abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 00:11 | Bezpečnostní upozornění

Vývojáři linuxové distribuce Mageia na svém blogu upozorňují na narušení bezpečnosti Mageia Identity. Narušitel získal přístup k LDAP databázi a zveřejnil jména uživatelů, jejich emailové adresy a haše hesel. Hesla uživatelů byla resetována.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 21:55 | Nová verze

Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). Z novinek je nutno upozornit na nový zpětně nekompatibilní formát záznamu asciicast v2. S novým formátem si poradí nové verze asciinema-playeru a asciinema-serveru [Hacker News].

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 05:55 | Zajímavý projekt

Dle příspěvku na blogu zaměstnanců CZ.NIC byl spuštěn ostrý provoz služby Honeypot as a Service (HaaS). Zapojit se může kdokoli. Stačí se zaregistrovat a nainstalovat HaaS proxy, která začne příchozí komunikaci z portu 22 (běžně používaného pro SSH) přeposílat na server HaaS, kde honeypot Cowrie (GitHub) simuluje zařízení a zaznamenává provedené příkazy. Získat lze tak zajímavé informace o provedených útocích. K dispozici jsou globální statistiky.

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
včera 04:44 | Komunita

Před týdnem společnost Feral Interactive zabývající se vydáváním počítačových her pro operační systémy macOS a Linux oznámila, že pro macOS a Linux vydají hru Rise of the Tomb Raider. Včera společnost oznámila (YouTube), že pro macOS a Linux vydají také hru Total War Saga: Thrones of Britannia. Verze pro Windows by měla vyjít 19. dubna. Verze pro macOS a Linux krátce na to.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.2. 21:33 | Nová verze

Byla vydána nová major verze 7.10 svobodného systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) s názvem SuiteCRM (Wikipedie). Jedná se o fork systému SugarCRM (Wikipedie). Zdrojové kódy SuiteCRM jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.2. 16:44 | Nová verze

Byla vydána nová verze 0.30 display serveru Mir (Wikipedie) a nová verze 2.31 nástrojů snapd pro práci s balíčky ve formátu snap (Wikipedie). Z novinek Miru vývojáři zdůrazňují vylepšenou podporu Waylandu nebo možnost sestavení a spouštění Miru ve Fedoře. Nová verze snapd umí Mir spouštět jako snap.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.2. 14:00 | Komunita

Na Indiegogo běží kampaň na podporu Sway Hackathonu, tj. pracovního setkání klíčových vývojářů s i3 kompatibilního dlaždicového (tiling) správce oken pro Wayland Sway. Cílová částka 1 500 dolarů byla vybrána již za 9 hodin. Nový cíl 2 000 dolarů byl dosažen záhy. Vývojáři přemýšlejí nad dalšími cíli.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
19.2. 11:11 | Nasazení Linuxu

Před dvěma týdny se skupina fail0verflow (Blog, Twitter, GitHub) pochlubila, že se jim podařilo dostat Linux na herní konzoli Nintendo Switch. O víkendu bylo Twitteru zveřejněno další video. Povedlo se jim na Nintendo Switch rozchodit KDE Plasmu [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
19.2. 05:55 | Komunita

Byla vydána vývojová verze 3.2 softwaru Wine (Wikipedie), tj. softwaru, který vytváří aplikační rozhraní umožňující chod aplikací pro Microsoft Windows také pod GNU/Linuxem. Z novinek lze zdůraznit například podporu HID gamepadů. Aktuální stabilní verze Wine je 3.0, viz verzování. Nejistá je budoucnost testovací větve Wine Staging s řadou experimentálních vlastností. Současní vývojáři na ni již nemají čas. Alexandre Julliard, vedoucí projektu Wine, otevřel v diskusním listu wine-devel diskusi o její budoucnosti.

