledoval switch do KDE.
Uvidime ako to bude s FC4. Inac myslim si ze FC sa lepsuje (nemyslim iba prostredie). Zatial sa mi pozdava (napr rychlejsi boot).
20.6.2005 15:21
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
... ale mám dojem že v posledních distribucích se čtením z NTFS problém není ...Ale tady vůbec nejde o problém se čtením NTFS, ale o to, že "někdo" z Fedora teamu si řekl, že základní distribuční jádra nebudou standardně obsahovat přeložený modul souborového systému NTFS (v read-only módu), za což bych je nakopal kamsi. Nevím co tím sledují, nějak nevidím důvod proč by ho nemohli dodávat rovnou. Za této situace si člověk musí ten modul dopřeložit, nebo najít někde na sourceforge.net což je relativně takové "hloupé". Jinak Fedoru používám k plné spokojenosti.
20.6.2005 20:13
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Podporu NTFS jsem ještě nikdy nepotřeboval.A to já zase jo, protože mám pár známých, kteří to NTFS (rozuměji Windows) používají a občas si prostě od nich z disku musím něco přetáhnout k sobě.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.6.2005 13:15
Jako desktopové prostředí jsem zvolil KDE.
Tak proc je na vsech screenshotech gnome? ))
Jiný kompletní screenshot jsem neobjevil...
20.6.2005 15:26
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Ja tam teda nikde Gnome nevidim.Tak si asi v mládí jedl málo mrkve
Ty screenshoty jsou z GNOME.
Zvuk nebude na tomto systému k dispozici.
Pokračujte prosím kliknutím na OK.
+---------+
| Budiž |
+---------+
20.6.2005 09:40
hajma | skóre: 27
| blog: hajma
| Říčany
Ale pánové.. Uvědomte si, že lokalizaci do češtiny dělají lidé jako vy, co si prostě našli ten čas a přeložili to. Tak jako se vyvíjí aplikace, tak je nutné i průběžně upravovat i lokalizační soubory. Pokud se na to nemůžete koukat, nic mu nebrání lokalizaci opravit.Přesně tak. A nebo alespoň místo keců poslat bugreport.
Fedora Core je Linux s bohatou výbavou grafických konfiguračních nástrojů. Jsou zde obsaženy běžně používané aplikace a také nástroje pro vývoj v Javě. Slabé místo je správa balíků. Celkově je distribuce uživatelsky přívětivá. Přesto ale svůj Debian neopustím.O FC jako distribuci jsem se nedozvedel vubec nic. Nezachranily to ani screenshoty vyberu rozliseni obrazovky, desktopu Gnome (ackoliv autor mystifikuje, ze zvolil KDE), natoz odflaknuty odstavecek o YUM. Pokud se vam to tak zda v poradku, nabizim vam stejne clanky o cca 10-20 distribucich. Tu hodinu na instalaci (a smazani) kazde z nich snad najdu, abych mel ciste svedomi, vic intelektualniho (ani jineho) usili neni jak vidno treba, to zaridi copy & past. S pozdravem Za abicko plytcejsi Zatimctenar
opravdu o avizovane distribuciOn ten článek není o této distribuci? Já bych řekl, že je. A vzhledem k tomu, že v perexu je poměrně jasně specifikováno, za jakých okolností, a proč autor distribuci instaloval, myslím, že tu nedošlo k žádnému pochybení. Autor ani redakce se nesnažili čtenáře nějak oklamat. Pokud ti článek, který na distribuci nahlíží z tohoto úhlu pohledu, není po chuti, myslím, že díky varování už v perexu jsi jej mohl přeskočit.
Pokud se vam to tak zda v poradku, nabizim vam stejne clanky o cca 10-20 distribucich.Ano, připadá mi to v pořádku. Článek popisuje zkušenosti a první dojmy uživatele, který - ačkoliv běžně používá jinou distribuci - si chtěl novou verzi Fedory vyzkoušet. Myslím, že je to dobrý důvod k napsání článku. Třeba jej ocení ti, kteří (jako ty) nemají tu hodinu, aby distribuci nainstalovali a zase smazali. Nabízené články o 10 - 20 distribucích uvítáme.
vic intelektualniho (ani jineho) usili neni jak vidno trebaVelmi břitké a sebevědomé. Budu rád, když proměníš v činy svá slova a já se o jejich pravdivosti budu moci přesvědčit.