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
18.2. 16:55 | Komunita

Do 22. března se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 14. května do 14. srpna 2018, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 64
Který webový vyhledávač používáte nejčastěji?
 (2%)
 (28%)
 (62%)
 (2%)
 (3%)
 (0%)
 (1%)
 (1%)
Celkem 409 hlasů
 Komentářů: 34, poslední 14.2. 18:44
    Rozcestník

    Geografické informační systémy - I

    29. 8. 2003 | Jáchym Čepický | Recenze | 16909×

    GIS pro úplné začátečníky. Nenáročný a zajímavý úvod do problematiky zpracování zeměpisných dat v Linuxu.

    My, (po)uživatelé operačního systému GNU/Linux si často stěžujeme na nedostatek pokročilých aplikací, jako jsou např. systémy CAD. Pokud tyto systémy k dispozici jsou, bývá poměr mezi kvalitou a cenou značně nevýhodný. V oboru Geografických informačních systémů je ovšem situace jiná. Za vůdčí projekt se považuje GIS GRASS, který se zdárně vyvíjí a jehož funkčnost je ve srovnání s komerčními GISy, běžícími na jiných platformách více než dobrá.

    Tento článek si neklade za cíl, naučit někoho GIS (sám jsem v oboru naprostý amatér a začátečník). Na to jsou určeny jiné stránky, jiní autoři a jiné publikace (viz seznam odkazů na konci). Jeho hlavním cílem je především upozornit rozrůstající se komunitu na tento produkt a případně nalákat další potenciální uživatele, kteří zatím s přechodem váhají, protože jim chybí zrovna ten "jejich" program, bez kterého se neobejdou. Představení se bohužel neobejde bez rychlého exkurzu na pole teoretické, které si odbudeme v začátcích a pak už hurá do srovnávání a představování.

    Geografické informační systémy (GIS)

    Geografické informační systémy nám umožňují pracovat s daty, která jsou spolu navzájem v nějakém geografickém vztahu. Takovým datům říkáme geografické objekty (Geoobjekty), tyto jsou unikátní svou polohou v geografickém prostoru a mají definovanou geometrii, topologii a tématické vlastnosti

    Nejčastěji jsou rozlišovány tři funkce GISu:

    • GIS -- prostředek pro zpracování a výrobu kartografických děl.
    • GIS -- databáze vztažená ke geografickému prostoru
    • GIS -- analytický prostředek pro prostorové analýzy a modelování

    GISy u nás v současné době prožívají slušný rozvoj. Našli bychom jen několik nedotčených oborů lidské činnosti. Používají se na ukládání a analýzu geografických dat v oblasti politiky, ochrany přírody, pěstování lesa, zemědělství, monitoringu ovzduší, meteorologie a třeba i internetu (viz nový tag <META NAME="ICBM" content="XX.XXXXX, XX.XXXXX">, který si můžete dát do zdrojového kódu svých stránek a server GeoURL si vás přidá po registraci do databáze, ze které můžete zjistit své geograficky nejbližší sousedy). I když je výroba mapových děl jedna z nejzákladnějších funkcí GISu, není tato právě funkcí, která by možnosti GISu využívala z největší části. Naopak troj- i vícerozměrné analýzy datové základny jsou přesně to, co dělá GIS GISem.

    Jako jeden z příkladů si můžeme uvést počítání tzv. DVI -- Difference vegetation index. Je to výsledek rozdílu hodnot dvou družicových snímků v oblastech spekter NIR (Near Infra Red) a RED z družice Landsat. Výsledkem je mapa zobrazující rozložení vegetace na zájmovém území (nutno ovšem podotknout, že mapa bývá VELMI hrubá a člověk je často rád alespoň za hodnoty vegetace a ne-vegetace při snesitelné pravděpodobnosti chyby). Při tomto postupu se pracuje s rastrovými daty.