Ano, připadá mi to v pořádku. Článek popisuje zkušenosti a první dojmy uživatele, který - ačkoliv běžně používá jinou distribuci - si chtěl novou verzi Fedory vyzkoušet. Myslím, že je to dobrý důvod k napsání článku. Třeba jej ocení ti, kteří (jako ty) nemají tu hodinu, aby distribuci nainstalovali a zase smazali. Nabízené články o 10 - 20 distribucích uvítáme.Toz tady je ten prvni (kam mam poslat screenshoty)? ArchLinux 0.7 Wombat Jak vidí nový ArchLinux uživatel, který s touto distribucí přichází do do styku poprvé: Nějakou dobu používám Gentoo, ale rozhodl jsem se zkusit Arch, o které je dost slyšet. Velkým lákadlem distribuce je nový software, namátkou GCC 4.0, KDE 3.4 a GNOME 2.10 a PHP 5.0. ISO Ke stažení jsou celkem dva obrazy instalačních CD, z nichž máte na výběr. První CD obsahuje instalační balíčky pro lokální instalaci, tzv. BASE CD jen základní systém, který pokračuje instalací přes internet. Obě CD jsou bootovací a vybavené detekcí hardware. Instalovat je možné i z obrazů CD na disku, nebo stahovat balíky z internetu. V tom případě potřebujete jen BASE CD. Instalátor po spuštění nabízí ruční natažení modulů a umožní konfiguraci sítě. Instalátor Instalační program je přehledný, byť probíhá v textovém režimu. Jasné a přehledné menu ukáže všechny kroky jeden za druhým: připravit harddisk, upravit mountpointy, vybrat balíčky, nainstalovat balíčky atd. Pod přípravou harddisku se v případě, že chcete upravit disky ručně (což při instalaci vedle jiných operačních systémů určitě chcete), skrývá přímý vstup do něčeho podobného programu cfdisk, takže ani začátečník by neměl mít problémy. Pozor je třeba dávat zejména při konfiguraci přípojných bodů (mountpoints), abyste si omylem nesmazali nějaký diskový oddíl, které ArchLinux popisuje vlastním způsobem: instalátor nabídne např. dev/5disc0/part6 a zeptá se, kam chcete swap. Pak následuje už jen varování, že na zvoleném disku budou všechna data přepsána a operace se provede. Poté si můžete zvolit, zda instalovat z FTP nebo z CD. Podle doporučení vybereme instalovat pouze BASE systém s tím, že si zbytek doinstalujeme později. Instalace proběhla hladce. Po instalaci základního systému se díky vynikajícímu správci balíčků pacman (o něm později) jednoduchým povelem dají nainstalovat další aplikace, včetně X.org a desktopového prostředí. Zvolil jsem KDE, ale zrovna tak si můžete zvolit Gnome nebo nějaký lehčí okenní manažer. Jednotlivé aplikace, jako např. Komunikátory Gaim a Kopete, prohlížeče Firefox i Opera atd. jsou rovněž nainstalované v mžiku (odečteme-li čas potřebný ke stažení). Stranou nezůstávají ani serverové aplikace - PostgreSQL, MySQL, Apache a další. Příjemným překvapením je, že stahované balíčky jsou velmi aktuální, aktuálnější než ve většině ostatních distribucí. Konfigurace systému Protože je ArchLinux zacílena především na zkušenější uživatele, provádí se konfigurace většinou ručně v konfiguračních souborech. K dispozici je jich celá řada. S nimi je možné nastavit každou část systému. Některé konfigurační soubory jsou povedené, například rc.conf, kde můžete provést jednoduché nastavení natahování modulů (nebo je zakázat prostým přidáním vykřičníku před jméno modulu). Není to tedy vůbec jako ve Windows. Balíčky Instalaci balíků je možné provést pomocí správce balíčků pacman, a to ze tří druhů repozitářů: current, exta a testing. Nechybí ani vyhledávání balíčků. Pacman si sám dohledá závislosti a po vašem svolení si potřebné balíčky stáhne a nainstaluje. Jak již bylo zmíněno, je to velice rychlé, a pokud máte slušné internetové připojení, vůbec se při instalaci nenudíte. Odebírání balíčků pomocí pacman je rovněž neproblematické. Program prověří závislosti a ukáže seznam balíků, které je potřeba zachovat, a na čem závisí. Závěr Arch je Linux s velmi propracovaným balíčkovacím systémem, který umožňuje bleskovou instalaci všech běžně používaných aplikací. Slabé (či silné) místo je, že není sestaven pro úplné začátečníky, ale i ti instalaci a používání za pomoci dokumentace jistě zvládnou. Celkově je distribuce uživatelsky přívětivá a sexy. Přesto ale svoje Gentoo neopustím.
to je skutecne senzacni: tolik "ODS-vet" (bezobsazny text) jsem jiz dlouho v jednom clanku nevidel:ja se tesim na kritiku pana sefredaktora :) a doufam, ze ji nezapomene aplikovat take na clanek, ktery jsem si vzal za vzor a ktery mu pripada naprosto v poradku :P
Kdybys napsal: "No, takhle jsem si tedy recenzi nepředstavoval. Chybí tam to a to a tohle je zase navíc.", tak bych tomu rozuměl. Místo toho ten uštěpačný a shazující tón. Jako bys chtěl za každou cenu někoho ponížit. Proč?Ve svem prvnim prispevku jsem napsal, ze jsem se z clanku nedovedel temer nic o FC (pouze o instalaci, ktera se podoba tem ostatnim jako vejce vejci). Kdyz uz tedy musim sefredaktorovi :) definovat, jak by mohl vypadat takovy clanek o distribuci, staci mi poukazat napr. na v kvetnu vydany clanek o ArchLinuxu. Na zaklade toho clanku jsem se odhodlal Arch nainstalovat s pomerne jasnou predstavou, co me ceka. Z clanku o FC vim tolik, co jsem vedel predtim (ze je FC distribuce Linuxu s grafickym instalatorem). Myslim, ze by prospelo, kdyby redakce davala potencialnim autorum ty lepsi clanky o stejnych tematech za vzor a kontrovala je (jestli tu neni jen jako predavac textu... neni, ze ne?) Problem je v tom, ze by "recenzent" musel stravit s popisovanou distribuci o neco vic casu, nebo byt aspon tak pouceny, aby mel o cem psat a nemusel vyplnovat odstavce vatou a zbytecnymi screenshoty.
Proč je článek takového typu zbytečný? Nebo, jak říkáš ty, odfláknutý, plytký a nicneříkající. Jaká kritéria bys nasadil? Článek o Fedoře splňuje to, co v perexu slibuje (ačkoliv ty to považuješ za taktiku bulváru). Kdyby v podtitulu například stálo, že v článku se dočteš o novinkách, které nová verze přináší oproti té stávající, bylo by to něco jiného. Ale v perexu je napsáno "Jak vidí novou Fedoru uživatel, který s touto distribucí přichází do styku poprvé". V čem je chyba? Autor popsal to, co mu připadalo zajímavé a podstatné. To, že tobě připadá podstatné něco úplně jiného, je škoda. A námět k zamyšlení. Ale kdybys to řekl normálně, asi bych si to bral k srdci více.Zbytecny je clanek proto, protoze popisuje ciste to, co autor pri instalaci videl - tudiz totez, co kazdy, kdo se pokusi FC nainstalovat, stejne uvidi. Neupozornuje na jediny zadrhel, na ktery by mohl zacatecnik s distribuci narazit, neprobira jednotlive moznosti a specifika FC (krome trivialnosti). Jen co se dostane k opravdu zajimavemu tematu pro uzivatele ostatnich distribuci, specifickemu spravci balicku, autor konci, protoze se ho zjevne nepokusil pouzivat. Kdyz to prezenu (a delam to jen na tvou vyzvu), je to neco podobneho, jako kdybych cetl clanek o slonech od "cloveka, co s nimi prisel poprve do styku". Dozvedet se, ze "slon je velke sedive zvire, ktere obcas troubi a ma chobot" by v takovem prirodovedecky orientovanem webzinu jiste potesilo... prinejmensim ukazka toho, jak se na slona diva "pozorovatel, ktery s timto zviretem prisel do styku poprve". Myslim, ze je tvoje vec, co si z ctenarskych reakci vezmes nebo nevezmes jako namet k zamysleni. Jen ziju v iluzi, ze kdyz nekdo neni kvalitni autor sam od sebe a namet clanku presto stoji za publikaci, je tu redakce od toho, aby autora smerovala (napr. tim, ze vrati clanek k prepracovani), a nikoliv ctenari, aby takovym (rekneme odbytym) clankum delali podrobny rozbor. Koneckoncu to nedelas prvni tyden a na abicku vysla (verim, ze i diky tobe) rada kvalitnich clanku. Co vzit takhle neco jako standard, pod ktery nepujdete?