    Příkladem nasazení GISu může být i sběr údajů o lesním porostu (výška stromů, tloušťka, korunový zápoj, popis vertikální struktury stromového patra, popis bylinného patra (druh, pokryvnost), popis půdních a humusových horizontů, zjištění majitele pozemku, atd...). Takto získaná data se pak vyhodnotí (z půdního profilu, bylinného a stromového patra se určí Lesní typ), uloží do databáze, připojí se ke geografickým objektům (hranice lesních porostů) a může se začít analyzovat. Při řešení podobných úloh se pracuje převážně s vektorovými daty.

    Nejdříve si ale musíme povědět něco o způsobu uložení dat v běžném GISu.

    Způsob uložení geografických dat v GISech

    Každý GIS (lépe -- každý program s GIS funkcemi) tuto úlohu řeší trochu jinak, ale můžeme říci, že v základu se naše data rozdělují na RASTROVÁ a VEKTOROVÁ.

    Rastrová data si můžeme představit jako obrázek, jehož každý bod je charakterizován vlastnostmi souřadnice x, souřadnice y a souřadnice z. Souřadnice z je nejčastěji prezentována nějakou barvou, která může reprezentovat konkrétní hodnotu nějaké vlastnosti (nadmořská výška, výška srážek) a nebo prostě jenom představuje barvu (např. v turistických mapách nelze barevné hodnoty vynést na nějakou souvislou stupnici). Pokud hodnota z nereprezentuje nějakou jasně definovanou vlastnost, máme tuto mapu uloženu v GISu jako obrázek, který nám sám o sobě není k ničemu, protože nejsme schopni přiřadit barevným hodnotám žádné vlastnosti. Takový obrázek se používá jako podklad pro vektorizaci (viz níže).

    Na první pohled jsou vidět hlavní nevýhody rastrových dat:

    • Rychle narůstající objem dat a s tím související nároky na kapacitu pevných kotoučů, operační paměti a dobu zpracování

    • Nemožnost připojení geografické databáze s větším množstvím dat -- vše, co pro dané území máme, je hodnota z rastrové buňky.

    Přes tyto nevýhody jsou rastrové modely zhusta využívané, protože jsou schopny popsat území s velmi velkým rozlišením, ale hlavně -- doba získání dat je relativně krátká. Někdy je to otázka naskenování mapy, někdy jednoho přeletu letadla nebo družice.

    Rastrová mapa zájmového území

    Topologická mapa zájmového území. Lesy, pole, řeka, budovy a železnice se silnicemi.

    Vektory jsou určeny, jak si všichni pamatujeme ze školy, svou velikostí a směrem (případně ještě počátkem). Tímto způsobem uložení se velmi šetří kapacita disků i operační paměti. Nevýhodou ale je doba získávání dat.

    Získávání vektorových dat se děje několika způsoby:

    • Automatickým převodem z rozumných rastrových map. Pod pojmem rozumná mapa si nelze představit běžnou turistickou mapu s veškerou možnou barevnou škálou a navzájem se překrývajícími objekty (silnice, hranice pozemků, elektrické vedení atd.). Za rozumnou mapu se považuje mapa s maximálně 16 barvami, s jasně oddělenými objekty. Příkladem budiž mapa půdních typů na daném území, kde se jednotlivé objekty -- území se stejným půdním typem -- navzájem nepřekrývají a mohou být výrazně barevně odlišeny.
    • Obyčejně se ale volí metoda přímá, tzv. vektorizace. Vektorizace je postup, při kterém z rastrových dat vznikají data vektorová. Buď myší nebo nějakým podobným zařízením se "objede" objekt (např. silnice) a označí se lomové body reprezentující daný objekt. Tyto body jsou spojeny přímkou. Několik přímek (nebo také jenom jedna -- pokud je silnice rovná "jako když střelí") dává dohromady vektor. Ten vždy začíná a končí v uzlu. V jednom uzlu může být několik vektorů. Je to místo jejich spojení.
    • Vektorizaci nemusíte dělat jenom nad mapou. Můžete vzít vhodný nástroj a požadovaná data získat přímo v terénu. Za vhodný nástroj můžeme považovat např. Theodolit (takový ten dalekohled s nožičkami, který používají zeměměřiči). Přesnost takového zaměření (a následného převedení do GISu) se počítá v milimetrech, doba získání dat je ovšem o něco větší (několik hektarů dělá několik lidí několik dní). Daleko rychlejší pomůckou, která si co do přesnosti a mnohdy i rychlosti nezadá s vektorizací rastrových map, je tzv. GPS -- globální poziční systém. Místo abyste klikali myší před monitorem, si požadované objekty obejdete in situ (čti: "po vlastních").