Myslim, ze by prospelo, kdyby redakce davala potencialnim autorum ty lepsi clanky o stejnych tematech za vzorCož se samozřejmě děje :). Ale viz dále...
Zbytecny je clanek proto, protoze popisuje ciste to, co autor pri instalaci videlJenže já takový článek nepovažuji za zbytečný. Ty jsi měl určité očekávání, které se však neshodovalo s očekáváním mým. Tvůj příklad o slonech beru jako naprosto validní druh článku -- jistě, jsou i jiné (a dle tvého názoru hodnotnější) způsoby recenze, ale to není důvod tento typ zavrhovat.
Co vzit takhle neco jako standard, pod ktery nepujdete?O něco takového se snažíme. Mnohokrát tu už od Leoše nebo ode mne zaznělo, že radši nevydáme článek žádný, než abychom vydali článek špatný. Zkus se na to prostě podívat tak, že já ten článek nehodnotím jako podřadný. To bychom ho nevydali. Ty jsi však očekával něco jiného, a když článek tvoje očekávání nenaplnil, říkáš o něm, že je špatný. On však není špatný - je jen jiný, než jsi chtěl.
Ty jsi měl určité očekávání, které se však neshodovalo s očekáváním mým.Nerad bych tuhle diskusi uz prodluzoval, mam pocit, ze receno uz bylo vsechno a ze se opakujeme, presto jeste zareaguji: Toto me očekávání vzbudil nadpis článku: Fedora Core 4. A jeho nenaplneni jeho obsah, zabyvajici se laickym popisem instalace distra s grafickym instalatorem, ktery je libovolne zamenitelny s jakoukoliv jinou distribuci s grafickym instalatorem. Jako priklad viz odstavec o instalatoru (za XXX doplnte, co libo): Instalační program je přehledný. V levé části okna je text, který by měl poskytnout začátečníkům pomocnou ruku při právě prováděném kroku. Jako typ instalace jsem zvolil Vlastní. I v tomto typu instalace můžete nechat instalátor automaticky rozdělit disk. Pro ruční nastavení oddílů disku se spustí program XXX. Ten je poměrně intuitivní. Pokud chcete instalovat XXX na oddíl typu ReiserFS, musíte na začátku jako bootovací parametr zadat reiserfs. Jinak nebude v nabídce souborových systémů, které můžete použít. Po té následoval výběr balíčků. Vybral jsem minimum balíčků s tím, že si zbytek doinstaluji potom. Instalace proběhla hladce. Jako desktopové prostředí jsem zvolil KDE. Po prohlédnutí všech nabídek je vidět, že jsou zde běžně používané programy - z komunikátorů Gaim a Kopete, najdeme tu i dvojici od Mozilly: Firefox a Thunderbird. Stranou nezůstávají ani serverové aplikace - PostgreSQL, MySQL, Apache a další. A o to presne jde, o to, co jsem nazval "bulvarni praktikou": atraktivnim titulkem pritahnout pozornost k clanku, ktery titulku neodpovida, totiz ctenari, ktery si chce precist neco o linuxove distribuci, naservirovat jednoduchy popis trivialni instalace se spoustou vaty. Asi smula, ze jsem mel zrovna v posledni dobe chut si neco o FC precist a smula, ze jsem narazil na clanek na abclinuxu :P PS. nic ve zlym :)
A o to presne jde, o to, co jsem nazval "bulvarni praktikou": atraktivnim titulkem pritahnout pozornost k clanku,Už poněkolikáté opakuji, že vše bylo poměrně podrobně zmíněno v podtitulu. Do samotného názvu článku nelze narvat vše. Perex je viditelný na hlavní stránce, je zvýrazněný v článku, je součástí RSS. Člověk se tedy musí docela snažit, aby ho přehlédl. Chceš-li znovu namítnout, že článek není o distribuci, ale o instalátoru, tak k tomu už mám jen dvě věci: a) nemyslím, že by to byla pravda; i o ostatních věcech je tam řečeno dost (i když to nejsou věci, na které jsi čekal) - rozhodně více než o instalátoru, b) instalátor je nedílnou součástí distribuce - alespoň pro ty, kdo ji instalují poprvé; pro ty je dokonce jednou z těch důležitějších součástí a jeho popis (jakkoliv ti přijde zbytečný) do článku patří.
On ten článek není o této distribuci? Já bych řekl, že je. A vzhledem k tomu, že v perexu je poměrně jasně specifikováno, za jakých okolností, a proč autor distribuci instaloval, myslím, že tu nedošlo k žádnému pochybení.Clanek je maximalne o instalatoru teto distribuce (a to jeste velmi obecne, viz perly typu: "Některé grafické nástroje jsou povedené, například nastavení obrazovky, kde můžete provést nastavení podobně jako ve Windows.") Myslim, ze k pochybeni doslo uz pri vyberu titulku clanku, kde by bylo na miste neco jako: Popis instalace FC4. V perexu je klamave "Jak vidí novou Fedoru uživatel..." - o tom totiz clanek neni. Clanek je velmi zbezny popis toho, jak si autor Fedoru nainstaloval. Na to, ze se jedna o novou verzi distribuce, je to trochu malo.
Autor ani redakce se nesnažili čtenáře nějak oklamat.Umysl bych se podstrkovat neodvazil. Jen upozornuju na to, ze k tomu zjevne doslo ;)
Pokud ti článek, který na distribuci nahlíží z tohoto úhlu pohledu, není po chuti, myslím, že díky varování už v perexu jsi jej mohl přeskočit.Viz vyse, proc tohle nefunguje. Chapu, ze s podobnymi prostredky se v zurnalistice (zejmena te bulvarni) bezne pracuje, ale technicky zamereny web by mozna mohl mit jiny styl.
On ten článek není o této distribuci? Já bych řekl, že je. A vzhledem k tomu, že v perexu je poměrně jasně specifikováno, za jakých okolností, a proč autor distribuci instaloval, myslím, že tu nedošlo k žádnému pochybení.Dovedeno ad absurdum: Článku s perexem "Tento článek je o ničem, nečtěte" taky nepůjde nic vytknout... Netvrdím, že tenhle článek je o ničem, ale že by byl zrovna nabitý informacemi, to se říct nedá
abclinuxu a jine portaly zde prece nejsou kvuli nejakemu linuxu, nebo hlubokym informacim. Bohuzel se musim opakovat, ale ty portaly jsou zde kvuli vasi IP-adreseJsem uchvácen. Zatím jsme to s Leošem kamuflovali jako koníčka, teď nám však odzvonilo. Budeme muset přestat předstírat, že nám jde o uživatele, když jsme byli tak ostudně odhaleni.
. Dokonce i to klasicke listovani verzi (nemam rad) obsazeneho SW bylo vynechano.
23.6.2005 13:07
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Dále se chovala jako by žádný swap neexistoval,sice jej zaregistrovala,ale vůbec jej nepoužila a rychlost vypalování zůstala opět na minimu.Swap zřejmě nebyl použit, protože systém má zřejmě dost volné fyzické RAM, a už vůbec nevidím souvislost mezi swapem a rychlostí vypalování CD/DVD, tam může být problém někde jinde.
23.6.2005 16:34
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
...že fyzická paměť je téměř zaplněna...no právě, jádro linuxu použije swap až když je fyzická RAM zcela zaplněna, ale může si do něj uložit i nepoužívané stránky paměti, ale na to nejsem odborník. Nic méně souvislost mezi rychlostí vypalování a swapem bych nehledal. Máš zaplé DMA u disků, nebo máš SATA disky ? Těch problémů může být několik.
20.6.2005 07:50
26.6.2005 13:20