    Po vytvoření vektorových dat se většinou musí vybudovat jejich topologie. Víme již, že vektor je dán velikostí a směrem. Tím, že známe směr, víme kde je vpředu a kde vzadu a tím také víme, kde je vlevo a kde vpravo. Každý vektorový objekt si tedy "uvědomuje" své sousedy a toto "vědomí" se musí bezprostředně po vektorizaci vytvořit.

    Rozlišujeme tři základní formy vektorových dat: body (používají se pro reprezentaci bodových objektů, jako jsou prameny, meteorologické stanice, místa půdních sond), linie (silnice, elektrické vedení, potoky) a polygony (mnohostěny) (hranice území, větší vodní plochy). Polygony jsou definovány hranicí a bodem ležícím kdesi uvnitř vymezeného polygonu a je pro něj reprezentativní.

    Jednou z vlastností vektorových dat je, že jim můžeme přiřazovat větší množství dat buď přímo a nebo pomocí jejich identifikačního čísla je spojit s externí databankou. Od tohoto okamžiku zajásá srdce každého, kdo nelenil a ve volných chvílích se učil standardům SQL99.

    Vektorizované vrstevnice

    Příkladem vektorových dat mohou být vrstevnice. Každá vrstevnice má vlastnost "výška nad mořem".

    V příštím díle se seznámíme s programem GRASS, který je synonymem pro GIS v Linuxu.

           

    Hodnocení: 38 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    29.8.2003 09:15 LadaS
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Pokud vim, tak GPS = Global Positioning System
    29.8.2003 09:18 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    jsem si jist, ze autor se jen upsal. uz jsem to opravil.
    Jiří Svoboda avatar 29.8.2003 10:38 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    GPS = Gde Právě Su
    Valoun avatar 29.8.2003 11:32 Valoun | skóre: 30 | blog: Psavec | Středočeský kraj
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Oprava. Spravny preklad zni: Gde Proboha Su ?!
    29.8.2003 14:32 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Ano, máte pravdu. Originál je skutečně Global Positioning System. Omlouvám se, jestli Vám můj ,,překlad`` vadí. Sám jsem se ještě nerozhodl, kde je hranice toho, kdy zkratky překládt a kdy je nechat v originále... Asi by to bylo na delší diskusi. Jáchym
    29.8.2003 15:29 root
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Me by zajimala hlavne rychlost jednotlivich DB v praci s GIS objektama. GIS objekty (Spatial) umi ukladat pokud vim Oracle, PostgreSQL, MySQL (4.1 beta) a IBM DB2, ale nikde jsem nenasel analyzu rychlosti jednotlivych implementaci. Snad to bude tady alespon v nejakem 35. pokracovani :-)
    31.8.2003 18:57 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Jo, tak to by mě zajímalo taky a moc se těším na to, až to 35 pokračování někdo jiný napíše ;o)

    O databázových systémech v kombinaci s GRASSem se píše v referátu Radima Blažka " The new GRASS 5.1 vector architecture", který zazněl na konferenci v Trentu roku 2002 (ROOT o ní informoval).

    Jáchym

    1.9.2003 09:24 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše nároky na kapacitu pevných kotoučů
    Autor je tvrďák :-) Mám rozmáčenou nosočistoplenu od slz smíchu.
    XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.